Šandík
Martin Šanda
okres Praha
historik umění a věčný student
homepage
email pozpátku: adnas.nitram (a) balustrada.cz
ICQ: 255622623
Jabber: sandik@jabbim.cz
35 bodů
okres Praha
historik umění a věčný student
homepage
email pozpátku: adnas.nitram (a) balustrada.cz
ICQ: 255622623
Jabber: sandik@jabbim.cz
35 bodů
Moje komentáře
Cesta z města (2000)
První skutečně slabý film Tomáš Vorla. Stejně jako Skřítek nebo Gympl, ani Cesta z města příliš neví čí je. Vorel by zároveň rád točil sklepácky ujetý film plný neuvěřitelné nadsázky, groteskových gagů, překvapivých zvratů a vtipů suchých tak, že jsou vlastně vtipné a současně by se rád vyjadřoval k aktuálním "problémům dneška". Problém je, že jeho "vyjadřování se" je neskutečně naivní a plytké. Zobrazené prostředí je naprosto nepřesvědčivé a to jak to programátorské, jemuž Vorel zjevně naprosto nerozumí, tak to venkovské, které působí trochu jako nakašírovaný rádobymalebný kýč. Lidé z venkova by nepochybně konstatovali, že takhle si vesnici může představovat jedině nějaký blbec z Prahy. A upřímně řečeno, ono to tak opravdu působí... Na ten film se sice koukat dá, především díky slušné i když místy dost barvotiskové kameře, ale musíme přistoupit na několik podmínek: přijmout, že tohle se zkrátka rozpadá na jednotlivé skeče a není rozumné nad tím příliš hloubat, za druhé přijmout, že tohle je zkrátka Sklep, jehož hlavní devizou je "celoživotní neherectví", v jehož rámci je největší king ten, kdo vypadá jako největší herecký amatér, za třetí nehledat ve filmu nějaká hlubokomyslná poselství. Tak jako tak je to ovšem dlouhé, pokud by Vorel film sestříhal na nějakých třicet čtyřicet minut, bylo by to velmi vtipné, při stopáži více než dvojnásobné i tolerantního diváka a milce sklepa poměrně často přepadá prachsprostá nuda... Sice nevím co Vorel hulí, ale jestli chce ještě natočit alespoň jeden dobrý film, tak by s tím měl přestat... Celkový dojem: 45% Zajímavé komentáře: Marigold, Cival
Indiánské léto (1995)
Zvláštní spojení podmanivé kamery a absurdních dialogů dává dohromady zajímavý výsledek. Indiánské léto ovšem působí spíše jako hříčka a experiment, neboť si z filmů nové české vlny bere pouze vnějškové znaky, ale do značné míry mu chybí ona neuvěřitelná schopnost téměř reportážně reflektovat "nezajímavou" všednodennost. Formanovo či Passerovo "fanatické pozorovatelství" Gedeon do jisté míry nahrazuje vytvářením absurdit, zdánlivou nehledanost scén umnou kompozicí. Poněkud tak připomene Chytilovou, jakkoli je civilnější, citlivější a přirozenější. Obě děvčata také působí herecky o poznání méně prkenně než například ona dvojice ze Sedmikrásek. Příjemnou kultivovanost a čistotu filmového celku doplňuje promyšlený scénář, jehož sdělení se ovšem v úplnosti otevře až v samém závěru a svým způsobem je tudíž spíše věcí určitého doznívání, než prožívání přímo v průběhu filmu. Určitým handicapem je také to, že člověk musí být pro sledování tohoto filmového opusu určitým způsobem naladěn, neboť jeho křehká citlivost se může snadno proměnit v pocit určité nudy a bezcílnosti... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Radek99, Matty, Lynn
Mapa zámořských objevů (TV film) (1978)
Výborná komorní záležitost, které k plnému hodnocení chybí pouze zajímavější kamera a méně televizní produkce. 80%
Proti všem (1956)
Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55%
Jan Žižka (1955)
"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60%
Jan Hus (1954)
