Asi měsíc a kus před jsem viděla Protect the Boss a to se mi tedy líbilo o dost víc. Hlavní hrdina byl taky ujetý (tenhle možná o něco víc), ale je tu velký rozdíl v hrdinkách. Ta v Protect the Boss bylo o mnoho lepší. Hodně dlouho mě to nudilo. A pak přišel konec 5. epizody a začátek 6. a já si konečně řekla jo, vypadá to zajímavě. Jenomže tohle netrvalo ani do konce té 6. epizody a už jsem se zase nudila. Stále do kola to samé. Ale jsem vcelku vytrvalý člověk, tak jsem koukala dál, ačkoliv jsem se u toho výsostně nudila. Konec 10. epizody byl zase zajímavý, ale pak se to zase dalo k nudě. V 11. epizodě konečně došlo k nějakému tomu cukrování a vypadalo to vcelku pěkně, ale pak zase nuda. A 14. epizody se mohly ronit slzy. Ale proč 15. a 16. epizoda byly takový... zbytečný. Jak tak koukám na zdejší hodnocení, spoustě lidem se to líbilo, mně ne, bohužel. Nudilo mě to a i ten hlavní hrdina se mi za chvilku okoukal (navíc mi ze začátku byl děsně protivnej a nesnášela jsem ho). Takže jsem dlouho fandila doktůrkovi alternativní medicíny a pak mi bylo jedno, kdo si vrzne. Nejvíc, co mě pobavilo, byli doktoři. Jak šli léčit Dokka, v předu ten "nejsilnější", jako Strážci vesmíru (nebo spíš jako Kammen Rideři :-D). A všiml si i někdo jiný, že ke konci se bílý mobil změnil za černý? A i když jsem to viděla celé, trochu lituju toho času (mohla jsem si třeba číst Stmívání, myslím, že tím bych čas ztrávila smysluplněji). Nic moc 2* za občasné dobré momenty. Ale to je můj názor, zbytek tu šou miloval (ale pořád nevím proč :-D).
Lepší průměr. Začátek je velmi dobrý, prostě útěk z vězení, následně útěk "venku". Na cestě hoši ještě přiberou chytrého šunta, a tak se utíká hůř i líp. Každý z nich má za sebou svou motivaci, proč utéct (ale ona i vidina 50 miliónů jenů by pro někoho yla dostačující, ovšem pro naše hrdiny ne, ještě je tu ten důležitější motiv). Tak se tak nějak utíká. Víc jak polovinu seriálu se jim daří. Pak se začne přiostřovat, míchat se do toho psychopatická hra a seriál ztrácí na síle, kterou měl na začátku. Herci tu jsou fajn, nemusí však sednout každému. Já se na to hlavně dívala kvůli Sudovi Masakimu, neb jsem ho spíše vídávala ve vedlejších rolích a tady konečně má roli hlavní (nebo spíš jednu z hlavních). Náš nejhlavnější protagonista je ovšem Kacuragi Ataru hraný Ičiharou Hajatem; plakal stejně jako v ROOKIES, ale jinak je na něm vidět určitý, i když ne moc veliký, herecký posun. Nemyslete, že to míním zle, on nebyl špatný ani předtím, navíc má krásnou výslovnost. :-) Hraje tu dobráka od kosti, který vás svou dobrou až může rozčílit. Ale Japonci zřejmě potřebují dobré dobráky ukazovat. A pak také napravené dobráky (Kawašima Rjúsuke). Prison Break je určitě lepší (alespoň 1. série), ale tohle je japonské a má to 9 dílů a nemocnou dceru s matkou, co nedávno ještě hrála středoškolačky. Je to sporné - má to klady i zápory, naštěstí zápory nepřevažují. I když 7. a 8. díl... Mrkněte, pokud máte chuť na trochu - hodně - běhu.
Už to tolik nežeru, jako dřív. Všechny ty dojemné příběhy, pojďte z lidí vymačkat trochu slz… Hraje tam Jamašita se Sorimačim, tak jsem si říkala, že by to stálo za to. Mám za sebou 3 díly a nechytlo mě to zatím vůbec. Ale Maeda je tu dobrá, naopak Ono Ito se mi tu nelíbí vůbec, High School Debut byl i její debut a zatím tu nepředvádí nic lepšího. Jamašitovy tu ženský protipól hraje Eikura Nana a sluší jí to jako detektivce :-) Ale příběh i samotná epizodovost se mi zdají slabé. Hodně. Všechno už tu bylo a lepší. Možná seriál podhoodnocuji, ale ve srovnání s tím, jak teď hodnotím, je to adekvátní. Ale předpokládám, že se najdou masy, kterým se tohle bude velmi zamlouvat. Kupodivu ta lepší * je za 2 herečky, většinou takhle hodnotím za chlapi :-D
Je to pohádka, pohádka, na kterou do kina mohou jít i dospělí a může je to bavit. Však i mě to bavilo, ale přesto jsem se neubránila jistému zklamání. Co mi chybělo? Napětí. Vypadá to pěkně, člověk by se tam až rád procházel, herci hráli, hudba fungovala (ale už si ji nepamatuju, takže to nezapomenutelný kousek není), ale nemělo to spád. Navíc smrt Hugova otce je taková prázdná věc, muselo k ní dojít, jen aby Hugo šel na nádraží, kde se potkal… Navíc proč dostal tu knihu? Proč nedostal zpět svůj zápisník? Proč v jeho snu řetízek v jednom záběru ležel v kamení a ve druhém na pražci? A proč…? Nevím, prostě mi celkový zážitek trochu kazí spousta otázek a neuspokojená tužba po napětí nebo dobrodružství, kde člověk zapomene dýchat. Nebylo ve filmu nic, na co bych nechtěla zapomenout. Je to pěkný film. Vizuálně hezky odvedený. Ale ve 3D být přece nemusí, i 2D by mu to moc slušelo (bohužel místní kino to nabízelo jen ve 3D). Odcházela jsem z kina s lehkým zklamáním, ale přesto vím, že jsem zhlédla pěkný film zaměřený na malého diváka. Je to film bez násilí a o opravování. Pro něžnou duši akorát. Kdybych měla malého prcka, klidně bych mu to pustila. Ale už bych se na to s ním nekoukala, nesedla bych si k TV - jak se mi to občas stává, když jdu kolem a jede tam něco zajímavého - to bych šla raději uklízet.
