Pane jo, "Perseus" jako chlípný šerif. Účelové spojení sexuální nezdrženlivosti a obecného kriminálního jednání; jasný mediální vzkaz pro netečnou veřejnost, že každý zvrhlík je zároveň pašerákem, raketýrem a často i vrahem. Pozor na nebezpečný oční kontakt! Sympatického prostředí venkova státu Washington a úchvatná příroda posouvají hodnocení vzhůru.
Skutečné události byly zajisté přikrášleny v divákův prospěch, jinak lze také pozorovat diametrálně odlišnou mentalitu mlčenlivých Estonců oproti ubrečeným Švejkům. Trochu nedůvěryhodně působí třídní jednota, kdy kolektiv svorně stojí za veškerými šílenostmi frajírka Anderse. Tedy až na "venkovského" spolužáka Kaspara a EMO dívku Kerli v podání Triin Tenso.
Osudy několika amerických žoldáků, kteří se vrátili z okupovaného Iráku. Zajistili jste nám levnou ropu a prodloužili život skomírajícího dolaru, jste naši hrdinové, yes, yes, yes Sir. Ale kromě kvalitní lékařské péče nečekejte nic jiného, než brzký návrat na Střední východ. Žoldák z Blackwateru stojí denně 800 $ oproti 145 $ denního žoldu pro seržu pravidelné armády. Erár není nevyčerpatelný, Čína už nechce půjčit. Takže pomažete nazpět do Iráku, jinak se z vás stanou dezertéři a vnadné roztleskávačky budou křičet "Fůůůj!" Americký žoldák je naštěstí uvědomělý a Cheneyho firmu Halliburton by nikdy nenechal ve štychu. Žádné Mexiko, ani Kanada; je načase splnit svou vlasteneckou povinnost a znovu odletět do Iráku. Neboť dnes je zabíjíme v Iráku, abychom je zítra nemuseli zabíjet zde! Ou maj Gát, Džízys...
Schopnosti Tomka jsou poněkud předimenzovány, stejně jako zvrácenost Němců. Na druhou stranu nelze pochybovat o existenci mnoha bohatých a vlivných stejnosexuálních agresorů, popsaných již ve filmu Mandragora. Oficiální text opět "píše": Po pokusech přivydělat si na tržišti pašováním psů...asi mně něco uniklo. Nebo oficiálnímu škrabálkovi unikla spojka "a".
Jsem moc rád, že mezitím strašlivý apartheid padl a Jižní Afrika vybudovala rozvinutou demokraturu s nulovou kriminalitou, kvetoucím hospodářstvím a vzorovým multikulturním soužitím. Přetrvávající kosmetické nedostatky zajisté odstraní Julius Malema. Učiněný zemský ráj to na pohled. Nezbývá než doufat, že se naše země inspiruje a pod vedením Bruselu zde vytvoří něco podobného, ne-li zcela totožného.
Opět jeden snímek Made in Filmové Studio Gottwaldov, nositel Řádu práce. Uši rvoucí kombinace valašského přízvuku a obecné češtiny (pražštiny). Velmi nepravděpodobný mravokárce Šmídek - Vejtaha a parta kluků, užívajících veškerých technických vymožeností původem z nedalekého JZD AK Slušovice. PMDčkové hry jsou tím nejmenším. Povlovná hudba by Vadim Petrov.
Určitá podobnost s filmem Rovdyr. Billy Drago pro mě zůstává králem záporáků, kam se hrabe Danny Trejo. Tam, kde musí Danny nasadit vražedný výraz a předvést kérku od hlavy až k patě, podobně jako Robert LaSardo, stačí Billymu jediný hadí pohled. Koneckonců i v tomto filmu Billy Drago slove "Snake".