Způsobem, jakým "Jan Hus" doslova od první minuty s neuvěřitelnou brutalitou překrucuje historickou realitu, jde nepochybně o film propagandistický, prakticky stejně lživý jako všechny Nástupy, Rudé záře nad Kladnem a Anny Proletářky. Pokud si přecejen zaslouží poněkud shovívavější hodnocení, je to jen díky slušným hereckých výkonům a obstojně provedené, byť v drobných detailech dosti nedotažené výpravě. Pravdivého v něm ovšem není téměř nic. I bez znalosti historických událostí to ostatně jasně naznačuje už černobílé vykreslení postav, kdy "ti dobří" působí jako ztělesnění andělé, zatímco "ti zlí" se mění v podivné vypreparované bezživotné karikatury a "zdělesněná zla"... V podstatě jde o nebezpečný film, neboť jeho lživost běžný divák odhaluje nepochybně poněkud obtížněji, než v případě filmů výše citovaných. Historická fakta jsou zde nenápadně posouvána a měněna, anachronicky vykládána a podbarvována. Manipulace je to stejně umná a propracovaná, jako v politických procesech let padesátých... Že nejde jen o můj pocit ostatně jasně ukazují například nekonečné debaty kolem církevních restitucí, v nichž je církevní majetek jako "nakradené" a "lstí vymámené bohatství" skloňováno až neuvěřitelně často. Téměř každý z nás prošel v dětství ideologickou nalévárnou v podobě, jíž Vávrův Hus reprezentuje v míře vrchovaté... Mistr Jan z Husi samozřejmě prosazoval kázání v české řeči, ovšem proto, aby mohli lidé rozumět Evangeliu, hájil pravdu, ovšem ta mu byla synonymem samotného Krista, který o sobě samém prohlásil, že je "cesta, pravda a život", kritizoval zlořády v církvi, ovšem proto, že tím církev poskvrňovala a znesvěcovala své poslání. Husův skutečný program by byl pro komunisty samozřejmě zcela nepřijatelný, umné překroucení, jímž se z něj stal reformátor nikoli náboženský, ale sociální, je vlastně neuvěřitelným výkonem. Nutno podotknout, že k tomuto překroucení zcela zásadně pomohli historikové předchozích období, kteří z Husa pro změnu činili "českého nacionalistu", bojujícího proti "proradným Němcům"... Největší lží tohoto filmu ostatně nejsou překroucená fakta, ale anachronická psychologie postav. Pozemský život pro středověkého člověka totiž neměl valnou cenu, podstatný byl život věčný, ten po smrti. K tomuto cíli se prosebně upínaly snahy všech, právě z tohoto důvodu ostatně vzniklo učení o očistci a odpustková praxe. Právě proto má Hus odvahu neodvolat, protože ví, že jej čeká Boží milost a odpuštění, že bojuje doslova jako vyslanec Kristův, s nímž se zanedlouho setká tváří v tvář... Jak odlišné vyznění proti materialistické smrti jako definitivní tečce a zoufalému sebedestruktivnímu gestu ve jménu jakési abstraktní filosofické pravdy... Celkový dojem: 35% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, berg.12, Radek99, Subjektiv
Osud jménem Kamila (1974)
Detektivka bez detektiva a taky bez napětí. Zbývá slušné řemeslo: kamera, herectví, režie, což sice není málo, ale také nikoli moc, čirý průměr, který neurazí ani nezaujme. Věčná škoda, že Schulhoff neměl k dispozici lepší scénář... Celkový dojem: 60%
Příběhy obyčejného šílenství (divadlo) (2009)