To je špatné. To už není ono. Předchozí dva díly mám vcelku ráda (jedničku víc jak dvojku), ale tohle se mi nelíbilo. Nuda. A navíc ten dabing?! Proč mu říkala lásko? A proč měl na sobě ten kabát, co nosil i o pár století později? A co ten černoch tam? A proč…? To je fuk. Slabý díl, špatný scénář a celkově velké zklamání.
No to bylo ale drama! Ne, nesoucítila jsem ani s jedním z nich. Nešlo mi to prostě. Vždyť byly k smíchu. Chudák si našel chudáka, trpěli kvůli kravinám a že společnost je špatná a život krutý? LOL. Asi budu jediný odpůrce téhle citově chladné vydíračky psané tak dvacetiletými lidmi bez životních zkušeností s dětstvím. Na to, jak moc se scénáristé snažili být realističtí, jim realita protekla mezi prsty. Možná se pro někoho stanu bezcitná, že takhle odsuzuju a pochlebuju se utrpení chudáků ze seriálu, ale… tenhle milostný mnohoúhelník, kde to končí smrtí jednoho zúčastněného a kde konec je střižený jako americká romantika mě odpudil na chvíli od dalších "vážných" japonských seriálů, kde probíhá lidská tragédie. Za svojí blbost by postavy zasloužili postřílet. Dobře, až na Takerua, ten jedinej tak nějak ušel (ale asi byl dost v mínusu, když mu nikdo nechodil do baru kromě hlavních postav a jejich křoví, co?). Prostě se mi nelíbilo a ani nemám chuť tuhle snůšku keců někomu doporučovat. Víte, polovinu problémů by třeba vyřídila policie, že. V nemocnici si nevšimnou, že jde o domácí násilí, protože vypadá úplně stejně jako když se udeříte o roh stolu, že? Máte psychický problém? Navštivte specialistu (naštěstí Ruce tohle došlo). Ale nezapomeňte, přátelé vás nakonec pochopí a budou vás milovat až do samého konce, protože… who gives a fuck. I walked a dinosaur.
Tak nějak mě pro tuto chvíli zaujal zase svět chudí vs. bohatí, a tak proč si nepustit tady Uetu a Kamidžiho? Oba mám docela ráda, tak s chutí do nich. Jenomže pokud má člověk už za sebou pár těch japonských filmů a stejné a dokola omlívané příběhy, charaktery a osudy už jej nebaví, tak dopadne jako já; nebude se mu to moc líbit. Upřímně skoro celá 2. hvězdička je za "Rock je nejlepší". Jinak? Průměrné, podprůměrné, nudné, nic nového jsem neviděla, ani kapička obměny již viděného, a proto nelze hodnotit jinak. Chtěla jsem trochu čerstvého větru do žil, dostala jsem zasmrádlý teplý vzduch, co se line z veřejných záchodků. Ale ano, Alice měla pěkné hadříky, většinou.
Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!".
Zajímavý námět, ale naprosto promarněný roztahaností, mdlou výplní a zbytečnými řečmi. Seriál má šest dílů a i to se mi zdá příliš mnoho. Kdyby to byl dvou hodinový film, měl větší spád a údernost, věřím, že by to bylo mnohem lepší. Aja Ueto a Masaaki Učino jako pár byli fajn, ale jen v podobě, kdy mladí Ueto kolidovala se starším Učinem. Jinak čistě mladá dvojice zase tak úžasná na "pozorování" nebyla. Vážně jsem se na to těšila, ale tak slabé zpracování jsem nečekala. Ale třeba se to někomu zalíbí.
Vcelku osvěžující speciál, který není tak prostoduchý, aby mohl někoho urazit, a navíc se tu potkáváme se spoustou herců, kteří tu mají svůj "výkřik". Jako film je to průměrný (v některých velmi řídkých částech i nadprůměrný) a zhlédnout ho určitě neuškodí, i kdyby si to člověk rozdělil na více částí a nedíval se najednou. Pomalý rozjezd, pak se dostáváme k zápletce, kde zjišťujeme, že to jen zakrývá jinou zápletku. Není to marný. :-)
Typický scénář - lhářka lže, ale není špatná v hloubi duše. Nalže se někomu do baráku, tam ji všichni začnou mít rádi a i ten, který chtěl o ruku požádat jinou. Zvláštní. Začnete mít rádi člověka, který lže a rozhodně vám neusnadňuje život jen proto, že udělá pár věcí… odhodíte holku, kterou jste chtěli požádat o ruku a kterou znáte déle. No, tak jo, ok, vaše láska nebyla tak žhavá. Začátek mě vůbec nevzal, naopak dost nudil, naštěstí u středu a hlavně za ním to začalo být lepší, dokonce i něco pobavilo, hrála lepší hudba. No a konec byl jasný. Všechno se přizná, všechno se odpustí, ale slečně přesto odchází, aby… ale no tak, že spoileruju? Vždyť je to klišé film, komu není jasné, jak to skončí ve chvíli, co se ti dva potkávají ve vlaku? Slabé 3*.
To bylo ještě horší než film z roku 2010 a to tvůrci slibovali, jak svou chybu roku 2010 tímto filmem napraví. A ono prd. Naprostá ztráta času i peněz do filmu vložených. Animace byla pěkná jen u věcí, lidi mi přišli jako v The Sims. A na konci se to muselo zvrtnou v Bionicle. Ježíši proč? Je to slátanina nejvyššího řádu. Je to vlastně o tom, kterak ženská se prala s ženskou, aby ta jedna najala holčinu, aby se ta holčina spřátelila s další holčinou a spolu špehovali nesmrtelného kluka, který stejně umře, a vy po celou tu dobu netušíte, která bije. Pak se udělá rodinné setkání, kde se pokusná morčata promění v příšerky z Underwordu a vy si pískáte a říkáte, proč jsem proboha tomu věnoval ten čas?! A ještě na to koukal v Blu-ray kvalitě? Strašlivá slabota. Ani ty boje mě moc nebraly, vypadala to, jako když si pouštíte hru a na začátku jsem nějaká ta videa, kde bojují postavičky, za které pak můžete hrát. Je to zklamání.
