Květula

Bála jsem se jít na třetí díl, moc jsem se bála. Nakonec jsem sama se sebou uzavřela dohodu: "Půjdeš na fantasy od Petera Jacksona, ne na adaptaci Tolkiena." A tak jsem šla a zhlédla film, ve kterém je vše, co by být mělo: láska, přátelství, bolest, humor... A přesto ve mně u závěrečných titulků zůstalo smutné prázdno. Mohla bych tu teď vyjmenovávat, co vše bylo špatně, dupat nohama a házet na Petera veškerou špínu světa, ale proč? Nepochybuji o tom, že Bitvu pěti armád natočil jak nejlépe uměl, s láskou k předloze a nadšením malého kluka. Jeho vize se tentokrát značně liší od té mé, ale to není jeho chyba. Do každého příběhu vkládáme něco ze sebe, každý příběh nás trochu změní. Nešla jsem do kina na Tolkiena, ale na fantasy film od jednoho novozélandského blázna, který dokázal natočit příběhy podle knih, jež většina světa (včetně mě) považovala za nezfilmovatelné. Na film od člověka, který mi kdysi splnil největší dětské sny a já k němu nikdy nepřestanu chovat úctu a obdiv za to, co dokázal. Šla jsem na fantasy od Petera Jacksona a podle toho film hodnotím.

Tvůrci tohohle filmu zřejmě rádi listují v Blesku a podobné odborné literatuře, protože z reakcí dětí i učitelů v Bastardech je zřejmé, že dítě s poruchou chování neviděli ani z dálky, natož aby měli sebemenší představu, jak s takovými dětmi pracovat. No, tak je zabili... protože to je skutečně Řešení s velkým Ř. V tomhle filmu je postavené na hlavu snad úplně všechno, ale co mě děsí nejvíc je, že to ma další dva díly!

Kéž bych neznala knížku, podle které je to natočené... Ridleyho film s Dicapriem a Crowem v hlavních rolích - to samo o sobě stačí k tomu, abych ho milovala. Kéž bych neznala knížku, která je precizní a skvělá a které film nesahá ani po prvních pár stran...

Tak já nevím, u Pána Prstenů si lidi stěžovali, že je málo podle knižní předlohy, u Hobita zase, že až moc - tak co vlastně chcete? Já šla na Hobita absolutně bez očekávání a dostala jsem nádhernou kombinaci fantasy pohádky a dobrodružného příběhu, který skvěle rozšiřuje děj Pána Prstenů. Objevuje se Nekromant v Temném hvozdě, který už není "Zelený", začíná tady příběh Sarumanovy zrady, je zdůrazněná prozíravost Gandalfa a Galadriel (rejpálci, co tvrdí, že tohle do Hobita nepatří, přečtěte si dodatky k Pánovi Prstenů a Nedokončené příběhy - přesně tohle se totiž v časové linii Hobita odehrávalo). Bilbova směšnost a trpaslíci, kteří vidí jen svůj vlastní cíl - to obojí je v kontrastu s něčím větším a temnějším odehrávajícím se v pozadí, s něčím, o čem ani Gandalf zatím nechce mluvit a co jednou vyvrcholí ve Válce o Prsten. Podle mě Peter stvořil jednu z nejlepších adaptací knihy ever a jako bonus ji zabalil do krásné přírody Nového Zélandu a hudby Howarda Shoreho, takže si klidně mudrujte dál, já si dám Hobita s radostí ještě jednou nebo i víckrát a budu se těšit na další rok.

Co se týče Jesseho příběhu, tak filmová verze s Bradem Pittem v hlavní roli ho určitě vypráví líp, pravdivěji a zajímavěji. Tohle je spíš taková romantická idylka o sympaťákovi, co bohatým bral a chudým dával a raději se nemluví o tom, jak to s ním dopadlo, aby se nepokazil happy end. Ale co... Colin je prostě fešák a pohádky mám ráda:)

Enšpígl se zase jednou rozohnil a jeho komentář je do 18 let nepřístupný, nicméně pravdu dí!

Český překlad názvu zase jednou září a zařazuje tento perfektní film do škatulky přiblblých romantických komedií. Ne, že by Mozart a velryba nebyla romantická komedie, ale je tak zatraceně dobrá, že by měla mít svoji vlastní škatulku. Josh Hartnett hraje autistu tak výborně, že jím snad musí být a Radha Mitchell je jednoduše k sežrání. Tenhle film ale není jenom o lásce a absurdních situacích, které občas řeší lidé s Aspergerovým syndromem. Nutí k zmyšlení nad tím, jak snadno odsuzujeme ty okolo nás, protože jsou nějakým způsobem výstřední, jak nedáváme šance těm, kteří se nechovají podle pravidel. Autisti nevnímají svět jako my. Neumějí komunikovat, příliš nerozumí mezilidským vztahům, nechápou vtipy,... a přesto (nebo právě proto) občas vidí nebo cítí něco, co je tak neskutečně opravdové, až to bolí.

Jak řekl uživatel sud: k žehlení ideální:)

Pravdou je, že rozjezd byl pomalejší a taky by tam mohlo bejt míň zvratků (o DOST míň), ale v druhý půlce je to takovej zatracenej nářez, že tomu těch pět klidně dám.

Checheche. Ne, pardon, neříkám, že jsem od tohoto počinu něco očekávala, ale přeci jen jsem asi doufala v trochu víc, než že budu dvě hodiny zírat na to, jak rozhádaná rodinka jede v autě a pod ní a kolem ní se rozpadá celej svět, následně letí v letadle a pod ní, kolem ní a chvílemi i nad ní (zajímavé) se rozpadá celej svět a nakonec leze do velké loďky a kolem ní....jak jinak. To vše obohaceno o tlustého Rusa, blázna a malého chlupatého psíka. Vrcholnou scénou filmu jsou pak bezesporu vznášející se žirafy a nosorožci uprostřed Himalájí. Ještě že tibetší mniši a poradci amerických prezidentů jsou takoví lidumilové, jinak by to s naším druhem asi špatně dopadlo. Každopádně začínam šetřit na lístek. Jen pro jistotu.