Pokud člověk vidí nejprve film a až poté divadelní představení, nepochybně jej překvapí, jak výrazné rozdíly mezi nimi jsou. Některé motivy zcela zmizely, jiné se proměnily jako chameleon, některé se objevily nově. Zelenka přitom demonstruje svrchované pochopení filmových a divadelních prostředků, neboť zatímco divadlo je jakožto rodná sestra komediantství, poesie a nespoutané imaginativnosti útvar z principu daleko bližší nadsázce a experimentu, film je vizuálnější, šířeji rozkročený, ale zároveň jaksi normálnější a zklidněnější. Obojí je ovšem naprosto přesně chycené a suverénně zpracované... Záležitost neuvěřitelná dvojnásob, uvážíme-li, že jde o Zelenkův divadelní debut... Celkový dojem: 85%
Hlídač č. 47 (2008)
Slušná kamera, ale dosti mizerná režie, zvlášť na začátku filmu, projevující se především ve špatně načasovaných a jalově znějících dialozích, zbytečné ukecanosti, nepropracované psychologii postav. Jistě, Roden a taky Dlouhý hrají velmi slušně, ovšem ostatní herci jsou dost mizerní, z nich suverénně nejpříšernější je Siposová. Pokud jde o zmiňovanou honbu za efektností, ta by sama o sobě zrovna v tomhle filmu nevadila, spíš naopak, je to to lepší, na co se v něm dá vidět, jakkoli je to tak trochu dopping, nahrazující přesvědčivou hereckou akci tklivým, donekonečna opakovaným hudebním motivem, evidentně okoukaným z hollywodských trháků... Hudba a střih ale jinak příjemné. Renč si sice evidentně nedokáže ohlídat herce na place, ale ve střižně už si film zjevně víceméně ukočírovat umí... Suma sumárum, poměrně zahozená příležitost... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, Radek99,Gemini, Tosim
Občanský průkaz (2010)
Trojan není špatný režisér a jeho filmy vždy držely laťku poměrně vysoko. Ani Občanský průkaz není výjimkou, ovšem právě zde také začíná nejedno "ale". Film především nenabízí žádný vysloveně nezapomenutelný herecký výkon, slušný průměr, nic víc. Větší problém je ovšem práce s předlohou. Duo Šabach-Jarchovský je známým "dvorním dodavatelem" Jana Hřebejka. Základním kamenem je zde humor a nadsázka, které jsme si v různých kvalitativních podobách užili u Hřebejka dosytosti. Trojan je ovšem o poznání civilnější a věrohodnější, což by nevadilo, kdyby nezpracovával notně nadsazenou látku. Výsledek není špatný, jakkoli především herectví mladých neherců nijak zvlášť nezáří, ale velmi snadno se může stát, že budou diváci považovat film za "nevěrohodný", "příliš přitažený za vlasy" a "nadsazený". Škoda. To vážně tak zoufale nemáme dobré scénáristy? ... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Marigold, Matty
Manhattan (1979)
Manhattan je nepochybně filmem přelomovým a Woody si byl jeho exkluzivnosti vědom. Spolehlivě fungující schéma, které si "vyzkoušel" v Annie Hall, v Manhattanu propojuje s výraznou artovostí a kultivovaností. Důraz na kompozici scén, na hudební složku (jeden z mála Allenových filmů, v němž nezní především jazz), černobílost a širokoůhlý formát, to všechno z něj činí mimořádnou událost. V mladších filmech, zpracovávajících podobné téma (Hanna a její sestry, například), je Allen jaksi civilnější a méně "vypjatý", lze-li použít to slovo pro útvar v podstatě bezchybný. Je skoro povinností, sledovat Manhattan na velikém plátně, ničím nerušen, pohodlně usazen a "správně naladěn". Z napsaného ovšem plyne, že se lze s vyzněním tohoto filmu velmi snadno minout, což je však rozhodně škoda... Samozřejmě, i bez možnosti kvalitní reprodukce zůstává brilantně napsaný scénář, spousta nesmírně vtipných a neotřelých "hlášek", bezchybná psychologie postav, mnoho neuvěřitelných ironických šlehů, skvělé herectví všech zúčastněných... pak se ovšem může snadno stát, že Manhattan zůstane jen "jedním z mnoha", nikoli filmovým svátkem, podobným degustaci archivních vín nebo návštěvě koncertů v pražském Rudolfinu... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Cival, Nathalie