Pěkný příběh bez násilí vypravován. Čas plyne, ani nevíte jak, přicházejí vymoženosti, city, pouta. Koukáte, něco vás může dojmout, něco pobavit, něco odradit. Ale je to dobový film s vy tohle všechno vidíte v kabátu 50. let japonských. Smícháte všechny možné příběhy, protože jeden je málo, doufáte, že všechny dopadnou dobře, nebo alespoň uspokojivě. Všechno se daří, lidí společně sledují televizi, lidé tady ještě nezačali tolik ignorovat kolemjdoucí život. A je příjemné na to koukat. Ano, líbilo se.
Rozhodně to není seriál bez much, začátek mě dokonce ani nijak zvlášť nebral, ale jak to pokračovalo, tak mě to prostě pohltilo a já nemohla skončit s koukáním. Druhou polovinu seriálu jsem zhlédla najednou a jsem strašně ráda, že jsem na to nekoukala v době, kdy to vycházelo, protože to čekání na další díl by mě zabilo. Macušima, i když zase jako učitelka – jinak ji snad ani neznám –, opravdu zaperlila. Konečně mi přišlo, že z ní byl vymáčknut všechen herecký talent, co má. K tomu ji skvěle doplňoval můj nejoblíbenější japonský herec a já si mohla chrochtat. Kdo je pachatelem? O co opravdu šlo? A všechno začalo sobeckostí… Až do samého konce jsem měnila názor na to, kdo je pachatelem, a na konci mě to opravdu překvapilo, kdo byl skutečným pachatelem. Jak říká náš Slavík: „To jsem opravdu nečekal.“ A to se mi dlouho nestalo.
Takový pěkný romantický příběh se scifi prvky. Některé ty holky tam byly na zabití, ale přežijeteje, protože cestujete časem a chcete zachránit svět a svou milovanou, ne? :-) Občas mě to moc nebralo, ale naopak někdy to bylo milé a zajímavé. Není na škodu zkusit prvních pár dílů, abyste zjistili, jestli je to váš šálek kávy. Silné 3*.
Nářez? Ne, běs. On je charakter, který by měl zemřít jako první - já se na toho usoplenýho sraba prostě nedokážu dívat! A co teprve jeho "přítelkyně"? Juno je postrach. Jedna její osobnost je vraždící maniak a rozhodně to není nic, co bych obdivovala nebo na co bych chtěla koukat. Druhá její osobnost je typická pipka, co ťuťuňuňu a já se tak stydím a tady máš obentó a pro tebe cokoliv a já tě tak lavískuju a nikdo jiný tu pro tebe není kromě mě... tenhle kus charakteru je pro chlapi, co potřebujou vládnout světu a chtjí mít po boku typickou japonskou ženu z představ minulého století. A přitom si myslím, že Jukiteru by takovou roli zastával mnohem lépe... A pak je tu ještě ten kus Juny, který mám ráda - nevraždí jak smyslů zbavená, nemluví tím svým cukrkadlovým hláskem na Jukitera, ale rozumně spolupracuje s někým dalším (ne s Jukiterem). Bohužel takových chvílí je pomálu. Nápad zajímavý, ale má na můj vkus až moc postav s charaktery, které prostě nemůžu vystát. Já bych chtěla "silného" hlavního hrdinu. Místo toho mám počůránka a psychopatku. Ne a tahle kombinace mě nebaví. A proto tak nějak mám ráda z celého anime jen dvě postavy Urjú Minene a toho policajta, co ji furt "chytá". Slabé 2*. Nic mi to nedalo, možná tak pálení žáhy...
Na začátku je to něco nového, neotřelého, co jsem v dorama ještě nepotkala. A je to zajímavé, kdo všechny jim hází klacky pod nohy a komu všemu jejich vztah otevře oči. Ale potom se motiv stále opakuje, začíná to být průhledné, takže když postavy trpí, já s nimi nikoliv, protože ta bolest nepřijde jako blesk z čistého nebe. Navíc je to nezodpovědné a takový by tento typ vztahu být neměl. Alespoň podle mého mínění. Přesto je dobrý příběh, s dobrým obsazením, s přiblblým koncem. Měla jsem tu velmi ráda maminku Miči, naopak jsem nesnášela mámu Hikara (přiblblo posedlý a slepý - tyhle typy prostě nemusím), ale zřejmě byly tak napsané a probudily emoce, jaké probudit měly. Samotný ústřední pár je zajímavý, ale nevím proč, neseděl mi k sobě nijak výjimečně. Je to drama o zakázaném vztahu v japonském prostředí, nic lehkého, ale je to dorama z kvalitních 90., které se zase tak moc nesnažily poučovat, jako to dělá dekáda následující. Proč ne - směle do toho! :-) Silné 3*.
Začátek se mi líbil víc jak anime, přišlo mi to takové živelnější, ale potom jsem se toho podivného humoru přejedla a už mě to moc nebralo. Pokud bych si měla vybrat mezi anime a hranou podobou, tak určitě hlasuju pro tu hranou. Herci byli vybráni dobře, každý se své role zhostil na výbornou. Všichni byli ujetí a nebyl problém jim to uvěřit. Ještě máme na paškále film, tak jsem zvědavá, co přinese. Ale vzhledem k tomu, že jak seriál plynul, tak i ty 20 minutové díly mě moc nebraly, tak mám pocit, že film pro mě bude velkou výzvou na dokoukání.
Milá šou, nikam nespěchající, mající všechno to japonské jemné, kulaté a nesouměrné. Není to vyslovená romantika ani komedie, jen to prostě zobrazuje, jak se dva lidé během své práce sblíží. Mohla by to být jakákoliv práce, jen tady je to okořeněné o vlezlé novináře, protože „kariérní postup“ na úkor vztahu je možný všude. Nic nového to nepřináší (jen mně prozření, že Nišidžima Hidetoši není herec, kterému bych se měla vyhýbat. Naopak Taecyeon mi dokázal, že tanec a zpěv jsou jeho prioritami, nikoliv herectví). Slabší 3*. Je to oddychové a lze na to koukat, aniž by se člověk musel rozčilovat, že kouká na nějakou nesmyslnost.
