Přeslazené a předvidatelné. Sandra Bullock zde už konečně pochopila, že ji není dvacet, ale dvakrát dvacet, plus pár... No a jinak, nemám nic proti pozitivním příběhům, naopak. Ale tady je to víceméně hloupé, bez jakýchkoliv pořádných zvratů, pro mě zklamání. 50%
Film který má jednoduše neuvěřitelné kouzlo a náladu. Není to střední proud a tak se dá jednoduše a hloupě adorovat pouze z pohledu snobského diváka – jako něco co jsem nepochopil, ale určitě to bylo skvěle, protože je to černobílé a o matematice. A je to pravda, jenže je to opravdu mistrovsky natočeno a obrazově i příběhově vybroušeno. Uhranula mě stavba scén i postupný vývoj příběhu a pocitů, propadání šílenství, nebo spíše posedlosti. Forma snímání a práce s kamerou je neskutečně osobní a až perverzně přesná v navození jednotlivých pocitů. Aronofsky je režisér s talentem velikosti Kubricka a to bez debat. 90%
Jednu věc jsem si z toho emo-dívčího a emo-romantikou prochcaného dílka odnesl - upíři jsou spíše obětí stylistů, kteří z nich udělali vybělené gay modely a v některých záběrech jsem musel vyprsknout smíchy. Překvapivě dobrá je pouze Kristen Stewart v hlavní roli, ta vzdoruje poměrně slušně. Jenže tohle fakt není filmy pro mě, to nejsou knihy pro mě a toto hodnocení není na mě. 40%
Nechci přehnaně kritizovat, ale Andělé a démoni jsou filmem se snad nejhorším scénářem poslední doby. Kniha je taktéž hloupá, ale tak nějak se to lépe kryje. Filmu jde k poctě, že ty nejdementnější okamžiky upravuje, nebo úplně vynechává (např. jsem se potměšile těšil na Langdonův pád z vrtulníku - a bohužel). Přesto jsem nepochopil motivaci postav, jejich jednání a celkovou kostru příběhu. Pokud se jednou večer rozhodnu, že jsem iluminát a chci někoho zabít a zničit církev, tak proč to dělat takhle hloupě? Asi proto, že na druhé straně dostanu stejně hloupé spoluhráče. Celková hloupost děje, je korunována opět nevýrazným Hanksem, který má sice asi dva zlidšťující výstupy, ale zbytek děje jen tupě hraje přemýšlejícího a udiveného, to jen dokazuje, jak skvělý herec zvadne pod návalem nevýrazné režie a hloupého scénáře. Režie Rona Howarda je opět tak trochu ospalá a zklamalo mě i podání některých vypjatých scén, kdy celková gradace spočívala pouze na slušné hudbě. Atmosféra filmu je sice o něco lepší nežli ta sterilovaná nuda z Šifry, ale i tak zůstalo spousta věcí nevytěženo a to i paradoxně i těch knižních. Kniha mě neuchvátila, ale dá se považovat za standard a rychle odsýpá, film je z mého hlediska ještě o stupínek horší. Opravdu se nesnažím zarputile hledat kazy, docela jsem se těšil, že druhé podání se povede daleko více a nechal jsem si názor trochu uzrát, ale bohužel (nebo BOHUdík…) 30%
výborná komedie, která se zbytečně nebojí přitlačit na pilku, přitom nezklouzává do trapného hnoje. Velice dobré obsazení a skvělé dialogy tvoří pevnou kostru. Role Models si určitě dopřeji ještě párkrát v budoucnu a věřím, že nezklamou. Taková podpultová klasika. 80%
Byla jedna Ivetka, která viděla a i mluvila s panenkou Marií. Jo a ještě panenku Marii viděla její kamarádka a kamarád, ale o těch dokument není – přeci jen je to Ivetka a hora. Následně přihlédnu k tomu, že Ivetka a přátelé prožili pěknou skupinovou halucinaci a tu si pak připomínali se stále početnějším okruhem lidí, co sice panenku Marii znají maximálně z obrázků, ale věří, že voda a vzduch je boží dílo a že někde ve staré boudě úřaduje matka boží a tak se tam vydávají v celých zájezdech a čekají fronty jak na maso, jen aby viděli kus staré zdi a pár špalků kolem, ehmm a krásná příroda kolem. Tato část je jednoznačně z mé strany škodolibě zábavná..ale..Celkový příběh je ovšem silný a to zejména díky samotné Ivetce, která je inteligentní a celou věc posouvá na jinou kolej. Je velice jednoduché se posmívat a odsuzovat celý příběh jako nesmysl i s názorem zda jen chytře předstírá, nebo skutečně věří (nebo se pere se svědomím). Sice jsem v tomto 100% skeptik, ale tento „zázrak“ poskytl lidem, co uvěřili, velkou naději a určitý pevný bod. Pak už začíná být jedno, zda se to stalo nebo nestalo, ono to pro tuto skupinu lidí nějak funguje. Křesťanství je samo o sobě nedůležité, jde právě jen o pevný bod o samotné jádro a všechen ten staletý marast a nesmysl o svatých, kázaní a zákazy a nesmyslné doktríny, to vesele můžeme přiložit i s pozlaceným krucifiksem do kamen. Nebo si myslíte, že boha by zajímalo, kolikrát drmolíte večer otčenáš, nebo jestli se nechovate jako svině? Jádro je vždy jednoduché a zde je jasně vidět, že i v nesmyslném plácání vystupujících teologů, je ta pravá podstata v jednoduchém zlepšení vlastní existence, v souladu se sebou a světem. Pak už je jen na každém, zda si koupí vstupenku do vlastního ráje, nebo to chce mít se zbytečným patosem celé církve - neboli reklamní agentury Vašeho svědomí. Nebo bezvědomí? A je fakt, že já zde také kážu nějaká svá moudra a přitom co já vím, asi kůlové, takže každý si může svojí panenku Marii, nebo Barbie, nebo i poníka se zlatou hvězdou vymyslet a uvěřit sám, nebo to nechat. Každopádně dokument jako takový je ryze průměrný a je škoda, že nedošlo k větším konfrontacím, takto silné téma zůstalo jen nakousnuto.
Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85%
Příjemná studie jedné dospělé-nedospělé dívčí duše, která proplouvá životem okolo plavou jako bójky různé figurky - hodný, zlý, divný atd. Trochu to šustí papírem a chtěných situací je více, než by bylo třeba. Ale poetika ošoupaných exteriérů a příjemných hereckých výkonů Issové a Mádla je ve skvělé souhře. Jedinou přímou výtku musím vyslovit k nesourodosti filmového jazyka, kdy je poezie občas přelita hloupou doslovností. Přesto se jedná o zdařilý a nadprůměrný český film. 70%
Jeden z nejlepší filmů poslední doby. Velký film nedělají velké peníze, dělají ho osobnosti. Aronofsky je jednoznačně jeden z nejlepších režisérů současnosti a Mickey Rourke se do svojí role prožil a profetoval. Sledujete jednoduchý příběh, který absolutně ničím nevybočuje a nešokuje. Prostě prožíváte se stárnoucím a životem omláceným wrestlerem Randym kus jeho života. Ten kus je samozřejmě v jeho životě podstatný – ale takové věci se dějí denně. Celé to zní jako poměrně velká nuda, jenže příběh je podán s takovou mírou autenticity, že prostě odhodíte všechna klišé a polykáte háček bez odmlouvání. Atmosféru velice zdárně pumpuje výborná kamera, která následuje hrdinu až dokumentárním způsobem a vůbec celý vizuální styl je hodně osobní. Mickey Rourke je vynikající a v jeho rozšlehané tváři je vepsáno absolutně všechno. Hlavní hrdina už jen paběrkuje na svojí bývalé slávě a celý boj se neodehrává v ringu, ale v životě (je až úsměvné, že ty nejmilejší a nejohleduplnější okamžiky jsou vždy ty s bandou wrestlerů). Je skvělé a trochu mrazivé sledovat, jak dochází k bilancování a pnutí z touhy něčeho dosáhnout, přesto, že konec už klepe na vrata. 88%
Diane Keaton hraje svojí roli krávy opravdu věrohodně a každou chvilku jsem ji měl chuť zacpat ústa - nejlépe pěstí. No dost ale siláckých a ubohých řecí, nad protivnou hereckou kreací. Zbytek filmu je tak čistý průměr, že to ani lépe nejde. Samozřejmé kolečko problém-katarze-usmíření-poučení, nejde o žádné umění, nebo originalitu - na což se ani nehraje, ale proč taky. Je víceméně téměř zbytečné tady cintat o takovém filmu - ale když už.... tak 50%
Slušná odreagovačka. Efektní mix žánrů a celkem stravitelná pohádka. Pohádka tedy krvavá a drsná. Škoda jen, že se tak uplně nepodařilo doladit technickou stránku, některé záběry jsou sice efektní, ale jakmile dojde na digitální animace a vůbec cokoliv cgi ostatního, film hodně pokulhává (zvláště potvora je v některých okamžicích jako Made in Karel Zeman). Jenže u tohoto filmu a v rámci rozpočtu asi víc zařídit nešlo, takže jsem ve výsledku rád, že taková fantasmagorie vůbec prošla do výroby. Přesto se neubráním pocitu lehkého zklamání, neboť hutné atmosféry a dobrých akčních scén mohlo být daleko více. Takže vemte něco z planety opic, Vikingů, trochu Rohanu z Pána prstenů, chyťte jednoho Nazgula - prolijte krví a zatřepejte - no a docela to chutná. 60%
Vizuálně nápadité a některé jednotlivé scény jsou skvěle vymyšlené. Celek mě ale nezaujal a vychvalovaná emocionální síla, mě zcela minula. Co se ale filmu upřít nedá, je styl vyprávění a skvělé propletení snů a reality do jednolitých scén, které jsou ale úpěsně bourány roztříštěností celku, stylem vyprávění atd. Samotné patrání a postup je poměrně nudný, když se pak začne nořit do vzpomínek, film nabírá na invenci i zábavnosti. Bohužel čekal jsem mnohem více. Vizuální stránka jak jsem již zmínil, vypadá nápaditě a v rámci filmu je funkční, ale není nijak převratná a v některých okamžicích mě mírně rušila. Asi jsem ignorant, ale film mě od poloviny už poměrně dost nudil a konec mě nijak neuhranul. Jenže je to tak trochu ááárt a ten se nemusí pochopit. Což já zase plně chápu :) 65%
Lepší biják než-li naznačuje propad v kinech.A lepší o dost - což v důsledku spíše zamrzí. Přitom se nejedná o nic světoborného, ale příběh je dosti zajímavý, herci dosti charizmatiční a režie s výpravou to stíhají. Výsledkem je příjemný film, který lze označit tím blbým klíše "pro celou rodinu". Přítom není hloupý a to je spíše vyjímka, i když popravdě těch nelogičností jsou tu tuny (ale kupodivu se to nevylučuje). Opravdu mě překvapilo, že to celé drží v celku a nerozpadá se, jak se u podobných filmů stává. Celé mě to připomnělo Zion z Matrixu, sice jinak ujetý, ale v podstatě tam těm lidem jde o to samé :) 75%
Wall-E je trochu zvláštní film, na jednu stranu je odvážný ve svém námětu a na straně druhé ohromně klišovitý téměř ve všech emočních složkách a ději. Ta nesourodost mně dosti kazila zážitek, neboť jednotlivosti jsou dotaženy s pixarovskou přesností. Animace je skvělá a prvotní námět také. Celková myšlenka filmu a jeho podání je však trochu problém, jednoduše to celé dost dobře nefunguje. A na naleštěném povrchu cítíte nerovnosti a hrubé nýty, to když se vám po sté podstrkuje smutný, veselý a zmatený Wall-e a jeho kreace začnou mírně nudit, dalším krokem stranou je přílišné tlačení na pilu ohledně moralit a humanistického vyznění. Kybernetická láska propukne v každém obvodu, měkké lidské tkáně se nadechnou k opozici nad chladným kovem a dojdou ke společné symbióze vstříc nové kyber-humano revoluci –bla bla, tak trochu domršený matrix pro kojence. Přitom styl vyprávění který Wall-e zvolil je ryze povrchní a celkově nezapadá do formátu ve kterém se odehrává. Je to asi jako vyprávět jak těžké bylo v koncentračním táboře udržet čisté podlahy, když ti lidé kolem nejsou schopni se přezouvat – tak povrchně si plave film. Sice chápu, že lidé musí vždy vyhrát a že pohádka potřebuje dobrý konec. Ale opět mám pocit, že scénář někdy za polovinou spadl do sudu s medem a nikdo ho už neočistil. Tak lepkavě sladký a pitomoučký je film ke konci. Přesto se jedná o nadprůměr a celkově slušný film. 75%
John Adams je seriál poměrně nekompromisní, i když jiným způsobem, než-li většina produkce HBO (nebourá tabu atd.). Pro běžného komerčního diváka, tu prakticky nic není. Dlouhé diskuze, monology, vnitřní rozepře atd. Jeden by řekl šeď a nuda, ale pokud máte rádi historické fresky a zejména pak ty, které se snaží o reálnost a neprvoplánovou efektnost, tak zde naleznete skvělou odpověď. Dalším na první pohled nepříznivým krokem, je zaměření na postavu Johna Adamse, který není zdaleka tak znám široké veřejnosti jako jeho proslavení souputníci v čele G. Washingtonem, T. Jeffersonem nebo B. Franklinem. Přesto a možná právě proto je dílo o to více fascinující a umožňuje pohled na dané osoby z jiného úhlu. Výborně je napsán charakter samotného Johna Adamse, který je v základu lidskou, ale nikoliv bezvýhradně kladnou postavou. Je tu vytyčen poměrně velký prostor pro vlastní názory a pohnutky hlavních postav. Přitom nikoho jednostranně neobhajuje, a proto vše působí velice reálně. Realitě také silně napomáhá syrová kamera a nekompromisní výprava. Přesto, že je zde epických záběru asi tak na 2 minuty, je nutno uznat, že nic nezůstalo ošizeno, od kostýmů, masek až po exteriérové záběry - skvělá práce. To hlavní si ale nechávám na konec - výborný Paul Giamatti (Adams), předvádí zde opravdový herecký koncert. Scénář mu poskytl skvělou příležitost a on jí povýšil na dokonalost. John Adams se tak skutečně nadechl a ožil. Giamatti předvádí opravdovou hloubku a přitom je neskutečně civilní a přesný (přítom mě příjde, že polovinu práce odvádějí jeho oči). Děj se rozprostírá na více jak 50-ti letech Adamsova života a celou tu dobu s ním stárnete, prožíváte výhry i prohry a zjišťujete, že dějiny jsou dějiny a myšlenky jsou myšlenky. Sice je to občas trochu moc akademické, ale jsem nesmírně rád, že takové seriály vznikají 90% PS: Kdy se dočkáme podobně zpracovaného díla i u nás, třeba takový Edvard Beneš…. Snít ale můžu, ne? :)
