Poctivě odvedené řemeslo debutujícího režiséra, jehož inspirací se evidentně staly filmy Černý jestřáb sestřelen a Útěk ze Sibiře. Na tom není vůbec nic špatného. Škoda jen, že celý film trpí lehkou nevyvážeností. Na jednu stranu doslova odzbrojuje parádními akčními scénami (osvobození Elsy, v podstatě celý útěk přes Pákistán s Talibancema v zádech), ale na druhou stranu každou chvíli ztrácí dech při vyprávění příběhu, zejména ve druhé půlce. Fandům Call of Duty dost možná ožijou vzpomínky na některé mise. A to nejen díky prostředí, ale i onomu bezhlavému nabíhaní "teroristů" do palebných pozic. Každopádně ale docela slušná akční záležitost. 70%
Oddychově zábavná taškařice ve stylu Sherlocka Holmese, od kterého opisoval nejen režisér, ale i hudební skladatel. Stejně jako u zmiňovaného Sherlocka musíte zapomenout na knižní předlohu. Anderson si to pojal po svém, takže fandové určitě ocení typické režisérovy trademarky, které - světe div se - nepůsobí v historickém kontextu filmu až tak zle. Na své si přijdou i fandové Pirátů z Karibiku, pro které si Anderson přichystal lahůdkové finále (Krakena nečekejte) a v podstatě si tím vysloužil konečných solidních 70%. A ano, chtěl bych pokračování.
Námět fajn, obsazení taky, ale bohužel samotný příběh je tak nemastně a neslaně odvyprávěn (možná i díky nezkušenosti režisérky), že to až zamrzí. Škoda. 50%
Schumacher má evidentně svá nejlepší režisérská léta za sebou. Pro Trespass ale naštěstí sehnal parádní hlavní dvojici, na které celý film stojí a pokud k tomu přičtu napínavou atmosféru (přeci jen je to pořád TEN Schumacher, který dal filmovému světu Telefonní budku nebo Volný pád), dá se tu mluvit o slušné žánrovce, která díky průběžným vysvětlovačkám a jakési závěrečné pointě dokonce dává i trochu smysl.
Film, který váhávě balancuje na hraně mezi dramatem a komedií, navíc bez překvapivé pointy a bez zásadnějších zvratů. Herecké obsazení je fajn, Rogena ale nemusím. Žádná citová vydíračka se nekonala (což budiž filmu přičteno k dobru), pár hlášek se povedlo, ale celkově to na víc než 70% nevidím.
Je vtipné, jak tvůrci vystihli (ikdyž tak trochu bizardním způsobem) podstatu dnešní mainstreamové zábavy už v sedmdesátých letech. K obrazovkám totiž nejvíc táhne násilí, nejrůznější zvrácenosti, šílená akce a v neposlední řadě hezké ženy. K béčkovosti (či možná céčkovosti) celého filmu asi není potřeba nic moc dodávat. Z dnešního pohledu působí vtipně hlavně zrychlené záběry navozující pocit vysoké rychlosti a směšné triky. Z hereckého ansámblu potěší především přítomnost Slye, který navíc hraje asi nejvtipnější postavu filmu. 50%
Spielbergova "poetika" o rodinných hodnotách a děstkém hlavním hrdinovi je zde cítit na sto honů. A ač plná klišé a očekávaných zvratů, je podána takovým způsobem, který prostě dokonale funguje. Emoce, adrenalin, srdíčko. Všechno tam bylo. Jedno z překvapení roku.
Typická žánrová blbina s digitálními žraloky a debilními teenagery. Aspoň, že na slečny herečky se dalo koukat. PS.: Ve 3D mohou být působivé tak dvě tři scény, takže kdo šel do kina na 3D, může být naštván hned dvakrát.