Plný počet bodů, ačkoliv dokument poněkud idealizuje a romantizuje nejen okolí Mertlíkovy chalupy, ale především samotného pana Mertlíka. Některé záběry (např. vydry) byly použity odjinud. Lokalita je hezká a odlehlá, nicméně jsou u nás místa mnohem hezčí a také mnohem odlehlejší (nejbližší bus je cca 600 m). Skutečně zajímavým činí místo právě přítomnost Josefa Mertlíka, překvapivě doposud krkonošského patriota. Středobodem života samotáře jsou jeho ovce. Josef Mertlík je díky své praktické slepotě v posledních letech zcela závislý na pomoci zvenčí, kterou představuje hlavně Leszek Smolarz, žijící v nedaleké přeshraniční Lasówce, přijíždějící každý pátek. Je velmi zajímavé poslouchat samotářův projev, pokud ovšem bude ochoten komunikovat, což lze takřka vyloučit. Vyprávění Josefa Mertlíka jsou svým způsobem fascinující. Díky pravidelnému poslechu vybraných rozhlasových stanic, břitkému intelektu a také absenci hovorového pouličního balastu, kterým bývají zaneseni všichni nepostradatelní extroverti, působí Mertlíkův projev jako z jiného - lepšího - světa. Nic na tom nemění ani fakt, že lepší svět Josefa Mertlíka je do značné míry vyfabulován a s přibývajícími roky narůstá jeho "inkompatibilita" s nechutným světem vezdejším. Samotář si v době natáčení předsevzal vydržet ještě desítku; na podzim roku 2011 (při mé poslední návštěvě) byl Mertlík v dobré kondici a budu mu tedy ze všech sil držet palce, ať svého předsevzetí dostojí.
Ocenil bych větší účast Rímského a menší - ideálně žádné - angažmá Zimy. Malý logický rozpor v podání tradiční rádodajky Pogodové, která v nejhorší možný moment propadne řeholnické cudnosti, což ji stojí kejhák.
Vypadá to hezky a zní to hezky. Neodbytný hlas lidu, který k mým uším dolehl při cestách za panem Mertlíkem, bydlícím nedaleko Neratova, však praví, že majitel sdružení zachází příliš daleko a ze svých zaměstnanců činí nefalšovanou sektu. Velmi nízké mzdy bych jistě pochopil, faktické otěže a pravidla daleko za rámec pracovně právních vztahů již nikolivěk. Obrovský kus práce byl nepochybně odveden, vyšší zaměstnanost v tradičně chudém kraji zaslouží pozitivní hodnocení, leč hranice existují i zde.
Chtěl bych připomenout, že bez ohledu na svědectví měla Hanzlíkova filmová rodina k sociálnímu pádu výtečně nakročeno. Účast u soudu všemu pouze napomohla a sešup urychlila. Oceňuji přítomnost Zdeňka "Krytona" Duška, který jinak příliš nehraje. Naopak nejásám nad nepostradatelností Yaakova Wehrenberga a zlotřilé Esterky.
Realita tzv. prioritních učebních oborů, v brožurce pro budoucí učně označených písmenem P. Oborů, které nikdo nechtěl vykonávat a proto režimu nezbylo, než nabízet a podbízet...prostě korumpovat. Ubytování a strava zdarma, mnoho dalších úlev, faktická nevyhoditelnost. Nebožka Leontýnka, dej jí osud nebe, mě nijak zvlášť nezaujala, stejně jako mladý Čtvrťas.
Sice na mašině, ale také s doprovodnými vozy. Zkrátka takové malé instantní dobrodružství pro zhýčkaného herce, kterému na každém kroku lezou místní občané do rektálu a dávají pečlivý pozor, aby mu nikdo neudělal bebíčko. Ale jo, dívat se na to dá.
Všechny tři body za výkon švédského herce. Na neschopnou a nesympatickou Leeleelee a jejího rozjíveného filmového brášku rychle zapomenout. Spratkovi nepomůže ani jmenná podoba s mým nickem.
Před několika lety jsem využil služeb agenta "Kolínského", přesněji řečeno služeb jeho miniaturní CK a navštívil největší zemi světa. Kolínský se na zájezdu choval jako ukázkový tzv. verbální antikomunista; v Rusku všechno špatně, podívejte se na ně, jak se tváří kysele, jen Americe vděčí za to, že jsou ještě naživu, neboť USA je živí, atd. atp. Je to holt pako, pomyslí si našinec, ale zřejmě pochází z disidentské rodiny a vůči těm je určitá shovívavost z naší strany takřka nepsanou povinností. A ejhle, on je to bývalý agent StB! Takové sviňky jsou nejlepší...
"Nešahejte na mě!...nechat na sebe šahat každýho buzeranta?" Toť slova nerudného cestujícího vůči ex-ministru kultury P. Dostálovi, toho času ovšem coby revizorovi v metru. V případě Dostála se cesťák vcelku trefil a celý pořad jako takový politiky nikterak nepolidštil. Alespoň pro mě zůstává poslanec (zejména senátor) tím nejméně váženým povoláním, jedním z nejzbytečnějších.
