claudel
Michal Fridrich
okres Hodonín
Velký filmový nadšenec
email pozpátku: tuaffurt (a) seznam.cz
30 bodů
okres Hodonín
Velký filmový nadšenec
email pozpátku: tuaffurt (a) seznam.cz
30 bodů
Moje komentáře
Coach, Le (2009)
Komedie, která nepřinese nic nového, ale stejně pobaví a rozesměje. Dvojice Berry-Rouve se výborně doplňuje a nahrává si na vzájemné smeče. Devadesát minut je přiměřená doba na "manažerskou komedii". A samozřejmě nechybí asijská delegace, s níž se má uzavřít bombastický obchod. V tomhle si Francouzi nezadají s Američany. Přesto slušná zábava.
Adamova jablka (2005)
Nevšední snímek se spoustou absurdních situací a s úžasně vykreslenými figurkami.
Uchazeč (2008)
Výborný dánský thriller, u kterého jsem se ani vteřinu nenudil. Možná v něm bylo ale až moc zvratů najednou. Nikolaj Lie Kaas jako vždy ve formě s nasraným výrazem ve tváři.
Smrtonosná past 4.0 (2007)
Zábavná akční podívaná pod taktovkou Lena Wisemana s úsměv vyvolávajícím Justinem Longem a úžasně odporným Timothy Olyphantem. Kevina Smithe beru jako bonus.
Divoška (2008)
Roztomilá blbůstka na nedělní odpoledne, lze sledovat i jen jedním okem :)
Jumper (2008)
Průměrné akční sci-fi, které má několik plusů - Jamie Bella, docela slušný závěr, hvězdičku z O.C., pasáž z Říma. A těch minusů bude asi možná stejný počet - slabý scénář, Hayden Christensen, vlasy S. Jacksona, dějová linka s matkou, nedostatek akce. Suma sumárům čistý průměr, no, viděl jsem i horší filmy podobného typu.
Posedlost (1981)
Andrzej Zulawski pro mě představuje jednoho z nejsvéráznějších režisérů. Zatím jsem viděl pouze dva z jeho snímků, každý z nich byl originální a nezvyklý. Někde jsem se dočetl, že v Polsku byly jeho filmy přijímány vždy rozporuplně a je považován za kontroverzního tvůrce. Jeho Posedlost se mi těžce hodnotí, přemýšlím nad ní, ale přiznám se, že jsem smysl asi nepochopil dostatečně, nabízí se mi několik výkladů, z nichž některé jsou zachyceny v místních komentářích, nicméně se domnívám, že nejlépe to ví asi sám režisér. Isabelle Adjani předvádí fantastický výkon, scéna z průchodu se snad každému vryje do paměti.
Bolest bez příčiny (2009)
Pěkný německý film s Tilem Schweigerem, jenž točí filmy jako o závod, ale evidentně sází na kvalitu. Nejdojemnější aspekt filmu pro mě představuje ryzí přátelství mezi Markem a Alexandrem.
Půlnoc v Paříži (2011)
Asi se budu opakovat, ale Woody Allen je génius. Půlnoc v Paříži jsem v krátkém časovém rozmezí viděl podruhé a po druhém zhlédnutí jsem si ji posunul do své osobní desítky. Dokonalé propojení přítomnosti a minulosti, o což se mnozí čeští i zahraniční tvůrci marně snaží, potvrzuje, že Woody má bohatou fantazii a bohatý všeobecný přehled, což vyžaduje rovněž od diváka. Pokud divákovi nic neříkají jména Fitzgerald, Steinová či Buńuel, nemá vůbec smysl, aby na tenhle film chodil do kina. A především chytne za srdce snílky a romantiky, kteří by se chtěli vrátit do dob minulých a plkat s Dalím o nosorožcích a rozteklých hodinách, diskutovat s Hemingwayem o smrti či se přít s Gaugainem, zda to bylo v Paříži lepší v 19. století nebo v renesanci. Nakonec však nejspíš všichni dospějí k podobnému závěru, jako hlavní hrdina. Woody na nás chrlí jeden vtip za druhým, především z úst Owena Wilsona, jenž podle mě předvedl nejlepší výkon své kariéry, za což si vysloužil nominaci na Zlatý globus. Z celého srdce mu tu cenu přeji, jakož samozřejmě i Woodymu za režii a především za scénář. Ještě dlouho budu vzpomínat na vtípek o Kublajchanovi či vylévání srdce surrealistům. Bravo, bravo, bravo!
