Djkoma

Menší nákup z Amazonu UK, který budu pár let milovat, obdivovat a budu se před každým čtením provádět kompletní úklid bytu, navlečení gumových rukávic a roušky, aby se knize nic nestalo :-)))

Kniha

http://djkoma.blogspot.cz/2016/11/star-wars-art-ralph-mcquarrie-star-wars.html

Zkušenosti s nákupem a reklamací na Amazon UK

http://djkoma.blogspot.cz/2016/11/muj-prvni-zazitek-s-amazon-uk.html

Tak jsem byl vyzván... prý mám vybrat 10 filmů, říkal Malarkey. Tak jsem mu je vybral (viz jeho - deníček). Má se na ně podívat do konce příštího roku. To zvládne, vybral jsem filmy, co jsou podle mě povinnost vidět a on je neviděl takže mu vlastně jen doplňuju vzdělání:-). To co mi zatajil je že teď vybere on 10 filmů mě... to jsem nevěděl! Do čeho jsem se to pustil! :-) Ale mám na 10 filmů 365 dní, říkám si, to bych mohl zvládnout. Jsem sám zvědav, co vybere, doufám, že žádnou Sodomu a Gomoru :-)

Seznam vybraných filmů ke shlédnutí níže včetně hodnocení, až je uvidím:-) hádám, že žádných 5* nebude... nebo jo?:-)

1. Zpátky do ringu

2. Berlin Calling

3. Co děláme v temnotách

4. Kdo to tam zpívá

5. Volba zbraní

6. Dag och natt

7. Řezníci

8. Hitchcock

9. Muži, ženy a děti

10. Koupili jsme Zoo / Sodoma Reykjavík (mám si prý vybrat:-))

PS: bacha na výzvy, je to jako mor! :-)

F*

... když se dívám na své 23'' LG LCD televizi v pokoji ze dvou metrů na Tenkrát na západě, který v dabingu běží na Nova Cinema (ano, i reklama tam před chvíli byla, aspoň vím kolik stojí dušená šunka v Tescu a že Mistrovství světa ve fotbale je mistrovstvím nás všech - díky Coca Colo!) říkám si, co vlastně (nejen) na ČSFD hodnotíme.

Zatím nepatřím mezi několik vyvolených, kteří viděli Tenkrát na západě (ani v Americe) v kině na velkém platně, v originálním znění a s ozvučením, při kterém bych už opravdu nedokázal nebrečet při slavné "árii" i bez věry Špinarové. Viděl jsem tenhle film asi třikrát, pokaždé v dabingu, pokaždé v televizi, přesto ten film ve mě nechává mnohé (a to nemluvím mé oblíbené scéně "slovního znásilnění"). Jenže co vlastně hodnotím? Nevidím ten film v té podobě, v které ho autor natočil a dal do kin.

Co je tu jinak? Třeba dabing. Ano, dabéři mluví jinak než Claudie Cardinale nebo Henry Fonda, jenže já neslyšel originál, nekritizuji je tedy automaticky a přijímám je, jací jsou. A mě se ten dabing líbí. Ale je to prostě jiné.

Co dál? Ano, obraz. Obrazovka 23'' prostě není dostatečka na tak velkoklepý film, v kterým kamera vytváří fantastické záběry, které hrdě konkurují a možná i překonávají dnešní techniku. Ale co ten ořez... kolik mi toho chybí vpravo, vlevo, možná i nahoře a dole? Dokresluje si to moje mysl nebo prostě se spokojím s 60-70 % skutečně nasnímaného obrazu?

Dále tu je zvuk, umí snad 2.0 repro v televizi přenášet hudbu jako to umí aparatura v kině, z které v několika případech jsem umíral blahem (Fontána, Kmotr) a jindy mi málem svou mohutností přivodila infarkt (Man of Steel, Avatar)?

Na víc za mými okny v pokoji projíždí celou dobu auta, ale já přeci nebudu zavírat poslední možnost, jak získat vzduch z venku a nahradit s ním ten vydýchaný teplý vzduch z útrob mého pokoje. Na kolik se plně soustředím na film jako takový a nevnímám jízdu auta, občasné zahoukání sanitky nebo policie (ach ano, město! Vesničané, vás ruší leda tak příroda, závidím!)...

jak jde vlastně pak porovnávat zážitek? Vždyť když uvidím film v televizi, na malé obrazovce za standardních podmínek, může se vůbec ta projekce vyrovnat kinu? Ne, podle mě nemůže. Kino pro mě je a vždy bude vrcholem vnímání diváka, protože celá temnota sálu a zvuk dokáže odebrat vědomí a vzít ho do jiného světa... ach ano, co ten pár za mnou, co u filmu možná dělá úplně něco jiného a minimálně jim teďka spadl popcorn a budou ho půl hodiny sbírat, aby měli co jíst?

K tomu přidejte moderní 3D, Imax, multikina, jednosálová kina bez moderního ozvučení, domácí kina a televize s úhlopříčkou 120 cm, různě kvalitní projektory profesionální tak i domácí... tolik proměnných, příliš mnoho.