Víceméně známé skutečnosti, které si člověk s průměrnou inteligencí dobře uvědomuje a o kterých člověk raději příliš nehovoří, nechtěje se dostat do potíží se zákonem či přinejmenším zaměstnavatelem. Česká alternativa světového měřítka existuje i zde: někteří z nás pamatují konflikt znesvářených Krausovců a Banánovců, kdy se obě skupiny taktéž častovaly nadávkami z nacistické terminologie. Malý český Abe Foxman existuje rovněž; nosí však sukně (snad) a vidí antisemitu za každým rohem. Jak již bylo uvedeno, prostor dostaly obě strany sporu a divák si tak mohl učinit názor sám. Vlastní názor prozatím není (až na výjimky) trestným činem.
Příběh samozřejmě volovina, ale o to vyšší divácká atraktivita. Topmodelka Irina Pantajeva mezi Čukči, Evenky, Jakuty, Burjaty, nebo který z četných sibiřských národů to byl. Jakmile německý Kléma obdržel darem překrásnou fenku huskyho, hned bylo jasné, že psotník nebude žít dlouho. Povinná vsuvka s holocaust industry, velká křivda a ještě větší odpuštění, až jsem smíchy brečel, zvláště když icik svým vzhledem silně připomínal jednoho z mých kolegů. Důstojník Kameněv nechal německého vězně projít a pak se hrdě vydal zpět přes most, vstříc obvinění ze sabotáže, vyloučení z KSSS a dlouholeté internaci někde v Labytnangi nebo Diksonu. Být CCCP zrovna ve válečném konfliktu, čekala by Kameněva krátká procházka podzemní chodbou...ale v mírových dobách jsme všichni uvolnění a vstřícní.
Alfou a omegou drtivé většině vznešených revolucí je zcela přízemní přerozdělení majetku. Černošský rádoby idealista Nazareth, jinak absolvent některé z moskevských politických fofrškol, nejdříve hlásá návrat moci a jihoafrického majetku černošskému lidu. Ke konci coby drogově závislý již nepokrytě přiznává, že chtěl jen Mercedes Cabrio a dům v luxusní čtvrti. Zjevná analogie s nástupem taťky Mandely, který svým negramotným voličům sliboval dům se šesti ložnicemi, jen jim zapomněl sdělit, že bydlet v něm bude on. Příběh týpka jménem Lucky Kunene považuji celkem za vedlejší. Lovíme-li floskule a poučení, vyzdvihl bych úvahu šesticípé dívky Leah: bohatí jsou svým způsobem chudobou fascinováni a přitahováni. Souhlasím; jak si jinak vysvětlit rozhádané členy evropských rodin na straně jedné a bezbřehou ochotu Evropanů kdykoliv adpotovat na dálku černé bejby z Ugandy na straně druhé. Je v tom nějaký mesiášský komplex, latentní sebevražedné sklony, nebo snad jeden z projevů kosmického zoufalství? Rozhodně však jde výhradně o záležitost europoidní civilizace. Přebohatí Japonci ani Korejci peníze cizím lidem jen tak nedávají.
Neuvěřitelný sešup. Stačí jeden větší životní otřes a v blahobytné a sociálně tradičně silné Suomen tasavalta následuje rychlý pád. Najednou se ukáže, jak velkou pravdou je ono označení "nikdy tvoje", tato legendární přezdívka pro věci pořízené na úvěr. Oba učitelé dostanou padáka a v momentě jsou na dně. O dealerech ani nemá cenu hovořit.
Slátanina, parazitující na Orwellovi, Bradburym i snímku Brazil. Totalitními zločinci jsou zde WASP, ačkoliv používají symboliku iluminátů. Legrační kulisy, slaboduchá hesla i podivné poselství dávají tušit, že volič Demokratické strany, na jehož zhrzenou psýchu má film evidentně zapůsobit, na tom s intelektem nebude oproti svému republikánskému protějšku o mnoho lépe.