Romeo a Julie (1968)
To je taáák romantické, až je to skoro moc. Síla Shakespearovy hry tkví ve slovu, Zefirelli k němu přidal nesmírně silný a podmanivý obraz. Po pravdě řečeno, nevím si s tím úplně rady. Romeovi s Julií jest vskutku nejlépe na prknech jež znamenají svět. Dokonalost sice není chyba a Zefirelliho opus dokonalý rozhodně je, ale stejně... méně je v tomhle případě vždycky více, jakkoli se to zdá být paradoxem... Celkový dojem: 85%
Kvaska (2007)
Bez ohledu na režii či herecké výkony (obojí není ani žádný zázrak ani vyslovený propadák) mě Kvaska nudila už proto, že zobrazuje pro mě naprosto nezajímavé prostředí muzikálového divadla. Tohle mě vážně neoslovuje, a to ani tehdy, když se to okoření kriminálem nebo třebas bezdomovci... Celkový dojem: 35%
Purpurová růže z Káhiry (1985)
Svým způsobem vlastně jen taková filmová hříčka, ale jak geniálně zpracovaná... A to nemluvím jenom o úžasném herectví, o skvělých fórech, ale hlavně o smyslu celého filmu, o jeho základním sdělení. Teprve pár minut před koncem člověku dojde, že ten malý Američan s velkým nosem a židovskými kořeny ho zase dokonale převezl... Něco neuvěřitelného, nesmírně silný film... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Matty PS: Možná by se tenhle film měl promítat jako test schopnosti vnímat filmové médium. Pokud někdo prohlásí, že "ten konec se naprosto nepovedl", je jasný ;o)
Městečko (2003)
Městečko rozhodně není žádný režijní skvost, nepotěší zbytečné nedůslednosti v reáliích, například logo ČD na motoráku před rokem 1989 nebo špatně přelepené logo firmy Connex Bohemia na busu někdy v průběhu roku 1990, ale v celku rozhodně není Městečko úplně nezajímavý počin. Kraus má poměrně dobře vyvinutý smysl pro satirické šlehy, zemitý absurdní humor a ani jeho studie českého maloměšťáctví rozhodně nejsou nevěrohodné... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: Radek99, Tosim, Oskar
Nejasná zpráva o konci světa (1997)
Je mi to moc líto, ale tohle je vážně zklamání. Jakubisko naprosto ztrácející soudnost... Všechny ty anachronismy a nesmyly bych strávil, kdyby měly ve filmu nějaký smysl, ale ony nemají. Prostě jen jsou. Hloupé a bezdůvodné. Skoro jako celý tenhle film... Navíc, ani řemeslně to není až tak dobré, jak mohlo být. V podstatě jediné, co tu snad trochu stojí za zmínku je místy slušná kamera... Celkový dojem: 55% a to jsem ještě milosrdný...
Zkrocení zlé ženy (1967)
Zefirelli pojal svůj druhý film v podstatě jako klasické divadlo, jen hrané v trochu odlišných kulisách. Není to rozhodně špatné, je to vtipné, nesmírně nadsazené a vizuálně opulentní, ale zároveň je to vskutku teatrální záležitost. Současní režiséři by totožnou látku nepochybně cítili daleko civilněji, jakkoli Shakespearova hra je komedií a vlastně i fraškou... Celkový dojem: 80% PS: Stejně je na téhle hře tak nehorázně vidět, jak se za posledních tři sta let zásadně změnily poměry a to neříkám jako milec starých pořádků, spíš jenom jako takový nezávislý pozorovatel ;o)
Jízda (1994)
V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv
Milk (2008)
