AnnalieseK

Zajímavou zápletku zkazilo celkové provedení a hlavně nespočet hloupých rozhodnutí jednotlivých postav. První dva, tři díly byly fajn a minisérie vypadala celkem nadějně, ale pak se děj začal neskutečně protahovat nekonečnými nudnými dialogy, které mě neustále odtrhávaly od vtažení do hlavní dějové linky a celkové atmosféry, kterou to mohlo mít. Konec mi přišel absurdní - nezavolat policii, raději vše řešit sama, nezavolat zálohy, když by byly potřeba, raději vše řešit sám; prostě proč?! A nakonec celkové rozuzlení, na které čekám šest dílů, je vysvětleno jen tak ledabyle a spousta otázek a myšlenek, které během jednotlivých dílů padly, zůstávají stále nevysvětleny. Když to shrnu, tak tato minisérie rozhodně nic nového nepřinesla.

Nechápu některé zdejší lidi, kteří jsou pohoršení něčím, čemu se sami v dětství smáli. A ještě víc mě to překvapuje u zdejších expertů, kteří jsou schopní odpálit 5 hvězd filmu, kde probíhá násilí na dětech, ale tady brečí u "brutality" animovaných postaviček. Omg, kam ten svět spěje... Některým lidem ta korektnost a další vymyšlené kraviny lezou pěkně na mozek a nejradši by zakázali úplně vše. Jsem ráda, že jsem mohla mít normální dětství, kdy tohle bylo všem u zadku a všichni jsme se uměli dobře bavit. A ne, nemám pocit, že by mě tento "krvák" jakkoliv v dětství poznamenal. Zábavný film, na který jsem koukala s nostalgickým pocitem. A i ty opakující gagy mě bavily, ráda jsem si je připomněla.

"Díry jsou zajímavé, píšou se o nich i knihy," pronese chladnokrevně Patizón bez známek života, jako to dělá snad ve všech filmech. "Ty se píšou i o hovnech." Stejně tak, jako se točí filmy o hovně. A Cosmopolis je ukázkový příklad. Polovinu filmu sledujeme Patizóna, jak se projíždí ucpaným městem v limuzíně a naříká, že potřebuje k holiči, zatímco venku nastává anarchie. Mezitím se v jeho limuzíně vystřídá několik lidí, s kterými vede monotónní dialogy, při kterých postavy mluví strašně moc, ale ve výsledku nám nic moc neřeknou. O jejich stupidnosti se netřeba bavit. Kdyby takhle někdo filozofoval na gauči u psychologa, jsem si jistá, že to uspí i jeho. Ale aby to nebylo až tak nudné, tak si Patizón občas zajde na jídlo, případně si sem tam štrejchne, protože i při prohlídce prostaty ho vzruší mačkání plastové lahve. No, na konci filmu se dokonce dozvíme, že odpověď jeho posledního neúspěchu se skrývá právě v jeho prostatě. Prostě wtf. Nechápu, co mi ten film měl vlastně předat. A jestli chybějící pointu měly nahradit ty naoko se tvářící hluboké rozhovory, které ve skutečnosti byly naprosto o ničem, tak na mě to nefungovalo. Za mě naprostá ztráta času.

Místo Absurdní planeta by to měli přejmenovat spíše na Absurdní dokument. Komentáře jsou tak nesnesitelné a stupidní, že jsem si připadala, jak kdybych koukala na nějaký pořad pro malé caparty. Jedině si vypnout zvuk a kochat se aspoň záběry z přírody, pak by se to možná dalo dokoukat, protože tenhle trapnohumor mě tedy vůbec neoslovil.

Takže kdo v tomhle bizáru vlastně hraje? Otravná ukřičená bydlenka, který puká cévka, když ji nikdo nenechá domluvit nebo když není po jejim, doplněná podpantofláckým manžou, který sebere své koule až na konci filmu (tiše tleskám). Pak nějaký ožrala, co má místo mozku pivní kostku a vůbec netuší, co se děje. Znuďěná japonská těhule s tichošlápkem. Pan vychcánek s bábou, která holduje černým pérům a přezdívá je studenty medicíny, no jasně. Melíšková, která si hraje na paní důležitou, že bych jí nejradši dala pěstí, sotva by jednou promluvila. Jeden vykroucenec, aby to bylo hezky novodobý a udrželi jsme standardy pro podporu homosexuálů. Dva rádoby businessmani, co sežrali na svých cestách rovněž šalamounovo hovno a svoje ego zaobalují do těch nejlevnějších obleků, co najdou na tržišti. A to by bylo, aby v českým filmu nechyběl nějaký ten komunista a drbna Kelišová. No a o čem to vlastně je? Celých 97 minut sledujete jen nesmyslné hádání na schůzi vlastníků, spíš debilů, děj úplně o ničem, jako by snad někomu došly prachy a potřeboval napsat nějakou nenáročnou rychlokvašku za jeden večer. A ne, není to vtipný, je to k pláči, ale ani ne tak, že máte nějakýho takovýho souseda v baráku, ale spíš to, co všechno jsou schopni Češi natočit za hovadiny a říkat tomu komedie a ještě víc k pláči je, jak málo stačí k potěšení srdíček českých diváků. Celé to působí strašně amatérsky, jak výkony herců, tak celý film. Za mě jedno velké NE, díky.