Velmi věrné zobrazení příslušníka národa Adolfa Hitlera a Josefa Fritzla. Willkommen in Ostmark: Vzájemná nevraživost, prasárny za každou stěnou, ochota kdykoliv, kdekoliv a kohokoliv udat za cokoliv. Jinak ovšem "Pintlich Ordnung", i z podlahy se dá jíst. Vlezlý bezpečák Hruby odkazuje na českou stopu.
Stupidní komentář, doplněný nevyhovujícím hlasem Petra Nárožného a a rádoby dramatickým sdělením Kamily Špráchalové. Pevně doufám, že v příštím podobném dokumentu už nebudeme mít žádného Nárožného, žádnou Špráchalovou, žádný hloupý text. Bod za neúprosnou kritiku bytostně maligního motorismu, další pak za příjemné a uklidňující záběry.
Zoufale málo soubojů, legrační mystika a příliš mnoho západních prvků. Tod Fennell jako britsko-čínský warrior Jonathan je spíše k smíchu. Amber "Mullin" Goldfarb na tom není o mnoho lépe. Matt Frewer pak připomíná instantního lámu Ole Nydahla. Nakonec proč ne? Snímek má se skutečným Wushu společného asi tolik, jako Nydahlova Diamantová cesta s buddhismem.
Nuda k uzoufání. Horor ani náhodou, drobné náznaky srajleru a to je vše. Trochu citového vydírání, pozitivní diskriminace v podobě ředitýlka hotýlka, dvojník Gluma v klimatizační šachtě.
Moje komentáře
Odznak zrady (TV film) (1997)
Pane jo, "Perseus" jako chlípný šerif. Účelové spojení sexuální nezdrženlivosti a obecného kriminálního jednání; jasný mediální vzkaz pro netečnou veřejnost, že každý zvrhlík je zároveň pašerákem, raketýrem a často i vrahem. Pozor na nebezpečný oční kontakt! Sympatického prostředí venkova státu Washington a úchvatná příroda posouvají hodnocení vzhůru.
Zkažená mládež (2007)
Skutečné události byly zajisté přikrášleny v divákův prospěch, jinak lze také pozorovat diametrálně odlišnou mentalitu mlčenlivých Estonců oproti ubrečeným Švejkům. Trochu nedůvěryhodně působí třídní jednota, kdy kolektiv svorně stojí za veškerými šílenostmi frajírka Anderse. Tedy až na "venkovského" spolužáka Kaspara a EMO dívku Kerli v podání Triin Tenso.
Ve službách války (2008)
Osudy několika amerických žoldáků, kteří se vrátili z okupovaného Iráku. Zajistili jste nám levnou ropu a prodloužili život skomírajícího dolaru, jste naši hrdinové, yes, yes, yes Sir. Ale kromě kvalitní lékařské péče nečekejte nic jiného, než brzký návrat na Střední východ. Žoldák z Blackwateru stojí denně 800 $ oproti 145 $ denního žoldu pro seržu pravidelné armády. Erár není nevyčerpatelný, Čína už nechce půjčit. Takže pomažete nazpět do Iráku, jinak se z vás stanou dezertéři a vnadné roztleskávačky budou křičet "Fůůůj!" Americký žoldák je naštěstí uvědomělý a Cheneyho firmu Halliburton by nikdy nenechal ve štychu. Žádné Mexiko, ani Kanada; je načase splnit svou vlasteneckou povinnost a znovu odletět do Iráku. Neboť dnes je zabíjíme v Iráku, abychom je zítra nemuseli zabíjet zde! Ou maj Gát, Džízys...
Sviňky (2009)
Schopnosti Tomka jsou poněkud předimenzovány, stejně jako zvrácenost Němců. Na druhou stranu nelze pochybovat o existenci mnoha bohatých a vlivných stejnosexuálních agresorů, popsaných již ve filmu Mandragora. Oficiální text opět "píše": Po pokusech přivydělat si na tržišti pašováním psů...asi mně něco uniklo. Nebo oficiálnímu škrabálkovi unikla spojka "a".
Síla muže (1992)
Jsem moc rád, že mezitím strašlivý apartheid padl a Jižní Afrika vybudovala rozvinutou demokraturu s nulovou kriminalitou, kvetoucím hospodářstvím a vzorovým multikulturním soužitím. Přetrvávající kosmetické nedostatky zajisté odstraní Julius Malema. Učiněný zemský ráj to na pohled. Nezbývá než doufat, že se naše země inspiruje a pod vedením Bruselu zde vytvoří něco podobného, ne-li zcela totožného.