Začátek byl pro mě úchvatným, začátek vás navnadí, mrknete na hlavní hrdiny a pak se přesunete do minulosti, abyste viděli, jak vypadali za mlada, abyste viděli, co je spojuje. A pak je tu přítomnost. Napínavá. Čekáte, co bude. Chce, aby se lidé změnili. Chcete, aby se ti dva potkali. Fandíte králi. Můžete chvíli tápat. Jenomže tak nějak i na tuhle záhadu, tuhle nenávist, tenhle cíl je těch dílů moc. Je tu vyloženě několik chvil během seriálu, kdy se to táhne jako smrad. Ale naštěstí se tu pak objeví bitka, tak se můžete koukat, jak se to mlátí, nebo se objeví chvilka, kdy se naplánuje něco hrozně chytrého. Jo, tohle vaši pozornost upoutá (ačkoliv i ty boje se po několikátém opakování stávají trochu fádními). A pak je tu i trochu té středověké korejské romantiky. Minimálně. Spíš v gestech. Pláče se tu, ale netýká se to zhrzené lásky, spíše pocitu viny, nespravedlnosti. Tohle historické krimi se mi líbilo. I jeho hudba. I sympatické postavy. Ale moc dlouhé. Někdy těch intrik, hledání, běhání, křičení, slz a bouchání bylo moc.
Krátká vánočně-sentimentální záležitost, nenavodí sice vánoční atmosféru, ale ani vám ty Vánoce neznechutí. Škoda, že už se takové pořady v televizi nevysílají... btw. ta mladá Bartošová :-D
Musím uznat, že už dlouho jsem v korejském seriálu nenarazila na hrdinku, která by mě nerozčilovala. Tahle byla super! Byla od rány, nenechala si většinou, jak se lidově říká, srát na hlavu. Vlastně všechny postavy byly tak nějak fajn, nic přehnaného, bylo příjemné je vídat na obrazovce. Příběh je také zajímavý, není to drama se silnými zvraty, ale to je, řekla bych, jeho plus. Pohodová romantická komedie, kde mě začátek nadchnul, pak to šlo kolísavě dolů, a pak zase nahoru. Vůbec to není špatné. Pokud hledáte správňáckou hrdinku, tak jste určitě na správném místě. Nemluvě o tom, že fanynky DBSK tu měly miláška :-D Sem tam nezáživné, ale dá se to krásně zpracovat. Takové pěkné 3*.
Chytlo mě to. Dívala jsem se na její duševní úskalí, nechopnost se vyrovnat se smrtí a ona to hrála tak přesvědčivě, až mi z toho bylo smutno. Scotta už jsem dlouho neviděla, takže jsem ráda, že jsem ho tu zastihla, byl skvělý. V Lise jsou Phoebe ani za mák neviděla. Tohle lidské drama se mi moc líbilo - hereckými výkony, průběhem, charaktery. Tím, že je v některých případech velmi těžké si odpustit. Natalie se mi tu mnohokrát více líbila tady než v Černé labuti. Silné 4*.
Udělejte si pohodlí a nechte se unášet na vlnách moře, pohlazeni letními slunečními paprsky. Bude vás u toho bavit duo Takenouči-Sorimači. Žánr by se dal označit "za života", neboť nám seriál ukáže život pěti lidí po dobu několika měsíců. Co prožijí? Jak se pobaví? Na co přijdou? Kam bude směřovat jejich život? Popláčou si? Obyčejný japonský seriál, kde vám sice nervy nic drásat nebude, ale mohli byste si najít kamarády...
Na začátku vás Hong Gil Dong může i naštvat - takový floutek! - ale vy mu to prominete, protože jeho charisma je něco, co vás dostane. Hlavní hrdina a jeho female fatale - paráda, mají spolu opravdu rozkošné chvíle. Jak postavy loupežníků (banditů), tak i všichni, co slouží králi nebo jeho bratru jsou povedené charaktery. Mají svůj příběh, své cíle, všechno si to s sebou táhnout, proplétá se to, doplňuje, zraňuje, zabíjí. Jang Geun Suk ve vážné roli předvádí, že přece jenom v něm bude, než jen "roztomilý" čumáček v romatických komediích. Je to téměř perfektní historický seriál, kde se to bohužel ke konci trochu táhne a během sledování to občas zadrhne. Ale jinak? Doporučuji všemi deseti! Začátek patří komedii, poté se to pomalu ale jistě dramatizuje a ztemňuje, až to končí, jak to končí. Bojujeme proti šílenému králi? (perfektně zahranému...). Lepší 4*
Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka...
Prvně se musím trochu rozčílit, že postava Jukariiny první lásky tam byla naprosto zbytečná, prázdná postava, snad aby se potěšily fanynky Júsukeho, nebo aby se moc nerozčilovali fanoušci mangy (popř. anime), že vynechali něco tak důležitého. Tady to bylo něco naprosto nedůležitého, něco, co klidně mohlo být zastáno nějakou Jukariinou kamarádkou. Ale budiž. Začátek mě moc nenadchl (nevzal). Obsazení bylo, myslím, dobře vybráno (nemůžu si stěžovat). Je to příjemný film, který bych si nejspíš víc užila, kdybych neviděla anime. To ve mně totiž zanechlo mnohem víc; větší dojem. Tohle byla "jen" obyčejná romantika. Lepší 3*. A nikdy už to vidět nepořebuji, stačilo jednou. To už raději sáhnu po tom kresleném.
Zajímavá myšlenka, zajímavě provedená v zajímavé prostředí. Asi jste si už všimli převýskytu jednoho slova, které by mohlo jednoduše celý tento počin charakterizovat. Jenom, a netuším proč, mi strašně rušivý přišel vzhled postav. Je to vlastně nový start velkého příběhu.