A jak pak může člověk vlastně nějak hodnotit film na databázi, jako je ČSFD? Mé hodnocení je vždy hodnocení, které podléhá situaci a těm proměnným které popisuji. Stejně tak musí podléhat i mé náladě a okolnostem, při nebo po kterých film sleduji. Pusťte si třeba krvavý horor v 1 odpoledne, nejlépe aby Vám světlo dopadalo na televizi, to se budete bát... nebo si pusťte romantický film s happyendem pár dní po rozchodu...

A to jsem vynechal všechno okolo očekávání (kamarád říkal, že to je bomba a že se mi to musí líbit, ale já teda čekal něco jiného...) a přetvářky, která vládne virtuálnímu světu (přeci nebudete dávat tomu filmu co má 48 % krásných 5*, to přeci ne! Viděli by to vaši kamarádi!).

Co s tím?

1. Přesta hodnotit? Ne, tím by člověk přišel o svůj názor.

2. Neřešit tolik hodnocení? Ano, vždyť ani film s 50 % není automaticky blbost, stejně jako film s 90 % není nutně perfektní.

3. Chodit na vše do kina? Kdyby to bylo možné, jsem pro! Čím jsem starší, tím se snažím v kině vidět co nejvíce filmů, často i po tom, co jsem je viděl jinak (třeba Kmotr viděný počtvrté a to v kině byl stále fantastický zážitek).

Bojím se, že člověk/divák má probém, věnovat filmu vše, co potřebuje, pro svou naprosto precizní interpretaci pomocí mediálního zařízení. Je to škoda, protože všichni tím přicházíme o zážitky, přicházíme o ten intimní čas, kdy jsme sami s obrazem a hudbou, kdy vnímáme jen něčí vizi... necháváme si tu vizi kazit, dávat před ní růžové brýle a na ty hnědé brýle a na uši sluchátka a tak dále... a film jako takový si to prostě nezaslouží.

Filip

Pro ty, kteří nemají facebook a tak nemohli opěvovat můj report z akce zvané výstava a autogramiáda Tima Burtona v Praze sdílím jeho podpis a věřte, že potkat takovou osobnost ve Vás něco velkého zanechá... a tím nemyslím jen to, že si ruku, kterou Vám potřesete, delší dobu neumejete:)).

F*

Boston. Maraton. Bomba. 24 hodinové vysílání s největšími aktualitami, s twitty teroristů, s twitty lidí, co znali teroristy, s fotkami z facebooku teroristů, fotky lidí, co znali teroristy, fotky lidí, co žili JENOM dva tisíce kilometrů od teroristů ... Tohle všechno si zaslouží víc, než jen každou druhou zprávu na internetu. Tohle si zaslouží vlastní profil na ČSFD! Nechám lidi, kteří "mediální realitě" (c) djkoma rozumí lépe než já, aby vymysleli název (ale navrhoval bych něco jako "Útok na Vaše bratry!").

Stejně tak bych řekl, že by se měli přepsat učebnice sociologie-politologie-různé další dojmo-logie, protože dnes už nejsou státy, dnes už jsou televizní kanály. Dnes nejsou lidé na druhé straně planety, dnes to jsou lidé, kteří vlastně bydlí vedle Vás a o jejichž bezpečnost se musíte starat a v případě jejich ohrožení, za ně musíte bojovat. Ať diskuzí s kamarády nad pivem nebo na Facebooku. Svět se zmenšuje, máte sousedy, o kterých nevíte, máte rodinu, o kterou se musíte starat, ani to nechcete. Svět se propojuje a Vám nezbývá nic jiného, než to přijmout a být solidární, celosvětově solidární

...vlastně Vám zbývá ještě jedna věc, neřešit to a vypnout tu televizi, kde se stále opakují a varují Vás nad světem,který tu vždy byl a možná ještě nějakou chvíli bude. Škaredý, nebezpečný, ale někdy hrozně vzdálený, takže se radši dívejte okolo sebe a o to se starejte, Američany taky nezajímá, jak se mají ti lidé v Čečensku (teda pardón, Česku).

(ironie?:-)))

F*

Pamatuji si dobu, kdy se na ČSFD stále opakovalo "chci vědět, kdo mi dává bod..." a jednou se provedl upgrade a přišla funkce "Kdo mě má v oblíbených". Z tisícovky lidí, co to chtěli se najednou stala pětistovka lidí, kteří tuto funkci vlastně nechtěli nebo ne v téhle podobě a vlastně možná vůbec:) proč? protože je to přeci jejich věc, komu dávají bod a ty lidi to tom nejen nemusí vědět, ale přímo by neměli! Ach, pamatuji si výborný argument jednoho kolegy uživatele, který svou topku od nepaměti bránil jako děcko a byl schopný napsat "nechci, aby lidé věděli, koho mám v oblíbených, protože hromada mých kamarádů si myslí, že tam mám je,ale já je tam nemám... a oni to zjistí". Ano, zjistí, protože lžeš, kradeš a můžeš i zabít:)) ach ach ty lidé a ta jejich krásná upřímnost, hlavně ve virtuálním světě:)). Poté přišla další pěkná funkce "Kdo mě navštívil" a objevily se argumenty "dyť je to moje věc, komu koukám na profil"... ty vzala voda a funkce stejně jako první jmenovaná zůstaly v plné verzi našeho-vašeho webu.

