Moje oblíbené filmy

• Baraka - Odysea země (1992) Opravdu nádhera. Sice trochu rozvláčná, ale jinak se chyby hledají těžko. Jednotlivé záběry spolu zdánlivě nesouvisejí, při dalším shlédnutí divák naopak rozpozná velmi logickou návaznost jednotlivých sekvencí. Většina diváků kvituje skladbu Host of Seraphim od australské dvojice Dead can dance. Osobně jsem ve filmu zaznamenal shodné záběry z klipu Yulunga od téhož hudebního tělesa. Docela mě překvapilo, že počáteční záběry opice v horké lázni pocházejí z Japonska, konkrétně z Nango Springs. Velmi zajímavé je hodnotit snímek z náboženského hlediska: Fricke nijak neskrývá svou zálibu ve východních filozofiích, nicméně film jako celek působí panteisticky, což je patrné zejména ke konci - Země fungující jako jeden živý organismus.

• Návrat (2003) Ocenění: Zlatý Lev - nejlepší film (Benátky 2003), Zlatý Lev - nejlepší režisérský debut (Benátky 2003), Zlatý Glóbus - nominace na nejlepší zahraniční film (L.A.), Cesar - nominace na nejlepší zahraniční film (Paříž), Zlatý Orel - nejlepší film (Moskva 2004), Nika - nejlepší film (Moskva 2004), European Film Academy Discovery 2003 – Prix Fassbinder (Berlín).

• Půlnoční expres (1978) Pět hvězdiček bez debat. Naprosto dokonalý film, drastické scény, myšlenka, hlava i pata, slušné herecké obsazení. Možná bych uvítal drobné vysvětlení ohledně postavy Bo Hopkinse. Mimochodem, jistý istanbulský hoteliér, jemuž jsem o filmu vyprávěl, se tvářil dost nechápavě a o vězení zmíněném ve filmu nikdy neslyšel. Podle skutečné události ještě neznamená, že se ona událost do puntíku shoduje s filmem a nepochybuji, že tvůrci snímek a příběh do značné míry přikrášlili. Což ovšem s ohledem na diváka znamená plus. Ještě malý dodatek - docela mě překvapilo, že brutální dozorce Hamidou je vlastně Šimon (Šimon a Matouš). Zkrátka Paul L. Smith.

• Kde roste červené kapradí (1974) Nádherný doják, naprosto nadčasový. Jeden z nejlepších filmů svého druhu.

• Ve spárech yakuzy (2000) Jedním slovem paráda. Film se odlišuje od podobných snímků, jasně ukazuje rozdíl ve vnímámí hodnoty lidského života mezi Evropany a Asiaty. Syrové scény, herecké obsazení. Plný počet, není co řešit.

• Apokalypsa (1979) Film hodnotím až po přečtení příspěvků ostatních. Evidentně většina diváků očekávala Ramba a udělaný Sly se bohužel zapomněl dostavit. Je zvláštní, že snímek vidím naprosto opačně, než kolegové. Nesnesitelného hňupa se surfovým prknem a epizodu s Francouzi považuji za nejslabší scény filmu. Nálet na vesnici za doprovodu R. Wagnera byl sice efektní, ale podobných scén existují v jiných filmech mraky. Naopak jsem se zaujetím poslouchal monology M. Branda, kdy vysvětloval, poučoval, moralizoval a především se obhajoval. Právě tyto zdánlivě nudné řeči mě zasáhly nejvíc a po jejich vyhodnocení jsem se musel útrpně pousmát nad naší původně helénskou demokracií, která prostě nemá v kompeticích s ostatními kulturami šanci, i přes evidentní technickou a vůbec materiální převahu. Je příliš slabá, takřka bezzubá a s postupem doby se její bezbrannost a bezmoc jen zvyšují. Diváky, kteří považují závěrečné monology M. Branda za plácání vyčerpaného šílence, nezbývá, než politovat.