Moje komentáře
Choegoui sarang (TV seriál) (2011)
Asi měsíc a kus před jsem viděla Protect the Boss a to se mi tedy líbilo o dost víc. Hlavní hrdina byl taky ujetý (tenhle možná o něco víc), ale je tu velký rozdíl v hrdinkách. Ta v Protect the Boss bylo o mnoho lepší. Hodně dlouho mě to nudilo. A pak přišel konec 5. epizody a začátek 6. a já si konečně řekla jo, vypadá to zajímavě. Jenomže tohle netrvalo ani do konce té 6. epizody a už jsem se zase nudila. Stále do kola to samé. Ale jsem vcelku vytrvalý člověk, tak jsem koukala dál, ačkoliv jsem se u toho výsostně nudila. Konec 10. epizody byl zase zajímavý, ale pak se to zase dalo k nudě. V 11. epizodě konečně došlo k nějakému tomu cukrování a vypadalo to vcelku pěkně, ale pak zase nuda. A 14. epizody se mohly ronit slzy. Ale proč 15. a 16. epizoda byly takový... zbytečný. Jak tak koukám na zdejší hodnocení, spoustě lidem se to líbilo, mně ne, bohužel. Nudilo mě to a i ten hlavní hrdina se mi za chvilku okoukal (navíc mi ze začátku byl děsně protivnej a nesnášela jsem ho). Takže jsem dlouho fandila doktůrkovi alternativní medicíny a pak mi bylo jedno, kdo si vrzne. Nejvíc, co mě pobavilo, byli doktoři. Jak šli léčit Dokka, v předu ten "nejsilnější", jako Strážci vesmíru (nebo spíš jako Kammen Rideři :-D). A všiml si i někdo jiný, že ke konci se bílý mobil změnil za černý? A i když jsem to viděla celé, trochu lituju toho času (mohla jsem si třeba číst Stmívání, myslím, že tím bych čas ztrávila smysluplněji). Nic moc 2* za občasné dobré momenty. Ale to je můj názor, zbytek tu šou miloval (ale pořád nevím proč :-D).
Televizní noviny (TV pořad) (1994)
odpad!Nejhorší a nejzkreslenější zprávy na českém trhu. A to jsem až do nedávna nechtěla věřit, že tomu tak je. Bohužel. To i ta prima má ty zprávy lepší...
Runaway ~Aisuru Kimi no Tame ni~ (TV seriál) (2011)
Lepší průměr. Začátek je velmi dobrý, prostě útěk z vězení, následně útěk "venku". Na cestě hoši ještě přiberou chytrého šunta, a tak se utíká hůř i líp. Každý z nich má za sebou svou motivaci, proč utéct (ale ona i vidina 50 miliónů jenů by pro někoho yla dostačující, ovšem pro naše hrdiny ne, ještě je tu ten důležitější motiv). Tak se tak nějak utíká. Víc jak polovinu seriálu se jim daří. Pak se začne přiostřovat, míchat se do toho psychopatická hra a seriál ztrácí na síle, kterou měl na začátku. Herci tu jsou fajn, nemusí však sednout každému. Já se na to hlavně dívala kvůli Sudovi Masakimu, neb jsem ho spíše vídávala ve vedlejších rolích a tady konečně má roli hlavní (nebo spíš jednu z hlavních). Náš nejhlavnější protagonista je ovšem Kacuragi Ataru hraný Ičiharou Hajatem; plakal stejně jako v ROOKIES, ale jinak je na něm vidět určitý, i když ne moc veliký, herecký posun. Nemyslete, že to míním zle, on nebyl špatný ani předtím, navíc má krásnou výslovnost. :-) Hraje tu dobráka od kosti, který vás svou dobrou až může rozčílit. Ale Japonci zřejmě potřebují dobré dobráky ukazovat. A pak také napravené dobráky (Kawašima Rjúsuke). Prison Break je určitě lepší (alespoň 1. série), ale tohle je japonské a má to 9 dílů a nemocnou dceru s matkou, co nedávno ještě hrála středoškolačky. Je to sporné - má to klady i zápory, naštěstí zápory nepřevažují. I když 7. a 8. díl... Mrkněte, pokud máte chuť na trochu - hodně - běhu.
Saikou no jinsei no owarikata (TV seriál) (2012)
Už to tolik nežeru, jako dřív. Všechny ty dojemné příběhy, pojďte z lidí vymačkat trochu slz… Hraje tam Jamašita se Sorimačim, tak jsem si říkala, že by to stálo za to. Mám za sebou 3 díly a nechytlo mě to zatím vůbec. Ale Maeda je tu dobrá, naopak Ono Ito se mi tu nelíbí vůbec, High School Debut byl i její debut a zatím tu nepředvádí nic lepšího. Jamašitovy tu ženský protipól hraje Eikura Nana a sluší jí to jako detektivce :-) Ale příběh i samotná epizodovost se mi zdají slabé. Hodně. Všechno už tu bylo a lepší. Možná seriál podhoodnocuji, ale ve srovnání s tím, jak teď hodnotím, je to adekvátní. Ale předpokládám, že se najdou masy, kterým se tohle bude velmi zamlouvat. Kupodivu ta lepší * je za 2 herečky, většinou takhle hodnotím za chlapi :-D
Hugo a jeho velký objev (2011)
Je to pohádka, pohádka, na kterou do kina mohou jít i dospělí a může je to bavit. Však i mě to bavilo, ale přesto jsem se neubránila jistému zklamání. Co mi chybělo? Napětí. Vypadá to pěkně, člověk by se tam až rád procházel, herci hráli, hudba fungovala (ale už si ji nepamatuju, takže to nezapomenutelný kousek není), ale nemělo to spád. Navíc smrt Hugova otce je taková prázdná věc, muselo k ní dojít, jen aby Hugo šel na nádraží, kde se potkal… Navíc proč dostal tu knihu? Proč nedostal zpět svůj zápisník? Proč v jeho snu řetízek v jednom záběru ležel v kamení a ve druhém na pražci? A proč…? Nevím, prostě mi celkový zážitek trochu kazí spousta otázek a neuspokojená tužba po napětí nebo dobrodružství, kde člověk zapomene dýchat. Nebylo ve filmu nic, na co bych nechtěla zapomenout. Je to pěkný film. Vizuálně hezky odvedený. Ale ve 3D být přece nemusí, i 2D by mu to moc slušelo (bohužel místní kino to nabízelo jen ve 3D). Odcházela jsem z kina s lehkým zklamáním, ale přesto vím, že jsem zhlédla pěkný film zaměřený na malého diváka. Je to film bez násilí a o opravování. Pro něžnou duši akorát. Kdybych měla malého prcka, klidně bych mu to pustila. Ale už bych se na to s ním nekoukala, nesedla bych si k TV - jak se mi to občas stává, když jdu kolem a jede tam něco zajímavého - to bych šla raději uklízet.
Underworld: Vzpoura Lycanů (2009)
To je špatné. To už není ono. Předchozí dva díly mám vcelku ráda (jedničku víc jak dvojku), ale tohle se mi nelíbilo. Nuda. A navíc ten dabing?! Proč mu říkala lásko? A proč měl na sobě ten kabát, co nosil i o pár století později? A co ten černoch tam? A proč…? To je fuk. Slabý díl, špatný scénář a celkově velké zklamání.
