Což o to, vizuál je to pěknej. Zejména určité lokace a souboje vypadají působivě. Neméně zajímavě jsou odkazy do řecké mytologie, které jsou někdy "přesnější" (Theseus zabil "Minotaura", Efialtes jako zrádce, věštkyně se spletla, když tvrdila, že se Theseus spojí s Hyperionem, rozuměj s Dareiem), někdy "méně přesnější" (úzká brána místo soutěsky v Thermopylách). Nakonec to ovšem všechno vyznívá tak prázdně a neživotně, že to hodnotím jako snadno zapomenutelný průměr.
Headhunters jsou bez debat napínavým filmem. Ke konci mně ovšem vadila přílišná vykonstruovanost celého děje, nehledě na to, že mnohé scény postrádaly vnitřní logiku. Na páteční zábavu jistě dobrá záležitost.
Snaha legitimizovat třetí odboj mě nechává chladným. Patrně proto, že šlo o menšinový jev, který by neměl zastřít, že většina národů byla pro komunismus nebo jím byla zastrašena (vyberte si).
Letošní série se mi zatím tolik nelíbila. Nevím, jestli to není tím, že v ní nefigurují Penguins, ale i tak jsem si povšiml, že tomu tentokrát chybí lepší "příběh", což je nejspíš také dáno tím, že oba celky neprocházejí většími dramatickými zvraty. Třeba závěr bude lepší než Pens/Caps, kdy se Winter Classic (přiznejme si to) příliš nevyvedl.
Viděl jsem Christiana Balea hrát Batmana, kluka v Empire of the Sun, zkrachovance v The Fighter, ale zde se mi líbil zcela nejvíce. Jeho postava táhne celý film od začátku do konce. Stručně řečeno, je naprosto nepředvídatelná a přitom strhující zároveň, a proto nepřekvapí, že vše končí tragicky.
Adorace komunistické normalizace prostřednictvím placement produktů socialismu? Kam jsme se to dostali? Trochu v tom vidím podobnost s německými filmy typu Heimat.
Doporučuji souběžně číst knihu, která vyšla letos (2011) od Arga. Zde naleznete výrazné rozšíření a prohloubení mnoha kauz a historických příkladů, i když - přiznám se - místy to pro mě bylo (nejsem studovaný ekonom) dosti těžké (a dovolím si tvrdit, že nebudu výjimka).
AB je aktualizací starých myšlenek, prezentovaných ve filmové podobě. Představa Boha jako hodináře (deismus) se tu kříží s otázkou svobodné vůle (Tomáš Akvinský) a lásky jako vše překonávajícího principu (opět reziduum křesťanství, i když tentokráte ve stylu Nebe nad Berlínem). Je snad náhodné, že se vše točí okolo politiky, když USA v r. 1776 vznikly na vlně osvícenství?
Dvě hvězdičky za zajímavé efekty, které ovšem jinak byly dosti samoúčelné. Sterilní svět, ve kterém hra na "Hitlera" a na "Boha" příliš nefunguje. Unylé výkony herců doprovázejí nesmyslné a nudné dialogy. Krom toho jsem nenašel nic nového, co by žánr Sci-Fi posouvalo alespoň o krok dál.
+ nápad - kde člověk vidí tak dlouho padat auto do vody?
- zase tak dobrý nápad to není. Imho ve srovnání s Matrixem méně inovací. Tady si člověk přijde, že "najednou je to tam", sny se staví, jako kdyby někdo psal knihy. Jenže v reálu sny nemají nejenom počátek, ale také VELICE ČASTO nemají naprosto žádnou logiku a dokonce ani žádný děj. Matrix byl možná pseudofilosofický, přesto se nevyčerpal na jediné myšlence a nakonec neměl člověk pocit, že okolo "prostého nic" (rozuměj snaha změnit vztah k otci, potažmo životní zaměření) se točí celý příběh (proč sledovat, jak se 45 minut dobývá pevnost skrývající jedno malé tajemství?). Tentokrát se mi nelíbil ani DiCaprio, který na proklétém ostrově působil mnohem více věrohodněji. Nakonec rozumím tomu, že Inception podporuje trend doby, který si zakládá na rozmazání reality. Kaufmanova Synekdocha mě zaujala mnohem více.
