Ve svém hodnocení musím zohlednit výraznou hybnou sílu předlohy, která se sice nedočkala úplně vhodného filmového zpracování (Portmanová je špatná), ale je tak vehementní, že z jinak nic moc filmu dělá velký zážitek. Komixy a filmy podle nich obecně bývají o jednoduchých morálních konfilktech, ale tenhle je opravdu silný a nemůže se nedotknout.
Nepovodená televizní selanka, ze které do všech stran čouhá ubohost. Ubohá výprava, ubohé až tragické herecké obsazení na úrovni školní besídky, chatrné ztvárnění u kterého jediné napětí, které jsem byl schopen pociťovat, bylo jestli se mi podaří nebo nepodaří usnout. On už sám námět asi není nic moc, tady je ale zazděný totálně.
Tin Man ... aneb Čaroděj ze země OZ tak po šedesáti letech ... je překvapivě funfující fantasy s prvky sci-fi. Formát minisérie se moc nehodí, díly jsou moc dlouhé a místy nudí. Příběh je takový obyčejný, předvídatelný a konec vyloženě nesmyslný. Dílko má ale atmosféru a dobře se na něj kouká. Důležitou roli hrají jednotlivé charaktery a ti, kdož je hrají.//// Všechny o třídu převyšuje Azkedelia, konflikt ukrytý v jejím charakteru či rovnou těle dává této postavě úžasnou barvitost. Škoda, že její "dvojjedinost" nebyla víc konfrontována. Azkedelia je navíc překrásná, jako dítě i jako dospělá. // Postavy tří spolenčíků jsou poměrně ploché a objevují se neustále jen proto, aby byla navázána linie na původní příběh. Úplně by stačil Caine. // Úplně tragická je potom D.G., je naivní a Zooey jí k tomu naivně hraje. Takhle toporný herecký výkon jsem u herečky podobných kvalit dlouho neviděl. A navíc jí to nesluší, celou dobu v té samé bundě. A malá D.G. vypadá jako zplozenec pekla. /// Bylo by to za tři hvězdičky, ale díky stísněné atmosféře a brilantní Azkedelii přidávám jednu navíc.
********** Nolan předvedl to, co ho nejlépe zdobí v kabátu, který mnohonásobně překonává jeho starší filmy. Dokonalé řemeslo, skvěle vystavěná premisa, atmosféra, napětí, božský herecký ansámbl, to vše do sebe zapadá jako kolečka nekonečně složitého hodinového mechanismu, který nakonec přesně ukazuje správný čas tak, že po zhruba 148 minutách film končí na desetinu vteřiny přesně a vám nezbude nic jiného, než dál třeštit oči na plátno, dál tajit dech, poslouchat poslední sekundy skvělé Zimmerovy hudby a pomalu se smiřovat s tím, že v bludišti filmu jménem INCEPTION (spíš bych řekl VNUKNUTÍ než počátek) bude vaše mysl bloudit ještě hodně dlouho. ********** Jestli současný boom filmařské technologie na úrovni triků dostavá někde smysl, pak to nejsou samoúčelné slátaniny tipu Transformers či nových hvězdných válek, ale filmy jako je tenhle, kterým pomáhá vykreslovat fantasticky vystavěný příběh dechberoucími scénami a obrazy.
Neuvěřitelný film se silnou magií. Už když jsem ho viděl poprvé, jsem mu docela propadl pro jeho "ďábelskou mysterióznost", uhrančivě pomalé tempo a noirového Johnyho Deppa. Od té doby jsem snad ale měl štěstí na všechna opakování, co v televizi běžela, a nikdy jsem se od nich nedokázal odtrhnout.
Takový rodinný film jak vystřižený z programu na sobotní dopoledne. Ale jako takový je velice dobrý. Jako fantasy ovšem ne, zároveň se jako fantasy ani netváří. Pro někoho, kdo šel s velkým očekáváním do kina, může být zklamáním, ve mne ale zanechal dojem a nucení se k tomuto filmu pořád vracet. AnnaSophia Rob je excelentní, Zooey Deschanel si pořádnou roli zase nezahrála, chuděra.
