Po tom, co hlavní hrdina vyšel z knihkupectví Shakespeare and Company (kteréžto mne před pár dny z fotek okouzlilo) a detektiv pobíhal po Versailles, bylo jasné, že není možné jít pod nejvyšší hodnocení, přestože celek není úplně stoprocentní, ale ústřední myšlenka je něco jako Woody makes my dreams come true...zkrátka velmi osobní záležitost ;-)
Při pohledu na stopáž mne ještě před filmem začala jímat hrůza (Lukáši, to si neber osobně, jen je někdy problém zkouknout i tříminutový český amaťák). Nicméně uplynuly více než tři minuty, které nejen příjemně utekly, ale podsunuly i včas dostatečnou dávku zvědavosti, aby si už člověk počkal na rozuzlení. Myslím, že technické věci i herecké výkony se nesluší v tomto případě hodnotit. Jen roztomilá pocta giallu...s odkazem na kanibaly (scéna mě upřímně rozesmála) a stonožku (ta mě zmátla) :-* + souhlas s obitusem ohledně barviček.
Doktor vs zkutr - 100 a 1...Napětí (nejen stehů) jedničky ve dvojce ke konci střídají salo-fekal orgie, bez kterýchžto se právě decentní první díl bez problémů obešel, a přesto působil na smysly daleko intenzivněji. Kromě toho se jednalo o přínos do medicínského výzkumu, zatímco zkutřík myslí jen na sebe....
Malinká nevěrohodnost a již nepostradatelná nelogičnost a klišoidnost typu nestartuje auto, ale ty duchařské orgie na závěr za to stojí. Indonésani se s tím poprali ucházejícně, u mě vroubek jen v podobě kamery, trvám si na svém, že je zbytečné s tím takhle šermovat...Ale za typ pointy, pro kterou mám slabost 4*. (P.S. nutné sledovat v noci, za bílého dne to s vámi neudělá nic, maximálně nas..., že jste stím strávili devadesát minut života)
Takové rodinné, psychologické drama pro nenáročné, díky Schwimmerově režii a hereckým výkonům ne podprůměrné. Po takových filmech vyvstávají jen otázky, kolik ještě podobných hajzlíků a deviantů běhá po světě, a kolik holčin (i hochů) dopadne podstatně hůř než Annie...Film blízký realitě, a holky to ve 14ti nemají jednoduché J*A*S*Míku ;oP
K rozboru jako stvořené a zajímavé, ale k normálnímu dívání velmi nedoporučeno, na toto může dobrovolně koukat snad jen nějaký sebetrýznitel. Děj 0, napětí 0, emoce 0, herci ovšem dělají co můžou. Leč téma Španělů v exilu jde, asi nepřekvapivě, naprosto mimo mě.
A já myslela, že už odzvonilo béčkům, kde se těšíme na záporáka, ale musíme 40 minut přetrpět bez něj a doufat, že se nakonec přeci jen mihne, zatímco mezitím skoro o film ztratíme zájem. 2,5* ale přeci jen stylová podívaná na 5.12. a jinak mám slabost pro ten poster, takže za 3 s odřenou berličkou.
Jen další filmové znásilnění řecké mytologie a další zbytečné 3D. Když se objevili Zeus a Athena v "Xena kostýmečkách", tak jsem se studem dívala raději do tmy mimo plátno.
Nerada tu větu užívám, ale hned zkraje bylo jasné, jak tohle dopadne. Žel než s k tomu tíženému závěru dobereme, tak je nutné přetrpět martyrium ukecanosti horší než babky na návsi; číst titulky se jakš takš stihnout dá, přemýšlet nad nimi už nikoliv. Zkrátka vůbec se tento počin neslučuje s mou pomalostí vnímání:) Vtip, na to, že se jedná o komedii takmer nulový. Grant i Russell ve svých úlohách abnormálně nesympatičtí.
Přijde mi to skoro na chlup stejné jako Non si deve profanare il sonno dei morti (1974), teď už vím naprosto jistě, že zemědělci nejsou mou oblíbenou horrorovou odrůdou. Ničím zajímavý film o nákaze, jedna useknutá hlava to rozhodně nevytrhne.