I přes místy syrové herecké výkony se nelze ubránit dojmu, že Tobruk směle udrží krok se světovou špičkou, byť skutečných válečných scén v něm příliš nenajdete.
Nesouvislý děj, mizerné dialogy, povětšinou špatné herecké výkony. Horká kaše je (stylizovanou) sondou do života československé mládeže na konci osmdesátých let. Otázka televizní moderátorky na člena skupiny Vitacit: "Vy studujete pedagogickou fakultu. Co říkáte na tento styl zábavy jako pedagog?" Letní filmová škola 2010
Životní etapy, životní tragédie, strach ze smrti, butterfly effect, spletenec příběhových variant....dohromady to při heslovitém popisu vypadá zajímavě, ale ve skutečnosti je to takové humanistické (až kýčovité) nic. Jared Leto hraje neuvěřitelně nepřesvědčivě, vlastně skoro ani nepoznáte, jaké emoce se to v něm vlastně odehrávají a jednotlivé možné příběhy jsou vlastně založeny na myšlence, že vše závisí na mnohdy náhodném rozhodnutí, které navždy může změnit náš život. Pomineme-li, že některé scény vypadají značně kýčovitě (život dítěte před narozením, hledání mileneckého páru v obrovském New Yorku), tak film jako celek postrádá skutečně hlubší myšlenku, čímž vlastně kopíruje zmatenost naší doby. Jediné, co totiž skutečně tematizuje je partnerská láska / partnerské vztahy, přitom tak chudý náš život skutečně není. Proč jsem nedal tři hvězdičky? Ani nevím, asi si nějaký nezaměstnaný Brazilec vařil vajíčko. Znovu už to vidět nemusím.
Naprosto nezajímavý děj nevylepšují ani nicneříkající akční scény. Ostatně - proč bych měl ve filmové podobě dostat informace, které každý průměrný Evropan již nějaký ten pátek zná?
Napínavý biják, který každému (diletantskému) znalci pozdně antické doby musí připadat krajně nekorektně ve smyslu dobových reálií. Opět se tu otevírá téma historie a film (fikce). V tomto případě na celé čáře vítězí fikce. Byť prostředí vypadá velice zajímavě (a také dosti ahistoricky), nelze zapomenout na to, že je to vše vedeno zjednodušující interpretací křesťanství, pohanství a židovství, že se hlavní hrdinka stává bojovníkem za ženská práva (což opět nemá historické opodstatnění, že se tu ukazuje naprostá zaujatost vůči tvořící se církvi (víra je pouze politická věc) a že věda vždycky vítězí nad tolerancí. Odmyslete si historické reálie a bude vás tako FIKCE bavit. Mně to bohužel příliš nešlo (profesní deformace byla příliš silná).
Abych řekl pravdu, tak jsem vůbec nepochopil, o čem ten film vůbec byl. Měla to být komedie, ale spousta momentů vtipných buď nebyla nebo jednoduše být neměla. Celé se mi to rozpadalo do menších nebo větších scének, spojených pouze motivem nemocné matky. A to ani nemluvě o celé řadě nelogičností. Byla by politická změna pro Wolfgangovu matku skutečně tak velkým šokem, zvláště poté, co se doznala, že i ona v DDR citově strádala? Bylo Německo po několika měsících tak jiné, jak ho tvůrci filmu prezentují? Stejně tak nelze říci, zda šlo o nějakou karikaturu bývalého režimu, neboť ten byl vykreslen naprosto sterilně a nevěrohodně (jakýmsi kostýmovým způsobem). Nicneříkající závěr tomu všemu nasadil podprůměrnou korunu. Nebrat!