Ale k tématu:) stalking pokračuje. Ještě před pár měsíci jsem občas registroval pár uživatelů (tímto zdravím Marii:)), kteří mě sjížděli profil přihlášení (a někteří jistě nepřihlášení, vždyť je to taková potupa, když o vás váš IDOL  ví....!). Přichází další funkce, tentokrát pojmenovaná "Oblíbení". V tom seznamu je automaticky(!) sledována činnost (!!) všech (!!!) uživatelů, které má uživatel v topce ... opravdu lituji lidí, kteří mají 100 lidí v topce a navíc jsou tam extrémy třeba jako Houdini (ten po oscarech měl asi 50 nových komentářů:)) nebo Blizzard se svým superrychlým sledováním filmů:). Co to přináší taková funkce? Samozřejmě přehled. Člověk ví, nemusí chodit na cizí profil nemusí dohledávat, podívá se do jedné stránky a vyfiltruje, co ho zajímá. Čisté a jasné (a ano, už asi tři roky zpět to byla součást aplikace ČSFD na facebooku, ale to je zase jiný příběh...).

Takže co na závěr? Stalkingu zdar? Pravděpodobně... vždyť je důležité vědět, co v dnešním online světě dělají ostatní... bez toho není svět šťastné a bezpečné místo... bez upírů... :))

 PS: abych demonstroval sílu stalkingu, tři hodiny po tomto deníčku mi zmíněná Marie psala sms včetně vlastního názoru na tuto funkcionalitu:-))) I loving it!!!

F*

Je to už pár let, kdy informace na ČSFD neobsahovaly nic, kromě herců a pana režiséra. Už tehdy padaly prosby, výhrůžky a plno nadávek, že si scénáristé, autoři hudby a další a další včetně "asistenta asistenta pana Hankse" zaslouží své místo na výsluní. Zásadním argumentem velkého P bylo, že "... ČSFD má být rodinná stránka, ne česká verze IMDB." Dobrá, svým zvráceným způsobem to dávalo smysl, ale kde jsme tedy teď? Je 17.2.2013 a současné informace již vypadají takto:

... takže?:) Snad je doména imdb.cz ještě volná...

F*

Atlas mraků (Cloud Atlas) se blíží na filmová plátna. Ti, kdo zvládli překousnout pěcetistránkovou knihu určitě vědí, že tahle výprava na skoro tři hodiny s třemi režiséry bude opravdu velkolepá, ale současně problematická (už se těším na ty nadávky a srovnávání s jinými filmy bez znalosti knihy a celé složité struktury vyprávění a "myšlenek"). Už po prvním extended pětiminutovém traileru jsem zahlédl v diskuzi tak povrchní a primitivnín názory, že bych některým uživatelům zakázal psát příspěvky a uvázal bych je k židli a nutil knihu přečíst, než budou psát takové nesmysly jako někteří.

To hlavní však je, jak silný by Atlas mraků ve svém filmovém podání mohl být. A to hodně. 6 příběhu v různých časových obdobích s provázanými hrdiny, ale hlavně s jejich metaforickými životními příběhy... FIlm nezvládne strukturu přenést do detailu (využití média jako zachování příběhu jiného člověka), ale přesto jsou tu velká očekávání. I druhý trailer tyto očekávání ještě více zvedl, ale je to možná vlastně škoda, protože ať je Atlas mraků jakkoliv vícevrstvý, na těch třech hodinách bude stěži jedna dvě akční scény a ten, kdo bude čekat akční spektákl bude muset být zklamán.

Lidé by neměli říkat, že někoho nechtějí nikdy ztratit. Lidé přicházejí a odcházejí a když se něco takového vysloví, často to druhé ukolébá... důležité je, aby se lidé chvali tak, aby druhé neztráceli... kdo to umí?:-)

Jaký má smysl projekce klasiky na přání?