Rasuto furenzu (TV seriál) (2008)
No to bylo ale drama! Ne, nesoucítila jsem ani s jedním z nich. Nešlo mi to prostě. Vždyť byly k smíchu. Chudák si našel chudáka, trpěli kvůli kravinám a že společnost je špatná a život krutý? LOL. Asi budu jediný odpůrce téhle citově chladné vydíračky psané tak dvacetiletými lidmi bez životních zkušeností s dětstvím. Na to, jak moc se scénáristé snažili být realističtí, jim realita protekla mezi prsty. Možná se pro někoho stanu bezcitná, že takhle odsuzuju a pochlebuju se utrpení chudáků ze seriálu, ale… tenhle milostný mnohoúhelník, kde to končí smrtí jednoho zúčastněného a kde konec je střižený jako americká romantika mě odpudil na chvíli od dalších "vážných" japonských seriálů, kde probíhá lidská tragédie. Za svojí blbost by postavy zasloužili postřílet. Dobře, až na Takerua, ten jedinej tak nějak ušel (ale asi byl dost v mínusu, když mu nikdo nechodil do baru kromě hlavních postav a jejich křoví, co?). Prostě se mi nelíbilo a ani nemám chuť tuhle snůšku keců někomu doporučovat. Víte, polovinu problémů by třeba vyřídila policie, že. V nemocnici si nevšimnou, že jde o domácí násilí, protože vypadá úplně stejně jako když se udeříte o roh stolu, že? Máte psychický problém? Navštivte specialistu (naštěstí Ruce tohle došlo). Ale nezapomeňte, přátelé vás nakonec pochopí a budou vás milovat až do samého konce, protože… who gives a fuck. I walked a dinosaur.
Serebu to binbô tarô (TV seriál) (2008)
Tak nějak mě pro tuto chvíli zaujal zase svět chudí vs. bohatí, a tak proč si nepustit tady Uetu a Kamidžiho? Oba mám docela ráda, tak s chutí do nich. Jenomže pokud má člověk už za sebou pár těch japonských filmů a stejné a dokola omlívané příběhy, charaktery a osudy už jej nebaví, tak dopadne jako já; nebude se mu to moc líbit. Upřímně skoro celá 2. hvězdička je za "Rock je nejlepší". Jinak? Průměrné, podprůměrné, nudné, nic nového jsem neviděla, ani kapička obměny již viděného, a proto nelze hodnotit jinak. Chtěla jsem trochu čerstvého větru do žil, dostala jsem zasmrádlý teplý vzduch, co se line z veřejných záchodků. Ale ano, Alice měla pěkné hadříky, většinou.
Jana Eyrová (2011)
Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!".
10-nen saki mo kimi ni koishite (TV seriál) (2010)
Zajímavý námět, ale naprosto promarněný roztahaností, mdlou výplní a zbytečnými řečmi. Seriál má šest dílů a i to se mi zdá příliš mnoho. Kdyby to byl dvou hodinový film, měl větší spád a údernost, věřím, že by to bylo mnohem lepší. Aja Ueto a Masaaki Učino jako pár byli fajn, ale jen v podobě, kdy mladí Ueto kolidovala se starším Učinem. Jinak čistě mladá dvojice zase tak úžasná na "pozorování" nebyla. Vážně jsem se na to těšila, ale tak slabé zpracování jsem nečekala. Ale třeba se to někomu zalíbí.
Mou yuukainante shinai (TV film) (2012)
Vcelku osvěžující speciál, který není tak prostoduchý, aby mohl někoho urazit, a navíc se tu potkáváme se spoustou herců, kteří tu mají svůj "výkřik". Jako film je to průměrný (v některých velmi řídkých částech i nadprůměrný) a zhlédnout ho určitě neuškodí, i kdyby si to člověk rozdělil na více částí a nedíval se najednou. Pomalý rozjezd, pak se dostáváme k zápletce, kde zjišťujeme, že to jen zakrývá jinou zápletku. Není to marný. :-)
Geunyeoreul midji maseyo (2004)
Typický scénář - lhářka lže, ale není špatná v hloubi duše. Nalže se někomu do baráku, tam ji všichni začnou mít rádi a i ten, který chtěl o ruku požádat jinou. Zvláštní. Začnete mít rádi člověka, který lže a rozhodně vám neusnadňuje život jen proto, že udělá pár věcí… odhodíte holku, kterou jste chtěli požádat o ruku a kterou znáte déle. No, tak jo, ok, vaše láska nebyla tak žhavá. Začátek mě vůbec nevzal, naopak dost nudil, naštěstí u středu a hlavně za ním to začalo být lepší, dokonce i něco pobavilo, hrála lepší hudba. No a konec byl jasný. Všechno se přizná, všechno se odpustí, ale slečně přesto odchází, aby… ale no tak, že spoileruju? Vždyť je to klišé film, komu není jasné, jak to skončí ve chvíli, co se ti dva potkávají ve vlaku? Slabé 3*.
Tekken Buraddo Benjensu (2011)
To bylo ještě horší než film z roku 2010 a to tvůrci slibovali, jak svou chybu roku 2010 tímto filmem napraví. A ono prd. Naprostá ztráta času i peněz do filmu vložených. Animace byla pěkná jen u věcí, lidi mi přišli jako v The Sims. A na konci se to muselo zvrtnou v Bionicle. Ježíši proč? Je to slátanina nejvyššího řádu. Je to vlastně o tom, kterak ženská se prala s ženskou, aby ta jedna najala holčinu, aby se ta holčina spřátelila s další holčinou a spolu špehovali nesmrtelného kluka, který stejně umře, a vy po celou tu dobu netušíte, která bije. Pak se udělá rodinné setkání, kde se pokusná morčata promění v příšerky z Underwordu a vy si pískáte a říkáte, proč jsem proboha tomu věnoval ten čas?! A ještě na to koukal v Blu-ray kvalitě? Strašlivá slabota. Ani ty boje mě moc nebraly, vypadala to, jako když si pouštíte hru a na začátku jsem nějaká ta videa, kde bojují postavičky, za které pak můžete hrát. Je to zklamání.