Po svůdné Jenifer, další sexy divoška kanibalka. Tandem McKee&Bettis se opět vydává na tenký led, po kterém bez újmy přejdou a ještě zvládnou piruetu pouze skalní horroroví nadšenci. Celou stopáží, především pak u rodinných sezení, či střihové prolínání členů rodiny s kanibalkou, prosakuje absurdně hnusná nálada, až se člověk musí láskyplně pousmát. Že film nese i poselství je chvályhodné, ale hlavně je důležité, že se do něj dá po pár minutách bezmezně zakoukat a při podivné haťmatilce, kterou ze sebe Woman chrčením vydává, se u něj dá i bát.
Už jsem potkala milejší jeptišky. Přesto mi tento dějově plytký, atmosféricky průměrný, a tisíci plápolajícími svíčkami a loučemi vyplněný snímek, nedovolil se pořádně zakoukat ani na chvilku, natož pak se bát. Ještě scéna s "převozníkem" je dobrá, ale jakmile se ocitáme v klášteře, jde vše do (stereotypních) kytek.
Televizák, ale přesně podle předlohy, smekám. Plus si mou oblíbenou postavu vikáře střihl můj oblíbenec John McEnery, jaký to vítaný bonus. A Seymour, jakkoliv Quinnovka jde naprosto mimo mě, je tu opravdu kočka.
Hypnotická, automobilová extáze? Ale jděte. Auto, případně scény s ním, už si absolutně nevybavuju (byly vůbec nějaké?) a zhypnotizovaná jsem byla maximálně snahou (u mě nezabrala) vytvořit něco strašně megaoriginálního a geniálního. Vše mi od samého začátku přišlo vynucené jako průjem po projímadle. Postavy a jejich motivace k činům jsou podivné (jak už tu někdo psal nikdo nikoho k ničemu nenutí), ústřední vztah je méně přesvědčivý než románky v telenovelách, nebo přesvědčivý být ani nemá, proč? Explicitní násilné scény neví zda mají šokovat nebo rozesmát, to také není úplně ideální. Jediné co stojí za zmínku v kladném slova smyslu jsou hlášky Rona Perlmana, díky za pár procitnutí v té nudaagonii. Ale přiznávám, že by mě zajímala ta knižní předloha .
Tak přece nejen Vijem (http://www.csfd.cz/film/139842-viy/,http://www.csfd.cz/film/267390-vedma/) živ je horrorový žánr východní velmoci. Ač, jak píše panjosef, se nedá dost dobře Prikosnoveniye k něčemu přirovnat (příběh i provedení si jdou svou vlastní svéráznou cestou, a není proč se tomu bránit), tak kvalitativně se řadí k lepšímu průměru např. horrorové Itálie, i když nebuďte nažhavení na gore, to proboha v žádném případě. V tomto směru se jedná o střízlivý, duchařský snímek, kde se sází zásadně na atmosféru, kterou zdárně utváří i moje oblíbené kamerování "rybí oko". Povedený konec ukotvil 4*.
Pošahaní burani, zmutovaní vidláci nebo obchodníci s orgány držící své úlovky v klecích na řetězech, v chlívech s prasaty, a preventivě třeba odebírající nějakou část těla pro výstrahu. Mám čas od času na takový film náladu a Frontieres bylo velkým restem. Nicméně svým způsobem opomíjeným úmyslně, ukázky předznamenávaly, že kamera bude stát za h... Frontieres se ale za tu dobu stalo do velké míry citovaným horrorem a tak už nezbývalo, než se přemoci. Obavy se nepřekvapivě naplnily, plus to rádoby politické pozadí...no nic. Ale masakr ucházející.
S odřenýma ušima ty tři dám, pár momentů nebylo špatných, ale k nasazení plínek, jako u mnoha zdejších hodnotících, nedošlo ani zdaleka. Snad jen z Horiho budu mít noční můry, ten chlap aspiruje na nejvypatlanější postavu v novodobé horrorové historii.
Toto je tak trochu adaptace na facku, a pro ty, kdož zhltli napínavou knižní předlohu, bude film jen čajíčkem luhovaným pět vteřin. Děj je osekán o 80%, románová hlavní hrdinka je zde spíše nezajímavou vedlejší postavou, celá pointa je vyzrazená hned na začátku, dobré postavy z knihy jsou fuč a nahradily je vcelku bezcharakterní loutky. Osobně pak nejvíce postrádám albínského vikáře. Všehovšudy je zde podobnost pouze v názvu díla potažmo podniku, a ve jménech několika rolí. Kniha a film je (narozdíl od Mrtvé a živé) něco úplně jiného. Kdo ale je neznalý předlohy určitě tolik trpět nebude a vyloženě ztráta času by to pro něho být nemusela.
