Jediné, co tento pořad dokumentuje, je lidská demence. Mluvící hlavy takových kapacit, jako jsou autor hitu Kapesní průvodce Biblí, autor Esenciálního Nostradama, popřípadě někdo, kdo se radši označuje pouze jako 'autor', hovoří snad za vše. History Channel je seriózní asi jako horoskop v televizním programu. Nebo jako kterýkoli horoskop, když už jsme u toho. – 0 %
Tak já musím konstatovat, že jsem byl docela zklamán. Na Restless jsem se těšil, i když spíš kvůli osobě režiséra, než že bych vědel, o co vlastně má jít. Už od prvních minut jsem měl ale neodbytný dojem, že se snímek snaží hrát na něco, co evidentně není. Někdo tu zmiňoval starší britský film Harold a Maude, a i mě napadl během sledování té zvláštní dvojice hlavních hrdinů právě tento indie kult. Jenže zde je scénář o setkání dvou ztracených existencí strašně vykonstruovaný a umělý, navíc se bere až příliš vážně a sklouzává tak do melodramatických výlevů plných klišé. A je to škoda, protože po formální stránce je snímek prostě nádherný, což u Guse Van Santa není nic překvapivého.
Takhle rychle jsem snad film ještě nikdy nevypnul. Jedna věc je se inspirovat, ale tohle je naprostá vykrádačka. A navíc tak dementní, až to bolí. – 0 %
Tahle rekonstrukce Velkého třesku na Wall Street nemá žádnou dramatickou linku. To by musel příběh začínat tam, kde snímek končí. A pokud šlo autorům o odhalení psychologického profilu těch několika aktérů, kteří zapálili doutnák ekonomického dynamitu, tak skutečně minuli cíl. Scénáristé nadělili postavám jen několik málo smysluplných replik, které nemohou vykreslit nějaký komplexnější vnitřní postoj či filosofii toho kterého strůjce finanční krize. Ovšem ožehavé téma a hvězdný casting evidentně stačí k relativně vysokému hodnocení... – 45 %
S přihlédnutím k tomu, že si tuhle preapokalyptickou variaci na Blue Valentine autor sám napsal, zacáloval, zahrál a natočil jako svůj debut, mi nezbývá než smeknout. Není to sice dokonalé, na druhou stranu ale něco takového člověk jen tak neuvidí, a to si já v dnešní šmírácké době považuji. – 90 %
Zde bych si vypůjčil příměr od jednoho hudebního kritika: What we learn here is that you can be the joke teller, and still, somehow, be the butt of the same joke. Oč víc se hrdinové/scénáristi filmu vysmívají oblíbeným žánrovým klišé, o to horší je pak poslední třetina. – 40 %
Zábava pro malé a velké. Neurazí, nenadchne. A pokud nadchne, tak snad jedině technologií animace, která je zase o krůček dál než včera. Tintinova vlající čupřina mě zaujala víc než samotný příběh. – 50 %
Přehlídka neherectví toho nejhoršího seriálového ražení, notně podpořená naprosto surreálným jednáním postav a dementními dialogy. Kanadská verze alespoň působila seriózně, tohle je prostě výsměch. Parta herců a hereček, kteří mají k nájemným zabijákům asi tak blízko jako Gilmorova děvčata nebo osazenstvo Gossip Girl, se zde promenuje převážně v plavkách nebo ve spodním prádle; tak nějak to evokuje "realismus" Pobřežní hlídky. Třetí odvar ze sáčku brutální Nikity (americký remake nepočítaje) je poněkud zatuchlý. – 25 %
Film příliš vyumělkovaný na to, aby skutečně vzbuzoval emoce. Navíc má neskutečně otravný voice-over vypravěče, který neříká nic, co by nebylo vidět, takže dělá z diváka dementa. Původně mě zaujalo neobvyklé herecké obsazení a zápletka, točící se kolem dysfunkční rodiny. Jednotlivý herci ale nedostali moc prostoru a samotný děj uběhl zcela lineárně od začátku do konce, aniž by se snažil o nějakou pointu. – 40 %
Přijde mi, že Sedláček každým svým novým snímkem překonává ten předchozí, přičemž již u Největšího z Čechů jaksi utekl české kinematografii. Od rozverné komedie (ovšem s nemalým společenským přesahem) o individuálních deviacích, které tvoří "náš národ", se přesunul k nečekaně otevřenému a přímému, leč civilnímu a nevtíravému, zobrazení aktuálních nešvarů, které deprimují většinovou společnost. Jinak formálně i obsahově vyzrálý film mi přišel lehce rozpačitý jen v roubování prvků čistě komediálních (žánrové hrátky s manželi Fingerovými, dvojice policistů) na samotnou dramatickou kostru. Třešničkou na dortu je ovšem Sedláčkovo odhodlání obsazovat méně provařené herce z divadel, kteří tak mohou lépe unikat ponižujícím angažmá v českých telenovelách. – 90 %
Objektivně vzato to zas takový zázrak není, ale Inés Efron mi učarovala. Navíc jde o dost nezpracované téma a nemálo filmu pomáhá (v mých očích) neokoukané jihoamerické prostředí. – 75 %
Podobných, ale mnohem lepších, melodramat jsem viděl už spoustu, a to především z jihokorejské produkce. Samotná premisa filmu je slibná, ale natočeno je to tak nějak nevýrazně a zmatečně. – 50 %
První série mi přišla velmi dobrá, zároveň ale také velmi vypointovaná a ukončená. Zkrátka nechápu, proč to dál rozmazávat, když to už nemůže jít jinam než dolu. – 70 %
Tak britské a přitom tak odlišné od všech ostatních ostrovních komediálních forem. Jen mě mrzí kompromitace ústřední postavy pitomými celovečerními filmy. – 75 %
Moje komentáře
River, The (TV seriál) (2011)
Kdyby nic jiného, tak už jen ta nedůsledná pseudodokumentární forma kazí celý zážitek.