Krásy evropského pobřeží (TV seriál) (2005)
Z toho nejméně jeden bod za výkon Pavla Rímského.
Volná noha (1989)
Kruci...ten drážní domek bych bral hned...raději bez Hurvínka, jezdícího kolem.
Tobogan (1989)
Opět jeden snímek Made in Filmové Studio Gottwaldov, nositel Řádu práce. Uši rvoucí kombinace valašského přízvuku a obecné češtiny (pražštiny). Velmi nepravděpodobný mravokárce Šmídek - Vejtaha a parta kluků, užívajících veškerých technických vymožeností původem z nedalekého JZD AK Slušovice. PMDčkové hry jsou tím nejmenším. Povlovná hudba by Vadim Petrov.
Hunter's Blood (1987)
Určitá podobnost s filmem Rovdyr. Billy Drago pro mě zůstává králem záporáků, kam se hrabe Danny Trejo. Tam, kde musí Danny nasadit vražedný výraz a předvést kérku od hlavy až k patě, podobně jako Robert LaSardo, stačí Billymu jediný hadí pohled. Koneckonců i v tomto filmu Billy Drago slove "Snake".
Živý obraz lepšího světa (2006)
Plný počet bodů, ačkoliv dokument poněkud idealizuje a romantizuje nejen okolí Mertlíkovy chalupy, ale především samotného pana Mertlíka. Některé záběry (např. vydry) byly použity odjinud. Lokalita je hezká a odlehlá, nicméně jsou u nás místa mnohem hezčí a také mnohem odlehlejší (nejbližší bus je cca 600 m). Skutečně zajímavým činí místo právě přítomnost Josefa Mertlíka, překvapivě doposud krkonošského patriota. Středobodem života samotáře jsou jeho ovce. Josef Mertlík je díky své praktické slepotě v posledních letech zcela závislý na pomoci zvenčí, kterou představuje hlavně Leszek Smolarz, žijící v nedaleké přeshraniční Lasówce, přijíždějící každý pátek. Je velmi zajímavé poslouchat samotářův projev, pokud ovšem bude ochoten komunikovat, což lze takřka vyloučit. Vyprávění Josefa Mertlíka jsou svým způsobem fascinující. Díky pravidelnému poslechu vybraných rozhlasových stanic, břitkému intelektu a také absenci hovorového pouličního balastu, kterým bývají zaneseni všichni nepostradatelní extroverti, působí Mertlíkův projev jako z jiného - lepšího - světa. Nic na tom nemění ani fakt, že lepší svět Josefa Mertlíka je do značné míry vyfabulován a s přibývajícími roky narůstá jeho "inkompatibilita" s nechutným světem vezdejším. Samotář si v době natáčení předsevzal vydržet ještě desítku; na podzim roku 2011 (při mé poslední návštěvě) byl Mertlík v dobré kondici a budu mu tedy ze všech sil držet palce, ať svého předsevzetí dostojí.
Pátek čtrnáctého (TV film) (2003)
Ocenil bych větší účast Rímského a menší - ideálně žádné - angažmá Zimy. Malý logický rozpor v podání tradiční rádodajky Pogodové, která v nejhorší možný moment propadne řeholnické cudnosti, což ji stojí kejhák.
Klenba života (TV film) (2011)
Vypadá to hezky a zní to hezky. Neodbytný hlas lidu, který k mým uším dolehl při cestách za panem Mertlíkem, bydlícím nedaleko Neratova, však praví, že majitel sdružení zachází příliš daleko a ze svých zaměstnanců činí nefalšovanou sektu. Velmi nízké mzdy bych jistě pochopil, faktické otěže a pravidla daleko za rámec pracovně právních vztahů již nikolivěk. Obrovský kus práce byl nepochybně odveden, vyšší zaměstnanost v tradičně chudém kraji zaslouží pozitivní hodnocení, leč hranice existují i zde.
Svědek (TV film) (2001)
Chtěl bych připomenout, že bez ohledu na svědectví měla Hanzlíkova filmová rodina k sociálnímu pádu výtečně nakročeno. Účast u soudu všemu pouze napomohla a sešup urychlila. Oceňuji přítomnost Zdeňka "Krytona" Duška, který jinak příliš nehraje. Naopak nejásám nad nepostradatelností Yaakova Wehrenberga a zlotřilé Esterky.
