Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (28)

plakát

Smrtelná lavina (2005) 

Parodie dobrodružného, politického dramatu z horského prostředí. Film je tak blbý až to je zajímavý. Vzor všech možných chyb pro začínající filmaře, jak ve scénáři a hereckých výkonech, tak v efektech.

plakát

Vraždy v klubu matek (2018) (TV film) 

Jednoduchý velmi předvídatelný děj. Film doporučuji jako vhodnou kulisu při žehlení prádla.

plakát

Zámek hrůzy (1999) 

Předvidatelný klasický děj s velmi zajímavými interiéry zámku. Digitální efekty. Duchařina. Atmosféra vystižena.

plakát

Žraločí jezero (2015) odpad!

Tisící film o žralocích s totožným dějem. Obzvlášť s uhozeným digitálním zobrazením žraloků, -to dělá film ještě horší. Děj předvidatelný.

plakát

Pobřeží smrti (2018) (TV film) 

Předpokládaný konflikt hlavní hrdinky s manželem se propojuje do druhé linie, kde bojuje svůj boj sama se sebou. Není to až tak předvidatelné, jak by se dalo čekat. Atmosféra strašidelného domu celkem dobře vykreslena. Scénář částečně čerpá od spisovatelky Daphne du Maurier z románu Mrtvá a živá.

plakát

„Babičky dobíjejte přesně!“ (1983) 

Teprve po 35 letech od prvního shlédnutí jsem pochopil co autor chtěl tímto kontroverzním filmem říci: Babičky měly symbolizovat jadernou výzbroj v době studené války a obě sousední rodiny přestavovaly USA a Sovětský svaz, a co se může ve výsledku stál, když se technika vymkne z rukou. Že se autorům myšlenka převést na plátno moc nepovedla je nesporné. Kdo pamatuje dobu vzniku vzpomene si na tíseň, která na všechny doléhala. Měla to být vlastně mírová tématika. Film byl po uvedení do kin již v roce 1984 stažen a v televizi se nikdy nepromítal. Ani po roce 1989 se nevrátil. Celé je mi to záhadou jaký důvod k tomu byl. Ale něco do sebe ten film má, minimálně vypovídá o době vzniku.

plakát

Šťastný Lazzaro (2018) 

Šťastný Lazzaro je zvláštní a složitý film, je to něco jako glaciální relikt. Jako by se divák vrátil do filmové Itálie padesátých let, kdy byl na vrcholu filmový směr neorealismus. Něco takového by tehdy nejspíše natočil režisér Vittorio De Sica. Napodobovat tehdejší filmovou produkci režisérka cíleně určitě nechtěla.(Když se něco záměrně napodobuje, nikdy se to nepovede.) Výsledek je fakt dobrý. Film má hodně záporů, ale klady převažují. Pro každého filmového fanouška by měl být a věřím, že bude povinný. Vidím určitou podobnost s filmovými díly: Střecha a Zloděj kol. Jak film hodnotit? Ve více rovinách: 1, Příběh důvěřivého dobráka, kterého všichni využívají. Ale on tak činí přirozeně, bez zloby, Lazzaro se stejnou samozřejmostí přijímá svůj post v zaostalé, nevolnické komunitě, která žije v naprosté izolaci od dnešního moderního světa. Vyprávění tak spojuje surový pohled na život komunity a současně vykresluje družnost a víceméně spokojenost. Vše je v životě je tak jasné a přesné, jak to vystihuje filozofická poučka: „Platónova jeskyně“. (Strach ze světla je zde nahrazen strachem z vlků.) V okamžiku, kdy je komunita objevena světem, příběh se láme do současné reality a jako spojnice mezi dvěma světy slouží překrásná báje O vlkovi a světci. 2, Inspirace. Přesto, že režisérka uvádí, že použila za vzor skutečnou událost, která se stala v Itálií v 80. letech. Jistá markýza ve střední Itálií využila odlehlosti několika svých pozemků, aby před svými rolníky zatajila konec povinných odvodů sklizně. Ti tedy bez nároku na adekvátní mzdu dřeli pro svou paní. Já vidím jinou podobnost a to ve více než stoletém cestování za prací z jihu na sever Itálie, kdy lidé opouštěli a opouštějí svou vesnickou komunitu a stěhují se za lepším výdělkem, ale také do cizího prostředí a za tvrdou prací. A pak zjišťují, že materiální zajištění se nevyrovná sociálnímu odcizení. 3, Myšlenka je celkem jednoduchá: Již co je člověk člověkem, tak hledá jistotu, bezpečí a lásku. 4, Zápory: Ve druhé části filmu, kdy se děj má odehrávat v současné Itálií, je zbytečně zvýrazňována chudoba a špína. Možná to měla být nadsázka, ale to nefungovalo. Takový stav panoval těsně po válce, dnešní Itálie je silně sociální, s velmi dobře fungující policií, ztuženou neustálým bojem proti mafií, migrantům a terorismu. Nocovat těsně vedle (ve filmu Milánského) železničního uzlu je dnes zhola nemožné. Závěr: Motto – „Cestovat časem, a přitom zůstávat na místě“

plakát

Lída Baarová (2016) 

Renč si vzal velké sousto, které nezvládl, ani zvládnout nemohl. Na to by potřeboval daleko větší rozpočet. Neokoukané herce. Film by se měl točit jako koprodukční, třeba s Německem. Otázka je zda by scénář někoho v cizině zajímal. Námět a myšlenka byla vynikající, škoda rozpačité realizace. Doufám, že se k tématu v budoucnu ještě někdo vrátí.

plakát

Taková, jaká jsi (1978) 

Romantický, skvělý film. Na pozadí podzimní Florencie se setkávají 54 letý on a 17 letá ona. Oba se do sebe silně zamilují. On má pochybnosti, zda to není jeho dcera. V sobě vede vnitřní boj. Dlouho ji odmítá a ona je nešťastná. Nakonec podlehne mladé a krásné ženě. Vše je podtrženo půvabem Nastassji Kínské, hudbou Ennio Morricone a krásou italského města. Velmi esteticky a decentně zobrazená erotika. Ona pochopí, že vztah nemá perspektivu a rozhodne se pro rozchod po vzoru své matky, která jeho opustila v kině uprostřed filmu. Vše takto proběhne v silně melancholickém závěru. Film kazí neustále zapalování cigaret vetšinou herců..

plakát

Bimboland (1998) 

Romantický film s nádhernou Judith Godréche. Není to zrovna umělecký film, ale pobaví a možná pohladí po duši. Párkrát se i zasmějete. Filmu by prospěl větší spád. Sledování, ale není to ztracený čas. Přece jenom je poznat, že se jedná o evropský snímek, který je bližší mentalitou, než americká produkce obdobného tématu. Komedie, která si na nic nehraje a je tím čím měla být, odpočinkovou zábavou.