Napínavý film s Gregory Peckem jako řízným dr. Mengelem v hlavní roli, který má ovšem jeden zásadní nedostatek - je vystavěn na předpokladu, že průměrný člověk, jakým Hitler nade vší pochybnost byl, je schopen se silou své (naklonované) osobnosti znovu dostat k moci. Vyjadřuje to jeden známý fakt, totiž že speciálně Američané Hitlera zbytečně démonizují. Každý středoškolák přeci ví, že za vzestupem Třetí říše stojí také neutěšené sociální poměry poválečného Německa.
Velice povedená sonda do vesnického života, kdesi v Rakousku-Uhersku před První světovou válkou, kterou nevnímám jako základ pro pozdější národní socialismus, jako spíše důkaz toho, že i pod slupkou přílišné slušnosti se odehrávají mezilidské vztahy, které mají daleko k nostalgii, se kterou na ně v současnosti pohlížíme. Rozhodně se nepotýkáme s nějakým velkým zlem, právě takhle to totiž v pospolitostech tohoto typu fungovalo - dusná nálada uvnitř malé komunity, napjaté mezilidské vztahy, nemanželské děti, skrývané city. Vzhledem k tomu, že jsme s Rakušáky byli v jednom státu, se dá usuzovat, že na české vesnici to vypadalo podobně - viz např. dobře popsaný proces s Anežkou Hrůzovou (Hilsneriáda).
Pokud přimhouříte obě oči nad tím, že to mělo dosti naivní závěr, tak se vám tento film bude líbit. Napětí, zápletka, skvělé herecké výkony. Nenápadný film, který stojí za to!
Opravdu velké překvapení! Arn nabízí napínavý příběh, skvělou práci s kamerou, velmi kvalitní výpravu i šermířské souboje. I přes svou délku mě udržel v napětí. Osobně tento film hodnotím výše než Království nebeské, které až příliš odkazovalo na problémy současné doby. Naopak v tomto případě se zde velice neotřelým způsobem rozvádějí motivy křesťanství, které je zde rozvedeno do dvou rozdílných poloh - napůl pohanské ve Švédsku a orientalizované ve Svaté zemi.
Takže, co to tu vlastně máme? Začněme tím, jak nám tu vznikla naprosto klišoidní romantická situace. Dva lidé se náhodně potkávají ve vlaku a mají pouze několik hodin na to, aby se seznámili. Mladý Američan, podle vzezření "romantický pohodář" (to je taková kategorie seznamovací inzerce), poznává mladou Maďarku, jejímž životním krédem je konečně najít romantický vztah s mužem, který se bude chovat (rozuměj bude mít city) jako žena. Ve výsledku tito dva lidé, slušní natolik, aby se spolu za těchto okolností ihned nevyspali, putují po romantické Vídni (všímáte si, jak toto slovo používám již poněkolikáté?) a vedou romatické a pseudofilosofické řeči o všem možném: O tom, jak i ateista dokáže soucítit s věřícími (to už bylo na mě moc), o tom, jak se nedaří najít seriózní vztah (rozuměj romantický), o tom, jak to bylo v dětství (je to vůbec zajímavé?), o tom, jak svět spěje do záhuby atp. V konečném součtu zbývá pouhé "Proč?" a moje přísaha, že filmy z kategorie "Romantický" budu vybírat ještě více pečlivěji. Hlavně již žádná klišé. A za co tedy ta jedna hvězdička? Vlastně ani sám nevím.
Komedie (?), která neurazí, ale také nijak zvlášť nenadchne. Hugh Grant umělým způsobem naznačuje životní problémy své věkové skupiny, ale dělá to až příliš prvoplánovitě a okatě, tedy jakoby podle nějaké šablony, kterou bychom měli okamžitě odhalit. Film nicméně docela utíká a člověk s radostí, že v něm něco nachází (+ typicky suchý anglický humor) na něj kouká, aby ho dokoukal. Pokud opomeneme nijakou Andie MacDowellovou, ve svém žánru je tento snímek lehký nadprůměr.