Gigantické kameo. Defilé postav z původní Alenky v klasicky americké slátanině. Ale je to hezké. Mia je překrásná a Anne Hathaway je coby motající se bílá královna přímo k sežrání.
Zbytečný film. Netuším, co je invečního sledovat místo filmu něco, co není film, je totálně nezajímavé, něco na co obratem zapomenete a krom všeho toho špatného je ještě natočena na dementně sestříhanou ruční kameru.
Nakonec dávám čtyři hvězdičky, protože film je natočen zručně a sympaticky. To co mi vadilo, to pochází už ze samotné předlohy: neodmyslitelná skandinávská (těžko uvěřitelná) zvrácenost, nelogičnosti a berličky v zápletce. Ale atmosféra perfektní.
obsahuje spoilery ///Pandorum získává a ztrácí: mezi plusy patří tajemná a napjatá atmosféra, vyvolaná reáliemi lodi a počáteční zprávou, která se nakonec ukáže být klíčová, zaujala mne i neustálá nejistota, zda to, co vidíme my nebo naši hrdinové je skutečnost nebo halucinace způsobená nemocí. /V tuto chvíli jsem si celkem jistý, že ti ohavní zombíci či pozměnění lidé nebo jak chcete, ve skutečnosti neexistovali, a přeludy pronásledovaní lidé na lodi se lovili navzájem/ Jako jednoznačné negativum vidím přilišnou ukvapenost střihu, o epilepsii vážně nestojím. Nezvládnuté je i provedení oné hry si s tím, co je skutečnost a co přelud, tím spíš, že se nám na konci nedostane ani vodítka k tomu, jak to celé pochopit. S tímto faktem kontrastuje podivný happy - end.
Tak pozor, teď se bude nastavovat zrcadlo. Zavolejte z vedlejšího pokoje Rudolfa Hrušínského nejml., Ben "Gigly" Affleck se do toho pustí. Ve filmu je nám po určitém maličkém množství tajemna naservírováno těžko uvěřitelné mravní dilema hlavního hrdiny, který je sympatický asi jako průjem v sauně. Někdo si možná chce odpovědět na otázku "jak bych se asi zachoval já?", z mého pohledu je to ale otázka akademická asi tak, jako "kdyby sis měl vybrat, souložil bys spíš s Paroubkem nebo ovcí?" Nevím, nezajímá .... Hvězdička navíc, že jsem o filmu musel přemýšlet mnohem déle, než u *** bývá zvykem.
Tak to je zase jeden pořádný omyl, taková tendenční blbost, na kterou se všichni nalepili jako moucha na lep. Primitivní nápad "pojďme zkombinovat pseudodokumentární styl a film o zombících, ktěří roznáší jakousi jakože vzteklinu" je proveden tak, že kdybych si ho pustil zpomaleně, tak bych se možná alespoň nudil. Takhle jsem byl nucen sledovat epileptický tanec nesmyslných záběrů bez hlavy, paty a napětí, ze kterých leda bolí hlava.
Je zvláštní sledovat film, který je, ne snad ani ve svém provedení, ale ve své podstatě zbytečný. Vidíme jak se děje co se musí stát a všechny ty dějové peripetie, zvraty a překvapení, jsou očekávatelná minutu dopředu, protože nebýt jich ... film by prostě musel skončit. Je to taková jedna dlouhá pionýrská besídka o dějinách dělnického hnutí, zabalená do hávu x-menů. A pár solidních efektů na tom nic nemění.
Trochu rozpačité připomenutí / rozloučení po pěti letech. Ten časový odstup si nevychutnáte, protože hned na začátku ... se prostě neobjeví Rube. Daisy, která byla vždycky o chlup hlubší, než se zdála, je tady zoufale špatně nahrazená. A Roxy s Masonem spíš jen markýrují. Takže co stojí za to: Goerge, její matka, sestra a Dolores, ty zůstávají stejné, jen se o pět let pohnuly. A každá z nich musela udělat nějaký nezvratný krok vpřed.
