Bill Murray je výborný psychopat, ale jako celek mně to nebavilo zdaleka tolik, jak jsem čekal. Ale viděl jsem to s českým dabingem a ten podle mých zkušeností zabije minimálně půlku fórů (slabší filmy obvykle zabije úplně). Zatím tři kousky a uvidíme, až to někdy uvidím v originále, třeba ještě změním názor.
zatím nejhorší Steindlerův film. ještě jeden takovej, a potáhne z mých top 10, jen se za ním zapráší. jediná hvězdička je za velkou potřebu v lese s radiátorem v ruce a za to, že tu nehraje Geislerová, Wilhelmová ani Liška.
Povedený pohled na jugoslávskou, lépe řečeno chorvatskou, společnost za 2. světové války. Co s lidmi udělá totalitní stát? Z někoho se ze dne na den stane štvanec, z jiného předstírající kolaborant a ti nejméně šťastní skončí s hřebíkem v hlavě. Přestože páteř filmu je komorní a spíš divák pozoruje, jak se mění charaktery (nebo jak zůstává charakter stejný, jen se přizpůsobí okolnostem), scéna v autobuse, doprovázená veselou hrou na harmoniku, podle mně do filmu patří. Přesně tohle totiž vystihuje balkánské války. Jeden den jsi bezproblémový soused, druhý den ti zapálím dům a děti nahážu do studny. Pro zájemce doporučuju najít si dokument o chorvatském koncentračním táboře pro Srby, cikány a židy "Jasenovac".
Bože, to ale byla kravina.... Jaká k...a metafora? Jaká fantastická sci-fi? Vždyť to celé nedává ani zbla smyslu... A i kdyby místy dávalo, postavy se chovají jako nesvéprávní idioti (kde asi tak lopata, co žila pořád ze dne na den a nemá ani na autobus, vzala skvělou fyzičku, perfektní řidičské a střelecké schopnosti?). Než točit takovéhle nesmysly, nebylo by rozumnější namalovat nějaký transparent a jít protestovat proti nespravedlnosti kapitalismu nebo tak něco? Pro mně je to na úrovni papundelkových italských sci-fi s Davidem Hasselhofem a o to víc mně štve, jak to někdo může považovat za "geniální alegorii"....
Teda, to byla nálož romantiky. Text distributora je možná zbytečně dlouhej, ono by stačilo napsat, že na ranč přijede pani Ormondová a veškeré mužské osazenstvo by jí rádo udělalo dítě (slušně řečeno), což je základní linka proložená věcmi jako válka, volby, pašování atd. Jinak míra úmrtnosti u Ludlowových je hodně vysoká a ke konci filmu i trochu otravná. Aby to nevyznělo úplně zle, film má excelentní kameru a hudbu - scénérie středoamerické krajiny s Hornerovou hudbou jsou úžasné a na Anthonyho Hopkinse - zvlášť v poslední tak třetině filmu - je radost se dívat. Kdybych to měl brát v kategorii "romantické filmy", je to hooodně vysoko nad různými pseudokomediemi s tou odpudivou paní ze sexu ve městě nebo Meťů Mekonohým. Když to beru podle sebe, jsou to férové dvě hvězdičky.
Je to ponuré, reálie asi taky celkem sedí, ale po první půlce se to začne strašně tahat a vdova po majoru Brunovi se chová čím dál víc divně... Jako obvykle: původní Körnerova kniha je lepší - celé to tam dává mnohem víc smysl. Jinak ovšem Ingrid Timková very najs bjutiful.
Někde na hranici pseudohistorického, mysteriózního a dětského filmu (i když to jen trochu). Výborná Kudláčková. Výborné figury - kromě sedláka, co vezl peníze na splátku dluhu, jsou to všechno křiváci a prospěcháři, schopní pro pár zlatých udělat komukoli cokoli. Jen Ivan Vyskočil mi tu nějak leze na nervy, ale to mi leze asi v každém filmu, kde hrál...