Always san-chôme no yûhi (2005)
Pěkný příběh bez násilí vypravován. Čas plyne, ani nevíte jak, přicházejí vymoženosti, city, pouta. Koukáte, něco vás může dojmout, něco pobavit, něco odradit. Ale je to dobový film s vy tohle všechno vidíte v kabátu 50. let japonských. Smícháte všechny možné příběhy, protože jeden je málo, doufáte, že všechny dopadnou dobře, nebo alespoň uspokojivě. Všechno se daří, lidí společně sledují televizi, lidé tady ještě nezačali tolik ignorovat kolemjdoucí život. A je příjemné na to koukat. Ano, líbilo se.
Kôri no sekai (TV seriál) (1999)
Rozhodně to není seriál bez much, začátek mě dokonce ani nijak zvlášť nebral, ale jak to pokračovalo, tak mě to prostě pohltilo a já nemohla skončit s koukáním. Druhou polovinu seriálu jsem zhlédla najednou a jsem strašně ráda, že jsem na to nekoukala v době, kdy to vycházelo, protože to čekání na další díl by mě zabilo. Macušima, i když zase jako učitelka – jinak ji snad ani neznám –, opravdu zaperlila. Konečně mi přišlo, že z ní byl vymáčknut všechen herecký talent, co má. K tomu ji skvěle doplňoval můj nejoblíbenější japonský herec a já si mohla chrochtat. Kdo je pachatelem? O co opravdu šlo? A všechno začalo sobeckostí… Až do samého konce jsem měnila názor na to, kdo je pachatelem, a na konci mě to opravdu překvapilo, kdo byl skutečným pachatelem. Jak říká náš Slavík: „To jsem opravdu nečekal.“ A to se mi dlouho nestalo.
Steins;Gate (TV seriál) (2011)
Takový pěkný romantický příběh se scifi prvky. Některé ty holky tam byly na zabití, ale přežijeteje, protože cestujete časem a chcete zachránit svět a svou milovanou, ne? :-) Občas mě to moc nebralo, ale naopak někdy to bylo milé a zajímavé. Není na škodu zkusit prvních pár dílů, abyste zjistili, jestli je to váš šálek kávy. Silné 3*.
Mirai nikki (TV seriál) (2011)
Nářez? Ne, běs. On je charakter, který by měl zemřít jako první - já se na toho usoplenýho sraba prostě nedokážu dívat! A co teprve jeho "přítelkyně"? Juno je postrach. Jedna její osobnost je vraždící maniak a rozhodně to není nic, co bych obdivovala nebo na co bych chtěla koukat. Druhá její osobnost je typická pipka, co ťuťuňuňu a já se tak stydím a tady máš obentó a pro tebe cokoliv a já tě tak lavískuju a nikdo jiný tu pro tebe není kromě mě... tenhle kus charakteru je pro chlapi, co potřebujou vládnout světu a chtjí mít po boku typickou japonskou ženu z představ minulého století. A přitom si myslím, že Jukiteru by takovou roli zastával mnohem lépe... A pak je tu ještě ten kus Juny, který mám ráda - nevraždí jak smyslů zbavená, nemluví tím svým cukrkadlovým hláskem na Jukitera, ale rozumně spolupracuje s někým dalším (ne s Jukiterem). Bohužel takových chvílí je pomálu. Nápad zajímavý, ale má na můj vkus až moc postav s charaktery, které prostě nemůžu vystát. Já bych chtěla "silného" hlavního hrdinu. Místo toho mám počůránka a psychopatku. Ne a tahle kombinace mě nebaví. A proto tak nějak mám ráda z celého anime jen dvě postavy Urjú Minene a toho policajta, co ji furt "chytá". Slabé 2*. Nic mi to nedalo, možná tak pálení žáhy...
Majo no joken (TV seriál) (1999)
Na začátku je to něco nového, neotřelého, co jsem v dorama ještě nepotkala. A je to zajímavé, kdo všechny jim hází klacky pod nohy a komu všemu jejich vztah otevře oči. Ale potom se motiv stále opakuje, začíná to být průhledné, takže když postavy trpí, já s nimi nikoliv, protože ta bolest nepřijde jako blesk z čistého nebe. Navíc je to nezodpovědné a takový by tento typ vztahu být neměl. Alespoň podle mého mínění. Přesto je dobrý příběh, s dobrým obsazením, s přiblblým koncem. Měla jsem tu velmi ráda maminku Miči, naopak jsem nesnášela mámu Hikara (přiblblo posedlý a slepý - tyhle typy prostě nemusím), ale zřejmě byly tak napsané a probudily emoce, jaké probudit měly. Samotný ústřední pár je zajímavý, ale nevím proč, neseděl mi k sobě nijak výjimečně. Je to drama o zakázaném vztahu v japonském prostředí, nic lehkého, ale je to dorama z kvalitních 90., které se zase tak moc nesnažily poučovat, jako to dělá dekáda následující. Proč ne - směle do toho! :-) Silné 3*.
Arakawa Under the Bridge (TV seriál) (2011)
Začátek se mi líbil víc jak anime, přišlo mi to takové živelnější, ale potom jsem se toho podivného humoru přejedla a už mě to moc nebralo. Pokud bych si měla vybrat mezi anime a hranou podobou, tak určitě hlasuju pro tu hranou. Herci byli vybráni dobře, každý se své role zhostil na výbornou. Všichni byli ujetí a nebyl problém jim to uvěřit. Ještě máme na paškále film, tak jsem zvědavá, co přinese. Ale vzhledem k tomu, že jak seriál plynul, tak i ty 20 minutové díly mě moc nebraly, tak mám pocit, že film pro mě bude velkou výzvou na dokoukání.
Boku to Star no 99 Nichi (TV seriál) (2011)
Milá šou, nikam nespěchající, mající všechno to japonské jemné, kulaté a nesouměrné. Není to vyslovená romantika ani komedie, jen to prostě zobrazuje, jak se dva lidé během své práce sblíží. Mohla by to být jakákoliv práce, jen tady je to okořeněné o vlezlé novináře, protože „kariérní postup“ na úkor vztahu je možný všude. Nic nového to nepřináší (jen mně prozření, že Nišidžima Hidetoši není herec, kterému bych se měla vyhýbat. Naopak Taecyeon mi dokázal, že tanec a zpěv jsou jeho prioritami, nikoliv herectví). Slabší 3*. Je to oddychové a lze na to koukat, aniž by se člověk musel rozčilovat, že kouká na nějakou nesmyslnost.
