Tohle je pro mě jeden z pozapomenutých filmových klenotů. Nádherné exteriéry, výtečně vybraní herci i místní kompars, mimořádná hudba. K tomu dobře vystavěný příběh postupně gradující k velkému finále. Bravo.
Vizuálně strhující akční jízda, po které toho ale ve mně příliš nezůstalo. Nápad sám sice není špatný, ale je to takové akčně-vizuální hraní si pro hraní. Žádná filmová revoluce se tu rozhodně nekoná. Matrixu se Počátek možná blíží vizuálně a technicky, ale emočně, myšlenkově a filozoficky (Matrix je do detailů propracovaný svět) nemá prakticky co nabídnout. Dávám 3,5, ale s ohledem na převládající zbožšťování zaokrouhlím dolů :-).
Tolik skvělých herců v jednom filmu a taková slabota ... Jestli tohle měla být pocta Fellinimu, tak to teda potěš Pánbůh. Italové by je měli žalovat :-). Velké načančané nic. Sledovat 2 hodiny uplakaného, ufňukaného režiséra je opravdu jen pro otrlé.
Ono to není zase tak špatný, ale je to tak veskrze americký hrdinský příběh … Američan by prostě nikdy nesundal mrtvému veškeré šaty, aby sám přežil – ono by to kazilo dojem … Je to naivní pohádka. Ale kouká se na to vcelku dobře.
S Cronerbergem to nikdy nebývá selanka a tady tomu není jinak :-). Dobře zahráno, hudba Howarda Shora filmu hodně přidává, jenom ten námět je na můj vkus příliš ujetý na to, aby se s ním člověk mohl alespoň trochu ztotožnit … No, je to zajímavý, co všechno lidi vzrušuje … brrr.
Silná a působivá adaptace Puškina. Film ctí poetickou předlohu a je veden více obrazy, než záplavami dialogů. Rodinnému klanu Finnesů se povedlo navodit ruskou atmosféru (dost jsem se obával, jak se jim to podaří). Robert Finnes i Liv Tyllerová jsou výteční. Povedlo se udělat komorní a přesto strhující snímek. Bravo.
Ano, příběh je béčkový hororový komiks. Padouši jsou padouši a hrdinové jsou hrdinové. Prostě správný černobílý příběh, ale na svou dobu výborně udělaný po stránce vizuální. Temnou ponurou atmosférou se jistě inspirovali i tvůrci „Sin City město hříchu“. Kdo má rád komiksy, tak bude potěšen, ostatní asi tolik ne.
Klasika moderních počítačově animovaných dětských filmů. Především pasáž vzpoury mučených hraček je docela solidní horor. Ani po letech pokroku počítačové grafiky příběh Woodyho a spol. neztratil nic ze svého kouzla.
V tomto případě nemám s hodnocením žádné velké dilema. Jde o jeden z nejlepších filmů Terryho Gilliama. Děj je zvláštní, snový, nic není úplně jisté a ani závěr nedává jistotu. Gilliam nechává prostor pro fantazii a dotvoření příběhu. Zanechává větu nedopovězenou a to je jen dobře. Co vše Gilliam vykouzlí z v podstatě banální zápletky … Už, když jsem film viděl poprvé, tak jsem žasnul, jak výtečně umí někdy zahrát Bruce Willis. Docela šokující jsou z dnešního pohledu ale i herecké schopnosti a možnosti Brada Pitta, který tu podle mě (co jsem jej zatím viděl) podal svůj nejlepší výkon, za který byl nominován na Oscara.
Brrr … Jak nemám happyendy ani trochu rád, přiznám se, že tady jsem si jej v duchu přál. Docela síla. Ten film vskutku není o nějakém velkém filmovém umění. Je to film vysloveně dokumentárního střihu, takřka rekonstrukce dramatické události. Žádné velké povídání, dialogy minimalizované, kamera Vás zatahuje do děje, který sledujete a potom silný závěr, za který přidávám čtvrtou *.
Velice střídmé ale o to působivější ztvárnění posledních dnů Třetí říše. Očekával jsem, že se děj formou flashbacků bude vracet k Hitlerovu životu …, ale ono to nakonec ani nevadí. Film Vám poskytne silně autentický zážitek (včetně výbuchů, které doslova cítíte) toho, co se v Berlíně odehrávalo. Hitler byl také podán mimořádně dobře, oscilující od „laskavosti a mírnosti“ až po záchvaty vzteku.