Pokud pominu pár logických kiksů (funkční rolby vyřazené z provozu, místy nelogické chování "věci"), lze tento prequel považovat za solidní poctu žánrové legendě, na kterou v závěrečných titulkách vcelku smysluplně navazuje. Těžko porovnávat oba filmy - originál má lepší atmosféru, nový prequel zase může stavět na digitálních efektech. V každém případě jde o povedenou záležitost, která by neměla urazit ani toho největšího fanouška původního filmu. 70%
Perfektní hudební show pro fanoušky muzikálního seriálového fenoménu a důkaz, že Lea, Cory, Naya, Kevin, Amber a další prostě UMÍ a spoustu současných popových hvězd by strčili do kapsy už jen singlem Don't stop believen. Hodnotím v podstatě jen samotný koncert. Výplň v podobě příběhů skutečných loserů z řad americké mládeže a výlevů typu "Glee mi změnilo život od základu" je nutno brát přeci jen trochu s rezervou.
Drsná rubačka bez špetky emocí a režisérova zápalu pro věc. Na jednu stranu jsem se nenudil, tleskal několika efektním soubojům (píseční muži) a pochvaloval si slušné herecké obsazení a na druhou stranu se chytal za hlavu při scénáristických kiksech a režisérově totální nenápaditosti. Bohužel i soundtrack trpí jistou nenápaditostí. Ženské publikum si může přidat hvězdu navíc za Jasonovu perfektně vyrýsovanou muskulaturu. Conan sice nepřekvapil, ale do odpadu bych ho taky neházel. 50%
Ačkoliv herní sérii prakticky neznám, hraný Tekken se mi docela líbil. Teď je tu animovaný Tekken, který ukazuje nové možnosti v animaci filmů a prakticky nemá s předchozím hraným filmem nic moc společného, až na pár postav. Epické a typicky japonské finále spolu s krátkým dodatkem uprostřed závěrečných titulků slibuje pokračování a už jen kvůli tomu dechberoucímu zpracování v to také doufám. Příběh za 3*, animace za 5*, celkově za 4*.
První tři díly Spy Kids byly snesitelné. Čtvrtý je ale už tak trochu "over the top". Rodriguez zřejmě pozřel vetší dávku halucinogenních houbiček než bylo obvyklé u předchozích dílů a vznikl paskvil, ze kterého se budou některé děti počůravat až do osmnácti. Chápu, že Spy Kids jsou určeny především pro ty menší, ale když si vezmu, že stejná kategorie chodí houfně na Harryho Pottera, pak si dovedu představit jejich reakce, když jsou z kina z téhle šílenosti. Potěší přítomnost Jessicy Alby, starých známých z předchozích dílů a Joela McHalea - seriálového Jeffa z Community. Doufám, že tohle byly poslední Spy Kids a že se Rodriguez začne plně věnovat už jen "dospělým" projektům.
Nečekaně zajímavý a zároveň depresivní film o dvou dospívajících lidech na okraji společnosti, kteří hledají způsob, jak se vypořádat s tíživou minulostí. Skvělá práce s hudbou, dobří herci a silné téma na zamyšlení. 65%
Nemám rád filmy, které divák sleduje celou dobu s částečným či úplným nepochopením a až poté si někde musí přečíst, co tím chtěl režisér vlastně říci. Ano, jsou i diváci, kteří na první shlédnutí pochopí všechny metafory, vizuální prvky a ještě v tom najdou spoustu odkazů na klasická díla. Celý film vlastně připomíná jednu dlouhou procházku artovou galerií s tématikou osudovosti spojené s očekávaným koncem světa a strachu a obav z nadcházejících událostí. Dalším problémem je nepochopitelné chování některých hlavních postav. Pochopitelná rozpolcenost Justine při svatbě přechází v hysterii a jednání, které znají spíše chovanci speciálních ústavů. Stejně tak zůstává nevysvětlena celá mytologie Melancholie, ikdyž jde pouze o jakousi metaforu něčeho, co přichází nečekaně, z čeho máme obavy. První setkání s Larsem von Trierem dopadlo hodně rozpačitě a nebudu dávat vyšší hodnocení jen proto, že je to artový film, že je to od von Triera nebo že je tam odhalená Kirsten Dunst. Melancholie je víc umělecké dílo než film a bohužel tahle forma mi až tak blízká není. 50%
U nezávislých filmů je někdy problém, že i sebelepší námět může v kombinaci s ubíjejícím tempem a absencí hudebního podkresu jednoduše nudit. To je tak trochu i případ Lůna. Meditační tempo sice nechává dost prostoru na třídění vlastních myšlenek, ale pokud už popáté sledujete ty samé statické záběry na moře, krajinu nebo dům na pláži, přestává to být účelné. Víc, než kdy jindy, jsem tlačil čas kupředu, protože mě zajímala až samotná závěrečná pointa. I ta se však ale dala víceméně předvídat už od poloviny filmu. Nerad to říkám, ale myslím si, že Hollywood by si s tímto tématem poradil lépe. Rozpačité slabší 3*.