Dávám absolutní hodnocení, důvody jsou jednoduché, přesto si je musím obhájit hlavně sám před sebou, neboť nadšení zcela absolutní není. Předně Karamazovi jsou filmovým zjevením, český film je poměrně konstantní nuda a šeď. Tohle je přesně ta cihla hozená do klidného rybníčku české provinčnosti. Bohužel, tak jak dopadla, tak rychle se voda zavřela – on přeci jenom art to je a na to se do kina nechodí. Pokud mám začít chválou, tak musím vyzdvihnout vynikající herecké výkony všech zúčastněných, zejména pak Ivana Trojana a Davida Novotného. Ale prakticky k celému ansáblu nemám co dodat, vynikající a dechberoucí divadelní scény, ryzí až patetická divadelnost se tu pojí s druhou civilní a unaveně reálnou stranou. A vůbec celá jednoduchost příběhu, mohutně podpořená industriálním, špinavým a přesto lidským prostředím staré tovární haly – nádherné obrázky. Je to jako když obdivujete rozkvetlou jabloň, uprostřed minového pole. Petr Zelenka vše režíruje s citem a mám pocit, že tolik úsilí ani nemusel vyvinout, herci prostě jedou jak rozjeté lokomotivy. Absolutní nadšení mě trochu opouští, pokud přihlédnu k příběhu na pozadí – zápletka s dělníkem a jeho synem, se zdála trochu zbytečná. Celek je ale výborný a Dostojevského nárokům bylo určitě dosaženo :) Herecky jsem nadšený jako z málokterého filmu (a to myslím kompletně, nejen v česku). Dalším skvělým dílkem skládačky je výnikající hudba, motivy krásně podmazávají děj a obrazy. Karamazovi ukazují směr, který nemůže nikdy fungovat globálně a spíše nežli filmem, jsou divadlem v terénu a divadlem co realitu mění za fikcí a naopak. Dost plků….90%
Přihlouplý a poměrně dost špatný film. Celkově na tak krátkou stopáž, až nebezpečně mnoho nudy. Nejen že příběh nemá tah, scénář je jen slepenec blbých a blbých scének, ale nefunkční jsou jakékoliv náznaky pocitů a zápletek. Herecké obsazení je česky hvězdné, až na Michala Malátného, který herecky patří spíše do nějakého ochotnického spolku, kde by nosil lucernu a držel hubu. Jeho koulení očima a celková malátnost, ještě přidává na celkové impotenci snímku. V hudebním průmyslu sice škodu dělá také, ale snad o trochu méně. To neznamená, že ostatní herci nějak září, hrát tu není CO a všichni jsou jen hloupými figurkami. Jen výstupy Kryštofa Hádka a Luďka Soboty jsou poměrně slušné (ano L. Sobota je vtipný - gratuluji mistře, po těch letech, že to ale byla doba). Je mě dost líto promarněné režijní šance, ale nedokážu z výsledku vykřesat nějaká výrazná pozitiva. Snad jen, že na české poměry je to sračka ryze průměrná a pár okamžiků dává naději, že jednou by to vyjít mohlo - námět s příběhem ve třech variacích je sice neoriginální, ale víme že funguje (např. nedostižná Lola běží o život, atd.). Film je to navíc tupý a absolutně bezpohlavní. 30%
Tak nám zase někdo uvařil instantní klišé, přímo z velkovýrobny. Jen otevřete pytlík s názvem romantická sračka a přidáte stopku humoru, hrst poučení a nějakou tu katarzi. Hlavně nepřivádět do varu, jen tak lehce ohřát a podávat nejlépe na stojáka. Nutno podotknout, že se nejedná o děsný film, jen je zoufale neobjevný a prostě nudný. Herecké obsazení je sporné, Tina Fey je celkem fajn, ovšem její filmová parťačka v podání Amy Poehler, ta svojí roli krávy hraje až moc sugestivně (a nutno podotknout, že v ní zůstává až do konce). Prakticky vše ve filmu působí předvídatelně a postavy jsou od začátku uboze šablonovité (pan pravý, paní vtipná, buran, nahrávač atd.). Takže na televizní dopoledne v pohodě, jinak ruce pryč. 40%
Velice osvěžující jízda, která klouže přesně po hraně. Kevin Smith má pořád slušně našlápnuto a dokáže sázet absurdní vtípky jeden za druhým. Hlavně dialogy jsou skvělé - Smith je v nich nedostižný a je vidět že si to zatraceně užívá. Oko znalce, také potěší některé ostřejší záběry a nekomentovatelné nápady. Film dokonale míchá pepř a cukr a přitom se z toho nepozvracíte. Naopak, ostrý absurdní humor, se tu střídá s opravdovou romantikou. Je pravda, že romantika je to "Smithovská", ale silná a dojemně reálná. Herecké obsazení se také povedlo a hlavní duo je velice příjemné. Pokud jste trochu zastydlí puberťáci, proletí vám 20x za den hlavou slovo vagína a přesto hledáte lásku, pak je to film pro Vás (nás). 85%
František trochu klame tělem, kdo čeká přihlouplou a divokou komedii, dostane téměř opačnou dávku. Film je spíše melancholický a zasněný, vtipků je sice pár rozházeno, ale rozhodně se nejedná o žádnou řachandu. Dokážu si představit, že výsledek by byl velice dobrý, bohužel jak je zvykem, zůstalo to někde na půli cesty. Hlavním nedostatkem filmu je hloupý a nedotažený scénář, který si pomáhá moc často náhodou, slučuje reálné postavy s figurkami a tím tak podráží nohy celému filmu. Přitom některé dialogy, jsou velice příjemné a vtipné. Hlavní téma, i s prohlédnutím hlavní postavy, je odbyto v prvních minutách, zbytek filmu jsou pak jen variace na ohrané téma, posunováno pouze od "náhody k náhodě". Hlavní postava ztvárněná Josefem Polášekem, tak to je oříšek. Osobně mě moc nepřesvědčil, jeho drmolení textu a celková ztuhlost, může být brána jako herecký záměr. V tom případě fajn, ale raději jiný záměr a jiného (dobrého) herce. Ovšem režie Jana Prušinovského je svižná a obrazově zajímavá. Sečteno podtrženo, jedná se o poměrně příjemné překvapení (ve smyslu - ejhle není to sračka, je to snesitelné). Navíc jsou k filmu a jeho náladě, vhodně vybrány i písně, které sice nastavují řídký děj, ale rozhodně nejsou na škodu. František je sice tak trochu béčkař, ale dejme mu šanci. 60%
Film, který je vynášen (hype..hype...hype) do nebe. Čistě subjektivně, jsem neviděl nic přelomového, myšlenkově zásadního, či filmově dokonalého. Viděl jsem skvělé herce, zahuštěný a poměrně chytrý děj, temnou atmosféru a to vše bylo v pořádku. Pak jsem mírně ztrácel nadšení, při některých zbytečných, nebo naopak rychle odbytých scénách a nezajímavé akci. Celek je ovšem kompaktní, ale přesto mě chyběla jiskra, která to vše zapaluje. Joker tou jiskrou rozhodně je, jenže je zbytečně dušen "rozdvojením" na dva záporáky. Akce je standardní, chladná a ve finále zbytečně zmatečná, paradoxně bych raději akci vyškrtl a přidal gradaci u spousty scén. Je to chladný a černý film, k srdci mě rozhodně nepřiroste, myšlenkově mě na zadek neposadil, bohužel pro Nolana jsem viděl mnoho chytřejších filmů. Ovšem v komiksovém světě, se jedná o jasnou intošskou jedníčku (jde-li tento film ještě se svojí civilnosti takto označit). Nepopiratelný klad a pro mě jediná křišťálově čistá myšlenka a složka filmu, je rozkol hrdinství – kdo je hrdina, kdo není, kde je hranice, od které je z hrdiny zločinec… je na anarchii třeba síly, nebo zákona atd…, to jsou myšlenky na podobný žánr nečekané, silné a navíc skvěle podané. Raději neřeším, zda v tomto případě jde více o nadhodnocení filmu, nebo je opravdu tak skvělý a já to nevidím. Jednoznačně velmi dobrý film, výborný však nikoliv…80%
Stalo se, viděl jsem, přežil jsem. Každopádně se jedná o film, který žongluje s několika tématy najednou a několik mu jich nešikovně popadá. Shyamalan má poměrně čitelný režisérský rukopis, který ale v posledních filmech rozmělňuje do sebestředných úletů. Postavy se tedy pak chovají trochu zvláštně, pár jich je podivínských, zbytek má minimálně lehkou horečku. Hlavní motiv filmu by se neměl prozrazovat, je totiž na první poslech velice vratký a až vtipný a například z česání jablek, nebo nedej bože prořezání vašeho sadu, by Vás mohl chytit záchvat úzkosti. Kdo větu nepochopil, je buď normální, nebo motiv nezná. Hlavní role připadla na Marka Wahlberga, což věru není nijak skvělý herec, spíše takový snaživě zadumaný záprdek s pohledem opilého kotěte, každopádně do celkového průměru zapadá. Zooey Daschanel, jakožto jeho žena, pak předvádí výkon mající za úkol vykulené modré oči s pohledem silně mimo a pár ustřelených vět. Jsou ti lidé na drogách? Já myslím, že trochu ano – pár scén silně nahrává i slabší demenci (za všechny – rozhovor s pokojovou květinou….ouou). Film je slepencem slabších a silnějších scén, některé nepostrádají atmosféru (návštěva u babizny s citronádou). Celkově je to rádoby efektní drť, narychlo nabraná na lopatu a chrstnutá přímo do našich ksichtů. Pokud se oklepete, zůstane obyčejný průměrný film, který je velice jednoduché shodit, ale lehce zabavit dokáže. 60%
Kachyňa za to uměl vzít a dokázal vymalovat poetickou baladu i na studených nemocničních kachličkách. Příběh je smutný a dojemný, přitom se neutápí jen v slzách. Je zde cítit silný režisérův rukopis, který tak krásně zosobňuje prostředí a postavy. Herecký bezchybné a "dědek" Vlastimila Brodského, jen dokazuje, jakým byl mistrem. 80%
Jedno z nejlepších Československých Sci-Fi. V čele se skvělou Jiřkou "rudou Trinity" Švorcovou. Kdo nestál frontu na banány, nechápe co je to pravý Matrix. Doporučuji vyhledat rozhovor s pí Švorcovou, kde obhajuje seriál jako obraz skutečnosti a když začne být vratká v kolenou, rozhodí pracky a tvrdí, že si nic nepamatuje. Rudá demagogie je dnes již zábavná, jen škoda, že v těch komunistických sračkách furt čvachtáme nohy.
