KNicole

Tři hvězdy jsou trochu na hraně, ale co už. První polovinu seriálu si užíváte, že netušíte, kam se to posune a vede vás to až na hranu nadpřirozena. Potud výborná netflixovka. Pak to začne být taková prázdná přehlídka klišé událostí. Možní viníci se střídají rychleji než na obraz přicházejí nové postavy a nakonec už jenom pasivně vyčkáváte, kdy to celé skončí. Postavy jsou na rozhraní karikatur, ale to beru jako zajímavé osvěžení. Škoda toho děje, je to takové předvídatelné, nesmyslně zamotané a převymýšlené. K vypnutí mozku na dlouhý večery – proč ne.

Přišel, viděl, odstřelil. Tomuhle filmu do pěti hvězd chyběl už jenom míň přestřelený závěr. V bahně mainstreamových českých komedií je Banger jako dobře přípravený gin s tonikem po letech nedobrovolné abstinence. Těší mě, že Adam Mišík skvěle zvládl hlavní roli – jsem si jistá, že vzhledem k vlastní pozici mladého protekčního synka přesně takový životní úkol potřeboval. Marcel Bendig je bezkonkurenčně novým klenotem české komedie. A cením i to, že se Sedlák nebál ve filmu riskovat notným využíváním internetových memů, kterými divákovi jako by neustále připomínal, že současná kinotvorba pro mladou generaci už nemůže existovat mimo kulturu sociálních sítí. Adamovi přeju štěstí a další úspěšné počiny, vedle všech těch Kolečků, Havlíků a Hřebejků je to příjemné osvěžení českého filmového světa. Ale to už si tu všiml asi každý :-)

Ze studijních důvodů mám zhlédnuto – ačkoliv vzhledem k reakcím mojí socbubliny bych to neměla ani přiznávat veřejně. Jak zde už píšou jiní, je to čistá Troškařina. Měšťané s vysokoškolským vzděláním by měli tenhle film minout velkým obloukem. Protože jsem ale 20 let žila v Třinci, o těch mluvit nebudu – ani nejsou cílovka. A není těžké si představit, že ve zbytku republiky se celé kinosály válejí na zemi smíchy. Má to několik úrovní, takže zaprvé: fantastické herecké výkony i mě kolikrát přinutily k hlasitému smíchu. Jak Polívková, tak Langmajer z toho dělají řemeslně výbornou podívanou. Zadruhé ale, k celému scénáři: Je to bordel. A nebojím se ani tolik o to, že je v hlavní roli transvestita, jako o to, že ve filmu padlo několik roztomile vtipných momentů, které diváka nebezpečně utvrdí v jeho maloměstských stereotypech. "Takže ty seš psychouš? Moje stará taky chodila k nějaké psychoušce, která jí nakecala, že jsem debil, tak jsem ji seřval, řek jí že je kráva a je klid vole!" - "Vidíš? Já jsem ti říkal, že ti psychologové jsou jenom pro nemocné hysterky," může po skončení filmu uzavřít libovolný manžel svojí ženě při odchodu domů, a definitivně tak pohřbít mnohaleté úsilí lékařské osvěty, že s problémy se chodí k odborníkům. A co dalšího nás ve filmu čeká? Hlavní hrdinkou je psychoterapeutka, vážená žena, oblečená výhradně do kostýmků, jezdící v Karlíně luxusním elektromobilem. Samozřejmě jako každá vysokoškolačka je vykreslená jako nekompetentní kráva, která o mužích nic neví, ale mohutně ženám radí, aby se na ta zvířátka vykašlaly. Pak se probudí v mužově těle a začíná cesta za poznáním pravdy. Zjišťuje díky tomu, že se v nich mýlila a že jsou muži také složitá stvoření, která mají lidské IQ a jsou schopni běžné seberegulace? Ani omylem. Na stavbě u kamaráda film diváka utvrzuje úplně ve všem, co na začátku postuloval: muži jsou jednoduchá, nekontrolující se prasata, která prdí, říhají, ničemu nerozumí, navzájem se šťouchají do ramene a po práci se zajímají jenom o fotbal. Polívková tak v mužském těle novým přátelům radí, že mají ženě koupit kytku, anebo se zeptat, jak se má, aby si večer vrzli a svět se beze změny točil dál. "Vidíš, být chlapem není žádná prdel." - "Už vám rozumím..." dodává v závěru filmu Irena, ačkoli vůbec není jasné, čím ji měli muži překvapit. Je to film pro současné padesátníky, kteří nerozumí novým směrům emancipace a stále složitějšímu světu kolem. Těm film nabízí nezměněný výklad jejich světa – s chlapama je to sice těžké, ale stačí jim dát jídlo a sex a moc je neotravovat, aby byli v pohodě. A se ženama je to sice zatraceně těžké, ale stačí jim jednou za čas koupit kytku a ony půjdou spokojeně drbat sousedy ke kámošce. Úplně nejhorší na tom ale je, že z filmu budou zase statisíce Čechů odcházet s poselstvím, že být nevzdělaným buranem je "normální", zatímco každý pokus o kultivaci člověka je zženštilým projevem neschopnosti. Opovažte se projevit, že vás zajímá něco jiného než fotbal a manuální práci. "Ty seš nějakej chytrej, debile!" říhnou vám kolegové do ksichtu. České buranství má nový charakteristický film. Děkujeme, Havlíku!