boblig

Naprosto nekoukatelná a chvílem i nechutná slátanina s nesympatickou hlavni postavou, ktera nepracuje - jak tvrdi anotace filmu - v tovarne na figuriny, nybrz cele dny travi tim, ze pozoruje lidi pri onanii, posloucha historky stareho transsexuala, nebo chodi po sado maso salonech. Co měl tento velmi nepovedený experiment sdělit, zřejmě netuší ani režisérka ...

Jediná neafektovaná postava z celého příběhu, je ten kluk, co tají, že je homosexuál. Ale koukatelné to je - ovšem až na ten"dojemný konec", který je vyloženě trapný.

Film, který se tváří jako esence všehomíra a vlastně je totálně o ničem. Režisér naťukl tolik motivů, že se v tom ve výsledku sám ztratil.

Jedno z klíčových děl japonské kinematografie? Spíš Akira Kurosawa v posledním tažení. Značně tezovité povídky, které svou naivitou a scénaristickou neobratností připomínají studentská cvičení ve třetím ročníku FAMU.

Film o tom, jak se v jednom starým baráku jeden divnej týpek snaží sbalit jednu vcelku ucházející kost na strašně divný kecy.

Jak by řekl Tomáš Hanák - v tom filmu bylo všechno - od oblázku(ů) až po lásku. :-)

Nesympatické postavy, absence logiky v příběhu a ještě ke všemu tuna příšerných sentimentálních keců pronášená třemi oživlými dřevy - prostě film k nevydržení.

Takhle to dopadá, když si scenárista po sobě nepřečte to, co napsal, a režisér točí film podle první verze scénáře.

Zábavná japonská šílenost plná přehrávajících herců a originálních situačních gagů, u níž nevadí ani ta přehnaná stopáž.

Což o to, první polovina této japonské sado-masochistické úchylárny docela odsýpá, ale pak ten kolotoč krvavého násilí začne nudit, neb se opakuje pořád to samé bez většího smyslu a snové flashbacky ještě umocní celkovou bezradnost scénáře. Navíc - na rozdíl od jiných uživatelů - jsem v tomto dílku shledal jen minimum humoru. Od Mistra Miikeho je rozhodně lepší film Píseň krtka: Tajný agent Reiji. :-)