Nadstandardní, solidní detektivka, výborně obsazená. Al Pacino je skvělý a celý film na něm hodně stojí. Ve druhé půli mu hraje kontrapart Robin Williams. Né, že by už člověk podobných námětů neviděl dost, ale já jsem to s Al Pacinem prožíval. Spánková deprivace opravdu není žádný med … Kdo někdy pár dní po sobě nemohl pořádně spát, tak ví, o co kráčí … brrr.
Willy Wonka, Willy Wonka, tvůrce dobrých čokolád …Karlík, Umpalumpové … Tim Burton spolu s Johnem Deepem v hlavní roli továrníka Wonky opět rozehráli vizuální koncert. V našich končinách bohužel není předloha Roalda Dahla příliš známá (třebaže za mých mladých let kniha vycházela s Bornovými ilustracemi na pokračování v Mateřídoušce :-)) a tak jediné, co mi trochu kalilo potěšení z filmu, byl (třetí den po uvedení) prakticky prázdný kinosál …
Kubrick překvapuje každým svým filmem. Neopakuje se. Tento jeho film se skoro nedá nazvat historickou freskou, protože to není historický film, tak jak jej máme zažitý. Tříhodinové procházení peripetiemi a dramatickými zvraty v životě Barryho Lyndona je dosti netradiční. Staví na kontrastech a protikladech. Dlouhé krásné záběry, které by se daly bez potíží zarámovat a vlekoucí se poklidné partie střídají dramatické momenty. Tradičně výtečná kamera, ojedinělá atmosféra uměle nenasvícených scén, bezkonkurenční kostýmy a přes tuto veškerou historickou věrnost a preciznost provedení působí film současně. Měl jsem problém zvyknout si na zvláštní rytmus a časování scén (je to skoro spíše takový souhrn historek a příhod jednoho života, určité řezy životem), ale má to něco do sebe a výsledný dojem je jedinečný.
Je to dobrý, ba co dím výborný film. Jediná „potíž“ je v tom, že je to natolik současné, že se na to člověku nedívá zrovna lehce. Je zábavnější koukat dozadu nebo dopředu (tedy mimo). Je to dost hořký likér. A proč ne pět? Nevidím žádnou jiskřičku světla na konci tunelu (i když, kde jí hledat - Austrálie asi taky nebude ráj na zemi). Herecké obsazení tradičně výtečné – hlavně Formana je radost sledovat, protože on nehraje. Fascinující je Dušek, který mě ještě znovu dokáže překvapit – to je přírodní úkaz ...
Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový ... máme se všichni rádi, je nám hej ... Naprosto geniální filmová zkratka předlistopadového období. Viděl jsem Kouř v roce 1991 na projekci, kde byl i Tomáš Vorel. Nyní jsem si Kouř zopakoval po dlouhých 14 letech. Dost jsem se obával, jak na mě zapůsobí dnes s odstupem, ale on funguje pořád. Tyhle české archetypy – Béda, Arnoštek, svině Šmíd (co jich tu v našich luzích pořád pobíhá) ... to pořád platí, bohužel ... Kouř exceluje i formou. Vizuálně nápadité, výtečně obsazené, dialogy postavené na opakování, nezapomenutelné „muzikálové“ kreace :-). Tak si říkám: „Dáš pět hvězdiček?“ Ale jóóó, vole ...
Působivý snímek, který se mi dlouho rozkládá v hlavě. Velmi zajímavý námět i podání. Brendan Fraser je zvláštní úkaz. Hodí se do Mumií, ale kdo jej viděl v Bozích a monstrech vedle koncertujícího Iana McKellena, tak dobře ví, že má na víc. A zde to vedle Michaela Cainea jen potvrzuje. Film si člověk musí skládat z jednotlivých střípků. Vzniká tak jiný, intimnější prožitek vietnamského konfliktu, než na jaký jsme zvyklí z válečných dramat. Na konci jsem měl zřídkavý pocit, že film byl až příliš krátký.