Zmiňovat "inspiraci" Dobrým ročníkem, snad ani nemá smysl. Toto je Dobrý ročník (pro neznalé film Ridley Scotta), trochu sepraný, na některých místech trochu ošoupaný a malinko zmrvený. I když rozhodně nelze film odpálit jako kopii kopie, jedná se o poměrně příjemnou a zábavnou komedii s ehmm poučením. Vše jede od začátku do konce bez jakéhokoliv dramatického zvratu a vše se dá předpovědět po prvních cca. 10 min. filmu. To že je to celé přebarvený reklamní spot na Jižní Moravu? Kde jsou lidé hodní, vůkol širé vinohrady, zlaté slunce ve vlasech, ženy krásnější než sen, víno nabažené sluncem, skoro by se zdálo, že tam ani nemají nemoce, zubaře a finačák a místo smrti se rozlétnou do obláčku motýlků, případně špačků. Každý tak trochu jihne a o to přesně jde a to film dělá víceméně dobře. Takže, stranou nějaké úzkoprsé artistní pohledy, kyselou okurku do jedné a flašku do druhé ruky a jen se bavme. A koho to nechytne, pro toho je tu Tereza Voříšková, která případné klížící se očka, spolehlivě otevře, spolu s Vaší spodní čelistí.. jojo Bobule jsou Bobule. 70%
Tvrdé palice, řídká stolice. Tímto debilním rýmem, nejen že ukazuji svoji vysokou inteligenci, ale zároveň poukazuji na určitou rozbředlost celku. Je tu tvrdé herecké jádro, a zdatný Clooney stíhá i pozici režie a předhazuje pohledné obrázky, hlavně tedy na svou mužnou tvář. Bohužel celkově nezajímavý a řídký děj a některé dlouhé dialogy zavánějí nudou. Renée Zellweger není tak špatná jak jsem čekal, ale rozhodně má již "po sezoně". Takže hra na okouzlující a inteligentní ženu "wamp" mě přijde trochu ubohá. Je ovšem zajimavé sledovat, jak špatná herečka, hraje dobrou herečku a celkem jí to jde. Větší neplechu však udělalo určité nejednoznačné zaměření filmu, chvilku je skoro groteskou, chvilku vážným dramatem. Jako když někomu blikáte 114 minut do ksichtu baterkou. Ve skutečnosti se vše nese v příjemné retro atmosféře, jen je to občas trochu ukecaná nuda, to aby to bylo chytré a nad věcí. Přesto se jedná o zdařilý kousek a vzhledem k tomu, že Clooney za pár let bude legendární postavou Hollywoodu, bude toto jeden ze slabších zářezu na jeho totemu. Nebo se zítra zabije na motorce a tu předposlední větu v tichosti vymažu. Film který je rozhodně skvěle natočený, ale chce to chytit tu pravou náladu...65%
Poměrně promarněná režijní šance. Přitom je vidět, že některé scény mají nastartováno za hranice průměru. Myslím, že tento film doplácí nejvíce na porušení komorní linky, protože jakmile začíná příběh brnkat na temnou stránku, případně psychologizovat, je vše rychle zbořeno. Můžu pouze spekulovat, do jaké míry je to vina režiséra, případně nekomerčností vystrašené produkce. Herecké obsazení skrývalo asi větší ambice, takže místo děsivých scén zmaru a tepotu existenciálních témat, tady máme přiblbou auto honičku, hromadu nelogičností a ztrátu atmosféry. Akční to není, akce je chuda a emoce a psychologie Vás jen tak ovanou. Ještě, že se na tu Nicole tak pěkně kouká a ač téměř celou dobu jen zmatěně pobíhá a je zamračená jak bouřkový mrak, stále je sladká jak jablko v županu, nebo bez županu... Promarněný čas to není, ale pachuť z rozdroleného potencionálu je zde silná. 60%
Má elitní a drsnou minulost, má jedinou dceru, kterou miluje a osobní život v troskách. Unesou mu jí a on jednomu po druhém zhasíná dušičky, efektně, drsně a nelogicky. To není Komando, to není Arnold. To se jen Luc Besson ráno podrbal na zadku a večer již tisknul scénáře. Hloupá a děravá zápletka, za kterou by se styděl i vymetač ultrabéček Saegal. Jenže je tu obrovské plus v podobě režie a hlavního role v podání Liama Neessona, kterému sice ze začátku těžko věříte, ale když poprvé nasraně rozkopne dveře, je to doma. Výborná a drsná akce, která je perfektně rozdělená na „levely“, které jsou vtipně rozděleny chvilkou dialogů. Opravdu, kdo hrál nějakou akční hru, bude cítit velikou inspiraci a chvílemi hrdinu podezříváte že vypadl z vašeho PS3. Abych ale filmu nekřivdil, určitá emočnost se dostavuje a akce je příjemně špinavá a oproti zmíněnému Komandu je zde více taktiky na úkor raketometů, kulometů a pilových kotoučů. Velice příjemný akční výplach 80%
Moje komentáře
Zrození šampióna (2009)
Přeslazené a předvidatelné. Sandra Bullock zde už konečně pochopila, že ji není dvacet, ale dvakrát dvacet, plus pár... No a jinak, nemám nic proti pozitivním příběhům, naopak. Ale tady je to víceméně hloupé, bez jakýchkoliv pořádných zvratů, pro mě zklamání. 50%
Pí (1998)
Film který má jednoduše neuvěřitelné kouzlo a náladu. Není to střední proud a tak se dá jednoduše a hloupě adorovat pouze z pohledu snobského diváka – jako něco co jsem nepochopil, ale určitě to bylo skvěle, protože je to černobílé a o matematice. A je to pravda, jenže je to opravdu mistrovsky natočeno a obrazově i příběhově vybroušeno. Uhranula mě stavba scén i postupný vývoj příběhu a pocitů, propadání šílenství, nebo spíše posedlosti. Forma snímání a práce s kamerou je neskutečně osobní a až perverzně přesná v navození jednotlivých pocitů. Aronofsky je režisér s talentem velikosti Kubricka a to bez debat. 90%
Stmívání (2008)
Jednu věc jsem si z toho emo-dívčího a emo-romantikou prochcaného dílka odnesl - upíři jsou spíše obětí stylistů, kteří z nich udělali vybělené gay modely a v některých záběrech jsem musel vyprsknout smíchy. Překvapivě dobrá je pouze Kristen Stewart v hlavní roli, ta vzdoruje poměrně slušně. Jenže tohle fakt není filmy pro mě, to nejsou knihy pro mě a toto hodnocení není na mě. 40%
Andělé a démoni (2009)
Nechci přehnaně kritizovat, ale Andělé a démoni jsou filmem se snad nejhorším scénářem poslední doby. Kniha je taktéž hloupá, ale tak nějak se to lépe kryje. Filmu jde k poctě, že ty nejdementnější okamžiky upravuje, nebo úplně vynechává (např. jsem se potměšile těšil na Langdonův pád z vrtulníku - a bohužel). Přesto jsem nepochopil motivaci postav, jejich jednání a celkovou kostru příběhu. Pokud se jednou večer rozhodnu, že jsem iluminát a chci někoho zabít a zničit církev, tak proč to dělat takhle hloupě? Asi proto, že na druhé straně dostanu stejně hloupé spoluhráče. Celková hloupost děje, je korunována opět nevýrazným Hanksem, který má sice asi dva zlidšťující výstupy, ale zbytek děje jen tupě hraje přemýšlejícího a udiveného, to jen dokazuje, jak skvělý herec zvadne pod návalem nevýrazné režie a hloupého scénáře. Režie Rona Howarda je opět tak trochu ospalá a zklamalo mě i podání některých vypjatých scén, kdy celková gradace spočívala pouze na slušné hudbě. Atmosféra filmu je sice o něco lepší nežli ta sterilovaná nuda z Šifry, ale i tak zůstalo spousta věcí nevytěženo a to i paradoxně i těch knižních. Kniha mě neuchvátila, ale dá se považovat za standard a rychle odsýpá, film je z mého hlediska ještě o stupínek horší. Opravdu se nesnažím zarputile hledat kazy, docela jsem se těšil, že druhé podání se povede daleko více a nechal jsem si názor trochu uzrát, ale bohužel (nebo BOHUdík…) 30%
Velcí bratři (2008)
výborná komedie, která se zbytečně nebojí přitlačit na pilku, přitom nezklouzává do trapného hnoje. Velice dobré obsazení a skvělé dialogy tvoří pevnou kostru. Role Models si určitě dopřeji ještě párkrát v budoucnu a věřím, že nezklamou. Taková podpultová klasika. 80%
Česká RAPublika (2008)
Kde domov můj, VOE?