Tajemství staré bambitky (TV film) (2011)
Veselá pohádka či politická satira? Nejspíš obé. Já jsem se však náramně bavil a spravil si chuť po včerejším trpkém zklamání se Šafránkovou a spol. Velký plus bambitky spočívá ve vynikajícím obsazení, jemuž vévodí můj oblíbenec Lábus.
Nevěsta s nejkrásnějšíma očima (1975)
Zvláštní pohádka, jestli se vůbec dá nazvat pohádkou. Bulharský prvek všemu dodal specifický punc, místy je to trošku nuda. Myslím si, že děti do 12ti let tato pohádka nemůže zaujmout.
Čertova nevěsta (2011)
Pohádka, která mě narozdíl od štědrovečerní pohádky Micimutr mile překvapila. Zdeněk Troška u mě tentokrát zabodoval s tím, že se mu alespoň trochu podařilo ve mně vyvolat pocit, že sleduji klasickou pohádku. František Němec bezkonkurenční, škoda, že nedostal větší prostor, stejně jako samotné peklo a čerti v něm.
Micimutr (2011)
Těšil jsem se na štědrovečerní pohádku, že to snad tentokrát vyjde a nepůjde o další rozpačitý pokus. Bohužel, nevyšlo to, i když to tak po prvních deseti minutách nevypadalo. Tak zase za rok...
Občanská výchova (2004)
Výborný německý snímek, jejž utáhnou v podstatě celou stopáž čtyři herci. Daniela Bruhla považuji za velký herecký a jazykový talent, na jeho výborné výkony jsem již zvyklý, Julii Jentsch jsem viděl poprvé a Stipa Ercega jsem si bohužel výrazně nezapamatoval v Baader Meinhof Komplex. Všichni tři však předvádějí přesvědčivé výkony, jejich postavy si postupně získávaly mé sympatie čím dál víc. Především mě strhla druhá půlka filmu, jež je vyplněna řadou diskusí a polemik a mírným milostným napětím. Pod mnoha názory ve snímku uvedenými bych se s chutí podepsal a nejvíce se mi líbí název v německém originále, jenž vystihuje i dnešní realitu v Evropě. Je to tak na čtyři a půl, za druhou půlku a sympatické hlavní představitele se přikláním směrem nahoru. Německá kinematografie opět boduje.
Čas (2006)
U Ostrova a 3-iron jsem byl šokován a nadšen, u Samaritánky jsem byl zklamán a u Času je to někde mezi. Začínám mít pocit, že ty nejlepší Kim Ki-dukovi filmy jsem viděl jako první a pak už to jde jen kvalitou dolů. Snad se mýlím...Anebo jsem třeba u Času dostatečně nehloubal nad hlavní myšlenkou a posláním filmu.
Obhájce (2011)
Ačkoli tuze rád čtu, téměř všechny žánry a zvláště thrillery a krimi nevyjímaje, ještě jsem neměl tu čest seznámit se s úspěšnými knihami Michaela Connellyho. Jsem přesvědčen, že knižní předloha bude určitě obsáhlejší, nicméně film byl natočen svižně, zápletka byla umně vytvořena, nezbývá než souhlasit s castorem - její účes mě rovněž praštil do očí.
Psycho Cop 2 (1993)
Dávná reminiscence na tenhle "horor", pamatuji si však, že mě to ve dvanácti docela bavilo:-)
Haunting of Sorority Row, The (video film) (2007)
Béčkový až céčkový horor, jenž mě ale neurazil ani nenudil, takže se na to dalo hodinu a půl dívat a občas se trošku bát. Scénář je však totálně provařený a podobnou zápletku jsme všichni něsčetněkrát viděli.
Ženy sobě (2011)
Rozhodně koukatelné, některé scény jsou opravdu mistrně komediálně propracované. Oblíbenkyně Rose Byrne tentokrát v nesympatické roli.
Rallye smrti (2008)
S určitým časovým odstupem chci napsat komentář a zjišťuji, že si z Rallye smrti téměř nic nepamatuji, což ovšem vyznívá maximálně pozitivně v její prospěch. Splnila totiž svůj účel - pobavit, relaxovat, zahodit a zapomenout. Existují však i akční filmy, na něž se nezapomíná, a pak se z nich stávají kultovní záležitosti...