Trailer sliboval akční jízdu ve stylu Bournea, hláškujícího Stathama, nestárnoucího De Nira a Clivea Owena s knírem. Herecká parta se sešla více než solidní, to ano, ale k žánrovým chuťovkám to má zatraceně daleko. Problémem je mírná rozvleklost a zbytečně komplikovaný děj, ve kterém se po čase začnete lehce ztrácet a v podstatě budete jen fandit Stathamovi, který na počkání zbouchá každého, kdo se mu postaví do cesty. Akční scén je sice méně, než kolik většina diváků čekala, ale zato všechny mají nadstandardní parametry, stejně jako obvod bicepsů hlavního hrdiny. Bohužel i tak pociťuji celkově lehčí zklamání, protože potenciál tu byl. A velký.
Uwe Boll dostal potřebu vyjádřit se ke kontroverznímu geopolitickému tématu a kupodivu mu to vyšlo. Sešli se mu dobří herci a ucházející scénář a ikdyž po filmařské stránce to není úplně ono (roztřesená kamera, dlouhé zmatené záběry, místy podivný střih), dá se Darfur považovat za jeden z nejlepších filmů německého režisérského samorosta. Většina "vyvražďovacích" scén překvapuje nezvyklou syrovostí a brutalitou, ale naprosto chápu jejich účel vzhledem k povaze námětu. Po výborných Tunnel Rats další solidní snímek v Bollově filmografii a další důkaz, že když Boll opravdu chce, tak umí. 70%
Režisér Favreau už dlouhodobě fušuje do všech možných žánrů, ale kombinaci westernu a scifi ještě na kontě nemá. Proto vznikli (i za pomoci strýčka Spielberga) Kovbojové a vetřelci, kteří měli dát Craigovi další skvělou šanci na roli hlavního hrdiny, Fordovi typickou "indianovskou" roli na oživení herecké kariéry a Olivii Wilde další roli osudové krásky. To se víceméně povedlo, až na to, že půlku filmu nemají v podstatě co hrát. Naopak na vizuálních efektech je vidět, že peněz bylo dostatek a že se chlapci ve studiu neflákali. Bohužel ale ani profláklá jména scénaristů a producentů nedokázala z poměrně zajímavého námětu udělat víc, než průměrnou akční jednohubku s nulovou logikou a bez jakékoliv znatelné invence. A to je vzhledem k všem zúčastněným poměrně velká škoda. 50%
Už jen kvůli tomuhle kraťasu doufám, že se značky "Call of Duty" chopí nějaké schopné studio a udělá celovečerní filmovou poctu této herní sérii. Zasloužila by si to.
Nechápu komentáře, které nadávají na kopírování britského originálu. Je to licencovaný pořad, tudíž se všemi náležitostmi originální licence Top Gearu. Je jasné, že americká verze nedosahuje kvalit britského Top Gearu (navíc je o třetinu kratší), ale v období, kdy má britský Top Gear pauzu mezi sériemi, je US verze ideální a zcela neškodnou motoristickou seriálovou výplní. Tanner s Adamem jsou fajn, Routledge trochu zaostává.