Pod titulem bych si představila celovečerní výtlem, těch pár uchichtnutí ani nestálo za řeč. Postavy nesympatické, vrah se za svůj mundúr určitě ještě stydí, napětí veškeré žádné. Plakát jediný pěkný, i když tak trochu klamavá reklama.
Jen kvůli Rose jsem se protrpěla až do závěru, i když řekněme, že druhá polovina už byla alespoň o něčem. Celkově banalita zabalená do dezorientace, kdy ozvláštnění s "mrtvými" místo k atraktivitě vede ke zmatení a ztrátě zájmu (samozřejmě kromě toho, že už si počkám, jak to dopadne). K tématu "mrtvý nebo ne" bych rozhodně spíše doporučila http://www.csfd.cz/film/228777-afterlife/ s lepšími hereckými výkony a nesrovnatelně lépe budovanou atmosférou.
Sakra, kam se poděl Mojo?:( Z dvojky jsem viděla jen útržky, ale i tak si troufám říct, že trojka ji lehce překonává. Ne, že by to byl nějaký režisérský či scenáristický zázrak, ale v poslední hodince se Bay transformuje na Emmericha a točí a točí dokud se všechno kolem nezřítí, nerozpadne a neroztříští na atomy.
Pochopitelně hodnotím vysoko, když už mám režiséra v oblíbených, ale ne, proto to není;) Já bych k tomu dodala, že někdo má a někdo bohužel i kdyby se přetrhl a nahnal před kameru legii vrahů, duchů, zapálil milion svíček tak se nechytá. Carpenter i když mě nepotěšil svými Upíry a ani neoslnil Věcí, tak ví jak má vypadat horror, stačí minimum prostředků a hle, nešla jsem po filmu na wc příliš jistou chůzí...Imho prostředí léčeben potažmo nemocnic má samo o sobě své "kouzlo" tísnivosti, a mít ještě neustále v patách A.H., tak to už vůbec..
Tak, a hodnocení nebude:oP Mé nejlepší vědomí a svědomí po 20 minutách sledování rozhodly, že to vzdáváme, že nic se neubírá k tomu, aby nás tato již xtá postapokalypticko-zombie-upírská (jinde různě nakombinováno, zde vše dohromady) snaha nějak obohatila. Obzvlášť, když jsme nijak nadšeni nebyly už z 30 dní dlouhé noci, jíž zachraňovala alespoň mrazivost.
Vemte pneumatiku, rozkutálejte, pusťte si k tomu http://www.youtube.com/watch?v=UeZZ4RWW7HQ a máte to nejlepší z celého filmu. Velká očekávání bohužel nebyla naplněna ani náhodou (ale chvílema se ta potvora umí zatvářit, to se zase musí nechat).
Tvůrce má za sebou El habitento incierto, tak to už mne genialita Julie naprosto nepřekvapuje. A jestli ho baví toto schovávání (nejen) po barácích, jen ať směle pokračuje, protože toho snad nikdy nemůže být dost. Mysteriózně-thrillerové Španělsko opět boduje na celé čáře.
...aneb když obrazy obživnou. Navýsost pozoruhodná výtvarná stránka, kde skoro každý záběr sám o sobě je malbou; tohle musela být neuvěřitelná piplačka. Rekvizity z moderní doby donutí promnout si oči, hlavně pickup :-)
Je pravda, že menší zkrácení by neškodilo. Komentář narozdíl od několika zdejších přispivatelů považuji za užitečný, neboť z těch satelitních záběrů někdy ani nešlo poznat, co vlastně zachycují, a dívat se v tomto případě jen na obrázky bez mluveného slova by znamenalo snížení efektu dokumentu o polovinu. woody: To je snad samozřejmost, že jeden sáček luhuješ víckrát, otázka je, jestli si ho za pár let budeš mít čím zalít.