Těžké hodnocení... Na angažované filmy se v Česku hledí z principu nevraživě a pokud jde o mě, rozhodně neshledávám nic příliš zajímavého na dvojici líbajících se mužů. Samozřejmě, vzápětí po tomto prohlášení pravděpodobně přijde otázka, mám-li něco proti líbajícím se mužům obecně, neboť právě "o tomhle" celý ten film je... Nutno k tomu přidat poznámku, že v USA jde o daleko žhavější otázku než u nás, o daleko větší politikum. Také proto Milk rozhodně není pouze životopisným filmem, shrnujícím pozoruhodný životaběh jedné výjimečné osobnosti, ale daleko více nástrojem stále probíhajícího boje... V Česku může nudit, odpuzovat svou angažovaností, nebo naopak rigorózností konzervativních Američanů, povzbuzovat příslušníky menšin a liberály, ale tak jako tak nám ukazuje "jiný kontinent", svět, jemuž chtě nechtě nejsme sto tak docela rozumět... Co ovšem hodnotit a ocenit lze, to je jednoznačně skvělé filmové řemeslo, počínaje výbornou režií, skvělým herectvím nejen Seana Penna, ale i řady dalších, citlivým zapojením autentických filmových a televizních záběrů. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: kinej, Radek99, Tetsuo, Matty
Občan Kurčatov (TV film) (1999)
Slušně natočený dokument, sdělující mnoho vcelku neznámých informací, nic méně a nic více. Pokud vás zajímá historie, tento dokument určitě nezklame... Celkový dojem: 75%
Blázni a děvčátka (1989)
Srovnání s "Láskami mezi kapkami deště" se přímo nabízí. Tentýž pošmourný a syrový Žižkov, tatáž železniční trať, opět příběh malého kluka, vyrůstajícího bez matky... Samozřejmě jsou zde i citelné rozdíly. Propukající sexuality je tu tak nějak zároveň méně i více, neexceluje zde žádný herec Menšíkova formátu, i když Nový rozhodně nehraje špatně. Navíc je zde jak motiv duševně postižených podivínů, tak důsledky komunistického převratu. Přesto se zdá, jako by šlo do jisté míry o tentýž film a tutéž látku, k níž se Kachyňa s odstupem vrátil. "Blázni a děvčátka" jsou ovšem tak nějak méně okázalí a idealizovaní. Rozhodně poměrně silný film, navzdory jeho obrovské civilnosti a jisté neatraktivitě témat, jež zpracovává... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Bart, Tomes83, wosho, Piškotka, Fajt
Milenci a vrazi (2004)
Milenci a vrazi jsou vskutku nepodařený film. Problém přitom začíná už u předlohy, příliš rozsáhlé a příliš mozaikovité pro převod do filmové podoby, která navíc nutně zlikviduje to nejzajímavější, totiž Páralův jazyk. Pokud režisér jeho osobitost nenahradí ničím podobně silným, zůstane banální konstatování, že všichni spí se všemi, každý sleduje jen vlastní prospěch, a pokud to někdo náhodou nedělá, je podivín a blázen... Autoři scénáře, oba mimochodem v jejich psaní naprostí amatéři, nedokázali z Párala vytáhnout nic jiného, než tuhle stokrát opakovanou a mnoha seriály do mrtě rozžvýkanou pravdu, kterou navíc zcela zbytečně "obohatili" o podivnou a zcela nezvládnou retrospektivu. Herecké výkony přitom zase nejsou tak špatné (tedy většinou) a ani kamera nepostrádá jistých půvabů... Celkový dojem: 40% Zajímavé komentáře: kleopatra, Oskar
Rebelové (2001)
S trochou nadsázky by se dalo říci, že na Rebelech jsou nejpodařenější úvodní titulky. Všudypřítomná herecká stylizace, spočívající v podivném pitvoření a nekonečném přehrávání, se pojí s velmi slabým scénářem, až po okraj naplněným nejen řadou naprosto provařených klišé, ale také mnoha nesmysly a nelogičnostmi. V podstatě jediný, kdo v Rebelech herecky stojí za zmínku, je výborný Tomáš Hanák. V epizodních rolích pak František Němec... Celý film je doslova přeplněn až obsesivně zdůrazňovanými prvky bruselského stylu šedesátých let, oproti originálu ovšem podstatně lesklejšími, pastelovějšími a také tupějšími. Jistě, muzikály nikdy neměly příliš komplikovaný nebo psychologicky propracovaný scénář, nejde o žádný thriller, ale i tak je množství slabých míst v až povážlivě veliké. Naleštěný kýč, který před naprostým propadem zachraňuje jedině vcelku slušná kamera a dále hudba, což je ovšem pochopitelně (v)klad značně diskutabilní, neboť ji Renč využívá způsobem téměř krkavčím... Celkový dojem: 40%. Zajímavé komentáře: gudaulin, sportovec, berg.12, hirnlego
