Quendolina

Tohle mi vůbec nesedlo. Z vizuálního hlediska pěkné, herci dobře hrají, ale co mi chtějí tvůrci sdělit mi nějak uniká a zůstává jen pachuť. Nemám nic proto alternativní realitě, ale měla by dávat nějakým způsobem smysl. Ve filmu se o té totalitě nedozvím nic víc, než to co jsem si přečetla už v obsahu od distributora. Nezjistíme proč ta společnost funguje jak funguje, nedává mi ani moc smysl, proč má odboj ta pravidla co má a když nefunguje rámec toho prostředí, nechce se mi už ani přemýšlet nad tím co se v něm děje... Velké zklamání.

Film působil přesvědčivým dojmem a myslím si, že by ho bez problémů zvládli i diváci, kteří na bollywoodu neujíždí. Rani Mukerji si mě ztvárněním této role naprosto získala. Je přirozená a hraje příjemně civilně. Celou dobu jsem jí věřila a ještě musím dodat, že se k této poloze neuvěřitelně hodil její chraplavý hlas. Jediné co bylo možná trochu topornější byla jedna pasáž, kdy musí hrdinka verbálně vysvětlovat jak něco bylo, abychom pochopili jak se v ději posunula tam kde je. Pokud by použili nějaké méně osvětlující flashbacky asi by to působilo lépe, ale to už hodně šťourám, celkově je to je dobrý film o hodně nepříjemném tématu. Vlastně bych Rani přála, aby právě ža tohle vyhrála další Filmfare. A malý dovětek vzhledem k tomu že jde o bollywoodskou produkci: Mardaani je natolik civilní film, že v něm není prostor pro tradiční hudebně taneční sekvence, ale na závěr je jedna silná písnička a za tu velké plus.

Akshayova komika mi asi nikdy k srdci nepřiroste a některé vtípky tady pro mě byly už opravdu za hranou trapnosti. Bhool Bhulaiyaa bohužel navíc celou dobu postrádá drive. Není v něm ani mnoho písniček a na propracovanější choreografii dojde jen jednou (vlastně tedy 2x, ale písnička při závěrečných titulcích mi připadala úplně vytržená, jak kdyby patřila k jinému filmu), takže za mě ještě další body dolů. Co na mě ale fungovalo byl psycho výraz posedlé Vidya Balan, to bylo skutečně děsivé. Znovu tenhle film ale už nikdy vidět nemusím, jen jsem se ujistila, že v bolywoodské produkci na mě zkrátka platí filmy jiných protagonistů.

Velmi mě to zaujalo, ačkoliv na vážné hudbě až tak neujíždím. Je vtipné sledovat, co mají páni hudebníci na sobě, přeci jen zub času zahlodal, ale když se od toho rušivého elementu oprostím, je to ohromně zajímavé. Skutečně mi to vážnou hudbu přiblížilo a vnuklo chuť poslechnout si prezentovanou skladbu i mimo tento pořad.

Tenhle film se mi dostal pod kůži. Vizuálně ohromně zajímavý, a navíc děj není černobílý. Pro člověka, který nečetl knižní předlohu bude film asi dost chaotický a nesrozumitelný, ale právě i to, že všechno po lopatě nevysvětluje, mě na něm přitahuje.

Příjemný, ale ničím příliš nevyčnívající film. Co jsem ocenila bylo, jak přirozeně pánové ztvárnili postarší gay pár.

Nuda v Řecku. Aspoň že ten dům byl tak pěknej, že bylo na co se dívat.

Film, který je třeba vidět, abyste pochopili tisíce narážek a odkazů v jiných filmech a vedle toho naprosto luxusní podívaná. Když jsem ho viděla na filmovém plátně, líbil se mi ještě víc než dříve, protože vizuální stránka je u tohoto díla skutečně silná a v kině krásně vynikne. Je s podivem, jak Kubrick v 60. letech dokázal natočit něco co vypadá tak dokonale. Nicméně poslední část s vesmírným dítětem nepobírám, i když jsem četla knihu. Nezdá se mi to moc srozumitelně podané a je to už na mě zkrátka moc, proto jedna hvězda dolů.

Karanův barevný, výpravný spektákl o indických rodinných hodnotách, s opravdu nabouchaným obsazením, který dojme i pobaví. Ztřeštěná Kajol a charismatický SRK tvoří dokonalý pár a kdo neviděl jejich scény s pyramidami v pozadí, nemůže říct, že zná Bollywood. Obsazení Amitabha Bachchana a Jayy Bhaduri do role manželů i na plátně je trefa do černého. Ale Kareena Kapoor jako „třídní kráska“? No tak… Nicméně příliš neruší. Hrithik Roshan a Rani Mukherjee také potěší. Marně vzpomínám, kde jinde vidět tolik hvězd pohromadě. Hudba i chotreografie jsou prostě skvělé. Tenhle film mohu vidět kdykoliv znovu a vždycky potěší.

Hrdina - samozřejmě šíleně sexy alfa samec - je cituji: "do šesti hodin gangster a od šesti hodin playboy". Musí se vypořádat s mafiány i policií, rozkrýt trauma z dětství spojené se záměnou identity, uspořádat svatbu a samozřejmě ani jemu se v průběhu filmu nevyhne láska. Zvukové efekty při četných bitkách a donekonečna opakované hudební motivy které mají podtrhnout, jaký je hrdina macho, ve vás za chvíli vzbudí pocity guilty pleasure a přinutí vás pátrat v paměti, když že je další ročník Festivalu otrlého diváka. Moc na mě už byla postava staříka, která každého fackuje. Ovšem z reakcí publika jsem pochopila, že jde zřejmě o nějakou celebritu a já vtip s opakovaným fackováním nepobírám vinou své neznalosti. Rozhodně ale nebudete zklamáni, pokud vám přijdou sexy knírky a oceňujete řízný zvuk při každé ráně, jak už to u podobných filmů bývá. Asi bych šla s hodnocením ještě o hvězdu níž, ale jde o první film, který jsem viděla v indickém kině a to se počítá.