Film, který formou připomíná spíše divadelní hru. Při dnešních záplavách akcí si musí člověk chvíli zvykat na přehršel dlouhých dialogů, ba i monologů (což už je dnes ve filmu prakticky nepředstavitelné). Při hvězdném obsazení klíčových rolí ovšem jistou statičnost rád pomíjím. Sledovat ono neustálé přelévání mezi O´Toolem, Hepburnovou nebo třeba mladým Hopkinsem skýtá totiž potěšení jiného druhu. Těžko se ubránit vzpomínce na Werichův duel s Brejchovou v roli Jindřicha v „Král a žena“.
Nemohu si bohužel odpustit zásadní výtku k prachmizerným titulkům na českém DVD. Já vím, že není snadné titulkovat takovou smršť dialogů. To, že se na obrazovku nevejde překlad všeho, beru, že se nezobrazují počáteční velká Š, Č, Ž taky přežiji, ale proč je nezřídka úplně špatně překlad a načasování titulku? Proč mám vědět, co bude Hepburnová říkat už 6 sekund před tím, než otevře pusu? Vřele tedy doporučuji vedle titulků pořádně poslouchat anglický originál.
Temné historie domů jsou vděčným, ale také hodně okoukaným tématem. Tento film ničím nevybočuje ze schematu. Veskrze průměrný odpočinkový thriller, který ve vás nezanechá žádnou větší stopu.
Je to ujetý, ale mě se to moc líbilo … I přes vcelku zákonitou nevyváženost tří částí jde o vizuální koncert. Udělat z komiksu film je nesnadné, ale mám dojem, že v tomto případě se to dost povedlo.
Velmi příjemná a zajímavá podívaná. Není to typický tuctový horor (to taky od Rodrigueze nelze očekávat). Postavy jsou velmi dobře prokreslené a navýsost pečlivě obsazené. Výchozím bodem je především traumatizující prostředí školy (s tím se bez potíží dokáže ztotožnit každý :-)), na které je dovedně naroubován útok cizích vetřelců. Snímku nechybí nadsázka, vtip. Snad jen ty triky s vetřelci, které spíše baví, než vyděsí ... ale to není nejpodstatnější.
Ponuré, depresivní téma rozsudků smrti. Kam až je člověk ochoten zajít. Výtečný Kevin Spacey. Škoda, přeškoda poněkud překombinované zápletky, respektive roztříštěnosti střihu. Přesto doporučuji všemi deseti …
Moc roztomilá komedie od Coenů. Tentokrát prvek komediální notně převažuje nad krimi. Překvapil mě výtečný Tom Hanks v roli profesora. Palačinka s Horalkou (Tatrankou) taky stojí za to. Děj nenabídne žádná velká překvapení, ale je to skvostně s nadsázkou zahrané, komorně, téměř jako divadelní hra a některé gagy jsou úchvatné – kříšení psa zadušeného v plynové masce sotva někde jinde uvidíte :-).
Nebýt poněkud až příliš volného závěru, bylo by to na pět *. Výtvarně i herecky výtečně ztvárněno a plné černého humoru. Dětičky jsou trochu ala Adams family. Jim Carrey je tradičně skvělý a je třeba zmínit i výtečný part Meril Streepeové nebo okrajovou roli Dustina Hoffmana. Výtečný a imaginativní kousek. Nebýt poněkud příliš rozostřeného závěru, tak to nemá jedinou chybu.
Viděl jsem tento film po dlouhé době znovu. Přesto jsem měl většinu scén stále v paměti. Je to jeden z nejlepších snímků se satanskou tematikou. Temný, mrazivý, zadírající se pod kůži. De Niro i Rourke sehráli výtečnou partii bez happyendů. Nic pro slabé nátury …
Velmi zajímavý námět. Celý film stojí a padá s Robinem Williamsem. Ten je jedním slovem vynikající. Přesto se při kvalitě námětu vkrádá myšlenka, zda s jiným režisérem nemohl film vyznít ještě o trochu lépe. Především v závěru jsem měl dojem zbytečné uspěchanosti. 86 minut je v tomto případě málo (třeba na víc nebyly peníze) - inu, zhuštěný final cut :). Přesto jde především díky Williamsovi o nadprůměrný snímek se zvláštní atmosférou prolínání časových rovin.