Trikaři se snažili dělat zázraky, herci se snažili mluvit s neexistujícími postavičkami a režisér raději připomínal úspěchy první Saxany, než aby přiznal, že už dávno nejde s dobou, točí čistě pro peníze a všechny své nápady a humorné scénky si vyčerpal už v sedmdesátých letech.
Vorlíček si asi myslel, že dnešní děti mají IQ 35 a v životě neviděli Harryho Pottera. Omyl. A myslím, že za vše mluví nudící se děti v kinosále, které už po půlhodině začaly buď nervózně poposedávat nebo usínat na rameni jednoho z rodičů. A slovům o tom, že když jsou peníze, tak lze udělat dobrý film snadněji, se musím opravdu upřímně vysmát. Stejně jako digitálním efektům, nehereckým výkonům všech zúčastněných, režisérovi a v neposlední řadě spoustě momentů a slovních výrazů, které nemají ve filmu pro děti co dělat. Zasloužený propadák roku, ne-li desetiletí.
Radši ani nechci vědět, kde k takovému perverznímu námětu paní režisérka přišla. Celý film má pomalé až ubíjející tempo, kterému ještě "pomáhá" nudná režie, nulová charakteristika jednotlivých postav, spousta explicitní erotiky, spousta zbytečných nicneříkajících scén, absence hudby a tak dále. Tohle byl omyl. Bohužel jsem si myslel, že by Emily Browning do špatného filmu nešla.
Dementní béčko s vizuálem průměrné videohry. Spousta renderovaných videí, laciných efektů a prostinkým příběhem na způsob "Resident Evil meets Sedm statečných". Těch pár známých hereckých tváří to bohužel nezachrání. Tohle se moc nepovedlo.
Původně jsem chtěl dát 3*, ale tak nějak nemůžu. Mám totiž problém s tím, že tady byl promrhán takřka milionový námět, zadruhé mě iritovaly ty fantasmagorické náboženské iluze (jakkoliv to bylo myšleno v nadsázce) a zatřetí tvůrci nepochopitelně zazdili romantickou linku mezi Lucy a Mapsem. Navíc závěr je jen těžko uvěřitelný. Nejde vyloženě o nepovedený film, ale výše vyjmenované skutečnosti mě prostě vadily. 50%
Druhý díl paření se nese v duchu toho prvního, přičemž to nejlepší přichází zase na konec - a to v podobě fotokoláže u závěrečných titulků. Nenudil jsem se, ale ve srovnání s jedničkou lehce slabší.
První série byla velepříjemným překvapením na poli kriminálek. Sympatický vyšetřovatelský tým, luxusní havajské prostředí, skvělý humor a v neposlední řadě spousta zajímavých "guest stars". 90% Druhá série začala tam, kde první skončila, navíc přibyli další postavy a zápletky, takže velká spokojenost.
Většinou hodnotím seriál až po celé sérii, ale vývoj zdejšího hodnocení mě přimělo k hodnocení už po pěti dílech. A právě pátý díl naplno ukázal, že Terra Nova by mohla mít daleko větší přesah než se z prvních dílů zdálo. Update: Po finále je jasno. Spousta lidí Terra Novu odstřelilo po pár dílech, ale ti, kteří byli věrni od začátku do konce, byli po zásluze odměněni epickým a promyšleným finále. Druhá série prostě být musí. Bez debat. 90%
Moje komentáře
Speciální jednotka (2011)
Poctivě odvedené řemeslo debutujícího režiséra, jehož inspirací se evidentně staly filmy Černý jestřáb sestřelen a Útěk ze Sibiře. Na tom není vůbec nic špatného. Škoda jen, že celý film trpí lehkou nevyvážeností. Na jednu stranu doslova odzbrojuje parádními akčními scénami (osvobození Elsy, v podstatě celý útěk přes Pákistán s Talibancema v zádech), ale na druhou stranu každou chvíli ztrácí dech při vyprávění příběhu, zejména ve druhé půlce. Fandům Call of Duty dost možná ožijou vzpomínky na některé mise. A to nejen díky prostředí, ale i onomu bezhlavému nabíhaní "teroristů" do palebných pozic. Každopádně ale docela slušná akční záležitost. 70%
Tři mušketýři (2011)
Oddychově zábavná taškařice ve stylu Sherlocka Holmese, od kterého opisoval nejen režisér, ale i hudební skladatel. Stejně jako u zmiňovaného Sherlocka musíte zapomenout na knižní předlohu. Anderson si to pojal po svém, takže fandové určitě ocení typické režisérovy trademarky, které - světe div se - nepůsobí v historickém kontextu filmu až tak zle. Na své si přijdou i fandové Pirátů z Karibiku, pro které si Anderson přichystal lahůdkové finále (Krakena nečekejte) a v podstatě si tím vysloužil konečných solidních 70%. A ano, chtěl bych pokračování.