Moje komentáře
Půlnoc v Paříži (2011)
Po tom, co hlavní hrdina vyšel z knihkupectví Shakespeare and Company (kteréžto mne před pár dny z fotek okouzlilo) a detektiv pobíhal po Versailles, bylo jasné, že není možné jít pod nejvyšší hodnocení, přestože celek není úplně stoprocentní, ale ústřední myšlenka je něco jako Woody makes my dreams come true...zkrátka velmi osobní záležitost ;-)
Šest prstů v zeleném (amatérský film) (2012)
Při pohledu na stopáž mne ještě před filmem začala jímat hrůza (Lukáši, to si neber osobně, jen je někdy problém zkouknout i tříminutový český amaťák). Nicméně uplynuly více než tři minuty, které nejen příjemně utekly, ale podsunuly i včas dostatečnou dávku zvědavosti, aby si už člověk počkal na rozuzlení. Myslím, že technické věci i herecké výkony se nesluší v tomto případě hodnotit. Jen roztomilá pocta giallu...s odkazem na kanibaly (scéna mě upřímně rozesmála) a stonožku (ta mě zmátla) :-* + souhlas s obitusem ohledně barviček.
Lidská stonožka 2 (2011)
Doktor vs zkutr - 100 a 1...Napětí (nejen stehů) jedničky ve dvojce ke konci střídají salo-fekal orgie, bez kterýchžto se právě decentní první díl bez problémů obešel, a přesto působil na smysly daleko intenzivněji. Kromě toho se jednalo o přínos do medicínského výzkumu, zatímco zkutřík myslí jen na sebe....
Lidská stonožka (2009)
<3<3 <3 :D
Mati suri (2009)
Malinká nevěrohodnost a již nepostradatelná nelogičnost a klišoidnost typu nestartuje auto, ale ty duchařské orgie na závěr za to stojí. Indonésani se s tím poprali ucházejícně, u mě vroubek jen v podobě kamery, trvám si na svém, že je zbytečné s tím takhle šermovat...Ale za typ pointy, pro kterou mám slabost 4*. (P.S. nutné sledovat v noci, za bílého dne to s vámi neudělá nic, maximálně nas..., že jste stím strávili devadesát minut života)
Trust (2010)
Takové rodinné, psychologické drama pro nenáročné, díky Schwimmerově režii a hereckým výkonům ne podprůměrné. Po takových filmech vyvstávají jen otázky, kolik ještě podobných hajzlíků a deviantů běhá po světě, a kolik holčin (i hochů) dopadne podstatně hůř než Annie...Film blízký realitě, a holky to ve 14ti nemají jednoduché J*A*S*Míku ;oP
Válka skončila (1966)
K rozboru jako stvořené a zajímavé, ale k normálnímu dívání velmi nedoporučeno, na toto může dobrovolně koukat snad jen nějaký sebetrýznitel. Děj 0, napětí 0, emoce 0, herci ovšem dělají co můžou. Leč téma Španělů v exilu jde, asi nepřekvapivě, naprosto mimo mě.
Nesvatý (2010)
A já myslela, že už odzvonilo béčkům, kde se těšíme na záporáka, ale musíme 40 minut přetrpět bez něj a doufat, že se nakonec přeci jen mihne, zatímco mezitím skoro o film ztratíme zájem. 2,5* ale přeci jen stylová podívaná na 5.12. a jinak mám slabost pro ten poster, takže za 3 s odřenou berličkou.
Válka Bohů (2011)
Jen další filmové znásilnění řecké mytologie a další zbytečné 3D. Když se objevili Zeus a Athena v "Xena kostýmečkách", tak jsem se studem dívala raději do tmy mimo plátno.
Jeho dívka Pátek (1940)
Nerada tu větu užívám, ale hned zkraje bylo jasné, jak tohle dopadne. Žel než s k tomu tíženému závěru dobereme, tak je nutné přetrpět martyrium ukecanosti horší než babky na návsi; číst titulky se jakš takš stihnout dá, přemýšlet nad nimi už nikoliv. Zkrátka vůbec se tento počin neslučuje s mou pomalostí vnímání:) Vtip, na to, že se jedná o komedii takmer nulový. Grant i Russell ve svých úlohách abnormálně nesympatičtí.
Raisins de la mort, Les (1978)
Přijde mi to skoro na chlup stejné jako Non si deve profanare il sonno dei morti (1974), teď už vím naprosto jistě, že zemědělci nejsou mou oblíbenou horrorovou odrůdou. Ničím zajímavý film o nákaze, jedna useknutá hlava to rozhodně nevytrhne.
Žena (2011)
Po svůdné Jenifer, další sexy divoška kanibalka. Tandem McKee&Bettis se opět vydává na tenký led, po kterém bez újmy přejdou a ještě zvládnou piruetu pouze skalní horroroví nadšenci. Celou stopáží, především pak u rodinných sezení, či střihové prolínání členů rodiny s kanibalkou, prosakuje absurdně hnusná nálada, až se člověk musí láskyplně pousmát. Že film nese i poselství je chvályhodné, ale hlavně je důležité, že se do něj dá po pár minutách bezmezně zakoukat a při podivné haťmatilce, kterou ze sebe Woman chrčením vydává, se u něj dá i bát.