Novela "Život za podpis", podle které je film natočený, a kterou napsal Körner koncem 80. let, je asi o kousek lepší než film. Nicméně i tak se mi film líbil - příběh o člověku, který udělá v mládí z nerozvážnosti svou životní chybu a je už navždy odsouzen... Paralela s totalitním režimem (tajná policie a její praktiky, udavači, všeobecná nedůvěra) je víc než očividná. Přestože proti Lubaszenkovi v hlavní roli nic nemám, nejvíc se mi tradičně líbil Čepek. Kupodivu tu docela smysluplně zahrál i Přeučil... Pro fandy historie doporučuju. Pro lidi, které až tak moc nezajímá, to může být trochu nuda a místy možná nebudou některým reáliím a vztahům rozumět.
Podle poslednich asi 15 minut zajimavy pseudohistoricky film. Dobre obsazeni. Akorat hudba byla strasne divna... Melo to zvuk jak kdyz Korn se skupinou Uno predvadeli show v "Mozna prijde i kouzelnik". Bodove hodnoceni dodam, az casem zkouknu i prvnich asi 100 minut.
Hasselhof, roboti, triky, lasery, krásné ženy v sexy kostýmech z budoucnosti. Super zábava. Jediná věc, která není zábavná svou naprostou laciností, je hudba Johna Barryho.
Zatímco německé vyhlazovací tábory jsou notoricky známé, o tomhle, který založili a provozovali Chorvati, se moc neví. Což je škoda. Když vidíte hromady podřezaných mrtvol, ve kterých nechybí ani úplně malé, na kost vyhublé děti, pochopíte, že na Balkáně je vždycky za co se sousedům mstít. Počtem mrtvých i podstatou je Jasenovac s nacistickými továrnami na smrt srovnatelný, v jednom se ale liší. Zatímco Němci to brali jako velkou, odosobněnou fabriku, Chorvaty to očividně bavilo. Způsob zabíjení a mučení rozhodně nedává zapomenout na to, že tohle je Balkán.... Poučné pokoukání pro lidi, co si myslí, že za všechno špatné můžou Srbové...
Filmy o vietnamské válce mám rád, i když tedy mám pocit, že se v nich Amíci zbytečně flagelantsky kopou do vlastních koulí... Žádná armáda není spolek intelektuálů, nicméně ta jejich pořád patří k tomu lepšímu - a ve srovnání s VC nebo NVA rozhodně byli ti slušnější. Tigerland je film o výcvikovém táboře, kde z frajírka Bozze vyklube přirozený lídr a dobrák se skvělým protivojenským / protiválečným srdcem. Kdyby to nehrál Farrell, bylo by to dost neživotné, takhle mi to přišlo jakž takž na hranici a místama i docela zábavné. Nicméně k Vietnamu bych spíš doporučil Full Metal Jacket (a fakt mi leze na nervy, jak to někdo přeložil jako "Olověná vesta"... znamená to "celoplášťový náboj").
Pro předškolní děti naprosto perfektní večerníček. Jednoduché příběhy ze života na vesnici někdy v (a teď hodně tipuju) z poloviny 19. století, které kromě povedené animace mají i spoustu lidových písniček. Každý díl je jeden měsíc, ve kterém se děje něco pro dané období typického - v lednu tři králové, na podzim pečení kaštanů.... Z toho, co jsem měl možnost vidět to patří mezi vůbec nejlepší věci, které se tu po revoluci pro děti natočily.
Docela komorní válečný příběh se spoustou afghánských scenérií a příběhem jednoho ruského tankisty, který mi trochu připomněl Old Shatterhanda. Až na několik trochu za vlasy přitažených zvratů to je povedený film. Btw, když píšu komorní, nemyslím tím nudný, ukecaný nebo nenásilný, nebo tedy aspoň jsem ještě v jiném filmu neviděl, jak kladný hrdina schválně přejíždí lidi tankem... A nevím, jestli se mi to jenom zdálo, ale šéf mudžáhidů vypadal úplně jak Omar Sharif. Rozhodně stojí za povšimnutí rok natočení (1988), protože tímhle způsobem se už od roku 2001 afghánští partyzáni nezobrazují...
Správný mudžáhid se pozná podle toho, žem má rád pouťové atrakce, trénuješ útočné vrány, dokáže měnit hlas, když kupuje v drogerii peroxid do výbušnin a taky točí hodně ostrá domácí videa. Tenhle film je parádně nekorektní film, kde je několik scén, které mě totálně dostaly - nejlepší je imho sniperská jednotka na střeše a jejich diskuze o tom, co je ještě medvěd + Wadžův nápad na odpálení internetu...