Já teda nevím, ale vybírat si mezi třemi poměrně rozdílnými filmy, které spojuje jen jejich všeobecně uznávaný status filmové klasiky, je určitě na první pohled fajn, ale realita? Chci vidět Rockyho a přijdu do sálu, kde mi pustí Scarface, která se mi nelíbila a já budu zabírat místo fanouškovi De Palmy, který by slintal nad každým okénkem? Trochu krátkozraké, ne? Pokud jsou ovšem dnešní fanoušci už v takovém stádiu, že pro ně jít do kina na cokoliv, co je zadarmo je přednější než jejich vlastní touhy, vkus nebo zvědavost, pak se omlouvám.... protože já jsem z jiného těsta i navíc z jiné planety:)))

F*

Každý má v dětsví nějaké sny a touhy a přemýšlí o nich někdy i celý život. Pamatuji si první filmy o upírech, co jsem viděl když mi bylo 10 (ano, trocha té krve a mrtvolek nikdy neškodí mladému děcku ve vývinu:, čím dřív si totiž zvykne... tím dřív bude moct koukat na... Televizní zprávy:))) a chtěl jsem být taky upír. Proč? Protože mají vždy hromadu žen? To bylo vážně to nejdůležitější, pro kluka co běhal za míčem radši než za sukní:). Že jsou tak krásně opálení? To jsem doháněl doma za žaluziemi... nebo snad proto, že slovní narážka "piješ mi krev" dostala tak hezký význam? To bylo možná ... vlastně taky ne:). Byli nesmrtelní. Je jedno, co si pod tím představíte, zda "věčný život, který nemůže skončit bez cizího zavinění" nebo jako božskou nesmrtelnost, kdy jedinec nemůže být zraněn. Důležité je odproštění od času... pocitu smrtelnosti, toho, že něco musí skončit.

Prostě dokázali žít staletí. Chtěl jsem také. Představoval jsem si světy, které bych viděl, které bych navštívil, které bych poznal, které bych si pamatoval, které bych miloval, nenáviděl, vzpomínal na ně a o jiných zase pouze snil. Ach, ta dětská naivní fantazie... postupem let se věci začaly měnit. Jak dítě vidí svět? Jednoduše. Neřeší věci, kterým nerozumí nebo věci, které pro něj nemají význam. Neřeší city, ztrátu lidí okolo sebe, volání domova, potřebu být milován, závilost na lidech, lásku, své děti... dítě řeší jen své vnitřní touhy. To, že si chce hrát, to kam chce jet, kam se podívat, co sníst, co mít, s čím si hrát. A co chceš dospělý? Chce být nesmrtelný? Nechce. Protože ve svém věku (dejme tomu 25?:)), už většinou prošel tolika chvílemi, které si opakovat nechce a potkal/ztratil/poznal/nenáviděl tolik osob, že ví, že na tom světě možná ani projít civilizovaným světem ve všech jeho staletích nebude stačit, pro nalezení někoho, kdo všechno tohle vyléčí. Důvod změny je prostě dospívání a rozvinutí psychiky. Ta mu vytváří bariéry, které mu brání žít všechny životy, které si kdy vysnil...

Ale stejně si to představte. Ty filmy, které by jste mohli vidět napříč staletími, ten pohled na věci, které se Vám zdáli nemožné a budou se před Vámi dít... Poletíte na jinou planetu, budete chodit do práce vedle mimozemšťanů, uvidíte pokrok lidstva... a nebo naopak pesimistická verze, v které uvidíte skonání této společnosti a budete se desítky i možná staletí prohrabávat zničeným světem, v kterém už nebude kohoutek s teplou vodou ani střecha nad hlavou při kyselých deštích. Měla by nesmrtelnost význam? Vždyť člověk si pod ní představuje jen to dobré, to optimistické a neuvědomuje si tu hromadu škody, která by v něm nesmrtelnost zanechala.

Den, kdy člověk dospěje k rozhodnutí, že by vlastěn nechtěl být nesmrtelný je možná z principu jeho dnem nešťastnějším. Protože přestane žít v iluzích a snech a konečně si uvědomí tu prázdnotu obyčejné reality, která není vůbec příjemná, snad ani šťastná a už vůbec naivně jednoduchá.

F*

ČSFD už pro mě není, čím bývala (stejně jako sovy...). Databáze pro mě ztratila na přesahu a poutavosti. Chodím jsem už tak jednou týdně ohodnotit film, případně k němu napsat krátký komentář a elá zase do reality. Takže kdyby jste mě tu někdo hledali, klidně napište, ale nečekejte odpověď ještě tu samou hodinu:).

F*

Po delším uvažování mi došlo, že jsem změnou svého profilu vlastně připravil většinu svých fanoušků, ach, těch musí být!, o jakýkoliv svůj osobní text, který bych tu měl a vystavil pro jejich, ach těch je!, potěchu. Proto do toho dílu deníčku přiložím obrázek svého předchozího profilu včetně všech textů, které obsahoval. Ve své době, ano, někdy rok 2006-2007 jsem za svůj nejkrásnější (jak jinak?;-)) profil sklízel poměrně slušné uznání, nejen v poště (vzkazy začínaly nadávkami, končily nabídkami na svatbu a početí dítě s někým tak ... to si nechám raději pro sebe;-)). Nebudu svůj předchozí profil cenzurovat, dokonce se zachovám jako největší grand a ponechám ho i v docela rozumném rozlišení. Původně zamýšlených 40x60 jako je moje ikonka (jo, ten smajlík), by pro ty čtenáře, neobdařené dokonalým zrakem a dalekohledem navíc, nebylo ideální čtení. A navíc doufám, že si k jakémukoliv čtení vždy rozsvítíte! Jinak Vám oči odejdou (kam, to jsem se z reklamy už nedozvěděl, ale bude to asi dlouhá procházka, takže jim dávejte trochu karotky a bude to dobrý).

