MovieFive

Mary a Max je už na první pohled jiný. Snad více než "plastelínová grafika" mě film zaujal svým obsahem. Řekla bych, že je překvapivě krutě upřímný, ve své podstatě velice smutný. Příběhy dvou osamělých lidí, akorát že jiné věkové kategorie, se nesnaží viditelně hrát na city. Naopak-neútočí na nás roztomilé, neodolatelné figurky, ba spíš naopak-doslova outsideři se kterými ani není moc důvodů soucítit. Možná ještě ze začátku, ale během ubíhání filmu a současně života našich hrdinů zjišťujeme, že se potýkají se svým životem ne zcela ukázkově. Je to animák, který snad ani není určen pro děti. Z mého pohledu je to tragický film, který rozhodně nenudí a jednoznačně vás dostane svojí upřímností. A byla by chyba nevyzdvihnout i skvělý soundtrack.

Překvapivý a zasloužený úspěch jedničky nedal pochyb o dalším dílu. A druhý díl je jako učební příklad současných pokračování v Hollywoodu. Děj je stále velice prostý, ale založen na akci-té tu bylo opravdu dost a některé scény byly dost povedené. Otázkou zůstává, jestli je dobře, že je víc než zřejmé, jak to celé dopadne. Tvůrci se ani nesnažili o žádné překvapení. Koukat na film, který víte jak dopadne, se může jevit jako ztráta času. Koukat na podobný film, který by skončil mimo všeobecné očekávání by mohlo vyvolat rozporuplné pocity. Šokující konce přenechávám jiným tvůrcům a jiným filmům. 96 hodin je na jednu stranu průměrný akční film, na druhou stranu velice povedený a poutavý.

Námět ani zpracování není originání. Jediné, co zahraje na city a zanechá tak větší dojem, je, že je to příběh podle skutečné události (ale i takových filmů je spousta). Zvlášť se nevyžívám v krimi filmech o drogách, jsou totiž většinou dost podobné- mladý hrdina, který se po nějaké události z dětství rozhodne, že bude jiný a jde na to ne zrovna legálně, zpočátku je vše jako z pohádky, ale zákonitě musí následovat krutý pád. Koikain je příběh ze života a oblíbenosti bezesporu pomohl Johnny Depp v hlavní roli a později i Penelope Cruz. Depp je výborný herec a má dostatečně velké charizma, aby utáhl celý film a přitom si vás ještě získal, i když je to zločinec. Filmu jako takovému není co vytknout. Nepřekvapil ani nezklamal.

Jan Žižka byl pro mě z celé triologie nejslabší díl. Dějově mě, kromě dnes kultovní bitvy u Sudoměře, nezaujal a nebavil mě. Vávrovi se opět ale nemůže odepřít výborné zpracování, které do dnešních doby nenašlo konkurenci.

Jan Hus mě z celé takzvané Husitské triologie oslovil asi nejvíce. Pravděpodobně proto, že se nevyžívám v bojových scénách (viz Jan Žižka, Proti všem). Nejsem zrovna fanynka ani vleklých, povídacích scén,tady mi to nevadilo. A na to že děj v podstatě něčím nepřekvapí, film mě docela bavil. Obecně historické filmy ráda nemám a nebudu se pouštět ani do hodin dějepisu, z čistě filmového hlediska je to slušně odvedená práce.

Začátek slibuje silné psychologické drama mezi mladou Natašou Tanskou a charismatickým Rudolfem Hrušínským. Bohužel film zhruba ve třetí třetině přijde s jiným záměrem a kýčovým a naivním koncem. Nechápu, co se stalo, ale začátek a konec mi přijde jako každý z jiného filmu a vůbec se mi toto provázání nelíbilo. Jak začal dramaticky, tak skončil doslova dětinsky. Jinak ale film musím pochválit, velice slušně pracoval s atmosférou.

Šťastnou cestu je kromě silného příběhu plejádou našich nejlepších českých hereček té doby. Je radost vidět Mandlovou, Vítovou, Gollovou či Štěpničkovou vedle sebe. Myslím, že všechny odvedly vynikající herecký výkon. Osobně bych vyzdvihla Adinu Mandlovou. Děj dokázal zaujmout a konec vyzněl spíše depresivně. Drama je to velice povedené.

Děj má slušně našlápnuto pro výbornou komedii. Bohužel zhruba v půlce z mého pohledu film začne ztrácet. Některé situace mohli být vtipnější a nebála bych se více rozvinout i romantickou zápletku. Ta je sice naznačená, ale ve finále vlastně vyzní pro hlavního protagonistu spíše smutně. Obecně konec, samozřejmě dopadl dobře, ale v tomto případě bych si přála jiný. Podobný už jsme viděli ve Fričově Tetičce. Přijdu hned není špatný film, moje pocity z něho ale uvízly někde mezi komedií a melancholií (hlavní protagonista končí opět bez ničeho).

Maskovaná milenka je především milenka záhadná. Pro mě osobně bylo velice náročné se s ní ztotožnit. Časem jsem snad její motivy chování pochopila, ale nutno dodat, že onomu šlechtici zamotala hlavu pořádně, až trochu nezaslouženě. Děj se rozhodně vyvíjí zajímavě, nicméně konec mi připadal až moc kýčový. 3.5*

Nataša Gollová je ve své roli velmi příjemná, na lepší hodnocení mi ale chybí větší děj. V celém filmu se v podstatě nic zásadního nebo dramatického nepřihodí. Je to obyčejný a velice čitelný příběh, jak k sobě dva cestu našli, který nepřináší nic nového ani extra zábavného.