Neviditelný symbol (2010)
Námět fajn, obsazení taky, ale bohužel samotný příběh je tak nemastně a neslaně odvyprávěn (možná i díky nezkušenosti režisérky), že to až zamrzí. Škoda. 50%
Trespass (2011)
Schumacher má evidentně svá nejlepší režisérská léta za sebou. Pro Trespass ale naštěstí sehnal parádní hlavní dvojici, na které celý film stojí a pokud k tomu přičtu napínavou atmosféru (přeci jen je to pořád TEN Schumacher, který dal filmovému světu Telefonní budku nebo Volný pád), dá se tu mluvit o slušné žánrovce, která díky průběžným vysvětlovačkám a jakési závěrečné pointě dokonce dává i trochu smysl.
50/50 (2011)
Film, který váhávě balancuje na hraně mezi dramatem a komedií, navíc bez překvapivé pointy a bez zásadnějších zvratů. Herecké obsazení je fajn, Rogena ale nemusím. Žádná citová vydíračka se nekonala (což budiž filmu přičteno k dobru), pár hlášek se povedlo, ale celkově to na víc než 70% nevidím.
Cesta gladiátorů 2000 (1975)
Je vtipné, jak tvůrci vystihli (ikdyž tak trochu bizardním způsobem) podstatu dnešní mainstreamové zábavy už v sedmdesátých letech. K obrazovkám totiž nejvíc táhne násilí, nejrůznější zvrácenosti, šílená akce a v neposlední řadě hezké ženy. K béčkovosti (či možná céčkovosti) celého filmu asi není potřeba nic moc dodávat. Z dnešního pohledu působí vtipně hlavně zrychlené záběry navozující pocit vysoké rychlosti a směšné triky. Z hereckého ansámblu potěší především přítomnost Slye, který navíc hraje asi nejvtipnější postavu filmu. 50%
Ocelová pěst (2011)
Spielbergova "poetika" o rodinných hodnotách a děstkém hlavním hrdinovi je zde cítit na sto honů. A ač plná klišé a očekávaných zvratů, je podána takovým způsobem, který prostě dokonale funguje. Emoce, adrenalin, srdíčko. Všechno tam bylo. Jedno z překvapení roku.
Noc žraloka 3D (2011)
Typická žánrová blbina s digitálními žraloky a debilními teenagery. Aspoň, že na slečny herečky se dalo koukat. PS.: Ve 3D mohou být působivé tak dvě tři scény, takže kdo šel do kina na 3D, může být naštván hned dvakrát.
Věc: Počátek (2011)
Pokud pominu pár logických kiksů (funkční rolby vyřazené z provozu, místy nelogické chování "věci"), lze tento prequel považovat za solidní poctu žánrové legendě, na kterou v závěrečných titulkách vcelku smysluplně navazuje. Těžko porovnávat oba filmy - originál má lepší atmosféru, nový prequel zase může stavět na digitálních efektech. V každém případě jde o povedenou záležitost, která by neměla urazit ani toho největšího fanouška původního filmu. 70%
Glee: The 3D Concert Movie (2011)
Perfektní hudební show pro fanoušky muzikálního seriálového fenoménu a důkaz, že Lea, Cory, Naya, Kevin, Amber a další prostě UMÍ a spoustu současných popových hvězd by strčili do kapsy už jen singlem Don't stop believen. Hodnotím v podstatě jen samotný koncert. Výplň v podobě příběhů skutečných loserů z řad americké mládeže a výlevů typu "Glee mi změnilo život od základu" je nutno brát přeci jen trochu s rezervou.