Hezký, slušně udělaný film a zajímavě řešený závěr, kdy zůstává otázkou, zda věřit na ufony nebo věřit tomu, že byla Mooreová celou tu dobu jen jaksi trochu mimo mísu … Když už jsem u Mooreové - tohle byl solidní výkon. Její poněkud tuhá, chladná a křečovitá mimika (která se mi obyčejně moc nelíbí) se sem dokonale hodí.
Na „béčko“ velmi slušné. Takových 70 %. Rozhodně zajímavý námět. Triky jsou místy dost levné a ve druhé půli se děj trochu táhne, ale závěr se zajímavou pointou to zachrání. Chvílemi děsivé (stahování kůže s hlavy, brrr), chvílemi i zábavné (použít úspěšně mobil, jako pendrek k mlácení do hlavy, to je frajeřina :-)).
Těžko hodnotit. Je to jeden velkej videomusicklip. Nezastírám ani na vteřinu, že je to ve své podstatě konina. Ale to provedení a nadšení, se kterým je to udělaný! Některé nápady a kreace, hudební i herecké jsou fantastické. Dušek je skvělej a není sám. Mile mě překvapil Ondřej Neff. Kdo mě však naprosto „zničil“ záchvaty smíchu, byl Izajáš, pornoherec a jehovista v jedné osobě. Škoda, že padl tak záhy ... Dáda se zaplaťpánbůh pouze mihne a nemá šanci pokazit dobrý dojem z filmu. Chápu rozpolcenost názorů na tohle dílko. Já jsem nic neočekával, počítal jsem s tím, že to bude blbina a po většinu času jsem se královsky bavil.
Moje komentáře
Wicker Man, The (1973)
Tohle je pro mě jeden z pozapomenutých filmových klenotů. Nádherné exteriéry, výtečně vybraní herci i místní kompars, mimořádná hudba. K tomu dobře vystavěný příběh postupně gradující k velkému finále. Bravo.
Počátek (2010)
Vizuálně strhující akční jízda, po které toho ale ve mně příliš nezůstalo. Nápad sám sice není špatný, ale je to takové akčně-vizuální hraní si pro hraní. Žádná filmová revoluce se tu rozhodně nekoná. Matrixu se Počátek možná blíží vizuálně a technicky, ale emočně, myšlenkově a filozoficky (Matrix je do detailů propracovaný svět) nemá prakticky co nabídnout. Dávám 3,5, ale s ohledem na převládající zbožšťování zaokrouhlím dolů :-).
Nine (2009)
Tolik skvělých herců v jednom filmu a taková slabota ... Jestli tohle měla být pocta Fellinimu, tak to teda potěš Pánbůh. Italové by je měli žalovat :-). Velké načančané nic. Sledovat 2 hodiny uplakaného, ufňukaného režiséra je opravdu jen pro otrlé.
Pevnost (1983)
Děsivá slátanina. Škoda času ...
Trosečník (2000)
Ono to není zase tak špatný, ale je to tak veskrze americký hrdinský příběh … Američan by prostě nikdy nesundal mrtvému veškeré šaty, aby sám přežil – ono by to kazilo dojem … Je to naivní pohádka. Ale kouká se na to vcelku dobře.
Crash (1996)
S Cronerbergem to nikdy nebývá selanka a tady tomu není jinak :-). Dobře zahráno, hudba Howarda Shora filmu hodně přidává, jenom ten námět je na můj vkus příliš ujetý na to, aby se s ním člověk mohl alespoň trochu ztotožnit … No, je to zajímavý, co všechno lidi vzrušuje … brrr.
Oněgin (1999)
Silná a působivá adaptace Puškina. Film ctí poetickou předlohu a je veden více obrazy, než záplavami dialogů. Rodinnému klanu Finnesů se povedlo navodit ruskou atmosféru (dost jsem se obával, jak se jim to podaří). Robert Finnes i Liv Tyllerová jsou výteční. Povedlo se udělat komorní a přesto strhující snímek. Bravo.
Vrána (1994)
Ano, příběh je béčkový hororový komiks. Padouši jsou padouši a hrdinové jsou hrdinové. Prostě správný černobílý příběh, ale na svou dobu výborně udělaný po stránce vizuální. Temnou ponurou atmosférou se jistě inspirovali i tvůrci „Sin City město hříchu“. Kdo má rád komiksy, tak bude potěšen, ostatní asi tolik ne.