Ivetka a hora (2008)
Byla jedna Ivetka, která viděla a i mluvila s panenkou Marií. Jo a ještě panenku Marii viděla její kamarádka a kamarád, ale o těch dokument není – přeci jen je to Ivetka a hora. Následně přihlédnu k tomu, že Ivetka a přátelé prožili pěknou skupinovou halucinaci a tu si pak připomínali se stále početnějším okruhem lidí, co sice panenku Marii znají maximálně z obrázků, ale věří, že voda a vzduch je boží dílo a že někde ve staré boudě úřaduje matka boží a tak se tam vydávají v celých zájezdech a čekají fronty jak na maso, jen aby viděli kus staré zdi a pár špalků kolem, ehmm a krásná příroda kolem. Tato část je jednoznačně z mé strany škodolibě zábavná..ale..Celkový příběh je ovšem silný a to zejména díky samotné Ivetce, která je inteligentní a celou věc posouvá na jinou kolej. Je velice jednoduché se posmívat a odsuzovat celý příběh jako nesmysl i s názorem zda jen chytře předstírá, nebo skutečně věří (nebo se pere se svědomím). Sice jsem v tomto 100% skeptik, ale tento „zázrak“ poskytl lidem, co uvěřili, velkou naději a určitý pevný bod. Pak už začíná být jedno, zda se to stalo nebo nestalo, ono to pro tuto skupinu lidí nějak funguje. Křesťanství je samo o sobě nedůležité, jde právě jen o pevný bod o samotné jádro a všechen ten staletý marast a nesmysl o svatých, kázaní a zákazy a nesmyslné doktríny, to vesele můžeme přiložit i s pozlaceným krucifiksem do kamen. Nebo si myslíte, že boha by zajímalo, kolikrát drmolíte večer otčenáš, nebo jestli se nechovate jako svině? Jádro je vždy jednoduché a zde je jasně vidět, že i v nesmyslném plácání vystupujících teologů, je ta pravá podstata v jednoduchém zlepšení vlastní existence, v souladu se sebou a světem. Pak už je jen na každém, zda si koupí vstupenku do vlastního ráje, nebo to chce mít se zbytečným patosem celé církve - neboli reklamní agentury Vašeho svědomí. Nebo bezvědomí? A je fakt, že já zde také kážu nějaká svá moudra a přitom co já vím, asi kůlové, takže každý si může svojí panenku Marii, nebo Barbie, nebo i poníka se zlatou hvězdou vymyslet a uvěřit sám, nebo to nechat. Každopádně dokument jako takový je ryze průměrný a je škoda, že nedošlo k větším konfrontacím, takto silné téma zůstalo jen nakousnuto.
Dobrodružství Barona Prášila (1988)
Terry Gilliam je tak trochu cirkusák. Nemám rád cirkusy. Ale miluji Gilliama, je to asi mojí absolutní rozháraností, ale je to tak. Baron Prášil je (zatím) jeho největší realizace a možná pro něj osobně i jeho Opus magnum. To co mě na tomto filmu přivádí v nevěřící úžas je přehršle nápadů a obrovská míra fantazie, která doslova vyskakuje z každého políčka. Jednotlivé epizody Baronova vyprávění jsou pastvou pro oko a mají neskutečný vizuální a snový náboj. Gilliam není nejlepší režisér na světě, ale jako strojvůdce vlastní imaginace, dokáže do svojí lokomotivy doslova futrovat lopaty fantazie a je mu tak trochu jedno, že vlaku možná bouchne kotel, hlavně když to sviští. Ač film vznikl již před více jak dvaceti lety, jasně zde vidíte scény které přinejmenším inspirovaly dnešní velkofilmy (např. Pán Prstenů, Harry Potter atd.). Film vznikal s obrovskými problémy, tak jak je u Gilliama zvykem a to se možná trochu podepsalo na tempu vyprávění. Některé scény jsou až tak nestandardní, až nepřipravené diváky vykolejí (zvláště ty na měsíci), pak je tu velké ALE u zaměření filmu, pohádka to je, ale dětem z toho moc nezůstane, takže asi pohádka jen pro dospělé. Režie jako taková by zasloužila více citu pro příběh a tempo, Gilliam chvílemi kašle na nějaké směřování a dramatické oblouky a jen se opájí vlastní geniální scénikou. A něco Vám řeknu, já mu to žeru. Kašlu na nedokonalosti, protože u tohoto filmu je překryje nádherná opona a duch vítězí nad hmotou a kopá jí s rozběhem do zadku. 85%
Děti noci (2008)
Příjemná studie jedné dospělé-nedospělé dívčí duše, která proplouvá životem okolo plavou jako bójky různé figurky - hodný, zlý, divný atd. Trochu to šustí papírem a chtěných situací je více, než by bylo třeba. Ale poetika ošoupaných exteriérů a příjemných hereckých výkonů Issové a Mádla je ve skvělé souhře. Jedinou přímou výtku musím vyslovit k nesourodosti filmového jazyka, kdy je poezie občas přelita hloupou doslovností. Přesto se jedná o zdařilý a nadprůměrný český film. 70%
Wrestler (2008)
Jeden z nejlepší filmů poslední doby. Velký film nedělají velké peníze, dělají ho osobnosti. Aronofsky je jednoznačně jeden z nejlepších režisérů současnosti a Mickey Rourke se do svojí role prožil a profetoval. Sledujete jednoduchý příběh, který absolutně ničím nevybočuje a nešokuje. Prostě prožíváte se stárnoucím a životem omláceným wrestlerem Randym kus jeho života. Ten kus je samozřejmě v jeho životě podstatný – ale takové věci se dějí denně. Celé to zní jako poměrně velká nuda, jenže příběh je podán s takovou mírou autenticity, že prostě odhodíte všechna klišé a polykáte háček bez odmlouvání. Atmosféru velice zdárně pumpuje výborná kamera, která následuje hrdinu až dokumentárním způsobem a vůbec celý vizuální styl je hodně osobní. Mickey Rourke je vynikající a v jeho rozšlehané tváři je vepsáno absolutně všechno. Hlavní hrdina už jen paběrkuje na svojí bývalé slávě a celý boj se neodehrává v ringu, ale v životě (je až úsměvné, že ty nejmilejší a nejohleduplnější okamžiky jsou vždy ty s bandou wrestlerů). Je skvělé a trochu mrazivé sledovat, jak dochází k bilancování a pnutí z touhy něčeho dosáhnout, přesto, že konec už klepe na vrata. 88%
Proboha! (2008)
Pro pána Boha, to je tak ďábelsky rouhačcské a zábavné.