Dark Waters (1993)
Už jsem potkala milejší jeptišky. Přesto mi tento dějově plytký, atmosféricky průměrný, a tisíci plápolajícími svíčkami a loučemi vyplněný snímek, nedovolil se pořádně zakoukat ani na chvilku, natož pak se bát. Ještě scéna s "převozníkem" je dobrá, ale jakmile se ocitáme v klášteře, jde vše do (stereotypních) kytek.
Jamaica Inn (TV film) (1983)
Televizák, ale přesně podle předlohy, smekám. Plus si mou oblíbenou postavu vikáře střihl můj oblíbenec John McEnery, jaký to vítaný bonus. A Seymour, jakkoliv Quinnovka jde naprosto mimo mě, je tu opravdu kočka.
Drive (2011)
Hypnotická, automobilová extáze? Ale jděte. Auto, případně scény s ním, už si absolutně nevybavuju (byly vůbec nějaké?) a zhypnotizovaná jsem byla maximálně snahou (u mě nezabrala) vytvořit něco strašně megaoriginálního a geniálního. Vše mi od samého začátku přišlo vynucené jako průjem po projímadle. Postavy a jejich motivace k činům jsou podivné (jak už tu někdo psal nikdo nikoho k ničemu nenutí), ústřední vztah je méně přesvědčivý než románky v telenovelách, nebo přesvědčivý být ani nemá, proč? Explicitní násilné scény neví zda mají šokovat nebo rozesmát, to také není úplně ideální. Jediné co stojí za zmínku v kladném slova smyslu jsou hlášky Rona Perlmana, díky za pár procitnutí v té nudaagonii. Ale přiznávám, že by mě zajímala ta knižní předloha .
Prikosnoveniye (1992)
Tak přece nejen Vijem (http://www.csfd.cz/film/139842-viy/, http://www.csfd.cz/film/267390-vedma/) živ je horrorový žánr východní velmoci. Ač, jak píše panjosef, se nedá dost dobře Prikosnoveniye k něčemu přirovnat (příběh i provedení si jdou svou vlastní svéráznou cestou, a není proč se tomu bránit), tak kvalitativně se řadí k lepšímu průměru např. horrorové Itálie, i když nebuďte nažhavení na gore, to proboha v žádném případě. V tomto směru se jedná o střízlivý, duchařský snímek, kde se sází zásadně na atmosféru, kterou zdárně utváří i moje oblíbené kamerování "rybí oko". Povedený konec ukotvil 4*.
Hranice smrti (2007)
Pošahaní burani, zmutovaní vidláci nebo obchodníci s orgány držící své úlovky v klecích na řetězech, v chlívech s prasaty, a preventivě třeba odebírající nějakou část těla pro výstrahu. Mám čas od času na takový film náladu a Frontieres bylo velkým restem. Nicméně svým způsobem opomíjeným úmyslně, ukázky předznamenávaly, že kamera bude stát za h... Frontieres se ale za tu dobu stalo do velké míry citovaným horrorem a tak už nezbývalo, než se přemoci. Obavy se nepřekvapivě naplnily, plus to rádoby politické pozadí...no nic. Ale masakr ucházející.
Noroi (2005)
S odřenýma ušima ty tři dám, pár momentů nebylo špatných, ale k nasazení plínek, jako u mnoha zdejších hodnotících, nedošlo ani zdaleka. Snad jen z Horiho budu mít noční můry, ten chlap aspiruje na nejvypatlanější postavu v novodobé horrorové historii.
Jamaica Inn (1939)
Toto je tak trochu adaptace na facku, a pro ty, kdož zhltli napínavou knižní předlohu, bude film jen čajíčkem luhovaným pět vteřin. Děj je osekán o 80%, románová hlavní hrdinka je zde spíše nezajímavou vedlejší postavou, celá pointa je vyzrazená hned na začátku, dobré postavy z knihy jsou fuč a nahradily je vcelku bezcharakterní loutky. Osobně pak nejvíce postrádám albínského vikáře. Všehovšudy je zde podobnost pouze v názvu díla potažmo podniku, a ve jménech několika rolí. Kniha a film je (narozdíl od Mrtvé a živé) něco úplně jiného. Kdo ale je neznalý předlohy určitě tolik trpět nebude a vyloženě ztráta času by to pro něho být nemusela.