Toy Story: Příběh hraček (1995)
Klasika moderních počítačově animovaných dětských filmů. Především pasáž vzpoury mučených hraček je docela solidní horor. Ani po letech pokroku počítačové grafiky příběh Woodyho a spol. neztratil nic ze svého kouzla.
12 opic (1995)
V tomto případě nemám s hodnocením žádné velké dilema. Jde o jeden z nejlepších filmů Terryho Gilliama. Děj je zvláštní, snový, nic není úplně jisté a ani závěr nedává jistotu. Gilliam nechává prostor pro fantazii a dotvoření příběhu. Zanechává větu nedopovězenou a to je jen dobře. Co vše Gilliam vykouzlí z v podstatě banální zápletky … Už, když jsem film viděl poprvé, tak jsem žasnul, jak výtečně umí někdy zahrát Bruce Willis. Docela šokující jsou z dnešního pohledu ale i herecké schopnosti a možnosti Brada Pitta, který tu podle mě (co jsem jej zatím viděl) podal svůj nejlepší výkon, za který byl nominován na Oscara.
Otevřené moře (2003)
Brrr … Jak nemám happyendy ani trochu rád, přiznám se, že tady jsem si jej v duchu přál. Docela síla. Ten film vskutku není o nějakém velkém filmovém umění. Je to film vysloveně dokumentárního střihu, takřka rekonstrukce dramatické události. Žádné velké povídání, dialogy minimalizované, kamera Vás zatahuje do děje, který sledujete a potom silný závěr, za který přidávám čtvrtou *.
Pád Třetí říše (2004)
Velice střídmé ale o to působivější ztvárnění posledních dnů Třetí říše. Očekával jsem, že se děj formou flashbacků bude vracet k Hitlerovu životu …, ale ono to nakonec ani nevadí. Film Vám poskytne silně autentický zážitek (včetně výbuchů, které doslova cítíte) toho, co se v Berlíně odehrávalo. Hitler byl také podán mimořádně dobře, oscilující od „laskavosti a mírnosti“ až po záchvaty vzteku.
Insomnie (2002)
Nadstandardní, solidní detektivka, výborně obsazená. Al Pacino je skvělý a celý film na něm hodně stojí. Ve druhé půli mu hraje kontrapart Robin Williams. Né, že by už člověk podobných námětů neviděl dost, ale já jsem to s Al Pacinem prožíval. Spánková deprivace opravdu není žádný med … Kdo někdy pár dní po sobě nemohl pořádně spát, tak ví, o co kráčí … brrr.
Karlík a továrna na čokoládu (2005)
Willy Wonka, Willy Wonka, tvůrce dobrých čokolád …Karlík, Umpalumpové … Tim Burton spolu s Johnem Deepem v hlavní roli továrníka Wonky opět rozehráli vizuální koncert. V našich končinách bohužel není předloha Roalda Dahla příliš známá (třebaže za mých mladých let kniha vycházela s Bornovými ilustracemi na pokračování v Mateřídoušce :-)) a tak jediné, co mi trochu kalilo potěšení z filmu, byl (třetí den po uvedení) prakticky prázdný kinosál …
Barry Lyndon (1975)
Kubrick překvapuje každým svým filmem. Neopakuje se. Tento jeho film se skoro nedá nazvat historickou freskou, protože to není historický film, tak jak jej máme zažitý. Tříhodinové procházení peripetiemi a dramatickými zvraty v životě Barryho Lyndona je dosti netradiční. Staví na kontrastech a protikladech. Dlouhé krásné záběry, které by se daly bez potíží zarámovat a vlekoucí se poklidné partie střídají dramatické momenty. Tradičně výtečná kamera, ojedinělá atmosféra uměle nenasvícených scén, bezkonkurenční kostýmy a přes tuto veškerou historickou věrnost a preciznost provedení působí film současně. Měl jsem problém zvyknout si na zvláštní rytmus a časování scén (je to skoro spíše takový souhrn historek a příhod jednoho života, určité řezy životem), ale má to něco do sebe a výsledný dojem je jedinečný.