Život je stres (2008)
Diane Keaton hraje svojí roli krávy opravdu věrohodně a každou chvilku jsem ji měl chuť zacpat ústa - nejlépe pěstí. No dost ale siláckých a ubohých řecí, nad protivnou hereckou kreací. Zbytek filmu je tak čistý průměr, že to ani lépe nejde. Samozřejmé kolečko problém-katarze-usmíření-poučení, nejde o žádné umění, nebo originalitu - na což se ani nehraje, ale proč taky. Je víceméně téměř zbytečné tady cintat o takovém filmu - ale když už.... tak 50%
Vikingové II (2008)
Slušná odreagovačka. Efektní mix žánrů a celkem stravitelná pohádka. Pohádka tedy krvavá a drsná. Škoda jen, že se tak uplně nepodařilo doladit technickou stránku, některé záběry jsou sice efektní, ale jakmile dojde na digitální animace a vůbec cokoliv cgi ostatního, film hodně pokulhává (zvláště potvora je v některých okamžicích jako Made in Karel Zeman). Jenže u tohoto filmu a v rámci rozpočtu asi víc zařídit nešlo, takže jsem ve výsledku rád, že taková fantasmagorie vůbec prošla do výroby. Přesto se neubráním pocitu lehkého zklamání, neboť hutné atmosféry a dobrých akčních scén mohlo být daleko více. Takže vemte něco z planety opic, Vikingů, trochu Rohanu z Pána prstenů, chyťte jednoho Nazgula - prolijte krví a zatřepejte - no a docela to chutná. 60%
Valčík s Bašírem (2008)
Vizuálně nápadité a některé jednotlivé scény jsou skvěle vymyšlené. Celek mě ale nezaujal a vychvalovaná emocionální síla, mě zcela minula. Co se ale filmu upřít nedá, je styl vyprávění a skvělé propletení snů a reality do jednolitých scén, které jsou ale úpěsně bourány roztříštěností celku, stylem vyprávění atd. Samotné patrání a postup je poměrně nudný, když se pak začne nořit do vzpomínek, film nabírá na invenci i zábavnosti. Bohužel čekal jsem mnohem více. Vizuální stránka jak jsem již zmínil, vypadá nápaditě a v rámci filmu je funkční, ale není nijak převratná a v některých okamžicích mě mírně rušila. Asi jsem ignorant, ale film mě od poloviny už poměrně dost nudil a konec mě nijak neuhranul. Jenže je to tak trochu ááárt a ten se nemusí pochopit. Což já zase plně chápu :) 65%
Město Ember (2008)
Lepší biják než-li naznačuje propad v kinech.A lepší o dost - což v důsledku spíše zamrzí. Přitom se nejedná o nic světoborného, ale příběh je dosti zajímavý, herci dosti charizmatiční a režie s výpravou to stíhají. Výsledkem je příjemný film, který lze označit tím blbým klíše "pro celou rodinu". Přítom není hloupý a to je spíše vyjímka, i když popravdě těch nelogičností jsou tu tuny (ale kupodivu se to nevylučuje). Opravdu mě překvapilo, že to celé drží v celku a nerozpadá se, jak se u podobných filmů stává. Celé mě to připomnělo Zion z Matrixu, sice jinak ujetý, ale v podstatě tam těm lidem jde o to samé :) 75%
VALL-I (2008)
Wall-E je trochu zvláštní film, na jednu stranu je odvážný ve svém námětu a na straně druhé ohromně klišovitý téměř ve všech emočních složkách a ději. Ta nesourodost mně dosti kazila zážitek, neboť jednotlivosti jsou dotaženy s pixarovskou přesností. Animace je skvělá a prvotní námět také. Celková myšlenka filmu a jeho podání je však trochu problém, jednoduše to celé dost dobře nefunguje. A na naleštěném povrchu cítíte nerovnosti a hrubé nýty, to když se vám po sté podstrkuje smutný, veselý a zmatený Wall-e a jeho kreace začnou mírně nudit, dalším krokem stranou je přílišné tlačení na pilu ohledně moralit a humanistického vyznění. Kybernetická láska propukne v každém obvodu, měkké lidské tkáně se nadechnou k opozici nad chladným kovem a dojdou ke společné symbióze vstříc nové kyber-humano revoluci –bla bla, tak trochu domršený matrix pro kojence. Přitom styl vyprávění který Wall-e zvolil je ryze povrchní a celkově nezapadá do formátu ve kterém se odehrává. Je to asi jako vyprávět jak těžké bylo v koncentračním táboře udržet čisté podlahy, když ti lidé kolem nejsou schopni se přezouvat – tak povrchně si plave film. Sice chápu, že lidé musí vždy vyhrát a že pohádka potřebuje dobrý konec. Ale opět mám pocit, že scénář někdy za polovinou spadl do sudu s medem a nikdo ho už neočistil. Tak lepkavě sladký a pitomoučký je film ke konci. Přesto se jedná o nadprůměr a celkově slušný film. 75%
John Adams (TV seriál) (2008)
John Adams je seriál poměrně nekompromisní, i když jiným způsobem, než-li většina produkce HBO (nebourá tabu atd.). Pro běžného komerčního diváka, tu prakticky nic není. Dlouhé diskuze, monology, vnitřní rozepře atd. Jeden by řekl šeď a nuda, ale pokud máte rádi historické fresky a zejména pak ty, které se snaží o reálnost a neprvoplánovou efektnost, tak zde naleznete skvělou odpověď. Dalším na první pohled nepříznivým krokem, je zaměření na postavu Johna Adamse, který není zdaleka tak znám široké veřejnosti jako jeho proslavení souputníci v čele G. Washingtonem, T. Jeffersonem nebo B. Franklinem. Přesto a možná právě proto je dílo o to více fascinující a umožňuje pohled na dané osoby z jiného úhlu. Výborně je napsán charakter samotného Johna Adamse, který je v základu lidskou, ale nikoliv bezvýhradně kladnou postavou. Je tu vytyčen poměrně velký prostor pro vlastní názory a pohnutky hlavních postav. Přitom nikoho jednostranně neobhajuje, a proto vše působí velice reálně. Realitě také silně napomáhá syrová kamera a nekompromisní výprava. Přesto, že je zde epických záběru asi tak na 2 minuty, je nutno uznat, že nic nezůstalo ošizeno, od kostýmů, masek až po exteriérové záběry - skvělá práce. To hlavní si ale nechávám na konec - výborný Paul Giamatti (Adams), předvádí zde opravdový herecký koncert. Scénář mu poskytl skvělou příležitost a on jí povýšil na dokonalost. John Adams se tak skutečně nadechl a ožil. Giamatti předvádí opravdovou hloubku a přitom je neskutečně civilní a přesný (přítom mě příjde, že polovinu práce odvádějí jeho oči). Děj se rozprostírá na více jak 50-ti letech Adamsova života a celou tu dobu s ním stárnete, prožíváte výhry i prohry a zjišťujete, že dějiny jsou dějiny a myšlenky jsou myšlenky. Sice je to občas trochu moc akademické, ale jsem nesmírně rád, že takové seriály vznikají 90% PS: Kdy se dočkáme podobně zpracovaného díla i u nás, třeba takový Edvard Beneš…. Snít ale můžu, ne? :)
Karamazovi (2008)