El Paso (2008)
Subjektivně lepší film než Smradi, velmi konkrétně pojmenovávající zásadní problémy romské komunity a také našeho "skvělého" sociálního a byrokratického systému. Herectví neherců samozřejmě není vždy stoprocentní, ale není ani vysloveně špatné, ostatní herecké výkony velmi slušné, atmosféra zcela stoprocentní. Je znát, že film vznikal s nadšením, naléhavostí a že chce cosi podstatného sdělit... Ještě poznámka k tomu autu a jízdám bez motoru: Domnívám se, že to je určitá metafora, která chce vyjádřit, že svou obtížnou situaci Romové nezvládnou sami, a že jim prostě musíme pomoci. Pokud jim pomůžeme, jedině pokud jim pomůžeme, tak se to podaří. Pokud je to tak, tak jde o hezkou "pravdoláskařskou" myšlenku, kterou osobně i docela rád podepíšu ;o) Celkový dojem 75% Zajímavé komentáře: Radek99 Komentáře na přesdržku: Malarkey, paascha
Šakalí léta (1993)
Šakalí léta svým spojením muzikálu s hraným filmem kupodivu nevýrazněji připomenou filmy Tomáše Vorla nebo divadelní představení divadla Sklep. Hřebejk ovšem není Vorel a jeho opus postrádá nadsázku, nutnou k tomuto dosti neorganickému spojení. Jistě, dalo by se tvrdit, že zde Hřebejk navazuje na starší české muzikály, především na Starce na chmelu, ale to by muselo být ve filmu té hudby víc a lépe zvládnuté a hrané pasáže by se naopak musely s hudbou lépe propojovat, nikoli vytvářet v podstatě autonomní příběh, který by se obešel i bez hudebních "vložek". Totéž lze ostatně říci i v případě, že by Hřebejk inspiračně pohlížel ještě výš, k americkým filmovým muzikálům, například k Formanovým Vlasům, jež filmové pojetí hudebních pasáží Šakalích let v něčem také připomenou. Nejen hudební, ale ani hrané pasáže nejsou herecky rozhodně stoprocentní. Některé scény jsou dějově nepřehledné, střih je notně ledabylý, hercům je čas od času neuvěřitelně špatně rozumět, takže se divák místy chtě nechtě poněkud ztrácí. Výsledkem je nezvládnutý mix muzikálu a komedie, který nedrží příliš pohromadě a nemá vlastně ani přílišnou dějovou logiku. Samostatnou kapitolou je pak závěr filmu, jemuž sice na jedné straně nelze upřít velkolepé finále, dokonce vlastně dvojité až trojité, ale který také působí dojmem čiré fantasy, v níž tvůrci zpočátku pracně budovaný dobový rámec zcela zazdí. Jistě, i tady se lze vymlouvat na autorskou svobodu a právo vytvářet autonomní příběh, ale obávám se, že v tomhle případě by bylo podobné tvrzení čirým alibismem... Celkově je film kvalitativně velmi nevyvážený a slušně natočené scény střídají scény natočené velmi špatně, ostatně, u Hřebejka žádný div... Celkový dojem: 65%
Sedmikrásky (1966)