Britská soda. Zvlášť díl 3 ("science") je brutální. V dílu 2 ("drogy") zase pobaví fiktivní článek v MF Dnes o české droze jménem "cake". Christopher Morris je ďábel.
Britská soda. Zvlášť díl 3 ("science") je brutální. V dílu 2 ("drogy") zase pobaví fiktivní článek v MF Dnes o české droze jménem "cake". Christopher Morris je ďábel.
Není to špatnej film, ale nebavilo mě to. Americký filmy o mafinánech - třeba Godfellas - mi přijdou takový svižnější a líp se mi v nich orientuje. Tady vypadají všichni stejně (stejně nesympaticky), je těžký s někým z nich nějak sympatizovat.... Navíc co chvíli si film začne hrát na těžkou psychologii a umělecký dílo.
důstojník US Air Force: "Hello, Mr. Smith, právě je bombardován závod na výrobu syntetického benzínu v Sudetech" Továrník: "No jsou skvělé zprávy, na to si připijeme. So long!". A takhle nějak je to pojaté celé. Pro zájemce o první komoušskou pětiletku a tehdejší kulturu "must see".
Pokud máte slabost pro děvčata mezi 13-15 lety v pionýrských krojích, případně pro Vítězslava Jandáka, co zpívá úplně jak Karel Zich, zvyštesi hodnocení na 5* a užijte si příjemnou zábavu.
Film velmi volně natočený podle skutečné události, kdy se v Rumburku koncem první války vzbouřili vojáci (zejména) 7. plzeňského střeleckého pluku. Rozhodně stojí za zkouknutí, jednak proto, že to je to celkem dobře zahrané, jednak proto, že o těhle dobách se obecně moc netočí. Na druhé straně: hlavní příčiny vzpoury jsou popsané jakž takž - stav v zázemí na hranici hladomoru (rozhodně se tam každý večer ve vinárně neožírali, nebylo čím), šikana rakouských důstojníků, nechuť k dalšímu bojovému nasazení. Co pravda rozhodně není a co mě štvalo, je snaha to vymalovat jako snahu o bolševickou revoluci. Jim nešlo o bolševismus, ale o spojení s dalšími Čechy a ukončení války rozbitím Rakouska zevnitř. BTW se ke vzpouře přidalo i několik Němců... Taky pochod beze zbraní je pěkná blbost - vzbouřenci se snažili se zasahujícími vojáky (většinou taky Čechy) domluvit. Zbraně měli, ale proti "svým" se jim nechtělo je použít... Taky další bolševický kousek (popravovaní odmítnou kněze) je lež. Kdyby vás to nějak výrazněji zajímalo, něco málo je o tom napsaáno třeba tady http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c .
Technicky nepochybně dobře natočený film. Kdyby se to netvářilo jako věrně dokumentární, určitě bych hodnotil vysoko. Bohužel, z tohohle dílka tendenčnost čiší na sto honů. Greengrass si prostě vybral jedny, kteří jsou hodní, nikomu neubližují a jen chtějí svá práva a na druhé straně vymaloval tlupu idiotských, organizačně neschopných vrahounů, co se jen třesou na střílení do dětí a po akci falšují důkazy. Tohle není dokument, ale propaganda. Takže dva body za zpracování, víc ani ťuk. .... ...... ....... nicméně, abych byl fér, nasazovat na demonstrace paragány, kteří jsou vycvičení na úplně jiné věci, je tak nějak obecně nerozum......
Kdybych si měl malovat svět podle tohohle filmu, vypadal by asi takhle: Vězení - zvlášť v Brazílii - jsou naplněna výhradně slušnými a poctivými lidmi, kteří se tam dostali omylem nebo opravdu mimořádnou shodou okolností. A když už něco udělali, třeba vraždu, tak zabili lumpy! No a teď musí sedět v hnusném a zastaralém vězení, kde špatně vaří a dozorci nezdraví. Může se člověk divit, že se slušným a kultivovaným způsobem ozvou o svá práva? Brazilská vláda, místo, aby jim vyhověla, tak si tam dovolí poslat zásahovku... no hnus, velebnosti, hnus. Existují i odlišné brazilské pohledy na to, jak vypadá spravedlnost. Třeba tenhle.
Dost jsem si od toho sliboval, ale ani po 30 minutách mně nic nerozesmálo, tak jsem to zase vypnul. Což nic nemění na tom, že sociální reálie asi sedí - a je to docela smutný pohled.