Dávám absolutní hodnocení, důvody jsou jednoduché, přesto si je musím obhájit hlavně sám před sebou, neboť nadšení zcela absolutní není. Předně Karamazovi jsou filmovým zjevením, český film je poměrně konstantní nuda a šeď. Tohle je přesně ta cihla hozená do klidného rybníčku české provinčnosti. Bohužel, tak jak dopadla, tak rychle se voda zavřela – on přeci jenom art to je a na to se do kina nechodí. Pokud mám začít chválou, tak musím vyzdvihnout vynikající herecké výkony všech zúčastněných, zejména pak Ivana Trojana a Davida Novotného. Ale prakticky k celému ansáblu nemám co dodat, vynikající a dechberoucí divadelní scény, ryzí až patetická divadelnost se tu pojí s druhou civilní a unaveně reálnou stranou. A vůbec celá jednoduchost příběhu, mohutně podpořená industriálním, špinavým a přesto lidským prostředím staré tovární haly – nádherné obrázky. Je to jako když obdivujete rozkvetlou jabloň, uprostřed minového pole. Petr Zelenka vše režíruje s citem a mám pocit, že tolik úsilí ani nemusel vyvinout, herci prostě jedou jak rozjeté lokomotivy. Absolutní nadšení mě trochu opouští, pokud přihlédnu k příběhu na pozadí – zápletka s dělníkem a jeho synem, se zdála trochu zbytečná. Celek je ale výborný a Dostojevského nárokům bylo určitě dosaženo :) Herecky jsem nadšený jako z málokterého filmu (a to myslím kompletně, nejen v česku). Dalším skvělým dílkem skládačky je výnikající hudba, motivy krásně podmazávají děj a obrazy. Karamazovi ukazují směr, který nemůže nikdy fungovat globálně a spíše nežli filmem, jsou divadlem v terénu a divadlem co realitu mění za fikcí a naopak. Dost plků….90%
Chyťte doktora (2007)
Přihlouplý a poměrně dost špatný film. Celkově na tak krátkou stopáž, až nebezpečně mnoho nudy. Nejen že příběh nemá tah, scénář je jen slepenec blbých a blbých scének, ale nefunkční jsou jakékoliv náznaky pocitů a zápletek. Herecké obsazení je česky hvězdné, až na Michala Malátného, který herecky patří spíše do nějakého ochotnického spolku, kde by nosil lucernu a držel hubu. Jeho koulení očima a celková malátnost, ještě přidává na celkové impotenci snímku. V hudebním průmyslu sice škodu dělá také, ale snad o trochu méně. To neznamená, že ostatní herci nějak září, hrát tu není CO a všichni jsou jen hloupými figurkami. Jen výstupy Kryštofa Hádka a Luďka Soboty jsou poměrně slušné (ano L. Sobota je vtipný - gratuluji mistře, po těch letech, že to ale byla doba). Je mě dost líto promarněné režijní šance, ale nedokážu z výsledku vykřesat nějaká výrazná pozitiva. Snad jen, že na české poměry je to sračka ryze průměrná a pár okamžiků dává naději, že jednou by to vyjít mohlo - námět s příběhem ve třech variacích je sice neoriginální, ale víme že funguje (např. nedostižná Lola běží o život, atd.). Film je to navíc tupý a absolutně bezpohlavní. 30%
Baby Máma (2008)
Tak nám zase někdo uvařil instantní klišé, přímo z velkovýrobny. Jen otevřete pytlík s názvem romantická sračka a přidáte stopku humoru, hrst poučení a nějakou tu katarzi. Hlavně nepřivádět do varu, jen tak lehce ohřát a podávat nejlépe na stojáka. Nutno podotknout, že se nejedná o děsný film, jen je zoufale neobjevný a prostě nudný. Herecké obsazení je sporné, Tina Fey je celkem fajn, ovšem její filmová parťačka v podání Amy Poehler, ta svojí roli krávy hraje až moc sugestivně (a nutno podotknout, že v ní zůstává až do konce). Prakticky vše ve filmu působí předvídatelně a postavy jsou od začátku uboze šablonovité (pan pravý, paní vtipná, buran, nahrávač atd.). Takže na televizní dopoledne v pohodě, jinak ruce pryč. 40%
Zack a Miri točí porno (2008)
Velice osvěžující jízda, která klouže přesně po hraně. Kevin Smith má pořád slušně našlápnuto a dokáže sázet absurdní vtípky jeden za druhým. Hlavně dialogy jsou skvělé - Smith je v nich nedostižný a je vidět že si to zatraceně užívá. Oko znalce, také potěší některé ostřejší záběry a nekomentovatelné nápady. Film dokonale míchá pepř a cukr a přitom se z toho nepozvracíte. Naopak, ostrý absurdní humor, se tu střídá s opravdovou romantikou. Je pravda, že romantika je to "Smithovská", ale silná a dojemně reálná. Herecké obsazení se také povedlo a hlavní duo je velice příjemné. Pokud jste trochu zastydlí puberťáci, proletí vám 20x za den hlavou slovo vagína a přesto hledáte lásku, pak je to film pro Vás (nás). 85%
František je děvkař (2008)
František trochu klame tělem, kdo čeká přihlouplou a divokou komedii, dostane téměř opačnou dávku. Film je spíše melancholický a zasněný, vtipků je sice pár rozházeno, ale rozhodně se nejedná o žádnou řachandu. Dokážu si představit, že výsledek by byl velice dobrý, bohužel jak je zvykem, zůstalo to někde na půli cesty. Hlavním nedostatkem filmu je hloupý a nedotažený scénář, který si pomáhá moc často náhodou, slučuje reálné postavy s figurkami a tím tak podráží nohy celému filmu. Přitom některé dialogy, jsou velice příjemné a vtipné. Hlavní téma, i s prohlédnutím hlavní postavy, je odbyto v prvních minutách, zbytek filmu jsou pak jen variace na ohrané téma, posunováno pouze od "náhody k náhodě". Hlavní postava ztvárněná Josefem Polášekem, tak to je oříšek. Osobně mě moc nepřesvědčil, jeho drmolení textu a celková ztuhlost, může být brána jako herecký záměr. V tom případě fajn, ale raději jiný záměr a jiného (dobrého) herce. Ovšem režie Jana Prušinovského je svižná a obrazově zajímavá. Sečteno podtrženo, jedná se o poměrně příjemné překvapení (ve smyslu - ejhle není to sračka, je to snesitelné). Navíc jsou k filmu a jeho náladě, vhodně vybrány i písně, které sice nastavují řídký děj, ale rozhodně nejsou na škodu. František je sice tak trochu béčkař, ale dejme mu šanci. 60%
Temný rytíř (2008)
Film, který je vynášen (hype..hype...hype) do nebe. Čistě subjektivně, jsem neviděl nic přelomového, myšlenkově zásadního, či filmově dokonalého. Viděl jsem skvělé herce, zahuštěný a poměrně chytrý děj, temnou atmosféru a to vše bylo v pořádku. Pak jsem mírně ztrácel nadšení, při některých zbytečných, nebo naopak rychle odbytých scénách a nezajímavé akci. Celek je ovšem kompaktní, ale přesto mě chyběla jiskra, která to vše zapaluje. Joker tou jiskrou rozhodně je, jenže je zbytečně dušen "rozdvojením" na dva záporáky. Akce je standardní, chladná a ve finále zbytečně zmatečná, paradoxně bych raději akci vyškrtl a přidal gradaci u spousty scén. Je to chladný a černý film, k srdci mě rozhodně nepřiroste, myšlenkově mě na zadek neposadil, bohužel pro Nolana jsem viděl mnoho chytřejších filmů. Ovšem v komiksovém světě, se jedná o jasnou intošskou jedníčku (jde-li tento film ještě se svojí civilnosti takto označit). Nepopiratelný klad a pro mě jediná křišťálově čistá myšlenka a složka filmu, je rozkol hrdinství – kdo je hrdina, kdo není, kde je hranice, od které je z hrdiny zločinec… je na anarchii třeba síly, nebo zákona atd…, to jsou myšlenky na podobný žánr nečekané, silné a navíc skvěle podané. Raději neřeším, zda v tomto případě jde více o nadhodnocení filmu, nebo je opravdu tak skvělý a já to nevidím. Jednoznačně velmi dobrý film, výborný však nikoliv…80%