Kluk za dvě pětky (1983)
Realita tzv. prioritních učebních oborů, v brožurce pro budoucí učně označených písmenem P. Oborů, které nikdo nechtěl vykonávat a proto režimu nezbylo, než nabízet a podbízet...prostě korumpovat. Ubytování a strava zdarma, mnoho dalších úlev, faktická nevyhoditelnost. Nebožka Leontýnka, dej jí osud nebe, mě nijak zvlášť nezaujala, stejně jako mladý Čtvrťas.
Ewan McGregor: Na mašině kolem světa (TV seriál) (2004)
Sice na mašině, ale také s doprovodnými vozy. Zkrátka takové malé instantní dobrodružství pro zhýčkaného herce, kterému na každém kroku lezou místní občané do rektálu a dávají pečlivý pozor, aby mu nikdo neudělal bebíčko. Ale jo, dívat se na to dá.
Skleněný dům (2001)
Všechny tři body za výkon švédského herce. Na neschopnou a nesympatickou Leeleelee a jejího rozjíveného filmového brášku rychle zapomenout. Spratkovi nepomůže ani jmenná podoba s mým nickem.
Skleněný dům 2 (2006)
Jasone, zanech filmů a věnuj se raději videoklipům.
Nikomu jsem neublížil (TV film) (2011)
Před několika lety jsem využil služeb agenta "Kolínského", přesněji řečeno služeb jeho miniaturní CK a navštívil největší zemi světa. Kolínský se na zájezdu choval jako ukázkový tzv. verbální antikomunista; v Rusku všechno špatně, podívejte se na ně, jak se tváří kysele, jen Americe vděčí za to, že jsou ještě naživu, neboť USA je živí, atd. atp. Je to holt pako, pomyslí si našinec, ale zřejmě pochází z disidentské rodiny a vůči těm je určitá shovívavost z naší strany takřka nepsanou povinností. A ejhle, on je to bývalý agent StB! Takové sviňky jsou nejlepší...
Sloužíme lidu (TV film) (2001)
"Nešahejte na mě!...nechat na sebe šahat každýho buzeranta?" Toť slova nerudného cestujícího vůči ex-ministru kultury P. Dostálovi, toho času ovšem coby revizorovi v metru. V případě Dostála se cesťák vcelku trefil a celý pořad jako takový politiky nikterak nepolidštil. Alespoň pro mě zůstává poslanec (zejména senátor) tím nejméně váženým povoláním, jedním z nejzbytečnějších.
Nebezpečná kořist (2011)
Našinec zajisté ocení malebné prostředí pražského Masarykova nádraží i využití starého panťáku řady 451, byť taženého dieselovou lokomotivou.
Hashmatsa (2009)
Víceméně známé skutečnosti, které si člověk s průměrnou inteligencí dobře uvědomuje a o kterých člověk raději příliš nehovoří, nechtěje se dostat do potíží se zákonem či přinejmenším zaměstnavatelem. Česká alternativa světového měřítka existuje i zde: někteří z nás pamatují konflikt znesvářených Krausovců a Banánovců, kdy se obě skupiny taktéž častovaly nadávkami z nacistické terminologie. Malý český Abe Foxman existuje rovněž; nosí však sukně (snad) a vidí antisemitu za každým rohem. Jak již bylo uvedeno, prostor dostaly obě strany sporu a divák si tak mohl učinit názor sám. Vlastní názor prozatím není (až na výjimky) trestným činem.
Bílé peklo (2001)
Příběh samozřejmě volovina, ale o to vyšší divácká atraktivita. Topmodelka Irina Pantajeva mezi Čukči, Evenky, Jakuty, Burjaty, nebo který z četných sibiřských národů to byl. Jakmile německý Kléma obdržel darem překrásnou fenku huskyho, hned bylo jasné, že psotník nebude žít dlouho. Povinná vsuvka s holocaust industry, velká křivda a ještě větší odpuštění, až jsem smíchy brečel, zvláště když icik svým vzhledem silně připomínal jednoho z mých kolegů. Důstojník Kameněv nechal německého vězně projít a pak se hrdě vydal zpět přes most, vstříc obvinění ze sabotáže, vyloučení z KSSS a dlouholeté internaci někde v Labytnangi nebo Diksonu. Být CCCP zrovna ve válečném konfliktu, čekala by Kameněva krátká procházka podzemní chodbou...ale v mírových dobách jsme všichni uvolnění a vstřícní.