Já vím, že můj současný profil stále není dokončený, stále mi na něj chodí otázky ... ach těch je...! Vše brzy bude! Jen najdu ve svém náročném programu mimo domov dost času a chuti ho dopracovat k dokonalosti, která bdue chladná, odtažitá, introvertní, bez vášně a bez kreativity... což mě bude dokonale vystihovat. A navíc to bude na milimetr přesné a precizní. Ach! A stejně, ty detaily jako přesnost rozvržení, jako vnitřní popisky jednotlivých filmů nebo záměrná koncepce různých (ikonických) obrazů do tématických řad.... no, nebudu rozvádět, že to celé má smysl a že to je celé záměrné. Stejěn by jste tomu neuvěřili, stejně jako nevěřím sourozencům (už nemůžu psát bratrům, protože jednomu z nich se to nelíbilo a nechal se raději přeoperovat... prevít!) Wachovským, že ten jejich Matrix byl tak promyšlený, jak tvrdí :-P

F*

Původních sedm divů světa zná z prvního stupně základní školy a hromady poučných obrazových knížek (jak já je jako dítě milova!!!) snad každý. Ty jsou však otázkou minulosti! Současnost patří mému profilu! Novému monumentu mezi profily. Nazývám ho Monolit života (pochopitelně skromně podle toho černého kvádru ze starého polozapomenutého filmu z roku 2001). Design je tvořen malými obrázky z různých filmů, které mě ovlivnily, změnily nebo prostě jen oslovily na tolik, že se o ně chci podělit.Není to přehlídka dokonalosti (ano, obrázky jsou na pixel stejné včetně mezer, to bylo práce! 30 tisíc čínských děti to muselo několikrát předělávat, dokud jsem nebyl spokojen s výslednou pyramidou svého života), ale prostě záblesk mě. Mnozí bystří i méně bystří (třeba jako Toník) možná vidí podobnost s plakátem k snímku Tree of Life, který pochopitelně (!) můj nápad vykradl. Takové věci se stávají, když si nedáváte patent a různé ochrany na své nápady publikované na internetu (ten byl taky můj nápad, jenže jsem si to dal na blog, že.... zase).

Postupně bude profil růst, ovšem nechci, aby dosáhl podobné velkoleposti až epičnosti jako profil předchozí (ten tu bude brzy opět k nahlédnutí formou printscreenu, který chci zachovat pro další generaci a budoucí Muzeum D.J. Koma). Příbude několik základní kategorií, které se nebudou měnit v čase, ale také bych rád použil nějakou alespoň částečně aktualizovanou kapitolu ve stylu "Těším se". Textu by mělo být, co možná nejméně, ve stylu mého nového JÁ (13. regenerace, chjo). Už ani k filmům, ač nad nimi přemýšlím někdy až moc, píši stále méně komentářů. Moji fanoušci to jistě neocení, ti zbylí ano. Takže tak jako tak, někoho prostě potěším, čímž život ihned dostává jiný rozměr! Zpět k profilu, ten bude jednoduchý, vizuálně i myšlenkově, snad do něj dokáži promítnout svou vizi, kterou mi zákaz flash galerií na ČSFD překazil. Ano, měl jsem vypracovanou moc pěknou flash hračku, v které jste si mohli listovat mými oblíbenými filmy, číst si k nim můj primární názor/dojem a jako v elektronické knize si pak skrze odkaz přeskočit na profil filmu. ČSFD je však potvora a nedovolila mi tuhle hračku (no obětoval jsem zbytečně pár hodin života... opět a bohužel jistě ne naposledy:)) předvést světu.

Doufám, že nebudu jediný, který bude zvědavě sledovat a očekávat nové proměny a vylepšení tohoto Monolitu života.:)

F*Djkoma

Kino je mrtvé? A kdo to řekl? Ano, dnešní mládež a většina diváků možná sleduje filmy stažené z internetu a dělá každým dnem stamilionové (haha) ztráty všem studiím a umělcům světa... ale já ne:). Červen, červenec a srpen jsou pro mě ve znamení kina. Někdy osamocen sedím v kině, jindy ve dvojici, dokonce už byla i jedna trojka :-P To nejhezčí na celém kino-sledování filmů je však výsledek. Určitě na tom má podíl můj bedlivý výběr, kdy neberu každou leklou rybu V peřině(!), ale také kino samotné. Má prostě svou atmosféru, svou obrovskou sílu a má jen dva nešvary.