Ačkoliv se tento film odehrává v šedesátých letech minulého století, situace, kterou popisuje, je velmi aktuální. Dva lidé neustále prahnou po změně a od života chtějí vzrušení, kterého se ovšem tak trochu bojí. Jakoby tím ukazují vrtkavost vlastní existence, která nemá žádné ukotvení, a tak jedinou šancí je cesta kupředu, vstříc dobrodružstvím. Jedině změna může vyřešit palčivý problém neporozumění, dokonce i v těch nejzákladnějších otázkách. A potom se tu objeví to nechtěné břímě - dítě, které není radostí, ale překážkou k radostnému životu. Nouzový východ nemá řešení, proto končí tragicky. Sam Mendes natočil film o nás a o našich skutečných problémech.
Abych řekl pravdu, tak Tautou nemám rád, protože pořád jenom dělá ty svoje roztomilé obličeje. V Dirty Pretty Things se téhle své charakteristiky vystříhala a její herecký výkon se mi moc líbil. Velice podařený film o lidech bez domova, o kterých se v turistickém průvodci nedočtete a z pohodlného místa na vaší pohovce ani nedozvíte.
Moje komentáře
Válka Bohů (2011)
Což o to, vizuál je to pěknej. Zejména určité lokace a souboje vypadají působivě. Neméně zajímavě jsou odkazy do řecké mytologie, které jsou někdy "přesnější" (Theseus zabil "Minotaura", Efialtes jako zrádce, věštkyně se spletla, když tvrdila, že se Theseus spojí s Hyperionem, rozuměj s Dareiem), někdy "méně přesnější" (úzká brána místo soutěsky v Thermopylách). Nakonec to ovšem všechno vyznívá tak prázdně a neživotně, že to hodnotím jako snadno zapomenutelný průměr.
Lovci hlav (2011)
Headhunters jsou bez debat napínavým filmem. Ke konci mně ovšem vadila přílišná vykonstruovanost celého děje, nehledě na to, že mnohé scény postrádaly vnitřní logiku. Na páteční zábavu jistě dobrá záležitost.
Po stopách třetího odboje (TV seriál) (2010)
Snaha legitimizovat třetí odboj mě nechává chladným. Patrně proto, že šlo o menšinový jev, který by neměl zastřít, že většina národů byla pro komunismus nebo jím byla zastrašena (vyberte si).
24/7 Rangers Flyers - Road to the Winter Classic (TV seriál) (2011)
Letošní série se mi zatím tolik nelíbila. Nevím, jestli to není tím, že v ní nefigurují Penguins, ale i tak jsem si povšiml, že tomu tentokrát chybí lepší "příběh", což je nejspíš také dáno tím, že oba celky neprocházejí většími dramatickými zvraty. Třeba závěr bude lepší než Pens/Caps, kdy se Winter Classic (přiznejme si to) příliš nevyvedl.
Drsný časy (2005)
Viděl jsem Christiana Balea hrát Batmana, kluka v Empire of the Sun, zkrachovance v The Fighter, ale zde se mi líbil zcela nejvíce. Jeho postava táhne celý film od začátku do konce. Stručně řečeno, je naprosto nepředvídatelná a přitom strhující zároveň, a proto nepřekvapí, že vše končí tragicky.
Vyprávěj (TV seriál) (2009)
odpad!Adorace komunistické normalizace prostřednictvím placement produktů socialismu? Kam jsme se to dostali? Trochu v tom vidím podobnost s německými filmy typu Heimat.
George Harrison: Living in the Material World (2011)
Pro fanoušky Beatles povinnost. Nejvíce je pochopitelně nejzajímavější část Harrison a Hare Krišna.
Vzestup peněz (TV seriál) (2008)
Doporučuji souběžně číst knihu, která vyšla letos (2011) od Arga. Zde naleznete výrazné rozšíření a prohloubení mnoha kauz a historických příkladů, i když - přiznám se - místy to pro mě bylo (nejsem studovaný ekonom) dosti těžké (a dovolím si tvrdit, že nebudu výjimka).