Stalo se (2008)
Stalo se, viděl jsem, přežil jsem. Každopádně se jedná o film, který žongluje s několika tématy najednou a několik mu jich nešikovně popadá. Shyamalan má poměrně čitelný režisérský rukopis, který ale v posledních filmech rozmělňuje do sebestředných úletů. Postavy se tedy pak chovají trochu zvláštně, pár jich je podivínských, zbytek má minimálně lehkou horečku. Hlavní motiv filmu by se neměl prozrazovat, je totiž na první poslech velice vratký a až vtipný a například z česání jablek, nebo nedej bože prořezání vašeho sadu, by Vás mohl chytit záchvat úzkosti. Kdo větu nepochopil, je buď normální, nebo motiv nezná. Hlavní role připadla na Marka Wahlberga, což věru není nijak skvělý herec, spíše takový snaživě zadumaný záprdek s pohledem opilého kotěte, každopádně do celkového průměru zapadá. Zooey Daschanel, jakožto jeho žena, pak předvádí výkon mající za úkol vykulené modré oči s pohledem silně mimo a pár ustřelených vět. Jsou ti lidé na drogách? Já myslím, že trochu ano – pár scén silně nahrává i slabší demenci (za všechny – rozhovor s pokojovou květinou….ouou). Film je slepencem slabších a silnějších scén, některé nepostrádají atmosféru (návštěva u babizny s citronádou). Celkově je to rádoby efektní drť, narychlo nabraná na lopatu a chrstnutá přímo do našich ksichtů. Pokud se oklepete, zůstane obyčejný průměrný film, který je velice jednoduché shodit, ale lehce zabavit dokáže. 60%
Počítání oveček (TV film) (1981)
Kachyňa za to uměl vzít a dokázal vymalovat poetickou baladu i na studených nemocničních kachličkách. Příběh je smutný a dojemný, přitom se neutápí jen v slzách. Je zde cítit silný režisérův rukopis, který tak krásně zosobňuje prostředí a postavy. Herecký bezchybné a "dědek" Vlastimila Brodského, jen dokazuje, jakým byl mistrem. 80%
Žena za pultem (TV seriál) (1977)
odpad!Jedno z nejlepších Československých Sci-Fi. V čele se skvělou Jiřkou "rudou Trinity" Švorcovou. Kdo nestál frontu na banány, nechápe co je to pravý Matrix. Doporučuji vyhledat rozhovor s pí Švorcovou, kde obhajuje seriál jako obraz skutečnosti a když začne být vratká v kolenou, rozhodí pracky a tvrdí, že si nic nepamatuje. Rudá demagogie je dnes již zábavná, jen škoda, že v těch komunistických sračkách furt čvachtáme nohy.
Bobule (2008)
Zmiňovat "inspiraci" Dobrým ročníkem, snad ani nemá smysl. Toto je Dobrý ročník (pro neznalé film Ridley Scotta), trochu sepraný, na některých místech trochu ošoupaný a malinko zmrvený. I když rozhodně nelze film odpálit jako kopii kopie, jedná se o poměrně příjemnou a zábavnou komedii s ehmm poučením. Vše jede od začátku do konce bez jakéhokoliv dramatického zvratu a vše se dá předpovědět po prvních cca. 10 min. filmu. To že je to celé přebarvený reklamní spot na Jižní Moravu? Kde jsou lidé hodní, vůkol širé vinohrady, zlaté slunce ve vlasech, ženy krásnější než sen, víno nabažené sluncem, skoro by se zdálo, že tam ani nemají nemoce, zubaře a finačák a místo smrti se rozlétnou do obláčku motýlků, případně špačků. Každý tak trochu jihne a o to přesně jde a to film dělá víceméně dobře. Takže, stranou nějaké úzkoprsé artistní pohledy, kyselou okurku do jedné a flašku do druhé ruky a jen se bavme. A koho to nechytne, pro toho je tu Tereza Voříšková, která případné klížící se očka, spolehlivě otevře, spolu s Vaší spodní čelistí.. jojo Bobule jsou Bobule. 70%
Tvrdé palice (2008)
Tvrdé palice, řídká stolice. Tímto debilním rýmem, nejen že ukazuji svoji vysokou inteligenci, ale zároveň poukazuji na určitou rozbředlost celku. Je tu tvrdé herecké jádro, a zdatný Clooney stíhá i pozici režie a předhazuje pohledné obrázky, hlavně tedy na svou mužnou tvář. Bohužel celkově nezajímavý a řídký děj a některé dlouhé dialogy zavánějí nudou. Renée Zellweger není tak špatná jak jsem čekal, ale rozhodně má již "po sezoně". Takže hra na okouzlující a inteligentní ženu "wamp" mě přijde trochu ubohá. Je ovšem zajimavé sledovat, jak špatná herečka, hraje dobrou herečku a celkem jí to jde. Větší neplechu však udělalo určité nejednoznačné zaměření filmu, chvilku je skoro groteskou, chvilku vážným dramatem. Jako když někomu blikáte 114 minut do ksichtu baterkou. Ve skutečnosti se vše nese v příjemné retro atmosféře, jen je to občas trochu ukecaná nuda, to aby to bylo chytré a nad věcí. Přesto se jedná o zdařilý kousek a vzhledem k tomu, že Clooney za pár let bude legendární postavou Hollywoodu, bude toto jeden ze slabších zářezu na jeho totemu. Nebo se zítra zabije na motorce a tu předposlední větu v tichosti vymažu. Film který je rozhodně skvěle natočený, ale chce to chytit tu pravou náladu...65%
Invaze (2007)
Poměrně promarněná režijní šance. Přitom je vidět, že některé scény mají nastartováno za hranice průměru. Myslím, že tento film doplácí nejvíce na porušení komorní linky, protože jakmile začíná příběh brnkat na temnou stránku, případně psychologizovat, je vše rychle zbořeno. Můžu pouze spekulovat, do jaké míry je to vina režiséra, případně nekomerčností vystrašené produkce. Herecké obsazení skrývalo asi větší ambice, takže místo děsivých scén zmaru a tepotu existenciálních témat, tady máme přiblbou auto honičku, hromadu nelogičností a ztrátu atmosféry. Akční to není, akce je chuda a emoce a psychologie Vás jen tak ovanou. Ještě, že se na tu Nicole tak pěkně kouká a ač téměř celou dobu jen zmatěně pobíhá a je zamračená jak bouřkový mrak, stále je sladká jak jablko v županu, nebo bez županu... Promarněný čas to není, ale pachuť z rozdroleného potencionálu je zde silná. 60%
96 hodin (2008)
Má elitní a drsnou minulost, má jedinou dceru, kterou miluje a osobní život v troskách. Unesou mu jí a on jednomu po druhém zhasíná dušičky, efektně, drsně a nelogicky. To není Komando, to není Arnold. To se jen Luc Besson ráno podrbal na zadku a večer již tisknul scénáře. Hloupá a děravá zápletka, za kterou by se styděl i vymetač ultrabéček Saegal. Jenže je tu obrovské plus v podobě režie a hlavního role v podání Liama Neessona, kterému sice ze začátku těžko věříte, ale když poprvé nasraně rozkopne dveře, je to doma. Výborná a drsná akce, která je perfektně rozdělená na „levely“, které jsou vtipně rozděleny chvilkou dialogů. Opravdu, kdo hrál nějakou akční hru, bude cítit velikou inspiraci a chvílemi hrdinu podezříváte že vypadl z vašeho PS3. Abych ale filmu nekřivdil, určitá emočnost se dostavuje a akce je příjemně špinavá a oproti zmíněnému Komandu je zde více taktiky na úkor raketometů, kulometů a pilových kotoučů. Velice příjemný akční výplach 80%