Sedmikrásky doslova od první minuty a od první pronesené repliky jasně odhalují Chytilové základní režijní slabiny. Ačkoliv jde o vizuálně nesmírně zajímavé a svěží dílko, herectví (zvláště dialogy) jsou dosti otřesné. Nejde ani o vybroušené herectví profesionálů ani o přirozené neherectví amatérů, jakým vynikají například raní Formanové, nýbrž o podivně křečovité a stylizované "herectví" několika (zřejmě) neherců. Chytilová těmto postavám odnímá to nejzajímavější, co mohli svým (ne)hereckým projevem přinést, totiž autentičnost a spontaneitu. Jeden z výrazných výrazových prostředků Československé nové filmové vlny tím vlastně obrací zcela naruby. Výrazná stylizovanost má samozřejmě i svoje přednosti, především už zmíněnou vizuální složku u níž lze mluvit o určité opulentnosti a touze po překvapivosti v kombinaci s hledáním esteticky působivých záběrů, a dále formální neuspořádanost a kolážovitost, která je rozhodně spíše dadaistická než surrealistická. Vedle Chytilové, jejíž hlavním přínosem je zřejmě značné "povolení opratí" a touha po experimentu jako výchozím tvůrčím přístupu, se na tomto výsledku evidentně výrazněji podíleli kameraman Jaroslav Kučera a výtvarnice Ester Krumbachová, která se také, spolu s Chytilovou, podílela na kompletním přepsání Juráčkova námětu. Jím zamýšlená "studie morálně rozložené mládeže" se ve filmu vlastně naprosto ztrácí a lze ji spíše jen tušit než jasněji sledovat a definovat. Tímhle přístupem ostatně Sedmikrásky výrazně připomenou o něco mladší Jakubiskův film "Vtáčkovia, siroty a blázni "... Suma sumárum: Filmový zázrak se rozhodně nekoná, jakkoli jde opravdu o jeden z nejzajímavějších Chytilové filmů. Spíše jde o drtivé vítězství ne zcela zvládnuté ale velmi zajímavé formy nad vcelku nicneříkajícáím a vyprázdněným obsahem... Celkový dojem: 65%
Křesťanský magazín (TV pořad) (2002)
Tvůrci se snaží, i když to většinou není žádný vyslovený zázrak...
Láska a smrt (1975)
Láska a smrt je v podstatě neuvěřitelně zábavně natočená blbinka, která sice v kontextu Allenovy pozdější tvorby otvírá jeho oblíbená témata, ale sama o sobě je nekomunikuje natolik, aby mohly být výrazněji sdělné a nosné. Zůstává spíše jen řada gagů a především zpravidla velmi vypečeného slovního humoru. V tomhle punktu si ovšem daleko výše cením předchozího Allenova filmu Spáč... Celkový dojem: 75%
Záhrada (1995)
Velmi příjemný a velmi poetický film, trochu pohádka, trochu podobenství, tak trochu i "ilustrované dějiny filosofie". Po formální stránce velmi citlivě a zručně natočený a plný skvělých hereckých výkonů, přičemž výborně zvládnutá forma zároveň skvěle harmonuje s obsahem a poselstvím filmu. K dokonalosti mu chybí jen vyslovené drobnosti. Jeho neefektnost a prostota žel místy působí poněkud chtěně, což ještě dosti umocňuje Šulíkův zjevný smysl pro absurdní humor (jinak ovšem velmi sympatický). I tak ovšem zcela nadprůměrný filmový počin... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: charlosina, Radek99, Marius, Flipper, Morien, venus, Šakal
Adelheid (1969)
Vláčil opět nezklamal. Adelheid je zdánlivě "příběh téměř o ničem" a přitom je v něm celý svět... Nenávist a strach, láska i samota, touha po společenství, cit a vášeň, dětské vzpomínky, neuvěřitelná člověčí křehkost i krutost, míjení se, nepochopení, krása i ošklivost. To všechno nesmírně sugestivně, syrově, autenticky a zrale předestřeno, s minimem nadbytečných slov a gest, vizuálně nesmírně krásně a přitom se vší sychravostí onoho nevlídného času... Prostou samozřejmostí jsou zde bezchybné herecké výkony, skvělá kamera, dokonalé řemeslo. To všechno přitom jen jako základní podmínka, nikoli artistní režijní či herecká exhibice. V kontextu českého filmu zjev velmi mimořádný... Malý filmový zázrak, který se dokáže zahryznout do srdce možná i víc než Markéta nebo Údolí včel... Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, sportovec, Radek99, Pohrobek