Svobodná vůle (2006)
Syrový příběh, jenž na duši rozhodně nepohladí, přesto jsem si k oběma hlavním postavám během dlouhé stopáže vytvořil určité sympatie. Bezradnost a boj s vlastními démony Thea doslova ničí, Netti zase válčí s vlastní nevyrovnaností. Jejich nerozhodnost a nesmělost ve vztahu k tomu druhému působí komicky a dojemně. Ačkoli se mi tento film moc líbil, domnívám se, že by mu rozhodně slušelo zkrácení na 120 minut. Nijak by mu to neubralo na umělecké hodnotě a síle výpovědi.
Texaský kat (2011)
Tenhle film u mě navždy bude zaujímat zvláštní postavení, neboť jsem jej viděl v záhřebském Cinestar s chorvatskými titulky. Jelikož moje angličtina není nijak oslnivá, nezachytil jsem úplně vše, nicméně celkový smysl jsem pochopil a film mi svým tempem vyhovoval. Oba hlavní představitelé se podle mě svých rolí zhostili poměrně slušně a celková atmosféra filmu byla znepokojující. Udivilo mě tolik nízké hodnocení na čsfd.
Requiem pour une tueuse (2011)
Je to u mě na dobrých tři a půl hvězdičky, nejsem schopný si pořádně vytvořit názor na tento thriller, krimi či částečně komedii. Mélanie Laurent v netradiční roli, chameleon Cornillac v pro něj poměrně snadné poloze drsného policisty, jenž má občas problém s pravidly a výtečný Tchéky Karyo naopak v pro něj poměrně typické roli. Je to zvláštní směs napětí, vážné hudby, špetky romantiky a chladnokrevného krimi. A možná proto mi tahle žánrová směsice vytvořila mišmaš v hodnocení.
Romaine par moins 30 (2009)
Veselá a zábavná komedie s vynikající Sandrine Kiberlain v titulní roli. Některé vtipné scény jsme si pouštěli několikrát za sebou. Především prvních deset minut v letadle stojí za to.
Senzační prázdniny (1967)
Asi jsem z komedií s malým, velkým Louisem odrostl. Zpočátku jsem se bavil, ale pak jsem už jen posouval hodinky, aby ta nudná trapnost skončila.
Intouchables (2011)
Intouchables lámou ve Francii divácké rekordy a aspirují na metu 15 milionů prodaných vstupenek. Francouzi velmi zdatně reflektují současnou situaci a ve filmech se sociálním kontextem jsou skutečnými mistry. Dvojice Cluzet-Sy předvádí vynikající výkon a divák si je po pár minutách oblíbí. Přesto musím podotknout, že mě za srdce více vzal paralelně premiérový snímek Polisse, i když trochu jinak žánrově posazený.
Neiges du Kilimandjaro, Les (2011)
Silný sociální příběh, jenž volně plyne, ale rozhodně nenudí. Divák si může vychutnat herecké umění J. P. Darroussina a A. Ascaride, dvorních herců režiséra Guédiguiana. Velmi potěší úžasná minirole Pierra Niney jako bezkonkurenčního číšníka. Francouzi zkrátka umějí natočit snímek o solidaritě, který nevyzní pateticky, trapně nebo přehnaně "štastněkoncově". Tento film rovněž vhodně zapadá do kontextu současné ekonomické krize.
Viridiana (1961)
Poté, co jsem přečetl Buňuelův životopis, zvýšil se u mě ještě více zájem o jeho filmy. Po Andaluském psovi jsem si vybral neméně známou Viridianu, jež mě nesmírně překvapila. První část filmu je dost pomalá, vážná, ve vzduchu visí dusivé napětí, poté se snímek rozjede v mírně komediálním duchu. Já se dokážu vždy královsky bavit u nejrůznějších lidských figurek, které pro tento film Buňuel musel určitě dlouho hledat. Vynikající film s výtečnou Silvií Pinal v titulní roli.
Zločiny a poklesky (1989)
Tradičně jsem se výborně bavil u Woodyho neurotických vtipů a neuvěřitelných slovních konstrukcí. Nejlepší vtipy byly s pistáciemi a koprofilem. Tento snímek vybočuje z řady rozdělením na dvě linie - kriminální a komediální. Něco podobného se u Woodyho objevuje později ve snímku Melinda a Melinda.
Avocat, L (2010)
Drsný snímek o odvrácené stránce úspěchu špičkových advokátů. Kdo jiný než Gilbert Melki by měl zahrát hlavního záporáka, mafiána každým coulem. Magimel předvádí standardně výborný výkon. Slabší stránka tohoto příběhu může spočívat v jeho délce, byť to zní paradoxně, zdál se mi příliš dlouhý. Ale to je jen subjektivní pocit, možná pro celkové vyznění byla délka dostatečná.