Správci osudu (2011)
AB je aktualizací starých myšlenek, prezentovaných ve filmové podobě. Představa Boha jako hodináře (deismus) se tu kříží s otázkou svobodné vůle (Tomáš Akvinský) a lásky jako vše překonávajícího principu (opět reziduum křesťanství, i když tentokráte ve stylu Nebe nad Berlínem). Je snad náhodné, že se vše točí okolo politiky, když USA v r. 1776 vznikly na vlně osvícenství?
TRON: Legacy 3D (2010)
Dvě hvězdičky za zajímavé efekty, které ovšem jinak byly dosti samoúčelné. Sterilní svět, ve kterém hra na "Hitlera" a na "Boha" příliš nefunguje. Unylé výkony herců doprovázejí nesmyslné a nudné dialogy. Krom toho jsem nenašel nic nového, co by žánr Sci-Fi posouvalo alespoň o krok dál.
Počátek (2010)
+ nápad - kde člověk vidí tak dlouho padat auto do vody? - zase tak dobrý nápad to není. Imho ve srovnání s Matrixem méně inovací. Tady si člověk přijde, že "najednou je to tam", sny se staví, jako kdyby někdo psal knihy. Jenže v reálu sny nemají nejenom počátek, ale také VELICE ČASTO nemají naprosto žádnou logiku a dokonce ani žádný děj. Matrix byl možná pseudofilosofický, přesto se nevyčerpal na jediné myšlence a nakonec neměl člověk pocit, že okolo "prostého nic" (rozuměj snaha změnit vztah k otci, potažmo životní zaměření) se točí celý příběh (proč sledovat, jak se 45 minut dobývá pevnost skrývající jedno malé tajemství?). Tentokrát se mi nelíbil ani DiCaprio, který na proklétém ostrově působil mnohem více věrohodněji. Nakonec rozumím tomu, že Inception podporuje trend doby, který si zakládá na rozmazání reality. Kaufmanova Synekdocha mě zaujala mnohem více.
Tobruk (2008)
I přes místy syrové herecké výkony se nelze ubránit dojmu, že Tobruk směle udrží krok se světovou špičkou, byť skutečných válečných scén v něm příliš nenajdete.
Expendables: Postradatelní (2010)
odpad!Jste slepí lidi? Ten film nemá děj a akce je naprosto nezáživná. Odstrašující příklad filmového (ne)umění.
Ženy v pokušení (2010)
odpad!...takže milostný, generační čtyřúhelník?
Svatá hora (1993)
Intimní příběh, který je dobře natočený, ale jehož obsah mě příliš nezaujal. Život na Islandu zřejmě zase tak hektický není. Letní filmová škola 2010
Horká kaše (1988)
Nesouvislý děj, mizerné dialogy, povětšinou špatné herecké výkony. Horká kaše je (stylizovanou) sondou do života československé mládeže na konci osmdesátých let. Otázka televizní moderátorky na člena skupiny Vitacit: "Vy studujete pedagogickou fakultu. Co říkáte na tento styl zábavy jako pedagog?" Letní filmová škola 2010
Hvíti víkingurinn (1991)
Prolínání křesťanství a pohanství. Drsný norsko-islandský sever a jeho obyvatelé. Nečekaně dobrý film. Letní filmová škola 2010.
Pan Nikdo (2009)
Životní etapy, životní tragédie, strach ze smrti, butterfly effect, spletenec příběhových variant....dohromady to při heslovitém popisu vypadá zajímavě, ale ve skutečnosti je to takové humanistické (až kýčovité) nic. Jared Leto hraje neuvěřitelně nepřesvědčivě, vlastně skoro ani nepoznáte, jaké emoce se to v něm vlastně odehrávají a jednotlivé možné příběhy jsou vlastně založeny na myšlence, že vše závisí na mnohdy náhodném rozhodnutí, které navždy může změnit náš život. Pomineme-li, že některé scény vypadají značně kýčovitě (život dítěte před narozením, hledání mileneckého páru v obrovském New Yorku), tak film jako celek postrádá skutečně hlubší myšlenku, čímž vlastně kopíruje zmatenost naší doby. Jediné, co totiž skutečně tematizuje je partnerská láska / partnerské vztahy, přitom tak chudý náš život skutečně není. Proč jsem nedal tři hvězdičky? Ani nevím, asi si nějaký nezaměstnaný Brazilec vařil vajíčko. Znovu už to vidět nemusím.