Shyamalan ztratil soudnost. No, po VESNICI mne to ani nepřekvapuje. On si prostě na scénu přivede tajemnou dívku jménem Story, pro ty méně chápavé Příběh, a vypráví zmatený symbolistický příběh ... o příběhu. A kdo to má pochopit? Nebudu tvrdit, že vím, o co Shyamalanovi jde, ale vím, že o něco mu jde určitě. Z jeho univerzálně pochopitelných poselství minulých filmů se stalo cosi pochopitelného jen těžko. Ale to možná není problém Shyamalana, ten vypráví dál to samé, spíš se mění divák - ten, který od něj něco očekává. /// Slabé stránky: pro mne naprosto tragický Giamatti, malá přesvědčivost příběhu. /// Silné stránky: pohled vypravěče, vynikající stvárnění vedlejších postav a typický Shyamalanův akcent na provázanost postav a nějaký vyšší smysl v jejich existenci. Dále pak výrazná přítomnost samotného Shyamalana a konec, který vynahradí tápání první poloviny filmu.
Tak trochu aspirant na odpad, ale vzhledem k tomu, že jsem se i párkrát zasmál ... no řekněte, u jaké které čí americké komedie se vám to podaří by't jen jednou?
Musím se přiznat, že už v samotné galaktice jsem měl rád těch pár dílů, které se vracely k motivům Cylonů, k možnosti pochopit jejich chování. Zde se mi toho dostalo v míře vrchovaté. // Prostě mne fascinuje sledovat nějaký, třeba už odvyprávěný, příbeh z povzdálí ...// A řekněte ... v kterém jiném filmu můžete sledovat disputaci (přímou i na dálku) dvou verzí téže postavy?
Až budu schopný tento film dokoukat, možná zvednu hodnocení o hvězdičku. Zatím platí, že sledování tohoto filmu pro mne bylo natolik bolestivé a stresující, že jsem ho musel přerušit.
Televizně plytké a ploché, televizní spád a televizní herci. Příběh je vyprávěn prostě jen proto, že nějaký musí být vyprávěn. Aniž bych se dopustil spoileru, můžu říct, že ten twister na konci je předvídatelný a to ne snad proto, že bych byl tak chytrý, ale proto, že to King odflákl. Odfláknuté kupení motivů, o kterých má autor/autoři pocit, že by je měl divák vidět. Potěšila mne první a poslední minuta, ty jediné připomínaly film, jinak snad jen ta roztomilá dupající kočička na konci. Ta mi připomněla, o kolik tento "film" pokulhává například za takových CLOVERFIELDem /// Vysoké hodnocení tohoto filmu zde nemůžu přičítat ničemu jinému než devótnosti k Darabontovi, který se dvěma svými povedenějšími filmy ukupuje čelo žebříčku.
Legendýýý, legendýýýý, týdlenctýýýý LEGENDÝÝÝ!!!! No řekněte, kdo z vás by ještě i teď dokázal odolat Libušce Švormový! A Vlado Štancel coby podle mého názoru nejgeniálnější režisér všech dob. VLADO NA HRAD! Ne, vážně - doufám, že autoři nepředpokládali, že na jejich film by se mohl někdo dívat. To bych se musel vážně strachovat o duševní zdraví jak jejich, tak těch, co to nedopatřením zhlédli. A pak tady kvílí, jak se jim líbily tý LEGENDÝ ...
Tato pohádka trpí nejpovážjivějším hříchem současných pohádek ... snaží se tak moc být o něco víc než pohádka, že se z ní stává komplikovaný galimatiáš, ve kterém se ztrazí dítě, tím spíš já. Když k tomu přidám herecké obsazení, především ty mladé jinochy, kteří vypadají, jako by jim právě z ruky vypadl skateboard (v tom lepším případě) nebo rovnou vstupenka do gay-clubu (v tom případě horším), tak se mi chce chvílemi i zvracet.
