Profil
Hodnocení (1135)
Komentáře (33) Filmotéka (18)
Oblíbené filmy
Oblíbení režiséři
Oblíbení herci
Oblíbené herečky
Oblíbené seriály
Oblíbení uživatelé
|
Moje komentáře |
 To je ten baron Prášil (1979) 
|
26.06.2006 |
| |
Baron Prášil, ztvárněný Olegem Jankovskijm, není o baronových dobrodružstvích, nýbrž o jeho životě a o tom, jak byl postaven před soud, aby obhájil své skutky. Jde sice v prvé řadě o satirické dílo, ale nelze mu upřít určitou vnitřní hloubku vyjádřenou skrze dialogy. A právě baron Prášil zde pokládá otázky o smyslu lidské existence, když tvrdí, že nechce být jako každý obyčejný člověk, ať už na Měsíc skutečně letěl nebo ne. Výrazným rysem filmu je také hudební složka, na kterou je kladen velký důraz, ale spíše než dobovou atmosférou je charakteristická svou syntetickou moderností sedmdesátých let. |
|
U-Carmen e-Khayelitsha (2005)
|
18.01.2006 |
| |
U-Carmen eKhayelitsha (Carmen z Khayelitši) je filmovým debutem anglického divadelního režiséra Marka Dornford-Maye. Stejně jako pro mnoho jiných režisérů i zde byla předlohou Bizetova opera Carmen. Děj je zasazený do současnosti a odehrává se v jihoafrickém městě Khayelitsha ležícího nedaleko Kapského města. Ojedinělá exotičnost tohoto filmového zpracování je dána jak spoluprací s místním černošským souborem Dimpho Di Kopane, tak i kompletní reprodukcí do místního jazyka Xhosa, jednoho z 11 oficiálních jazyků JAR. Původní Bizetova hudba obohacená tradičními písněmi a orchestrem mladých Jihoafričanů tvoří z filmu pozoruhodné sloučení Khauelitshské kultury a evropské opery. Představitelka jedné z hlavních rolí, pocházející přímo z tohoto města, premiéra v budově, kde se točila poslední scéna, ale i fakt, že U-Carmen eKhayelitsha je prvním africkým filmem za posledních 25 let, který byl nominován na velkém filmovém festivalu, je událostí nejen v rámci lokální kinematografie, ale svým muzikálovým pojetím bude jistě podívanou pro diváky z celého světa. |
|
Pozdní jaro (1949)
|
14.01.2006 |
| |
Příběh popisuje zdánlivě všední společenský akt, svatbu dcery, rodinnou situaci, které však Ozu vtiskuje naprosto odlišný dramatický ráz a to ne ani tak narativní výstavbou, jako spíše stylistickou formou. Hlavními rysy, které jsou zároveň specifickými vlastnostmi Ozuových filmů, jsou typické záběry kamery (z pohledu člověka sedícího na tatami), výrazná stylizace scén a především charakteristická práce s časem, kdy příběh plyne velmi uvolněně, jakoby uplatňoval tradici zenového umění. Film je zároveň sociální sondou do života dvou věkově vzdálených lidí, kde mladšího z nich ovládají city a druhého rozum a zodpovědnost. Svatba, jenž je středobodem celého příběhu, ve filmu nakonec vyobrazena vůbec není. |
|
OldBoy (2003)
|
14.01.2006 |
| |
V pořadí druhý snímek z již dokončené Chan-wook Parkovy trilogie o pomstách, je směsicí žánru akčního, mysteriózního, ale i detektivního. Že se jihokorejské filmy vyznačují podstatnou odlišností od snímků západních kinematografií, o tom není pochyb. Chan-wook Park ovšem dokázal do filmu zakomponovat novátorské triky ve stylu velkých amerických blockbusterů. Zvláštní jsou však v tom, že vypadají naprosto přirozeně, a tak nám vůbec nemusí dojít, že šlo právě o filmový trik. Na mysli mám jednozáběrovou bojovou scénu v podzemní chodbě, která byla točena po tři dny. Opakem jsou momenty ovlivněné místní kulturou; pojídání živých chobotnic je v Koreji údajně běžné, takže k této, pro Evropana neobvyklé scéně, nebylo třeba žádných digitálních efektů. |
|
Kikudžiro (1999)
|
14.01.2006 |
| |
Pro diváka, který zná Kitanovy filmy, může být představa jeho filmu, kde jednu z hlavních rolí hraje malý chlapec, docela úsměvná. Přesto Kitano dokazuje, že takový filmu umí natočit a to velmi citlivě. Avšak i drama o hledání Masaových rodičů je okořeněno typickým Kitanovským němým, ale škodolibým humorem. Snímek sám o sobě připomíná film-cestu, kdy se dva věkově rozdílní lidé vydávají na letní pouť Japonskem, jenže zde máme cíl, při pohledu na opuštěného chlapce, neustále na očích. Jak jejich putováni pokračuje, postava Kikudžira se jakoby proměňuje - z nezodpovědného muže se v očích Masaa stává otcem, z pohledu diváka dítětem. |
|
|