Horem pádem (2004)
Je to dobrý, ba co dím výborný film. Jediná „potíž“ je v tom, že je to natolik současné, že se na to člověku nedívá zrovna lehce. Je zábavnější koukat dozadu nebo dopředu (tedy mimo). Je to dost hořký likér. A proč ne pět? Nevidím žádnou jiskřičku světla na konci tunelu (i když, kde jí hledat - Austrálie asi taky nebude ráj na zemi). Herecké obsazení tradičně výtečné – hlavně Formana je radost sledovat, protože on nehraje. Fascinující je Dušek, který mě ještě znovu dokáže překvapit – to je přírodní úkaz ...
Kouř (1990)
Je to fajn, fajn, fajn, je to fajn, fajnový ... máme se všichni rádi, je nám hej ... Naprosto geniální filmová zkratka předlistopadového období. Viděl jsem Kouř v roce 1991 na projekci, kde byl i Tomáš Vorel. Nyní jsem si Kouř zopakoval po dlouhých 14 letech. Dost jsem se obával, jak na mě zapůsobí dnes s odstupem, ale on funguje pořád. Tyhle české archetypy – Béda, Arnoštek, svině Šmíd (co jich tu v našich luzích pořád pobíhá) ... to pořád platí, bohužel ... Kouř exceluje i formou. Vizuálně nápadité, výtečně obsazené, dialogy postavené na opakování, nezapomenutelné „muzikálové“ kreace :-). Tak si říkám: „Dáš pět hvězdiček?“ Ale jóóó, vole ...
Tichý Američan (2002)
Působivý snímek, který se mi dlouho rozkládá v hlavě. Velmi zajímavý námět i podání. Brendan Fraser je zvláštní úkaz. Hodí se do Mumií, ale kdo jej viděl v Bozích a monstrech vedle koncertujícího Iana McKellena, tak dobře ví, že má na víc. A zde to vedle Michaela Cainea jen potvrzuje. Film si člověk musí skládat z jednotlivých střípků. Vzniká tak jiný, intimnější prožitek vietnamského konfliktu, než na jaký jsme zvyklí z válečných dramat. Na konci jsem měl zřídkavý pocit, že film byl až příliš krátký.
Lev v zimě (1968)
Film, který formou připomíná spíše divadelní hru. Při dnešních záplavách akcí si musí člověk chvíli zvykat na přehršel dlouhých dialogů, ba i monologů (což už je dnes ve filmu prakticky nepředstavitelné). Při hvězdném obsazení klíčových rolí ovšem jistou statičnost rád pomíjím. Sledovat ono neustálé přelévání mezi O´Toolem, Hepburnovou nebo třeba mladým Hopkinsem skýtá totiž potěšení jiného druhu. Těžko se ubránit vzpomínce na Werichův duel s Brejchovou v roli Jindřicha v „Král a žena“. Nemohu si bohužel odpustit zásadní výtku k prachmizerným titulkům na českém DVD. Já vím, že není snadné titulkovat takovou smršť dialogů. To, že se na obrazovku nevejde překlad všeho, beru, že se nezobrazují počáteční velká Š, Č, Ž taky přežiji, ale proč je nezřídka úplně špatně překlad a načasování titulku? Proč mám vědět, co bude Hepburnová říkat už 6 sekund před tím, než otevře pusu? Vřele tedy doporučuji vedle titulků pořádně poslouchat anglický originál.
Cold Creek Manor (2003)
Temné historie domů jsou vděčným, ale také hodně okoukaným tématem. Tento film ničím nevybočuje ze schematu. Veskrze průměrný odpočinkový thriller, který ve vás nezanechá žádnou větší stopu.
Sin City - město hříchu (2005)
Je to ujetý, ale mě se to moc líbilo … I přes vcelku zákonitou nevyváženost tří částí jde o vizuální koncert. Udělat z komiksu film je nesnadné, ale mám dojem, že v tomto případě se to dost povedlo.
Fakulta (1998)
Velmi příjemná a zajímavá podívaná. Není to typický tuctový horor (to taky od Rodrigueze nelze očekávat). Postavy jsou velmi dobře prokreslené a navýsost pečlivě obsazené. Výchozím bodem je především traumatizující prostředí školy (s tím se bez potíží dokáže ztotožnit každý :-)), na které je dovedně naroubován útok cizích vetřelců. Snímku nechybí nadsázka, vtip. Snad jen ty triky s vetřelci, které spíše baví, než vyděsí ... ale to není nejpodstatnější.