Soudný den 2012: Dešifrování minulosti (TV film) (2007)
odpad!Jediné, co tento pořad dokumentuje, je lidská demence. Mluvící hlavy takových kapacit, jako jsou autor hitu Kapesní průvodce Biblí, autor Esenciálního Nostradama, popřípadě někdo, kdo se radši označuje pouze jako 'autor', hovoří snad za vše. History Channel je seriózní asi jako horoskop v televizním programu. Nebo jako kterýkoli horoskop, když už jsme u toho. – 0 %
Big Year, The (2011)
Asi jen pro zasvěcené.
2012 (2009)
odpad!Co je moc, to je příliš. Už tam chyběl jenom megažralok. Samozřejmě s ruským přízvukem.
50/50 (2011)
Isabel Coixet to není, no... – 65 %
Neklid (2011)
Tak já musím konstatovat, že jsem byl docela zklamán. Na Restless jsem se těšil, i když spíš kvůli osobě režiséra, než že bych vědel, o co vlastně má jít. Už od prvních minut jsem měl ale neodbytný dojem, že se snímek snaží hrát na něco, co evidentně není. Někdo tu zmiňoval starší britský film Harold a Maude, a i mě napadl během sledování té zvláštní dvojice hlavních hrdinů právě tento indie kult. Jenže zde je scénář o setkání dvou ztracených existencí strašně vykonstruovaný a umělý, navíc se bere až příliš vážně a sklouzává tak do melodramatických výlevů plných klišé. A je to škoda, protože po formální stránce je snímek prostě nádherný, což u Guse Van Santa není nic překvapivého.
Hotel Chevalier (2007)
Jako teaser k Darjeeling, Ltd. je to dokonalé. Jako samotný kraťas je to o ničem. Doslova.
Boss (TV seriál) (2011)
Pilot v režii Guse van Santa je skutečně lahůdka. – 75 %
Catch .44 (2011)
odpad!Takhle rychle jsem snad film ještě nikdy nevypnul. Jedna věc je se inspirovat, ale tohle je naprostá vykrádačka. A navíc tak dementní, až to bolí. – 0 %
Warrior (2011)
Patos a klišé. A navrch Beethoven. – 60 %
Přes přísný zákaz dotýká se sněhu (divadlo) (2005)
Klasická fraška, v dobrém i ve zlém.