Evil Laugh (1988)
Pod titulem bych si představila celovečerní výtlem, těch pár uchichtnutí ani nestálo za řeč. Postavy nesympatické, vrah se za svůj mundúr určitě ještě stydí, napětí veškeré žádné. Plakát jediný pěkný, i když tak trochu klamavá reklama.
Dead Awake (2010)
Jen kvůli Rose jsem se protrpěla až do závěru, i když řekněme, že druhá polovina už byla alespoň o něčem. Celkově banalita zabalená do dezorientace, kdy ozvláštnění s "mrtvými" místo k atraktivitě vede ke zmatení a ztrátě zájmu (samozřejmě kromě toho, že už si počkám, jak to dopadne). K tématu "mrtvý nebo ne" bych rozhodně spíše doporučila http://www.csfd.cz/film/228777-afterlife/ s lepšími hereckými výkony a nesrovnatelně lépe budovanou atmosférou.
Transformers 3 (2011)
Sakra, kam se poděl Mojo?:( Z dvojky jsem viděla jen útržky, ale i tak si troufám říct, že trojka ji lehce překonává. Ne, že by to byl nějaký režisérský či scenáristický zázrak, ale v poslední hodince se Bay transformuje na Emmericha a točí a točí dokud se všechno kolem nezřítí, nerozpadne a neroztříští na atomy.
Ward, The (2010)
Pochopitelně hodnotím vysoko, když už mám režiséra v oblíbených, ale ne, proto to není;) Já bych k tomu dodala, že někdo má a někdo bohužel i kdyby se přetrhl a nahnal před kameru legii vrahů, duchů, zapálil milion svíček tak se nechytá. Carpenter i když mě nepotěšil svými Upíry a ani neoslnil Věcí, tak ví jak má vypadat horror, stačí minimum prostředků a hle, nešla jsem po filmu na wc příliš jistou chůzí...Imho prostředí léčeben potažmo nemocnic má samo o sobě své "kouzlo" tísnivosti, a mít ještě neustále v patách A.H., tak to už vůbec..
Stake Land (2010)
Tak, a hodnocení nebude:oP Mé nejlepší vědomí a svědomí po 20 minutách sledování rozhodly, že to vzdáváme, že nic se neubírá k tomu, aby nás tato již xtá postapokalypticko-zombie-upírská (jinde různě nakombinováno, zde vše dohromady) snaha nějak obohatila. Obzvlášť, když jsme nijak nadšeni nebyly už z 30 dní dlouhé noci, jíž zachraňovala alespoň mrazivost.
Rubber (2010)
Vemte pneumatiku, rozkutálejte, pusťte si k tomu http://www.youtube.com/watch?v=UeZZ4RWW7HQ a máte to nejlepší z celého filmu. Velká očekávání bohužel nebyla naplněna ani náhodou (ale chvílema se ta potvora umí zatvářit, to se zase musí nechat).
Ojos de Julia, Los (2010)
Tvůrce má za sebou El habitento incierto, tak to už mne genialita Julie naprosto nepřekvapuje. A jestli ho baví toto schovávání (nejen) po barácích, jen ať směle pokračuje, protože toho snad nikdy nemůže být dost. Mysteriózně-thrillerové Španělsko opět boduje na celé čáře.
Caravaggio (1986)
...aneb když obrazy obživnou. Navýsost pozoruhodná výtvarná stránka, kde skoro každý záběr sám o sobě je malbou; tohle musela být neuvěřitelná piplačka. Rekvizity z moderní doby donutí promnout si oči, hlavně pickup :-)
Babička (1971)
Národní klenot.
Domov aneb Kam směřuje naše cesta (2009)
Je pravda, že menší zkrácení by neškodilo. Komentář narozdíl od několika zdejších přispivatelů považuji za užitečný, neboť z těch satelitních záběrů někdy ani nešlo poznat, co vlastně zachycují, a dívat se v tomto případě jen na obrázky bez mluveného slova by znamenalo snížení efektu dokumentu o polovinu. woody: To je snad samozřejmost, že jeden sáček luhuješ víckrát, otázka je, jestli si ho za pár let budeš mít čím zalít.
Squirmfest (video film) (1989)
odpad!Fekal porno oproti kterému je Saló procházka růžovou zahradou...