Kdo by si pomyslel, jak zábavná může být konverzačka o tom, jak neandrtálec (jasně, já vím, že Cromagnonec) prochází dějinami a dobře se baví tím, jak s nimi občas trochu zašíbuje ("no, to s tou biblí bylo teda asi zhruba takhle" nebo "jo, Chamurapi, toho jsem znal, zajímavej chlapík" případně "s Buddhou jsme si docela rozuměli")... Jo, bavilo mě to. Vybavil se mi jednak
svět podle šprota, kde taky dlouho nevíte, jestli je ten chlap mimozemšťan nebo pošuk, případně mimozemský pošuk a
kurz negativního myšlení, což je ovšem černá komedie, která má s tímhle filmem společný hlavně to, že se odehrává v pár lidech na malém prostoru.
Má to banální zápletku, podivně se chovající postavy (fakt jezdí kongresman a následně člen boardu obří investiční firmy do práce autobusem?), nelogickou konstrukci a ----POZOR, SPOILER----- pitomý holywůdský rádoby dojemný konec. ----KONEC SPOILERU ----- Tak proč jsem tomu teda dal celé dvě hvězdičky, možná teda spíš dvě a půl? Protože to je sympaticky zahrané a tak nějak se na to dobře kouká. A Matt Damon se podle všeho naučil hrát.
Moje komentáře
A co Bob? (1991)
Bill Murray je výborný psychopat, ale jako celek mně to nebavilo zdaleka tolik, jak jsem čekal. Ale viděl jsem to s českým dabingem a ten podle mých zkušeností zabije minimálně půlku fórů (slabší filmy obvykle zabije úplně). Zatím tři kousky a uvidíme, až to někdy uvidím v originále, třeba ještě změním názor.
O život (2007)
zatím nejhorší Steindlerův film. ještě jeden takovej, a potáhne z mých top 10, jen se za ním zapráší. jediná hvězdička je za velkou potřebu v lese s radiátorem v ruce a za to, že tu nehraje Geislerová, Wilhelmová ani Liška.
Okupace ve 26 obrazech (1978)
Povedený pohled na jugoslávskou, lépe řečeno chorvatskou, společnost za 2. světové války. Co s lidmi udělá totalitní stát? Z někoho se ze dne na den stane štvanec, z jiného předstírající kolaborant a ti nejméně šťastní skončí s hřebíkem v hlavě. Přestože páteř filmu je komorní a spíš divák pozoruje, jak se mění charaktery (nebo jak zůstává charakter stejný, jen se přizpůsobí okolnostem), scéna v autobuse, doprovázená veselou hrou na harmoniku, podle mně do filmu patří. Přesně tohle totiž vystihuje balkánské války. Jeden den jsi bezproblémový soused, druhý den ti zapálím dům a děti nahážu do studny. Pro zájemce doporučuju najít si dokument o chorvatském koncentračním táboře pro Srby, cikány a židy "Jasenovac".
Vyměřený čas (2011)
Bože, to ale byla kravina.... Jaká k...a metafora? Jaká fantastická sci-fi? Vždyť to celé nedává ani zbla smyslu... A i kdyby místy dávalo, postavy se chovají jako nesvéprávní idioti (kde asi tak lopata, co žila pořád ze dne na den a nemá ani na autobus, vzala skvělou fyzičku, perfektní řidičské a střelecké schopnosti?). Než točit takovéhle nesmysly, nebylo by rozumnější namalovat nějaký transparent a jít protestovat proti nespravedlnosti kapitalismu nebo tak něco? Pro mně je to na úrovni papundelkových italských sci-fi s Davidem Hasselhofem a o to víc mně štve, jak to někdo může považovat za "geniální alegorii"....
Legenda o vášni (1994)
Teda, to byla nálož romantiky. Text distributora je možná zbytečně dlouhej, ono by stačilo napsat, že na ranč přijede pani Ormondová a veškeré mužské osazenstvo by jí rádo udělalo dítě (slušně řečeno), což je základní linka proložená věcmi jako válka, volby, pašování atd. Jinak míra úmrtnosti u Ludlowových je hodně vysoká a ke konci filmu i trochu otravná. Aby to nevyznělo úplně zle, film má excelentní kameru a hudbu - scénérie středoamerické krajiny s Hornerovou hudbou jsou úžasné a na Anthonyho Hopkinse - zvlášť v poslední tak třetině filmu - je radost se dívat. Kdybych to měl brát v kategorii "romantické filmy", je to hooodně vysoko nad různými pseudokomediemi s tou odpudivou paní ze sexu ve městě nebo Meťů Mekonohým. Když to beru podle sebe, jsou to férové dvě hvězdičky.