Prvním jsou diváci sami. Není nic horšího, než když narazíte na bandu náctiletých děcek, které si hrají na největší mastry a chtějí vás u vážného dramatu rozesmát svými trapnými hláškami o různých pohlavních nemocech.... Další část diváků zase hlasitě jí, diskutuje, uspokujuje (pomocí různých praktik) a v neposlední řadě samozřejmě spí. Ti jsou však ok, když nechrápou;). Přesto bych pro některé diváky zvýšil vstupné na dvojnásobek a nebo rovnou dal doživotní zákaz. Smát se například u Stromu života je osudová chyba, která Vás může stát život (mě se to nestalo, kamarádovi ano, ale já si podle jeho rady sebou rovnou vzal pistoli na paintball, abych vyníky mohl hezky vyznačit...).

Druhý problém je cena. Jako chodím do kina za 99kč, ale stále to není úplně ideální cena, kterou bych si představoval. Cena případného popcornu a pití necháme úplně stranou, protože to je nekřesťansky drahé samo o sobě. Docela rád bych nahlédl do kalkulací pro 99Kč například u Cinestaru, protože dostat za tu cenu ještě 15 minut neaktuálních, hloupých a dokola se opakujících (btw:dneska na opicích nebyla reklama s lidé.cz, konečně někomu došlo, že to je vlastně antireklama:)) upoutávek... aspoň že ta Issová s Dykem jsou zábavní i po dvacáté. Jsem také rád, že Cinestar pro fanoušky udělal clubovou kartu, která se rozhodně vyplatí a volňásky přibývají:)

... a stále nechápu, proč v Pardubicích se rozsvěcuje hned po konci filmu a v Praze je zhasnuto až do konce titulků:)) to jsme taková vesnice?:))

Kino prázdniny 2011:

Rise of the planet of the Apes

Captain America

Strom života

Rychle a zběsile 5

HP 7 p2

Transformers 3

Dále v plánu:

Barbar Conan (návrat legendy? Není tam Arnie, ale přesto to má feeling starých časů...) -srpen-nevyšlo

Green Lantern (3D vesmír v traileru vypadal skvěle) -srpen-za peníze ne...:)

Super 8 (pozdě, ale přece? Stihnou to poslat do distribuce, než vyjde dvd?:-))) - září

Tin Tin (Steven málokdy zklame, ale všeho moc škodí?) - říjen

Contagion (velmi současné téma aneb čeho se nejvíc bojíme?) - říjen

Immortals (Tarsen Singh je vizuální génius, který má na to, strčit Snydera do kapsy... ale jaký bude film?) - listopad

In Time (můj oblíbený režisér/scénárista a kritik společnosti ve filmu, v kterém jde o naprosto bezcennou věc... o čas...) - listopad

Darkest Hour (Emily Hirsch na výletě na Východ? Dobře, ale ti atraktivní mimozemšťané jsou větší lákadlo:))

Mission Impossible (předá Tom žezlo lovce svému mladému nahrádníkovi? Jeremy čeká... )

PS: můj milovaný blog nazvaný the BLOG, změnil svou podobu. zvu kazždého se zájmem ... odkaz

F*

Jsem ing.

Díky!

F*

Po dlouhé době, přišel JEHO čas. Byl pozdní večer páteční, tedy vlastně brzké ranní hodiny sobotní. Po vyčerpávajícím dni, kdy jsem obětoval všechnu svou energii do sezení a ležení v mém pokoji nad stohy učení jsem se k NĚMU dostal. Byl to boj, přes všechny ty zbytky od oběda, učebnice s předměty, které jsem neměl až po papíry s čmáranicemi, kterým říkám písmo a které můj známý (zdravím Pepu od odpadků) vytahuje z koše, že prý za to jednou budou miliony, až mě pochopí umělecká veřejnost... ovšem všechen pot, který jsem ze sebe při tomto krvavém boji dostal, a pak musel, pomocí vodky s džusem (ne opačně), tělu navrátit, se vyplatil. Nastal pak bájný okamžik, přesněji bylo půl druhé ráno, kdy jsem si FILM opravdu pustil. Po týdnech čekání a proseb o trochu času na něco delšího, než teleshopping nebo díl simpsnů přišel JEHO čas...

a co se stalo pak? Od druhé minuty mám černo (nechápu, kdo dává takhle uspávací úvodní titulky a hudbu do filmu!) a pamatuji si jen ranní nadávky jednoho rodiče, že jsem svítil celou noc lampičkou a monitorem... Temelín má díky mě smysl! Ale ty 3* jsem dal...

PS: pro nechápavé, ten film jsem dokoukal ráno, nehodnotil jsem podle openingu, vodku nepiju a Pepa je kamarád, nosí podobný tričko, co dostal taťka před 15ti lety k narozeninám a před 10ti lety vyhodil do popelnice... od té doby je mezi námi pouto...