No dobře, jako neustále omýlaná "vánoční klasika" mne ukrutně s*re, ale ... jako pohádka je to přiměřeně hluboké, tedy ne moc, dramaturgicky velice dobře semknuté, děj ubíhá sám, když k tomu přidáte kind of experiment ve formě veršů, vynikající hudbu sprostě kopírující Chačaturjana a velice divavelní výpravu, která nádherně svědčí viziálu ... Nechtějte po mně, abych se na to díval znova, ale ani to, abych zavíral oči nad (objektivními) kvalitami tohoto dílka.
Dobrý film. Přesně tu hloubku, o kterou Jackson trestuplně obral Pána prstenů, dokázal vetknout svému dětskému snu, slátanině jménem King Kong. Stvořil tak film, který je obálkově naivní, zároveň ale krásný, intenzivní a rozmáchlý.
Moje komentáře
500 dní se Summer (2009)
Docela svěží a neromantický příběh, evidentně inspirován životem, takový normální, lehce bolestivý. Skvělé obsazení.
V jako Vendeta (2006)
Ve svém hodnocení musím zohlednit výraznou hybnou sílu předlohy, která se sice nedočkala úplně vhodného filmového zpracování (Portmanová je špatná), ale je tak vehementní, že z jinak nic moc filmu dělá velký zážitek. Komixy a filmy podle nich obecně bývají o jednoduchých morálních konfilktech, ale tenhle je opravdu silný a nemůže se nedotknout.
Já, mé druhé já a Irena (2000)
Jestliže bylo účelem tohoto filmu bavit, tak se to povedlo, alespoň u mně. I když jako film je to strašný. / "Vypadá jako Spartakus, kujebák jeden!"
Kmen Andromeda (TV film) (2008)
Nepovodená televizní selanka, ze které do všech stran čouhá ubohost. Ubohá výprava, ubohé až tragické herecké obsazení na úrovni školní besídky, chatrné ztvárnění u kterého jediné napětí, které jsem byl schopen pociťovat, bylo jestli se mi podaří nebo nepodaří usnout. On už sám námět asi není nic moc, tady je ale zazděný totálně.
Tin Man (TV seriál) (2007)
Tin Man ... aneb Čaroděj ze země OZ tak po šedesáti letech ... je překvapivě funfující fantasy s prvky sci-fi. Formát minisérie se moc nehodí, díly jsou moc dlouhé a místy nudí. Příběh je takový obyčejný, předvídatelný a konec vyloženě nesmyslný. Dílko má ale atmosféru a dobře se na něj kouká. Důležitou roli hrají jednotlivé charaktery a ti, kdož je hrají.//// Všechny o třídu převyšuje Azkedelia, konflikt ukrytý v jejím charakteru či rovnou těle dává této postavě úžasnou barvitost. Škoda, že její "dvojjedinost" nebyla víc konfrontována. Azkedelia je navíc překrásná, jako dítě i jako dospělá. // Postavy tří spolenčíků jsou poměrně ploché a objevují se neustále jen proto, aby byla navázána linie na původní příběh. Úplně by stačil Caine. // Úplně tragická je potom D.G., je naivní a Zooey jí k tomu naivně hraje. Takhle toporný herecký výkon jsem u herečky podobných kvalit dlouho neviděl. A navíc jí to nesluší, celou dobu v té samé bundě. A malá D.G. vypadá jako zplozenec pekla. /// Bylo by to za tři hvězdičky, ale díky stísněné atmosféře a brilantní Azkedelii přidávám jednu navíc.