Anjel milosrdenstva (1994)
Je to ponuré, reálie asi taky celkem sedí, ale po první půlce se to začne strašně tahat a vdova po majoru Brunovi se chová čím dál víc divně... Jako obvykle: původní Körnerova kniha je lepší - celé to tam dává mnohem víc smysl. Jinak ovšem Ingrid Timková very najs bjutiful.
Poslední propadne peklu (1982)
Někde na hranici pseudohistorického, mysteriózního a dětského filmu (i když to jen trochu). Výborná Kudláčková. Výborné figury - kromě sedláka, co vezl peníze na splátku dluhu, jsou to všechno křiváci a prospěcháři, schopní pro pár zlatých udělat komukoli cokoli. Jen Ivan Vyskočil mi tu nějak leze na nervy, ale to mi leze asi v každém filmu, kde hrál...
Kainovo znamení (1989)
Novela "Život za podpis", podle které je film natočený, a kterou napsal Körner koncem 80. let, je asi o kousek lepší než film. Nicméně i tak se mi film líbil - příběh o člověku, který udělá v mládí z nerozvážnosti svou životní chybu a je už navždy odsouzen... Paralela s totalitním režimem (tajná policie a její praktiky, udavači, všeobecná nedůvěra) je víc než očividná. Přestože proti Lubaszenkovi v hlavní roli nic nemám, nejvíc se mi tradičně líbil Čepek. Kupodivu tu docela smysluplně zahrál i Přeučil... Pro fandy historie doporučuju. Pro lidi, které až tak moc nezajímá, to může být trochu nuda a místy možná nebudou některým reáliím a vztahům rozumět.
Dva na koni, jeden na oslu (1986)
Podle poslednich asi 15 minut zajimavy pseudohistoricky film. Dobre obsazeni. Akorat hudba byla strasne divna... Melo to zvuk jak kdyz Korn se skupinou Uno predvadeli show v "Mozna prijde i kouzelnik". Bodove hodnoceni dodam, az casem zkouknu i prvnich asi 100 minut.
Hvězdná srážka (1978)
Hasselhof, roboti, triky, lasery, krásné ženy v sexy kostýmech z budoucnosti. Super zábava. Jediná věc, která není zábavná svou naprostou laciností, je hudba Johna Barryho.
Jasenovac (1945)
Zatímco německé vyhlazovací tábory jsou notoricky známé, o tomhle, který založili a provozovali Chorvati, se moc neví. Což je škoda. Když vidíte hromady podřezaných mrtvol, ve kterých nechybí ani úplně malé, na kost vyhublé děti, pochopíte, že na Balkáně je vždycky za co se sousedům mstít. Počtem mrtvých i podstatou je Jasenovac s nacistickými továrnami na smrt srovnatelný, v jednom se ale liší. Zatímco Němci to brali jako velkou, odosobněnou fabriku, Chorvaty to očividně bavilo. Způsob zabíjení a mučení rozhodně nedává zapomenout na to, že tohle je Balkán.... Poučné pokoukání pro lidi, co si myslí, že za všechno špatné můžou Srbové...
Tábor tygrů (2000)
Filmy o vietnamské válce mám rád, i když tedy mám pocit, že se v nich Amíci zbytečně flagelantsky kopou do vlastních koulí... Žádná armáda není spolek intelektuálů, nicméně ta jejich pořád patří k tomu lepšímu - a ve srovnání s VC nebo NVA rozhodně byli ti slušnější. Tigerland je film o výcvikovém táboře, kde z frajírka Bozze vyklube přirozený lídr a dobrák se skvělým protivojenským / protiválečným srdcem. Kdyby to nehrál Farrell, bylo by to dost neživotné, takhle mi to přišlo jakž takž na hranici a místama i docela zábavné. Nicméně k Vietnamu bych spíš doporučil Full Metal Jacket (a fakt mi leze na nervy, jak to někdo přeložil jako "Olověná vesta"... znamená to "celoplášťový náboj").