F*Djkoma

Vím deníčku, že už jsem do Tebe skoro dva měsíce nic nenapsal, ale snad mě omluvíš. Mám toho opravdu hodně a ani na ČSFD už tolik nechodím (a ne že by si někdo stěžoval, kromě Barunky... ta jediná!). Přesto neustále myslím na témata, která bych v deníčku mohl blíže rozepsat. Po dlouhém špekulování jsem si vzpomněl, že jsem plánoval uvést svůj vlastní a ojedinělý seznam nejlepších citátů o bodech. Tento fenomén mých statistik, psaných každý měsíc, je poměrně často chválen (dneska podruhé jednou známou uživatelkou). Je důležité, aby moudrost, kterou citace jednoznačně jsou, byla přenesena na dalšía  další generace. Ty se z nich jistě poučí a rychle, možná už v raném věku, díky nim poznají skutečné hodnoty lidského života. Stejně jako voda a počasí ovlivňují našeobyčejné životy, tak body a celá naše databáze ovlivňuje náš život virtuální. Smiřme se s tím a přidejme se k náboženství Bodů (název Bodysmus je pochopitelně na místě, ale pracuje se na celosvětových právech na tuto značku).

Poznámka na okraj: náboženství Bodu nebylo ještě zařazeno do sčítání lidu, protože se nenašel nikdo, kdo by zaplatil registraci tohoto náboženství (potažmo sekty). Ne, že by stoupenců bylo málo, to naopak, ale jde spíše o problém finanční. Ve světě, kde neznáte nic než body, nevíte, jak zaplatit nějakými Kč (nebo slengově, jak bylo řečeno paní na úřadě, kapříci a korunky).

Seznam citátů o bodech a ČSFD databázi od slavných osobností:

"Čím víc bodů, tím víc čsfd." - Djkoma (c) na motivy Blade Runnerovské klasiky od FK Dicka

"Méně je někdy více, ale bodů na ČSFD není nikdy dost" - autor neznámý, připisováno někomu z trojice Golfista-Kleopatra-Pomo, pořadí je samozřejmě proměnné podle toho, kdo z nich ho právě čte

"Body na ČSFD jsou jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí." - Lev Nikolajevič Tolstoj - moderní verze

"Body musí proudit" - Baron Vladimir Harkonnen - moderní starodávná verze

"Jediná nevýhoda bodovacího systému na ČSFD je ta, že na Vánoce nemůžete dát bod všem, ale stále jen těm devatenácti..." - John Doe (ano, hraje ho Kevin Spacey)

"Vyslyš každého, kdo body měnit chce, ale buď si vědom, že za týden tě nahradí jiným" - William Shakespear

"Den, kdy člověk nezískal ani jeden bod, by měl považovat za ztracený." - Victor Hugo

"Všichni uživatelé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. " - George Orwell

"Největší kvalitou člověka jsou body." - Arnošt Lustig

"Moudrý je ten, kdo má nejvíc bodů. " - William Shakespeare

"Body jsou štěstím, které si navzájem dáváme"  - Antoine de Saint-Exupéry po registraci na ČSFD.cz

"Body nejsou prostředek, jsou cíl." - George Orwell

"Lidem neschází síla, schází jim body." - Victor Hugo

„Všechny cesty vedou k bodům.“  - Antoine de Saint-Exupéry

Víte o dalších citátech velkých či menších osobností, které komentují dění na ČSFD a body? Podělte se s ostatními skrze mou poštu, moc rád tento seznam aktualizuji a nabídnu k zamyšlení.

F*Djkoma

Od té bájné chvíle, co jsem se stal rytířem Jedi, se cítím opravdu úžasně a každý mi to závidí. Sní o tom nejedno dítě a vlastně už i dospělí (vždyť děti, co viděli původní SW trilogii, jsou dneska už rodiči… a až bude celá série zase v kině, tentokrát ve 3D, tak už budou prarodiči...a až bude celá trilogie na holodiscích pro přehrání na holopalubách vesmírných lodí tak…). Bylo to jednoho krásného večera… vlastně ještě něco vám chci říct. Je to srandovní, ale od kinopremiéry třetího dílu Hvězdných válek jsem se k celé sérii nějak nevrátil. Teprve minulý víkend jsem měl tu příležitost si s přítelkyní pustit novou trilogii a následně navázat starou trilogií. Mohl jsem tak započít zajímavý výzkum, kdy "nepopsaná tabule" v podobě mé přítelkyně mohla vidět celou hvězdnou ságu ve správném chronologickém pořadí. Já naopak jako "popsaný subjekt" jsem vnímal všechny spojitosti a provázanost obou trilogií. Jaký byl výsledek? Je to vtipné, protože všechna ta vizuální velkolepost a krása nové trilogie, kterou mnozí kritizovali jako "umělost", naprosto válcuje tu starou. Samotná nová trilogie je každým dílem propracovanější, detailnější a počítačový svět je nechci napsat věrohodnější, ale živější. Navázat pak na tento svět s pomocí Luka a jeho cestou za vlastním osudem je hrozně problematické. Popravdě také to skýtá mnohé novinky.

Tak jako je nová trilogie příběhem Anakina Skywalkera, je trilogie stará příběhem Luka Skywalkera. Avšak po vzniku anakinovi trilogie se v mnohém ztrácí kouzlo lukovi trilogie. Je to jasné, protože překvapení jako "Im your father" nebo "im your sister" už nefungují. Nový divák, který je nezasvěcen do staré trilogie, tak bude s novou trilogií spokojenější, než s tou starou. Obě trilogie jsou při velkém zjednodušení dost podobné.