Barbar Conan (2011)
Drsná rubačka bez špetky emocí a režisérova zápalu pro věc. Na jednu stranu jsem se nenudil, tleskal několika efektním soubojům (píseční muži) a pochvaloval si slušné herecké obsazení a na druhou stranu se chytal za hlavu při scénáristických kiksech a režisérově totální nenápaditosti. Bohužel i soundtrack trpí jistou nenápaditostí. Ženské publikum si může přidat hvězdu navíc za Jasonovu perfektně vyrýsovanou muskulaturu. Conan sice nepřekvapil, ale do odpadu bych ho taky neházel. 50%
Tekken Buraddo Benjensu (2011)
Ačkoliv herní sérii prakticky neznám, hraný Tekken se mi docela líbil. Teď je tu animovaný Tekken, který ukazuje nové možnosti v animaci filmů a prakticky nemá s předchozím hraným filmem nic moc společného, až na pár postav. Epické a typicky japonské finále spolu s krátkým dodatkem uprostřed závěrečných titulků slibuje pokračování a už jen kvůli tomu dechberoucímu zpracování v to také doufám. Příběh za 3*, animace za 5*, celkově za 4*.
Spy Kids 4D: Stroj času (2011)
První tři díly Spy Kids byly snesitelné. Čtvrtý je ale už tak trochu "over the top". Rodriguez zřejmě pozřel vetší dávku halucinogenních houbiček než bylo obvyklé u předchozích dílů a vznikl paskvil, ze kterého se budou některé děti počůravat až do osmnácti. Chápu, že Spy Kids jsou určeny především pro ty menší, ale když si vezmu, že stejná kategorie chodí houfně na Harryho Pottera, pak si dovedu představit jejich reakce, když jsou z kina z téhle šílenosti. Potěší přítomnost Jessicy Alby, starých známých z předchozích dílů a Joela McHalea - seriálového Jeffa z Community. Doufám, že tohle byly poslední Spy Kids a že se Rodriguez začne plně věnovat už jen "dospělým" projektům.
Osamělost prvočísel (2010)
Nečekaně zajímavý a zároveň depresivní film o dvou dospívajících lidech na okraji společnosti, kteří hledají způsob, jak se vypořádat s tíživou minulostí. Skvělá práce s hudbou, dobří herci a silné téma na zamyšlení. 65%
Melancholia (2011)
Nemám rád filmy, které divák sleduje celou dobu s částečným či úplným nepochopením a až poté si někde musí přečíst, co tím chtěl režisér vlastně říci. Ano, jsou i diváci, kteří na první shlédnutí pochopí všechny metafory, vizuální prvky a ještě v tom najdou spoustu odkazů na klasická díla. Celý film vlastně připomíná jednu dlouhou procházku artovou galerií s tématikou osudovosti spojené s očekávaným koncem světa a strachu a obav z nadcházejících událostí. Dalším problémem je nepochopitelné chování některých hlavních postav. Pochopitelná rozpolcenost Justine při svatbě přechází v hysterii a jednání, které znají spíše chovanci speciálních ústavů. Stejně tak zůstává nevysvětlena celá mytologie Melancholie, ikdyž jde pouze o jakousi metaforu něčeho, co přichází nečekaně, z čeho máme obavy. První setkání s Larsem von Trierem dopadlo hodně rozpačitě a nebudu dávat vyšší hodnocení jen proto, že je to artový film, že je to od von Triera nebo že je tam odhalená Kirsten Dunst. Melancholie je víc umělecké dílo než film a bohužel tahle forma mi až tak blízká není. 50%
Lůno (2010)
U nezávislých filmů je někdy problém, že i sebelepší námět může v kombinaci s ubíjejícím tempem a absencí hudebního podkresu jednoduše nudit. To je tak trochu i případ Lůna. Meditační tempo sice nechává dost prostoru na třídění vlastních myšlenek, ale pokud už popáté sledujete ty samé statické záběry na moře, krajinu nebo dům na pláži, přestává to být účelné. Víc, než kdy jindy, jsem tlačil čas kupředu, protože mě zajímala až samotná závěrečná pointa. I ta se však ale dala víceméně předvídat už od poloviny filmu. Nerad to říkám, ale myslím si, že Hollywood by si s tímto tématem poradil lépe. Rozpačité slabší 3*.