Bboori Gipeun Namoo (TV seriál) (2011)
Začátek byl pro mě úchvatným, začátek vás navnadí, mrknete na hlavní hrdiny a pak se přesunete do minulosti, abyste viděli, jak vypadali za mlada, abyste viděli, co je spojuje. A pak je tu přítomnost. Napínavá. Čekáte, co bude. Chce, aby se lidé změnili. Chcete, aby se ti dva potkali. Fandíte králi. Můžete chvíli tápat. Jenomže tak nějak i na tuhle záhadu, tuhle nenávist, tenhle cíl je těch dílů moc. Je tu vyloženě několik chvil během seriálu, kdy se to táhne jako smrad. Ale naštěstí se tu pak objeví bitka, tak se můžete koukat, jak se to mlátí, nebo se objeví chvilka, kdy se naplánuje něco hrozně chytrého. Jo, tohle vaši pozornost upoutá (ačkoliv i ty boje se po několikátém opakování stávají trochu fádními). A pak je tu i trochu té středověké korejské romantiky. Minimálně. Spíš v gestech. Pláče se tu, ale netýká se to zhrzené lásky, spíše pocitu viny, nespravedlnosti. Tohle historické krimi se mi líbilo. I jeho hudba. I sympatické postavy. Ale moc dlouhé. Někdy těch intrik, hledání, běhání, křičení, slz a bouchání bylo moc.
Vůně jehličí (TV pořad) (1987)
Krátká vánočně-sentimentální záležitost, nenavodí sice vánoční atmosféru, ale ani vám ty Vánoce neznechutí. Škoda, že už se takové pořady v televizi nevysílají... btw. ta mladá Bartošová :-D
Boseureul jikyeora (TV seriál) (2011)
Musím uznat, že už dlouho jsem v korejském seriálu nenarazila na hrdinku, která by mě nerozčilovala. Tahle byla super! Byla od rány, nenechala si většinou, jak se lidově říká, srát na hlavu. Vlastně všechny postavy byly tak nějak fajn, nic přehnaného, bylo příjemné je vídat na obrazovce. Příběh je také zajímavý, není to drama se silnými zvraty, ale to je, řekla bych, jeho plus. Pohodová romantická komedie, kde mě začátek nadchnul, pak to šlo kolísavě dolů, a pak zase nahoru. Vůbec to není špatné. Pokud hledáte správňáckou hrdinku, tak jste určitě na správném místě. Nemluvě o tom, že fanynky DBSK tu měly miláška :-D Sem tam nezáživné, ale dá se to krásně zpracovat. Takové pěkné 3*.
Láska a jiné kratochvíle (2009)
Chytlo mě to. Dívala jsem se na její duševní úskalí, nechopnost se vyrovnat se smrtí a ona to hrála tak přesvědčivě, až mi z toho bylo smutno. Scotta už jsem dlouho neviděla, takže jsem ráda, že jsem ho tu zastihla, byl skvělý. V Lise jsou Phoebe ani za mák neviděla. Tohle lidské drama se mi moc líbilo - hereckými výkony, průběhem, charaktery. Tím, že je v některých případech velmi těžké si odpustit. Natalie se mi tu mnohokrát více líbila tady než v Černé labuti. Silné 4*.
Beach Boys (TV seriál) (1997)
Udělejte si pohodlí a nechte se unášet na vlnách moře, pohlazeni letními slunečními paprsky. Bude vás u toho bavit duo Takenouči-Sorimači. Žánr by se dal označit "za života", neboť nám seriál ukáže život pěti lidí po dobu několika měsíců. Co prožijí? Jak se pobaví? Na co přijdou? Kam bude směřovat jejich život? Popláčou si? Obyčejný japonský seriál, kde vám sice nervy nic drásat nebude, ale mohli byste si najít kamarády...
Hong Gil Dong (TV seriál) (2008)
Na začátku vás Hong Gil Dong může i naštvat - takový floutek! - ale vy mu to prominete, protože jeho charisma je něco, co vás dostane. Hlavní hrdina a jeho female fatale - paráda, mají spolu opravdu rozkošné chvíle. Jak postavy loupežníků (banditů), tak i všichni, co slouží králi nebo jeho bratru jsou povedené charaktery. Mají svůj příběh, své cíle, všechno si to s sebou táhnout, proplétá se to, doplňuje, zraňuje, zabíjí. Jang Geun Suk ve vážné roli předvádí, že přece jenom v něm bude, než jen "roztomilý" čumáček v romatických komediích. Je to téměř perfektní historický seriál, kde se to bohužel ke konci trochu táhne a během sledování to občas zadrhne. Ale jinak? Doporučuji všemi deseti! Začátek patří komedii, poté se to pomalu ale jistě dramatizuje a ztemňuje, až to končí, jak to končí. Bojujeme proti šílenému králi? (perfektně zahranému...). Lepší 4*
Ring (1998)
Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka...
Prckové (2009)
odpad!I když zírací sourozenci byli zajímaví... zbytek je prostě - ACH OUVEJ DÁL, PROSÍM DÁL, JÁ UŽ CHCI KONÉÉÉC. No a pak příjde kapitola dvě.
Paradaisu kisu (2011)
Prvně se musím trochu rozčílit, že postava Jukariiny první lásky tam byla naprosto zbytečná, prázdná postava, snad aby se potěšily fanynky Júsukeho, nebo aby se moc nerozčilovali fanoušci mangy (popř. anime), že vynechali něco tak důležitého. Tady to bylo něco naprosto nedůležitého, něco, co klidně mohlo být zastáno nějakou Jukariinou kamarádkou. Ale budiž. Začátek mě moc nenadchl (nevzal). Obsazení bylo, myslím, dobře vybráno (nemůžu si stěžovat). Je to příjemný film, který bych si nejspíš víc užila, kdybych neviděla anime. To ve mně totiž zanechlo mnohem víc; větší dojem. Tohle byla "jen" obyčejná romantika. Lepší 3*. A nikdy už to vidět nepořebuji, stačilo jednou. To už raději sáhnu po tom kresleném.
Pale Cocoon (video film) (2005)
Zajímavá myšlenka, zajímavě provedená v zajímavé prostředí. Asi jste si už všimli převýskytu jednoho slova, které by mohlo jednoduše celý tento počin charakterizovat. Jenom, a netuším proč, mi strašně rušivý přišel vzhled postav. Je to vlastně nový start velkého příběhu.