Díl:

1(4) - mladý a nezkušený chlapec se setkává s Jediem a vidí jejich schopnosti, kterými je uchvácen

2(5) - vidíme chlapce, který poznává sílu, roste s ní (včetně odpovědnosti, že Petere Parkere) a čelí zlomovému zjištění (anakin-pomsta, luke-father)

3(6) - chlapec se stal mužem, který o síle ví dost, aby bojoval za vše, co miluje (anakin-padmé, luke-leia,obiwan, jedi,dobro)

Rozdílem je hlavně Anakin (stejně jako jeho budoucí temná verze Darth Vader). V nové trilogii vidíme jeho cestu z malého prcka, který ještě nikdy nedojel závod kluzáků (=looser, ach ty filmy o looserech, co se stanou bohy...), až na vrchol lidských schopností (lord ze Sithu). V trilogii staré vidíme, jak působí jako hlavní faktor strachu a symbol (všemocné) temné strany síly (přestože by jím měl být spíše Darth Sidious). Přerod Anakina v nové trilogii je dobře uchopený a pochopitelný (a úmyslně ukazuje na jeho neschopnost emočně se odpoutat a vnímat situaci a své vize budoucnosti v souvislostech). Proto se ptám, zůstane opravdu i pro nového diváka, který sérii uvidí tak, jak ji George Lucas zamýšlel, nová a stará trilogie příběhem dvou výjimečných mužů nebo je to prostě jen příběh jednoho, jehož přerod viděl a cítí v něm tolik síly…?

Tak jako tak jsem rád, že jsem starou trilogii viděl jako první, protože dává celé sérii netušený rozměr. Stará trilogie si zachovává své kouzlo, svůj tajemný příběh a překvapení, která divák prostě potřebuje. Nová potom přidává příběh, který viděný děj prohloubí, ozřejmí a všechno hned vypadá komplexněji a promyšleně. V opačném pořadí si tím totiž nejsem vůbec jistý… Přesto zůstanou Hvězdné války jednoznačně fenoménem, který není jen na plátnech kin nebo na obrazovkách televizí, ale také ve hrách, knihách a komiksech. A řeknu vám, není moc lepších věcí, než si třeba zahrát Battlefront 2 a v kůži imperiálního letce si vlézt do jedné z připravených imperiálních TIE stíhačů a vyletět do vesmíru za poslechu (trademark) zvuků:)

To je pro dnes všechno, tak se mějte hezky, nezlobte a ať vás provází síla... jo, když jsme u té síly, takže já se stal Jediem tak... no, nechám to na zítra, dneska už usínám:))

F*Djkoma

Jednou to přijít muselo. Doba, kdy člověk kouká na 2-3 filmy denně, střídá žánry, režiséry, země původu, filozofickou hloubku a všechno další prostě jednou skončí a není chuť si pustit něco dalšího. Možná i proto koukám stěží na jeden film denně a kromě neustálého nadávání na svou neschopnost motivovat se do psaní článků (blog nežije, diplomka postupuje pomalu)  roste každým dnem má chuť číst knihy. Samozřejmě sci-fi žánru, která mi je nejblíž, a samozřejmě z knihovny (poslední návštěva a hnedka 6 kousků, z čehož jedna je taková menší Bible:)). Co mě na tom najednou baví? Fascinuje mě sledovat, jak jednoduché povídky géniů jako byl PK Dick nebo Heinlein přetváří hollywood do úplně jiných filmů. Výrazně lépe se pak hledá rozdíl mezi autorovým záměrem a invencí režisera (Hvězdná pěchota jako ukázkový příklad postačí každému) a stejně tak potřeba přizpůsobit díla sci-fi modernímu divákovi, který potřebuje své faktory -> rodina, romantika, temnotu (třeba Total Recall nebo Minority report;-)).

Jaký to bude mít dopad na mě a filmy? Já doufám, že pozitivní, protože stejně jako mnohé základy sci-fi žánru zasadili Wells a Verne už na začátku minulého století, nabízejí knihy v podstatě vše, co se objevuje ve sci-fi. Čím více procházím knihy, povídky, ale i historii literatury sci-fi tím víc mi přijde tato symbióza jednostranou záležitostí (čímž to není symbióza, ale parazitování:)). Ne, určitě bych nechtěl přehánět ani nic dramatizovat, filmy a knihy jsou dosti odlišné, každé nabízí vlastní přístup k divákovi a jeho zapojení do chodu vesmíru, života a tak vůbec...

Takže kdybych dlouho nepsal komentáře, ani nehodnotil, nebojte se, někde tam v hlubinách vesmíru nebo v nějaké časové smyčce jsem... asi...doufám...

PS: pokud máte rádi sci-fi, klidně napiště do pošty, rád si popovídám :-)

F*Djkoma