Elitní zabijáci (2011)
Trailer sliboval akční jízdu ve stylu Bournea, hláškujícího Stathama, nestárnoucího De Nira a Clivea Owena s knírem. Herecká parta se sešla více než solidní, to ano, ale k žánrovým chuťovkám to má zatraceně daleko. Problémem je mírná rozvleklost a zbytečně komplikovaný děj, ve kterém se po čase začnete lehce ztrácet a v podstatě budete jen fandit Stathamovi, který na počkání zbouchá každého, kdo se mu postaví do cesty. Akční scén je sice méně, než kolik většina diváků čekala, ale zato všechny mají nadstandardní parametry, stejně jako obvod bicepsů hlavního hrdiny. Bohužel i tak pociťuji celkově lehčí zklamání, protože potenciál tu byl. A velký.
Darfur (2009)
Uwe Boll dostal potřebu vyjádřit se ke kontroverznímu geopolitickému tématu a kupodivu mu to vyšlo. Sešli se mu dobří herci a ucházející scénář a ikdyž po filmařské stránce to není úplně ono (roztřesená kamera, dlouhé zmatené záběry, místy podivný střih), dá se Darfur považovat za jeden z nejlepších filmů německého režisérského samorosta. Většina "vyvražďovacích" scén překvapuje nezvyklou syrovostí a brutalitou, ale naprosto chápu jejich účel vzhledem k povaze námětu. Po výborných Tunnel Rats další solidní snímek v Bollově filmografii a další důkaz, že když Boll opravdu chce, tak umí. 70%
Kovbojové a vetřelci (2011)
Režisér Favreau už dlouhodobě fušuje do všech možných žánrů, ale kombinaci westernu a scifi ještě na kontě nemá. Proto vznikli (i za pomoci strýčka Spielberga) Kovbojové a vetřelci, kteří měli dát Craigovi další skvělou šanci na roli hlavního hrdiny, Fordovi typickou "indianovskou" roli na oživení herecké kariéry a Olivii Wilde další roli osudové krásky. To se víceméně povedlo, až na to, že půlku filmu nemají v podstatě co hrát. Naopak na vizuálních efektech je vidět, že peněz bylo dostatek a že se chlapci ve studiu neflákali. Bohužel ale ani profláklá jména scénaristů a producentů nedokázala z poměrně zajímavého námětu udělat víc, než průměrnou akční jednohubku s nulovou logikou a bez jakékoliv znatelné invence. A to je vzhledem k všem zúčastněným poměrně velká škoda. 50%
Call of Duty: Operation Kingfish (2011)
Už jen kvůli tomuhle kraťasu doufám, že se značky "Call of Duty" chopí nějaké schopné studio a udělá celovečerní filmovou poctu této herní sérii. Zasloužila by si to.
Top Gear USA (TV pořad) (2010)
Nechápu komentáře, které nadávají na kopírování britského originálu. Je to licencovaný pořad, tudíž se všemi náležitostmi originální licence Top Gearu. Je jasné, že americká verze nedosahuje kvalit britského Top Gearu (navíc je o třetinu kratší), ale v období, kdy má britský Top Gear pauzu mezi sériemi, je US verze ideální a zcela neškodnou motoristickou seriálovou výplní. Tanner s Adamem jsou fajn, Routledge trochu zaostává.
