Moje komentáře

• • 1.1.2011  21:24

  Jak vycvičit draka (2010)

  

  Přespříliš předvídatelné, detaily příběhu i animace jsou ale vtipné a líbilo se mi i nonkonformní poselství.
• • 24.1.2010  01:27

  Síla lásky (2009)

  

  Nejsem na podobně herecky založené filmy moc zvyklý, ale mám vztah k tématu evoluční biologie a tak jsem se na něj dost těšil. Hlavní postavou je bezesporu Darwin, význam jeho ženy není zdaleka tak silný – srovnatelný s osobou kněze, dřívějšího Darwinova přítele. Oba dva slouží jako protiklad ke ztrácející se hrdinově víře. Skutečně hlavní postavu tvoří dcera Annie, která ve věku deseti let umírá a kolem této skutečnosti se staví příběh utvářený střídajícími se obrazy z Darwinova života před smrtí jeho oblíbeného potomka, které jsou zachyceny v jasných, sytých barvách a po smrti, které… nejsou. ___ Právě díky tomuto vyprávěcímu postupu tak divákovi není prezentován příběh (který je od začátku všem jasný), ale hrdinův duševní stav, který je každou další scénou nasvětlován z nového úhlu. Až ve dvou třetinách snímku si byli tvůrci dostatečně jisti, že mu rozumíme a nechali do doposavaď „nehybné“ situace přijít Wallaceův dopis, jenž odstartuje rozřešení. ___ U mě to fungovalo. :-)
• • 2.8.2008  15:21

  Vernosť intěnacionalismu

  

  Pokud se nepletu, tak tento film obsahoval kouzelnou sekvenci bratrského přátelství dvou vojáků, kteří si jak vystřižení s Monty Pythonů vyměňují své adresy. Jinak platí totéž co u Kontrarevoluce neprojde.
• • 2.8.2008  15:18

  Kontrevolucija ně projdět (1968)

  

  Jako propaganda je to… prostě funkční. Třeba záběry diskusí studentů se okupujícími jsou vybrány tak dobře, že to skoro opravdu vypadá, jako by informovali Sověti Čechy a ne naopak. :-) Velkou část filmu zabírá vyprávění o krizovém vývoji před okupací, ta je pak popsána jako nevyhnutelný důsledek a ospravedlňována nalezením skladů zbraní, které si tu měli „kontrarevolucionáři“ připravovat. To mi přišlo zajímavé, čekal jsem větší roli „zvacího dopisu“.
• • 2.8.2008  14:54

  Svatá Klára (1996)

  

  Správně ujetá a veskrze vtipná komedie, klenot izraelského filmu.
• • 22.7.2008  01:53

  Teď už jsi velký chlapec (1966)

  

  Ať žijí šedesátá léta! Coppola nezapře inspiraci ve francouzské Nové vlně — snímek je nápaditý, dravý, odvážný a… vtipný. Plný radosti z vyprávění, kterou je však z pohledu diváka možno sdílet.
• • 20.7.2008  03:37

  Oko bere (2008)

  

  Silné ***. Problém je v tom, že je film zoufale neoriginální, kamera televizní, zápletka prokouknutelná, postavy stereotypní. Dobré je, že je tam hodně matiky.
• • 29.6.2008  23:09

  Prosíme přetočte (2008)

  

  Nezažil jsem, že bych kdy nějakému filmu tolik fandil, aby tolik nedrhnul. :-) Je těžké ho hodnotit. Na jednu stranu Gondrymu rozumím a souhlasím, na stranu druhou mi přijde, že to často není úplně dobře napsané. Nedivím se lidem, kteří s filmem kontakt ztratí a pak se nudí.
• • 25.3.2008  13:49

  Taková normální láska (1991)

  

  „Není to nácek. Je to Čech. Jmenuje se Hans.“ :-))
• • 21.12.2007  10:11

  Enfants terribles, Les (1950)

  

  Už jsem to viděl potřetí a musím říct, že mé nadšení do studia francouzského jazyka sílí. Dostal jsem se tomuto dílu na stopu díky svému oblíbenci Philipu Glassovi, který má Cocteaua rád a udělal na motivy tří jeho (či skoro jeho jako v případě Les Enfants Terribles, viz dále) filmů komorní opery, jejichž zvukové záznamy se mi moc líbily. Škoda, že se filmy nedají stahovat tak snadno jako Glassova hudba, i když — DVDéčko z Criterionu, které jsem si až z Ameriky objednal, je velice hezké, kvalitou zpracování nesrovnatelné s ničím Levným u nás, bonusové materiály zajímavé, takže jsem nakonec z objevení zajímavého distribučního kanálu rád a budu nakupovat víc. V těch bonusových materiálech se nejvíce rozebírá, kdo vlastně snímek natočil a dochází se víceméně k tomu že Melville měl na starosti technickou režii, do které se svými poznámkami míchal Cocteau tak moc, až dva uvedení francouzští odborníci mluví o tom, že jde o čistě Cocteauovský snímek. Nevím, dobré školy nemaje to nerozsoudím, ale musela to být tenkrát na place legrace. :-) ____ Ten „Cocteau“ jako herec uvedený tady na ČSFD má racionální zdůvodnění v tom, že Cocteau do filmu zasahoval jako vypravěč. Hlavní roli (Elizabeth) odehrála Nicole Stéphaneová, hlavní mužskou roli (Paula) Edouard Dermithe. Tito dva hrdinové jsou sourozenci, Elizabeth je starší, Paul mladší (je o něm řečeno, že mu je 16). Paul je na začátku zraněn ranou sněhovou koulí do hrudi (u Cocteaua známý to motiv — viděl jsem od něj jedinou další věc a bylo to tam taky ;-)) chlapcem Dargelosem, kterého zřejmě neopětovaně miluje a musí se doma léčit (jak z koule, tak z lásky). V malém pokoji tráví se sestrou čas, postupně k nim přibudou další dvě postavy, vztahy se komplikují, atmosféra sílí, je to paráda. ____ Nedělám si nárok na to tomu… zcela rozumět. Jsem kulturní nedochůdče, jehož hvězdičkové hodnocení je u tohoto druhu filmů asi zcela neodpovídající. Právě proto mne ale mrzí, že jsem první, kdo tu o tom něco píše a druhý, kdo hvězdičkuje. Je to nesmírně, nesmírně zajímavý, dodnes živý film, a že na něj nikdo nekouká je nevýslovná škoda.
• • 1.8.2007  13:23

  Dějiny Brazíle (1973)

  

  Byla to taková lepší přednáška, obrázky se v ní hýbaly lépe než je zvykem v PowerPointu (pětadvacetkrát za sekundu, ne jednou za pětadvacet sekund). Obávám se, že pouze velmi intelektuální a historie znalí našinci si z ní odnesli více než málo — chtělo by to znát souvislosti s vývojem ve zbytku Jižní Ameriky a tak. Pokud bych ale dostal za úkol nastudovat dějiny Brazílie, byl by tento film velmi příjemným úvodem do tématu.
• • 2.6.2007  17:44

  Tuzemský konzumní (TV pořad) (1993)

  Úžasný klenot… Ne vždycky funguje, ale na to, že jde o jediný náš pokus něco takového natáčet, je to v podstatě zázrak. Škoda, že si na další odvysílání budeme muset zase deset let počkat.
• • 2.1.2007  15:56

  Zazie v metru (1960)

  

  Qu'est ce que tu veux, c'est la Nouvelle Vague!
• • 16.12.2006  23:51

  Hry bez hranic (TV pořad) (1965)

  To byla tak skvělá, epochální, nedostižně geniální věc…