Opičí král (TV seriál) (1986)
Lin Zhu...
Jerusalema (2008)
Alfou a omegou drtivé většině vznešených revolucí je zcela přízemní přerozdělení majetku. Černošský rádoby idealista Nazareth, jinak absolvent některé z moskevských politických fofrškol, nejdříve hlásá návrat moci a jihoafrického majetku černošskému lidu. Ke konci coby drogově závislý již nepokrytě přiznává, že chtěl jen Mercedes Cabrio a dům v luxusní čtvrti. Zjevná analogie s nástupem taťky Mandely, který svým negramotným voličům sliboval dům se šesti ložnicemi, jen jim zapomněl sdělit, že bydlet v něm bude on. Příběh týpka jménem Lucky Kunene považuji celkem za vedlejší. Lovíme-li floskule a poučení, vyzdvihl bych úvahu šesticípé dívky Leah: bohatí jsou svým způsobem chudobou fascinováni a přitahováni. Souhlasím; jak si jinak vysvětlit rozhádané členy evropských rodin na straně jedné a bezbřehou ochotu Evropanů kdykoliv adpotovat na dálku černé bejby z Ugandy na straně druhé. Je v tom nějaký mesiášský komplex, latentní sebevražedné sklony, nebo snad jeden z projevů kosmického zoufalství? Rozhodně však jde výhradně o záležitost europoidní civilizace. Přebohatí Japonci ani Korejci peníze cizím lidem jen tak nedávají.
Zamrzlá země (2005)
Neuvěřitelný sešup. Stačí jeden větší životní otřes a v blahobytné a sociálně tradičně silné Suomen tasavalta následuje rychlý pád. Najednou se ukáže, jak velkou pravdou je ono označení "nikdy tvoje", tato legendární přezdívka pro věci pořízené na úvěr. Oba učitelé dostanou padáka a v momentě jsou na dně. O dealerech ani nemá cenu hovořit.
Příběh služebnice (1990)
Slátanina, parazitující na Orwellovi, Bradburym i snímku Brazil. Totalitními zločinci jsou zde WASP, ačkoliv používají symboliku iluminátů. Legrační kulisy, slaboduchá hesla i podivné poselství dávají tušit, že volič Demokratické strany, na jehož zhrzenou psýchu má film evidentně zapůsobit, na tom s intelektem nebude oproti svému republikánskému protějšku o mnoho lépe.
Psí dny (2001)
Velmi věrné zobrazení příslušníka národa Adolfa Hitlera a Josefa Fritzla. Willkommen in Ostmark: Vzájemná nevraživost, prasárny za každou stěnou, ochota kdykoliv, kdekoliv a kohokoliv udat za cokoliv. Jinak ovšem "Pintlich Ordnung", i z podlahy se dá jíst. Vlezlý bezpečák Hruby odkazuje na českou stopu.
Krajina domova (TV film) (2002)
Stupidní komentář, doplněný nevyhovujícím hlasem Petra Nárožného a a rádoby dramatickým sdělením Kamily Špráchalové. Pevně doufám, že v příštím podobném dokumentu už nebudeme mít žádného Nárožného, žádnou Špráchalovou, žádný hloupý text. Bod za neúprosnou kritiku bytostně maligního motorismu, další pak za příjemné a uklidňující záběry.
Wushu Warrior (2010)
Zoufale málo soubojů, legrační mystika a příliš mnoho západních prvků. Tod Fennell jako britsko-čínský warrior Jonathan je spíše k smíchu. Amber "Mullin" Goldfarb na tom není o mnoho lépe. Matt Frewer pak připomíná instantního lámu Ole Nydahla. Nakonec proč ne? Snímek má se skutečným Wushu společného asi tolik, jako Nydahlova Diamantová cesta s buddhismem.
Pokoj 1408 (2007)
Nuda k uzoufání. Horor ani náhodou, drobné náznaky srajleru a to je vše. Trochu citového vydírání, pozitivní diskriminace v podobě ředitýlka hotýlka, dvojník Gluma v klimatizační šachtě.