Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Poslední recenze (37)

plakát

Stalker (1979) 

Dystopický svět takových rozměrů je ve světovém filmu neobyčejný. Jen v málokterých dílech lze nalézt tak propracovanou a zároveň tak jednoduše nastíněnou možnost budoucího vývoje lidského druhu. Geniálně skličující. Do nejmenších detailů vypiplané prostředí Zóny, točené v opuštěných průmyslových areálech v Estonsku, vytváří dokonalou iluzí postkatastrofického světa. Tarkovskij si překrásně hraje s kamerovými úhly, vede kameru mnohdy nečekanými směry a pro prohloubení atmosféry jen minimálně využívá střihu. Osobně mě na filmu opravdu fascinoval ještě jeden detail, jeden z mnoha prvků ve vývoji postavy Stalkera. Do Pokoje může vstoupit jen ten, který je svou pokorou, vírou a přesvědčením hoden. Kdo ovšem do Pokoje nikdy nevstoupí? Ten jediný, který byl vždy tak pokorný, aby pomáhal ostatním a sám si upíral štěstí, tak věrný, že děkoval Bohu za každou maličkost, tak přesvědčený, že všem sliboval nový začátek a lepší život. Stalker.

plakát

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) 

Veskrze americká limonáda, kterou si kravaťáci a kravaťačky z DC vysnili jako ultratemné, ultrasyrové drama, které tvoří krásný přechodník mezi Nolanovými Batmany a novou DC érou. Z názvem naznačeného komorního souboje dvou entit, nejznámějších superhrdinů vůbec, udělal Snyder dvouapůlhodinový nesourodý zámotek špíny, který v neděli odpoledne vymetete zpod ledničky. Scénář, který stačilo udržet v mezích alespoň slabě pohromadě držícího příběhu, selhává takřka v každém dialogu, dějovém oblouku či výstavbě postav. Z herců je cítit obrovská touha hrát něco většího než jen bezrozměrné mluvící hromady svalů, režijní vedení tady ale staví velkou stopku. Film dokonce prachbídně plní i svou pravděpoodobně jedinou opravdovou funkci, spojovací článek k dalším částem DC vesmíru - představení dalších superhrdinů jsem bral spíš jako výsměch. Pochválit se dá snad jen vcelku vkusné výtvarné zpracování (ačkoliv CGI vzhledem k masivnímu rozpočtu taky neoslní) a docela odvážný závěr, který ale komiksová logika vrací do říše umělých emocionálních ždímaček.

plakát

Melancholie (2011) 

Lars von Trier si splnil sen, který má i spousta jiných filmařů, a natočil komorní katastrofickou sci-fi bez bitev a padajících obydlí. Ten film byl od počátku zamýšlený jako podivný - což o to, Trier už dokázal, že ukočírovat prazvláštní lidské příběhy mu nedělá problém. Ovšem tentokrát pracuje s materiálem, kterému takový přístup úplně nesvědčí. Drama dvou sester, do hloubky proklepávající jejich problémový vztah, se promítá do hvězdné oblohy s nevšední lehkostí, vyznění celého příběhu však schází silnější závěr, na němž se postavy úplně zastavily a nebyly nijak uzavřeny. Očekávání jsem měl obrovská, takže přecijen lehké zklamání. Ale pořád vysoce nadprůměrný snímek.

Poslední hodnocení (347)

Stalker (1979)

21.05.2016

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016)

08.05.2016

Nahý oběd (1991)

12.04.2016

Láska a smrt (1975)

12.04.2016

Marketa Lazarová (1967)

12.04.2016

Persona (1966)

12.04.2016

Žít svůj život (1962)

12.04.2016

Zloději kol (1948)

12.04.2016

Lisabonský příběh (1994)

12.04.2016

Reklama

Ovládací panel
1 bod