Zelená zóna (2010)
Naprosto nezajímavý děj nevylepšují ani nicneříkající akční scény. Ostatně - proč bych měl ve filmové podobě dostat informace, které každý průměrný Evropan již nějaký ten pátek zná?
Agora (2009)
Napínavý biják, který každému (diletantskému) znalci pozdně antické doby musí připadat krajně nekorektně ve smyslu dobových reálií. Opět se tu otevírá téma historie a film (fikce). V tomto případě na celé čáře vítězí fikce. Byť prostředí vypadá velice zajímavě (a také dosti ahistoricky), nelze zapomenout na to, že je to vše vedeno zjednodušující interpretací křesťanství, pohanství a židovství, že se hlavní hrdinka stává bojovníkem za ženská práva (což opět nemá historické opodstatnění, že se tu ukazuje naprostá zaujatost vůči tvořící se církvi (víra je pouze politická věc) a že věda vždycky vítězí nad tolerancí. Odmyslete si historické reálie a bude vás tako FIKCE bavit. Mně to bohužel příliš nešlo (profesní deformace byla příliš silná).
Good bye, Lenin! (2003)
Abych řekl pravdu, tak jsem vůbec nepochopil, o čem ten film vůbec byl. Měla to být komedie, ale spousta momentů vtipných buď nebyla nebo jednoduše být neměla. Celé se mi to rozpadalo do menších nebo větších scének, spojených pouze motivem nemocné matky. A to ani nemluvě o celé řadě nelogičností. Byla by politická změna pro Wolfgangovu matku skutečně tak velkým šokem, zvláště poté, co se doznala, že i ona v DDR citově strádala? Bylo Německo po několika měsících tak jiné, jak ho tvůrci filmu prezentují? Stejně tak nelze říci, zda šlo o nějakou karikaturu bývalého režimu, neboť ten byl vykreslen naprosto sterilně a nevěrohodně (jakýmsi kostýmovým způsobem). Nicneříkající závěr tomu všemu nasadil podprůměrnou korunu. Nebrat!
People's Century (TV seriál) (1998)
Jsou to lidé, kteří dělají dějiny, nikoli králové a generálové....a ve dvacátém století zvlášť. Fantastický seriál!
Hoši z Brazílie (1978)
Napínavý film s Gregory Peckem jako řízným dr. Mengelem v hlavní roli, který má ovšem jeden zásadní nedostatek - je vystavěn na předpokladu, že průměrný člověk, jakým Hitler nade vší pochybnost byl, je schopen se silou své (naklonované) osobnosti znovu dostat k moci. Vyjadřuje to jeden známý fakt, totiž že speciálně Američané Hitlera zbytečně démonizují. Každý středoškolák přeci ví, že za vzestupem Třetí říše stojí také neutěšené sociální poměry poválečného Německa.
Bílá stuha (2009)
Velice povedená sonda do vesnického života, kdesi v Rakousku-Uhersku před První světovou válkou, kterou nevnímám jako základ pro pozdější národní socialismus, jako spíše důkaz toho, že i pod slupkou přílišné slušnosti se odehrávají mezilidské vztahy, které mají daleko k nostalgii, se kterou na ně v současnosti pohlížíme. Rozhodně se nepotýkáme s nějakým velkým zlem, právě takhle to totiž v pospolitostech tohoto typu fungovalo - dusná nálada uvnitř malé komunity, napjaté mezilidské vztahy, nemanželské děti, skrývané city. Vzhledem k tomu, že jsme s Rakušáky byli v jednom státu, se dá usuzovat, že na české vesnici to vypadalo podobně - viz např. dobře popsaný proces s Anežkou Hrůzovou (Hilsneriáda).
