Soldier_666

Skvost. Zastávám názor že člověk je přeci jen součástí přírody, ať se mu to líbí nebo ne a tudíž by měl umírat v přírodě, alespoň já to tak vnímám, přeci jen je to daleko přirozenější než-li být součástí plechu, kovu a betonu. Krásné záběry na hořící dřevo v krbu a vzpomínky hlavní dvojice, nakonec stejně jako to dřevo shoří i sám život... Jakým způsobem je už na každém z nás... 5....

Nechci to vidět znovu. Nikdy více. Největší humus zabývající se zvěrstvy druhé světové co jsem v poslední době viděl. 5/5

Můžu vidět znovu a znovu a pořád nacházím spousty detailů které mi předtím unikly. Skvěle postaveno. Moji malou utopií je vidět je ještě alespoň jedinkrát naživo...

Zajímavá koláž všedních lidských osudů napříč generacemi, každopádně už dlouho se mi nestalo aby u nějakého filmu došlo k silně sebereflexi a já se nakonec ztotožnil (téměř) naprosto s některým z protagonistů, proto high five. Souhlasím jen napolovic s tím že by mohl zůstat konec otevřený a chápu i docela popsong od Robbieho, přece jen trochu odlehčení to potřebovalo po tom černočerném bahnu kterým nás to od začátku vláčelo a člověk včetně odvahy potřebuje i trochu naděje že vždy má důvod pokračovat ať už je "odražení se ode dna" jakkoliv složité...

Tak moje oblíbená finská skoroteenage herečka Amanda dostala zase jednou roli kde ukazuje všechnu výbavu, opět mi jí bylo líto, znovu předvedla jak nenuceně, přirozeně a věrohodně umí zahrát většinu rolí. Přes značné množství filmů ze země tisíců jezer které jsem shlédl, je pro mě tento první který se též zabývá Finským (Eeehmm teda spíš Estonským) nelehkým obdobím během druhé světové, vyobrazuje tehdější (jak moc se změnilo?) komunistický (Stalinistický) režim ve skutečném světle, hromadné znásilňování a rozkoš z vraždění - to by k ruskému Voloďovi sedělo - holt Ruskij mužik to má v krvi a nikdo mě o opaku nepřesvědčí - velmi dobře zpracované, jestli podobně bude vypadat i finskej Rozkaz tak se těším. Syrovější je snad jenom už Polská Volyň. Full HaD 5

Postapokalyptické coby kdyby, jenže syrové a depresivní (místy až moc, což začíná působit trochu uměle). I přes to si mě film získal hlavně tím že byl natočen v době kdy studená válka ještě nebyla úplně u konce. Pro mě klasika...

Jeden z nejnechutněji nejlepších filmů poslední dekády. Uvěřitelný a ke konspiracím svádějící snímek. Jen škoda těch božích mlýnů v poslední čtvrthodině, to působilo trochu prvoplánově, jinak bez výtek. 5...

Jediná výtka. Musel jsem změnit top ten.

Skvěle gradující dialogy/myšlenky hl. hrd. A to především od druhé poloviny filmu. Deprese znásobena oblíbenými Sigúr Rós. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděl další "osudy" Ády a skladatele Beatles. Jsem rád že jsem si k této zapadlé perle našel cestu. Nelze dát míň než 5...