Chaloupka na vršku (TV seriál) (2006)
Pro předškolní děti naprosto perfektní večerníček. Jednoduché příběhy ze života na vesnici někdy v (a teď hodně tipuju) z poloviny 19. století, které kromě povedené animace mají i spoustu lidových písniček. Každý díl je jeden měsíc, ve kterém se děje něco pro dané období typického - v lednu tři králové, na podzim pečení kaštanů.... Z toho, co jsem měl možnost vidět to patří mezi vůbec nejlepší věci, které se tu po revoluci pro děti natočily.
Bestie (1988)
Docela komorní válečný příběh se spoustou afghánských scenérií a příběhem jednoho ruského tankisty, který mi trochu připomněl Old Shatterhanda. Až na několik trochu za vlasy přitažených zvratů to je povedený film. Btw, když píšu komorní, nemyslím tím nudný, ukecaný nebo nenásilný, nebo tedy aspoň jsem ještě v jiném filmu neviděl, jak kladný hrdina schválně přejíždí lidi tankem... A nevím, jestli se mi to jenom zdálo, ale šéf mudžáhidů vypadal úplně jak Omar Sharif. Rozhodně stojí za povšimnutí rok natočení (1988), protože tímhle způsobem se už od roku 2001 afghánští partyzáni nezobrazují...
Čtyři lvi (2010)
Správný mudžáhid se pozná podle toho, žem má rád pouťové atrakce, trénuješ útočné vrány, dokáže měnit hlas, když kupuje v drogerii peroxid do výbušnin a taky točí hodně ostrá domácí videa. Tenhle film je parádně nekorektní film, kde je několik scén, které mě totálně dostaly - nejlepší je imho sniperská jednotka na střeše a jejich diskuze o tom, co je ještě medvěd + Wadžův nápad na odpálení internetu...
Brass Eye (TV seriál) (1997)
Britská soda. Zvlášť díl 3 ("science") je brutální. V dílu 2 ("drogy") zase pobaví fiktivní článek v MF Dnes o české droze jménem "cake". Christopher Morris je ďábel.
Jam (TV seriál) (2000)
Britská soda. Zvlášť díl 3 ("science") je brutální. V dílu 2 ("drogy") zase pobaví fiktivní článek v MF Dnes o české droze jménem "cake". Christopher Morris je ďábel.
Prorok (2009)
Není to špatnej film, ale nebavilo mě to. Americký filmy o mafinánech - třeba Godfellas - mi přijdou takový svižnější a líp se mi v nich orientuje. Tady vypadají všichni stejně (stejně nesympaticky), je těžký s někým z nich nějak sympatizovat.... Navíc co chvíli si film začne hrát na těžkou psychologii a umělecký dílo.
Pohádky tisíce a jedné noci (1974)
Akorát to teda není úplně dětský film. Ale jinak super, animace i Tříska.
Výstraha (1953)
důstojník US Air Force: "Hello, Mr. Smith, právě je bombardován závod na výrobu syntetického benzínu v Sudetech" Továrník: "No jsou skvělé zprávy, na to si připijeme. So long!". A takhle nějak je to pojaté celé. Pro zájemce o první komoušskou pětiletku a tehdejší kulturu "must see".
Údolí krásných žab (1973)
Pokud máte slabost pro děvčata mezi 13-15 lety v pionýrských krojích, případně pro Vítězslava Jandáka, co zpívá úplně jak Karel Zich, zvyštesi hodnocení na 5* a užijte si příjemnou zábavu.
Romance za korunu (1975)
odpad!Dobré připomenutí pro lidi, kteří snad mají pocit, že za socíku bylo kulturně líp, kdežto dneska hrajou rádia odpad.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (TV film) (1965)
Srovnatelné s Lustigovou předlohou. Hodně komorní, takže vlastně ani televizní forma nevadí.
Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
Film velmi volně natočený podle skutečné události, kdy se v Rumburku koncem první války vzbouřili vojáci (zejména) 7. plzeňského střeleckého pluku. Rozhodně stojí za zkouknutí, jednak proto, že to je to celkem dobře zahrané, jednak proto, že o těhle dobách se obecně moc netočí. Na druhé straně: hlavní příčiny vzpoury jsou popsané jakž takž - stav v zázemí na hranici hladomoru (rozhodně se tam každý večer ve vinárně neožírali, nebylo čím), šikana rakouských důstojníků, nechuť k dalšímu bojovému nasazení. Co pravda rozhodně není a co mě štvalo, je snaha to vymalovat jako snahu o bolševickou revoluci. Jim nešlo o bolševismus, ale o spojení s dalšími Čechy a ukončení války rozbitím Rakouska zevnitř. BTW se ke vzpouře přidalo i několik Němců... Taky pochod beze zbraní je pěkná blbost - vzbouřenci se snažili se zasahujícími vojáky (většinou taky Čechy) domluvit. Zbraně měli, ale proti "svým" se jim nechtělo je použít... Taky další bolševický kousek (popravovaní odmítnou kněze) je lež. Kdyby vás to nějak výrazněji zajímalo, něco málo je o tom napsaáno třeba tady http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c .
Krvavá neděle (2002)
Technicky nepochybně dobře natočený film. Kdyby se to netvářilo jako věrně dokumentární, určitě bych hodnotil vysoko. Bohužel, z tohohle dílka tendenčnost čiší na sto honů. Greengrass si prostě vybral jedny, kteří jsou hodní, nikomu neubližují a jen chtějí svá práva a na druhé straně vymaloval tlupu idiotských, organizačně neschopných vrahounů, co se jen třesou na střílení do dětí a po akci falšují důkazy. Tohle není dokument, ale propaganda. Takže dva body za zpracování, víc ani ťuk. .... ...... ....... nicméně, abych byl fér, nasazovat na demonstrace paragány, kteří jsou vycvičení na úplně jiné věci, je tak nějak obecně nerozum......
Vzpoura ve věznici Carandiru (2003)
Kdybych si měl malovat svět podle tohohle filmu, vypadal by asi takhle: Vězení - zvlášť v Brazílii - jsou naplněna výhradně slušnými a poctivými lidmi, kteří se tam dostali omylem nebo opravdu mimořádnou shodou okolností. A když už něco udělali, třeba vraždu, tak zabili lumpy! No a teď musí sedět v hnusném a zastaralém vězení, kde špatně vaří a dozorci nezdraví. Může se člověk divit, že se slušným a kultivovaným způsobem ozvou o svá práva? Brazilská vláda, místo, aby jim vyhověla, tak si tam dovolí poslat zásahovku... no hnus, velebnosti, hnus. Existují i odlišné brazilské pohledy na to, jak vypadá spravedlnost. Třeba tenhle.
Útok na věžák (2011)
Dost jsem si od toho sliboval, ale ani po 30 minutách mně nic nerozesmálo, tak jsem to zase vypnul. Což nic nemění na tom, že sociální reálie asi sedí - a je to docela smutný pohled.
Pozemšťan (2007)
Kdo by si pomyslel, jak zábavná může být konverzačka o tom, jak neandrtálec (jasně, já vím, že Cromagnonec) prochází dějinami a dobře se baví tím, jak s nimi občas trochu zašíbuje ("no, to s tou biblí bylo teda asi zhruba takhle" nebo "jo, Chamurapi, toho jsem znal, zajímavej chlapík" případně "s Buddhou jsme si docela rozuměli")... Jo, bavilo mě to. Vybavil se mi jednak svět podle šprota, kde taky dlouho nevíte, jestli je ten chlap mimozemšťan nebo pošuk, případně mimozemský pošuk a kurz negativního myšlení, což je ovšem černá komedie, která má s tímhle filmem společný hlavně to, že se odehrává v pár lidech na malém prostoru.
Správci osudu (2011)
Má to banální zápletku, podivně se chovající postavy (fakt jezdí kongresman a následně člen boardu obří investiční firmy do práce autobusem?), nelogickou konstrukci a ----POZOR, SPOILER----- pitomý holywůdský rádoby dojemný konec. ----KONEC SPOILERU ----- Tak proč jsem tomu teda dal celé dvě hvězdičky, možná teda spíš dvě a půl? Protože to je sympaticky zahrané a tak nějak se na to dobře kouká. A Matt Damon se podle všeho naučil hrát.
Zpívání v dešti (1952)
Bez toho, aby člověk viděl tenhle film, si nelze plnohodnotně užít některé jiné filmy, kupříkladu Mechanický pomeranč. :))