Return to Sender (2004)
Pokud přimhouříte obě oči nad tím, že to mělo dosti naivní závěr, tak se vám tento film bude líbit. Napětí, zápletka, skvělé herecké výkony. Nenápadný film, který stojí za to!
Arn (2007)
Opravdu velké překvapení! Arn nabízí napínavý příběh, skvělou práci s kamerou, velmi kvalitní výpravu i šermířské souboje. I přes svou délku mě udržel v napětí. Osobně tento film hodnotím výše než Království nebeské, které až příliš odkazovalo na problémy současné doby. Naopak v tomto případě se zde velice neotřelým způsobem rozvádějí motivy křesťanství, které je zde rozvedeno do dvou rozdílných poloh - napůl pohanské ve Švédsku a orientalizované ve Svaté zemi.
Před soumrakem (2004)
Takže, co to tu vlastně máme? Začněme tím, jak nám tu vznikla naprosto klišoidní romantická situace. Dva lidé se náhodně potkávají ve vlaku a mají pouze několik hodin na to, aby se seznámili. Mladý Američan, podle vzezření "romantický pohodář" (to je taková kategorie seznamovací inzerce), poznává mladou Maďarku, jejímž životním krédem je konečně najít romantický vztah s mužem, který se bude chovat (rozuměj bude mít city) jako žena. Ve výsledku tito dva lidé, slušní natolik, aby se spolu za těchto okolností ihned nevyspali, putují po romantické Vídni (všímáte si, jak toto slovo používám již poněkolikáté?) a vedou romatické a pseudofilosofické řeči o všem možném: O tom, jak i ateista dokáže soucítit s věřícími (to už bylo na mě moc), o tom, jak se nedaří najít seriózní vztah (rozuměj romantický), o tom, jak to bylo v dětství (je to vůbec zajímavé?), o tom, jak svět spěje do záhuby atp. V konečném součtu zbývá pouhé "Proč?" a moje přísaha, že filmy z kategorie "Romantický" budu vybírat ještě více pečlivěji. Hlavně již žádná klišé. A za co tedy ta jedna hvězdička? Vlastně ani sám nevím.
Čtyři svatby a jeden pohřeb (1994)
Komedie (?), která neurazí, ale také nijak zvlášť nenadchne. Hugh Grant umělým způsobem naznačuje životní problémy své věkové skupiny, ale dělá to až příliš prvoplánovitě a okatě, tedy jakoby podle nějaké šablony, kterou bychom měli okamžitě odhalit. Film nicméně docela utíká a člověk s radostí, že v něm něco nachází (+ typicky suchý anglický humor) na něj kouká, aby ho dokoukal. Pokud opomeneme nijakou Andie MacDowellovou, ve svém žánru je tento snímek lehký nadprůměr.
Nouzový východ (2008)
Ačkoliv se tento film odehrává v šedesátých letech minulého století, situace, kterou popisuje, je velmi aktuální. Dva lidé neustále prahnou po změně a od života chtějí vzrušení, kterého se ovšem tak trochu bojí. Jakoby tím ukazují vrtkavost vlastní existence, která nemá žádné ukotvení, a tak jedinou šancí je cesta kupředu, vstříc dobrodružstvím. Jedině změna může vyřešit palčivý problém neporozumění, dokonce i v těch nejzákladnějších otázkách. A potom se tu objeví to nechtěné břímě - dítě, které není radostí, ale překážkou k radostnému životu. Nouzový východ nemá řešení, proto končí tragicky. Sam Mendes natočil film o nás a o našich skutečných problémech.
Špína Londýna (2002)
Abych řekl pravdu, tak Tautou nemám rád, protože pořád jenom dělá ty svoje roztomilé obličeje. V Dirty Pretty Things se téhle své charakteristiky vystříhala a její herecký výkon se mi moc líbil. Velice podařený film o lidech bez domova, o kterých se v turistickém průvodci nedočtete a z pohodlného místa na vaší pohovce ani nedozvíte.