Film o filmu Saxána a Lexikon kouzel (TV film) (2011)
Trikaři se snažili dělat zázraky, herci se snažili mluvit s neexistujícími postavičkami a režisér raději připomínal úspěchy první Saxany, než aby přiznal, že už dávno nejde s dobou, točí čistě pro peníze a všechny své nápady a humorné scénky si vyčerpal už v sedmdesátých letech.
Saxána a Lexikon kouzel (2011)
odpad!Vorlíček si asi myslel, že dnešní děti mají IQ 35 a v životě neviděli Harryho Pottera. Omyl. A myslím, že za vše mluví nudící se děti v kinosále, které už po půlhodině začaly buď nervózně poposedávat nebo usínat na rameni jednoho z rodičů. A slovům o tom, že když jsou peníze, tak lze udělat dobrý film snadněji, se musím opravdu upřímně vysmát. Stejně jako digitálním efektům, nehereckým výkonům všech zúčastněných, režisérovi a v neposlední řadě spoustě momentů a slovních výrazů, které nemají ve filmu pro děti co dělat. Zasloužený propadák roku, ne-li desetiletí.
Sleeping Beauty (2011)
Radši ani nechci vědět, kde k takovému perverznímu námětu paní režisérka přišla. Celý film má pomalé až ubíjející tempo, kterému ještě "pomáhá" nudná režie, nulová charakteristika jednotlivých postav, spousta explicitní erotiky, spousta zbytečných nicneříkajících scén, absence hudby a tak dále. Tohle byl omyl. Bohužel jsem si myslel, že by Emily Browning do špatného filmu nešla.
Kronika mutantů (2008)
Dementní béčko s vizuálem průměrné videohry. Spousta renderovaných videí, laciných efektů a prostinkým příběhem na způsob "Resident Evil meets Sedm statečných". Těch pár známých hereckých tváří to bohužel nezachrání. Tohle se moc nepovedlo.
Prosincoví kluci (2007)
Původně jsem chtěl dát 3*, ale tak nějak nemůžu. Mám totiž problém s tím, že tady byl promrhán takřka milionový námět, zadruhé mě iritovaly ty fantasmagorické náboženské iluze (jakkoliv to bylo myšleno v nadsázce) a zatřetí tvůrci nepochopitelně zazdili romantickou linku mezi Lucy a Mapsem. Navíc závěr je jen těžko uvěřitelný. Nejde vyloženě o nepovedený film, ale výše vyjmenované skutečnosti mě prostě vadily. 50%
Pařba v Bangkoku (2011)
Druhý díl paření se nese v duchu toho prvního, přičemž to nejlepší přichází zase na konec - a to v podobě fotokoláže u závěrečných titulků. Nenudil jsem se, ale ve srovnání s jedničkou lehce slabší.
Havaj 5-0 (TV seriál) (2010)
První série byla velepříjemným překvapením na poli kriminálek. Sympatický vyšetřovatelský tým, luxusní havajské prostředí, skvělý humor a v neposlední řadě spousta zajímavých "guest stars". 90% Druhá série začala tam, kde první skončila, navíc přibyli další postavy a zápletky, takže velká spokojenost.
Hart of Dixie (TV seriál) (2011)
Jedno z největších seriálových překvapení letošní sezony. Proto musím hodnotit už po pěti dílech.
Terra Nova (TV seriál) (2011)
Většinou hodnotím seriál až po celé sérii, ale vývoj zdejšího hodnocení mě přimělo k hodnocení už po pěti dílech. A právě pátý díl naplno ukázal, že Terra Nova by mohla mít daleko větší přesah než se z prvních dílů zdálo. Update: Po finále je jasno. Spousta lidí Terra Novu odstřelilo po pár dílech, ale ti, kteří byli věrni od začátku do konce, byli po zásluze odměněni epickým a promyšleným finále. Druhá série prostě být musí. Bez debat. 90%