Počátek (2010)
********** Nolan předvedl to, co ho nejlépe zdobí v kabátu, který mnohonásobně překonává jeho starší filmy. Dokonalé řemeslo, skvěle vystavěná premisa, atmosféra, napětí, božský herecký ansámbl, to vše do sebe zapadá jako kolečka nekonečně složitého hodinového mechanismu, který nakonec přesně ukazuje správný čas tak, že po zhruba 148 minutách film končí na desetinu vteřiny přesně a vám nezbude nic jiného, než dál třeštit oči na plátno, dál tajit dech, poslouchat poslední sekundy skvělé Zimmerovy hudby a pomalu se smiřovat s tím, že v bludišti filmu jménem INCEPTION (spíš bych řekl VNUKNUTÍ než počátek) bude vaše mysl bloudit ještě hodně dlouho. ********** Jestli současný boom filmařské technologie na úrovni triků dostavá někde smysl, pak to nejsou samoúčelné slátaniny tipu Transformers či nových hvězdných válek, ale filmy jako je tenhle, kterým pomáhá vykreslovat fantasticky vystavěný příběh dechberoucími scénami a obrazy.
Devátá brána (1999)
Neuvěřitelný film se silnou magií. Už když jsem ho viděl poprvé, jsem mu docela propadl pro jeho "ďábelskou mysterióznost", uhrančivě pomalé tempo a noirového Johnyho Deppa. Od té doby jsem snad ale měl štěstí na všechna opakování, co v televizi běžela, a nikdy jsem se od nich nedokázal odtrhnout.
Most do země Terabithia (2007)
Takový rodinný film jak vystřižený z programu na sobotní dopoledne. Ale jako takový je velice dobrý. Jako fantasy ovšem ne, zároveň se jako fantasy ani netváří. Pro někoho, kdo šel s velkým očekáváním do kina, může být zklamáním, ve mne ale zanechal dojem a nucení se k tomuto filmu pořád vracet. AnnaSophia Rob je excelentní, Zooey Deschanel si pořádnou roli zase nezahrála, chuděra.
Alenka v říši divů (2010)
Gigantické kameo. Defilé postav z původní Alenky v klasicky americké slátanině. Ale je to hezké. Mia je překrásná a Anne Hathaway je coby motající se bílá královna přímo k sežrání.
Tristram Shandy (2006)
Zbytečný film. Netuším, co je invečního sledovat místo filmu něco, co není film, je totálně nezajímavé, něco na co obratem zapomenete a krom všeho toho špatného je ještě natočena na dementně sestříhanou ruční kameru.
Muži, kteří nenávidí ženy (2009)
Nakonec dávám čtyři hvězdičky, protože film je natočen zručně a sympaticky. To co mi vadilo, to pochází už ze samotné předlohy: neodmyslitelná skandinávská (těžko uvěřitelná) zvrácenost, nelogičnosti a berličky v zápletce. Ale atmosféra perfektní.
Cestovatel (TV seriál) (2007)
Američané mají spousty nápadů na spousty seriálu. A od mnoha z nich vznikne jen jedna sezóna a pak nic. V tomhle případě je to ale škoda.
V (TV seriál) (2009)
Hodně slabé a hodně slábnoucí ....
Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980)
Určitě s přehledem nejlepší díl série s hutnou atmosférou.
Symptom Pandorum (2009)
obsahuje spoilery ///Pandorum získává a ztrácí: mezi plusy patří tajemná a napjatá atmosféra, vyvolaná reáliemi lodi a počáteční zprávou, která se nakonec ukáže být klíčová, zaujala mne i neustálá nejistota, zda to, co vidíme my nebo naši hrdinové je skutečnost nebo halucinace způsobená nemocí. /V tuto chvíli jsem si celkem jistý, že ti ohavní zombíci či pozměnění lidé nebo jak chcete, ve skutečnosti neexistovali, a přeludy pronásledovaní lidé na lodi se lovili navzájem/ Jako jednoznačné negativum vidím přilišnou ukvapenost střihu, o epilepsii vážně nestojím. Nezvládnuté je i provedení oné hry si s tím, co je skutečnost a co přelud, tím spíš, že se nám na konci nedostane ani vodítka k tomu, jak to celé pochopit. S tímto faktem kontrastuje podivný happy - end.
