Nové diskuzní fórum pro fanoušky horroru.
5.12.2007 v odpoledních hodinách jsem se stal otcem. Dítěti bylo do vínku dáno jméno Ingrid, zatím si nestěžovala. Nejraději má hongkongské mlátičky, speedmetal a trio Emerson, Lake & Palmer. Seznamte se...
Mám rád techniku, moje dcera taky...
Dnes je 21.09.2007, svátek má Matouš. Alespoň to mi ohlásilo ČSFD toho dne, kdy jsem se rozhodl napsat novou verzi svého profilu. V předchozím textu bylo řečeno, že je mi 22 let, jsem vystudovaný knihkupec a že z rodného Tábora jsem prchl do Brna. Teď je mi sice o rok víc, ale jinak to pořád platí. A stále se snažím studovat na Masarykově univerzitě obor Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, i když sám skromně přiznávám, že na teorii nemám buňky, moc mne nebaví a raději bych zkusil nějakou praxi.
Můj zájem o filmy začal už ve věku, který se dá vyjádřit jednocifernou číslovkou. Seděl jsem tehdy hodiny před televizí a sledoval pohyblivé obrázky. Mým bohem byl Standa Hložek a v mé tehdejší TOP 3 se nacházely hity jako Želvy Ninja, Opičí král a všechno s Budem Spencerem a Terencem Hillem. Když mi bylo jedenáct, v blízkosti našeho baráku se otevřela videopůjčovna, naše rodina zakoupila video a to začaly ty pravé hody. Robocop. Terminátor. Komando. Kanibalové. Řbitov domácích zvířátek. Věc. Bohužel některé hity jsem v regálech míjel tak dlouho, až jim skončila práva a proto jsem do teď třeba neviděl Robot Jox nebo sérii Maniac Copů. Ještě štěstí, že existuje internet, kamarádi a zahraniční obchody s DVD.
Možná na mne sledování krváren v dětství zanechalo následky - sice jsem ještě nikoho nikde brutálně neumučil ani neznásilnil, jak by očekávali dětští psychologové, ale od svých šestnácti let silně tíhnu k horrorovému žánru. Měl jsem to štěstí, že se mi podařilo seznámit s dvojicí českých "guruů" horroru -
Obitusem a
Apachem, díky jejichž doporučení mě neminuly některé výborné filmy, kterých bych si jinak možná nikdy nevšiml. Od roku 2004 se také z velké části díky nim pořádá minifestival THS (Tradiční Horrorový Sraz), o kterém si můžete přečíst na jejich blozích. Do dnešního dne jsem viděl kolem tisícovky horrorů, což sice není nějaké závratné číslo, ale i tak jsem na to celkem pyšný.
Kolem sedmnácti na České televizi běžela Princezna Mononoke, později jsem si sehnal Noir a Hellsing a nastalo mé asi tříměsíční "kreslené období." V té době také vznikla moje ikonka - jde o Kanu z poetického seriálu Haibane Renmei. Ale jednostranné zaujetí na anime mne naštěstí brzo opustilo a já se dále mohl věnovat všem žánrům, které k nám distributoři vozili.
V současnosti se mi na obrazovce začínají objevovat převážně asiaté. Rozhodl jsem se zkouknout kompletní filmografii Stephena Chowa, což se mi docela daří (viz. má hodnocení a komentáře u filmů, které mám za sebou). Rozhodně neopovrhnu novinkami z Hong Kongu, v nichž se vyskytuje buď "znovuzrozený" Donnie Yen, Nicholas Tse nebo Andy Lau. A začínám si také rozšiřovat obzory v jihokorejské kinematografii - Kim Ki-Duk, Bong Joon-ho atd.
V létě roku 2005 jsem se zúčastnil natáčení nízkorozpočtového undergroundového horrorového (a nutno říct, že dost špatného) seriálu Hodně divné příběhy, kde vystupuji v epizodě Absolvent v roli režisérem poeticky nazvané "debil s rovnátky". Svůj výkon bych skromně ohodnotil jako příšerný, ale přesto bych se rád ještě někdy před kamerou objevil. Chcete mne? :)
A sám nosím v hlavě pár námětů, které by šly i v amatérských podmínkách uvést do reality a výsledek by nemusel vypadat nejhůř. Ale nemám techniku ani kontakty na lidi, co ji mají, ani peníze, abych si ji koupil. Vypadá to trochu beznadějně. Takže pokud máte nějakou slušnou kameru a chcete udělat dobrý skutek, ozvěte se mi do pošty. Uvedu vás v titulkách. :)
Nemám problém skoro s žádným žánrem až na :
rakouské a německé romantické filmy - neznám nic otravnějšího a zbytečnějšího
obdobím neorealismu - až na pár zástupců mne všechny snímky z téhle doby posílají do hlubokého spánku
porno - nuda nuda, šeď šeď. V té kupě srágor se jen těžko hledá něco výjimečného...
Jak hodnotím:
***** - moje srdcovky, geniální filmy, které si vždy rád pustím a neodtrhnu se od obrazovky, dokud nezmizí poslední titulek (eventuálně nepochopitelná geniální díla)
**** - filmy, které mne něčím zaujaly, můžu je vidět vícekrát a pořád mne baví, případně snímky, které ve mne zanechaly hluboký dojem, ale už je nikdy nechci vidět znovu (např. Andrej Rublev :)
*** - tři hvězdičky získá film, který se mi líbí, ale nemám touhu ho ještě někdy vidět
** - film, který mne neoslovil, ale dokázal jsem se na něj podívat bez újmy na zdraví či psychice
* - tyhle filmy jsou na hranici stravitelnosti, sice jsem je přežil, ale bylo to dost o štěstí
odpad! - jeden z důvodů, proč lidi páchají sebevraždy, nikdy více (eventuálně nepochopitelná geniální díla)
Last.fm index:
TOP 20 horrorů a strašidelných filmů (by Kordus):