Ačkoliv se tenhle film nedá řadit mezi Oskarové snímky, tak se mi to líbilo o mnohem víc, než již zmiňované (a podle mě přeceňované) Bohemian Rhapsody. Místy to bylo poměrně přes čáru (třeba scéna s Ozzym), ale kdo četl Heroinové deníky nebo zná aspoň trochu pozadí Mötley Crüe a podobných kapel, musel vědět, do čeho jde a co od filmu očekávat. Herci věrohodní (Machine Gun Kelly mě nepřestává překvapovat, a také škoda, že Anthony Vincent z YT kanálu 10 Second Songs nedostal větší prostor, ale i tak další plus pro tento film), kostýmy skvělé a celkově to byla neskutečná sranda, kdy se člověk stihne odreagovat a ještě si připomene staré klasiky jako Home Sweet Home nebo Shout at the Devil. A komu se tento film nelíbil, tak je buď skalní fanoušek skupiny Kryštof nebo si na metalové koncerty kupuje lístky na sezení. Ostatní by po zhlédnutí tohoto filmu neměli litovat. \m/

Marianne - hororový seriál a ještě k tomu z Francie. Přiznám se, že moc velká očekávání jsem neměla, ale řekla jsem si, že tomu zkusím dát šanci. No a nejen že to předčilo všechna moje očekávání, ale troufnu si říct, že se dokonce jedná o nadprůměrný snímek tohoto žánru. Hodně autorů neumí udělat kvalitní horor ani na 90 minut, ale Bodin ukázal, že se divák může bavit, a dokonce i bát celých 6 hodin. Za mě tedy velký palec nahoru. PS: Kdo by si taky chtěl přečíst knížky Emmy?

Nemůžu říct, že by mě film kdovíjak nadchl, ale “odpad“ si to rovněž nezaslouží, na to znám mnohem horší snímky. Námět je zajímavý, zpracování bohužel o něco horší, ale i tak to není nic, co by mě vyloženě urazilo. Konec se dal předpokládat, pokud už máte nakoukané podobné filmy, takže nic nového a spousta lidí nad tím jen mávne rukou se slovy, že to je prostě sračka. Jenže co my ve skutečnosti vlastně víme? Na planetě je mraky neprozkoumaných míst, kam naše lidské síly a dosavadní techniky nestačí, takže můžeme s jistotou podobný konec vyloučit? Řekla bych, že ne. A podobných nevysvětlitelných záhad je na světě víc, pak už jen stačí, čemu vy věříte, a jak se k filmu sami postavíte.

Příjemná změna od všech těch pořadů, kde se soutěžící snaží být co nejdokonalejší a z každého menšího neúspěchu akorát nadávají nebo fňukají. Tady jde hlavně o to, že se všichni baví. Pořad je krátký, svižný, a když nevíte, co s časem a nechcete nic náročného, tak je to ideální volba - a jako bonus si při sledování soutěžících i vy sami v kuchyni připadáte hned jako menší trotl. Jen škoda té uječené moderátorky, je vtipná, ale nemusela by mít tolik pronikavý hlas.

Koukám, že mám úplně jiný vkus, ale mě to nějak nenadchlo. Viděla jsem celou první sérii a jediné, co mě zaujalo, tak ty dva díly s domácím pivovarem a druhý díl Vegan Cinderella (po tomto díle jsem si myslela, že další epizody začnou mít nějaký spád, ale ono ne). Jednotlivé díly jsou většinou nevtipné (i když se snaží tvářit jinak), bez pointy, která, když už se objeví, tak je vždycky na konci smetena ze stolu nějakým nelogickým rozhodnutím. Škoda. Ideální seriál, když nechcete moc vnímat děj a máte ho jen jako kulisu, ale na nějaké celovečerní hltání série po sérii je to propadák.