Gone, Baby, Gone (2007)
Tak pozor, teď se bude nastavovat zrcadlo. Zavolejte z vedlejšího pokoje Rudolfa Hrušínského nejml., Ben "Gigly" Affleck se do toho pustí. Ve filmu je nám po určitém maličkém množství tajemna naservírováno těžko uvěřitelné mravní dilema hlavního hrdiny, který je sympatický asi jako průjem v sauně. Někdo si možná chce odpovědět na otázku "jak bych se asi zachoval já?", z mého pohledu je to ale otázka akademická asi tak, jako "kdyby sis měl vybrat, souložil bys spíš s Paroubkem nebo ovcí?" Nevím, nezajímá .... Hvězdička navíc, že jsem o filmu musel přemýšlet mnohem déle, než u *** bývá zvykem.
REC (2007)
Tak to je zase jeden pořádný omyl, taková tendenční blbost, na kterou se všichni nalepili jako moucha na lep. Primitivní nápad "pojďme zkombinovat pseudodokumentární styl a film o zombících, ktěří roznáší jakousi jakože vzteklinu" je proveden tak, že kdybych si ho pustil zpomaleně, tak bych se možná alespoň nudil. Takhle jsem byl nucen sledovat epileptický tanec nesmyslných záběrů bez hlavy, paty a napětí, ze kterých leda bolí hlava.
X-Men Origins: Wolverine (2009)
Je zvláštní sledovat film, který je, ne snad ani ve svém provedení, ale ve své podstatě zbytečný. Vidíme jak se děje co se musí stát a všechny ty dějové peripetie, zvraty a překvapení, jsou očekávatelná minutu dopředu, protože nebýt jich ... film by prostě musel skončit. Je to taková jedna dlouhá pionýrská besídka o dějinách dělnického hnutí, zabalená do hávu x-menů. A pár solidních efektů na tom nic nemění.
Mrtví jako já (video film) (2009)
Trochu rozpačité připomenutí / rozloučení po pěti letech. Ten časový odstup si nevychutnáte, protože hned na začátku ... se prostě neobjeví Rube. Daisy, která byla vždycky o chlup hlubší, než se zdála, je tady zoufale špatně nahrazená. A Roxy s Masonem spíš jen markýrují. Takže co stojí za to: Goerge, její matka, sestra a Dolores, ty zůstávají stejné, jen se o pět let pohnuly. A každá z nich musela udělat nějaký nezvratný krok vpřed.
Paprika (1991)
Film, který má asi evokovat esenci sexuální šťavnatosti a pálivosti, na mne působil asexuálně.
Žena ve vodě (2006)
Shyamalan ztratil soudnost. No, po VESNICI mne to ani nepřekvapuje. On si prostě na scénu přivede tajemnou dívku jménem Story, pro ty méně chápavé Příběh, a vypráví zmatený symbolistický příběh ... o příběhu. A kdo to má pochopit? Nebudu tvrdit, že vím, o co Shyamalanovi jde, ale vím, že o něco mu jde určitě. Z jeho univerzálně pochopitelných poselství minulých filmů se stalo cosi pochopitelného jen těžko. Ale to možná není problém Shyamalana, ten vypráví dál to samé, spíš se mění divák - ten, který od něj něco očekává. /// Slabé stránky: pro mne naprosto tragický Giamatti, malá přesvědčivost příběhu. /// Silné stránky: pohled vypravěče, vynikající stvárnění vedlejších postav a typický Shyamalanův akcent na provázanost postav a nějaký vyšší smysl v jejich existenci. Dále pak výrazná přítomnost samotného Shyamalana a konec, který vynahradí tápání první poloviny filmu.
Agent Cody Banks (2003)
Tak trochu aspirant na odpad, ale vzhledem k tomu, že jsem se i párkrát zasmál ... no řekněte, u jaké které čí americké komedie se vám to podaří by't jen jednou?
