ondey

1 * za Meryl. Jinak absolutní nudnej nesmysl. Proč do toho ty lidi šli? To nečetli scénář?? A mělo to vůbec nějakej scénář? To se nestyděli před kamerou vršit jeden absurdní dialog za druhym a prokládat to zpíváním před zelenym plátnem?

Taková česká pohádka z televizního studia na Počasí. Před zapnutím kamer navíc v sousedství vybuchla továrna na paruky.

Horší kopie Into the Wild. Ale bez hloubky a přesahu. Navíc hlavní postava je blbka a celej snímek trpí americkým zděšením z představy, že se jde někam pěšky. A tak v momentech, kdy jsem měl se slečnou soucítit, jsem prskal smíchy.

Národ českých sviní popsán těmi nejpovolanějšími. Ještě nikdy jsem u dokumentu takhle nebulel. Aneb "Dneska já jsem stará osoba, ale moje nenávist je tak krásně neopotřebovaná..."

Jeden z příkladů, kdy je námět sám o sobě tak děsivej a jeho využití tak promhraný, že jedinou husinu zažijete na začátku, kdy vám postavy příběh skutečné události popisují. Tím ale úvodních 5 minut zblajzne veškerej váš strach a zbytek snímku už jen nadzvedne jedno obočí a donutí vás nahlas v prázdnym pokoji vyslovit: "To jako vážně?"

Chceš natočit hodně blbej a slabej horor za pár šupů, co si ale bude hrát na to, že nejde o béčko? Smůla, McLean už tě předběhl. Naštěstí to všechno skončí nějak mnohem dřív, než se stihneš rozkoukat.

Nejsem objektivní. Julien miluju a hltal bych ji, i kdyby ve filmu jen stála a koukala. Výkon strhující, soška zasloužená, ale... Nešlo to všechno až nějak střemhlav za svým cílem? Odpověď je snadná, šlo. Já to nemám rád. Od začátku máš jako divák pocit, že ti autoři říkaj: "Počkej ty blbečku, tady tě dostanu". No nedostaneš. Tuhle hru prostě nehraju.

Velký zklamání. Málo filmů nedokoukám, tohle prostě nešlo. Znáte ten styl humoru, když si Petr Novotný s Yvettou Blanarovičovou stoupnou před publikum, házejí z forbíny slova hovno a prdel a diváci se smějí tak, až se za břicha popadají? A pamatujete si z první třídy ty zamilovaný dopisy "Ahoj, budeš se mnou chodit? Zakroužkuj ano nebo ne."? Tak tohle je kombinace obého, to se fakt nedá.

Ať jsem se díval jak jsem se díval, Vertigo mě neoslovilo. Tajemno se kvůli letní prosluněné atmosféře nekonalo, záhada mě nezajímala a dokonce jsem si po několika dalších filmech nemohl vzpomenout, o čem Vertigo bylo. Stejně jako mě u Psycha rozesmál způsob podání rozuzlení, i tady mi spousta věcí šla proti srsti. Krásně to vypadá, mistr vypráví každým promyšleným záběrem, ale na Ptáky jsme krátký, ne?

Slabší pokračování nadupaný jedničky. Druhá půlka vyprávění už zbytečně tlačí na pilu, na který se ulamujou zuby. Filmařsky samozřejmě stále stejnej mistrovskej skvost, potřeba šokovat a znechutit už ale předbíhá celej příběh. O konci se ani zmiňovat nebudu, úsměvná samoúčelnost na entou.