Život Davida Galea (2003)
Ponuré, depresivní téma rozsudků smrti. Kam až je člověk ochoten zajít. Výtečný Kevin Spacey. Škoda, přeškoda poněkud překombinované zápletky, respektive roztříštěnosti střihu. Přesto doporučuji všemi deseti …
Lupiči paní domácí (2004)
Moc roztomilá komedie od Coenů. Tentokrát prvek komediální notně převažuje nad krimi. Překvapil mě výtečný Tom Hanks v roli profesora. Palačinka s Horalkou (Tatrankou) taky stojí za to. Děj nenabídne žádná velká překvapení, ale je to skvostně s nadsázkou zahrané, komorně, téměř jako divadelní hra a některé gagy jsou úchvatné – kříšení psa zadušeného v plynové masce sotva někde jinde uvidíte :-).
Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod (2004)
Nebýt poněkud až příliš volného závěru, bylo by to na pět *. Výtvarně i herecky výtečně ztvárněno a plné černého humoru. Dětičky jsou trochu ala Adams family. Jim Carrey je tradičně skvělý a je třeba zmínit i výtečný part Meril Streepeové nebo okrajovou roli Dustina Hoffmana. Výtečný a imaginativní kousek. Nebýt poněkud příliš rozostřeného závěru, tak to nemá jedinou chybu.
Angel Heart (1987)
Viděl jsem tento film po dlouhé době znovu. Přesto jsem měl většinu scén stále v paměti. Je to jeden z nejlepších snímků se satanskou tematikou. Temný, mrazivý, zadírající se pod kůži. De Niro i Rourke sehráli výtečnou partii bez happyendů. Nic pro slabé nátury …
Final Cut (2004)
Velmi zajímavý námět. Celý film stojí a padá s Robinem Williamsem. Ten je jedním slovem vynikající. Přesto se při kvalitě námětu vkrádá myšlenka, zda s jiným režisérem nemohl film vyznít ještě o trochu lépe. Především v závěru jsem měl dojem zbytečné uspěchanosti. 86 minut je v tomto případě málo (třeba na víc nebyly peníze) - inu, zhuštěný final cut :). Přesto jde především díky Williamsovi o nadprůměrný snímek se zvláštní atmosférou prolínání časových rovin.
Zloději paměti (2004)
Hezký, slušně udělaný film a zajímavě řešený závěr, kdy zůstává otázkou, zda věřit na ufony nebo věřit tomu, že byla Mooreová celou tu dobu jen jaksi trochu mimo mísu … Když už jsem u Mooreové - tohle byl solidní výkon. Její poněkud tuhá, chladná a křečovitá mimika (která se mi obyčejně moc nelíbí) se sem dokonale hodí.
Dagon (2001)
Na „béčko“ velmi slušné. Takových 70 %. Rozhodně zajímavý námět. Triky jsou místy dost levné a ve druhé půli se děj trochu táhne, ale závěr se zajímavou pointou to zachrání. Chvílemi děsivé (stahování kůže s hlavy, brrr), chvílemi i zábavné (použít úspěšně mobil, jako pendrek k mlácení do hlavy, to je frajeřina :-)).
Choking Hazard (2004)
Těžko hodnotit. Je to jeden velkej videomusicklip. Nezastírám ani na vteřinu, že je to ve své podstatě konina. Ale to provedení a nadšení, se kterým je to udělaný! Některé nápady a kreace, hudební i herecké jsou fantastické. Dušek je skvělej a není sám. Mile mě překvapil Ondřej Neff. Kdo mě však naprosto „zničil“ záchvaty smíchu, byl Izajáš, pornoherec a jehovista v jedné osobě. Škoda, že padl tak záhy ... Dáda se zaplaťpánbůh pouze mihne a nemá šanci pokazit dobrý dojem z filmu. Chápu rozpolcenost názorů na tohle dílko. Já jsem nic neočekával, počítal jsem s tím, že to bude blbina a po většinu času jsem se královsky bavil.