Painkiller Jane (TV seriál) (2007)
Jedna hvězdička u mne znamená "neruší mne při luštění kódovaných obrázků, žádný jiný vjem ale ze sledování nemám"
Battlestar Galactica: The Plan (TV film) (2009)
Musím se přiznat, že už v samotné galaktice jsem měl rád těch pár dílů, které se vracely k motivům Cylonů, k možnosti pochopit jejich chování. Zde se mi toho dostalo v míře vrchovaté. // Prostě mne fascinuje sledovat nějaký, třeba už odvyprávěný, příbeh z povzdálí ...// A řekněte ... v kterém jiném filmu můžete sledovat disputaci (přímou i na dálku) dvou verzí téže postavy?
Já, legenda (2007)
Až budu schopný tento film dokoukat, možná zvednu hodnocení o hvězdičku. Zatím platí, že sledování tohoto filmu pro mne bylo natolik bolestivé a stresující, že jsem ho musel přerušit.
Mlha (2007)
Televizně plytké a ploché, televizní spád a televizní herci. Příběh je vyprávěn prostě jen proto, že nějaký musí být vyprávěn. Aniž bych se dopustil spoileru, můžu říct, že ten twister na konci je předvídatelný a to ne snad proto, že bych byl tak chytrý, ale proto, že to King odflákl. Odfláknuté kupení motivů, o kterých má autor/autoři pocit, že by je měl divák vidět. Potěšila mne první a poslední minuta, ty jediné připomínaly film, jinak snad jen ta roztomilá dupající kočička na konci. Ta mi připomněla, o kolik tento "film" pokulhává například za takových CLOVERFIELDem /// Vysoké hodnocení tohoto filmu zde nemůžu přičítat ničemu jinému než devótnosti k Darabontovi, který se dvěma svými povedenějšími filmy ukupuje čelo žebříčku.
Pamětnice (2009)
Legendýýý, legendýýýý, týdlenctýýýý LEGENDÝÝÝ!!!! No řekněte, kdo z vás by ještě i teď dokázal odolat Libušce Švormový! A Vlado Štancel coby podle mého názoru nejgeniálnější režisér všech dob. VLADO NA HRAD! Ne, vážně - doufám, že autoři nepředpokládali, že na jejich film by se mohl někdo dívat. To bych se musel vážně strachovat o duševní zdraví jak jejich, tak těch, co to nedopatřením zhlédli. A pak tady kvílí, jak se jim líbily tý LEGENDÝ ...
Čert ví proč (2003)
Tato pohádka trpí nejpovážjivějším hříchem současných pohádek ... snaží se tak moc být o něco víc než pohádka, že se z ní stává komplikovaný galimatiáš, ve kterém se ztrazí dítě, tím spíš já. Když k tomu přidám herecké obsazení, především ty mladé jinochy, kteří vypadají, jako by jim právě z ruky vypadl skateboard (v tom lepším případě) nebo rovnou vstupenka do gay-clubu (v tom případě horším), tak se mi chce chvílemi i zvracet.
Princezna se zlatou hvězdou (1959)
No dobře, jako neustále omýlaná "vánoční klasika" mne ukrutně s*re, ale ... jako pohádka je to přiměřeně hluboké, tedy ne moc, dramaturgicky velice dobře semknuté, děj ubíhá sám, když k tomu přidáte kind of experiment ve formě veršů, vynikající hudbu sprostě kopírující Chačaturjana a velice divavelní výpravu, která nádherně svědčí viziálu ... Nechtějte po mně, abych se na to díval znova, ale ani to, abych zavíral oči nad (objektivními) kvalitami tohoto dílka.
King Kong (2005)
Dobrý film. Přesně tu hloubku, o kterou Jackson trestuplně obral Pána prstenů, dokázal vetknout svému dětskému snu, slátanině jménem King Kong. Stvořil tak film, který je obálkově naivní, zároveň ale krásný, intenzivní a rozmáchlý.