Souboj seriálů... vy rozhodnete! (TV pořad) (2011)
Nápad zajímavý, ale ta vata mezi samotnými seriály je skutečně k nevydržení. – 35 %
Margin Call (2011)
Tahle rekonstrukce Velkého třesku na Wall Street nemá žádnou dramatickou linku. To by musel příběh začínat tam, kde snímek končí. A pokud šlo autorům o odhalení psychologického profilu těch několika aktérů, kteří zapálili doutnák ekonomického dynamitu, tak skutečně minuli cíl. Scénáristé nadělili postavám jen několik málo smysluplných replik, které nemohou vykreslit nějaký komplexnější vnitřní postoj či filosofii toho kterého strůjce finanční krize. Ovšem ožehavé téma a hvězdný casting evidentně stačí k relativně vysokému hodnocení... – 45 %
Bellflower (2011)
S přihlédnutím k tomu, že si tuhle preapokalyptickou variaci na Blue Valentine autor sám napsal, zacáloval, zahrál a natočil jako svůj debut, mi nezbývá než smeknout. Není to sice dokonalé, na druhou stranu ale něco takového člověk jen tak neuvidí, a to si já v dnešní šmírácké době považuji. – 90 %
Kamarád taky rád (2011)
Zde bych si vypůjčil příměr od jednoho hudebního kritika: What we learn here is that you can be the joke teller, and still, somehow, be the butt of the same joke. Oč víc se hrdinové/scénáristi filmu vysmívají oblíbeným žánrovým klišé, o to horší je pak poslední třetina. – 40 %
Threesome (TV seriál) (2011)
Každou chvíli mě při sledování napadalo, jak by tu samou látku dokázali zpitvořit v Americe. – 70 %
Tintinova dobrodružství (2011)
Zábava pro malé a velké. Neurazí, nenadchne. A pokud nadchne, tak snad jedině technologií animace, která je zase o krůček dál než včera. Tintinova vlající čupřina mě zaujala víc než samotný příběh. – 50 %
Nikita (TV seriál) (2010)
Přehlídka neherectví toho nejhoršího seriálového ražení, notně podpořená naprosto surreálným jednáním postav a dementními dialogy. Kanadská verze alespoň působila seriózně, tohle je prostě výsměch. Parta herců a hereček, kteří mají k nájemným zabijákům asi tak blízko jako Gilmorova děvčata nebo osazenstvo Gossip Girl, se zde promenuje převážně v plavkách nebo ve spodním prádle; tak nějak to evokuje "realismus" Pobřežní hlídky. Třetí odvar ze sáčku brutální Nikity (americký remake nepočítaje) je poněkud zatuchlý. – 25 %
Peep World (2010)
Film příliš vyumělkovaný na to, aby skutečně vzbuzoval emoce. Navíc má neskutečně otravný voice-over vypravěče, který neříká nic, co by nebylo vidět, takže dělá z diváka dementa. Původně mě zaujalo neobvyklé herecké obsazení a zápletka, točící se kolem dysfunkční rodiny. Jednotlivý herci ale nedostali moc prostoru a samotný děj uběhl zcela lineárně od začátku do konce, aniž by se snažil o nějakou pointu. – 40 %
Rodina je základ státu (2011)
Přijde mi, že Sedláček každým svým novým snímkem překonává ten předchozí, přičemž již u Největšího z Čechů jaksi utekl české kinematografii. Od rozverné komedie (ovšem s nemalým společenským přesahem) o individuálních deviacích, které tvoří "náš národ", se přesunul k nečekaně otevřenému a přímému, leč civilnímu a nevtíravému, zobrazení aktuálních nešvarů, které deprimují většinovou společnost. Jinak formálně i obsahově vyzrálý film mi přišel lehce rozpačitý jen v roubování prvků čistě komediálních (žánrové hrátky s manželi Fingerovými, dvojice policistů) na samotnou dramatickou kostru. Třešničkou na dortu je ovšem Sedláčkovo odhodlání obsazovat méně provařené herce z divadel, kteří tak mohou lépe unikat ponižujícím angažmá v českých telenovelách. – 90 %
XXY (2007)
Objektivně vzato to zas takový zázrak není, ale Inés Efron mi učarovala. Navíc jde o dost nezpracované téma a nemálo filmu pomáhá (v mých očích) neokoukané jihoamerické prostředí. – 75 %
Little Help, A (2010)
No tak jsem chtěl vidět Jennu Fischer taky v nějaké jiné roli. Stáhnul jsem, viděl jsem, odcházím spokojen. – 50 %
Boku to tsuma no 1778 no monogatari (2011)
Podobných, ale mnohem lepších, melodramat jsem viděl už spoustu, a to především z jihokorejské produkce. Samotná premisa filmu je slibná, ale natočeno je to tak nějak nevýrazně a zmatečně. – 50 %
Monty Pythonův létající cirkus (TV seriál) (1969)
Monty Pythonova esence britského humoru. – 90 %
Dexter (TV seriál) (2006)
První série mi přišla velmi dobrá, zároveň ale také velmi vypointovaná a ukončená. Zkrátka nechápu, proč to dál rozmazávat, když to už nemůže jít jinam než dolu. – 70 %
Futurama (TV seriál) (1999)
Zábavné ano, ale geniální? Humor Matta Groeninga mi přijde často až příliš prostý a přímočarý. – 60 %
Mr. Bean (TV seriál) (1989)
Tak britské a přitom tak odlišné od všech ostatních ostrovních komediálních forem. Jen mě mrzí kompromitace ústřední postavy pitomými celovečerními filmy. – 75 %
Byl jednou jeden... život (TV seriál) (1986)
Škoda, že se nás formou animovaného seriálu nesnaží vzdělávat i na univerzitě. – 75 %
Simpsonovi (TV seriál) (1989)
Staří dobří Simpsonovi. Ale pouze dobří. – 65 %
Hra o trůny (TV seriál) (2011)
Na jednu stranu – je to lepší než Pán prstenů (mám na mysli samozřejmě film). Na druhou stranu je to pořád jen fantasy. – 65 %