Pocit zoufalství mne z toho opravdu přepadá, především po stránce obsahové a formální a herecké. Ale plus musím filmu dát za to, že to že je celkově o ničem a prázdný, je vlastně přesné vystihnutí reálného života v Praze, obzvlášť pro náplavy. V tom byl ten pocit z filmu velmi přesný a sugestivní, až moc. A ty zoufalé postavičky, to bylo až moc velké panoptikum. Takový divný sociologocký vzorek divnousů není snad ani v Praze, i když...Každopádně, alespoň doufám, že snad dva ze tří chlapů nejsou homosexuálové:). Pardon.
Jako krátká televizní insence na neděli dobré, ale jako celovečerní film? Žádný děj a tak banální dialogy. Kraus si vyloženě musel dělat srandu s tou svojí amatérskou nepřirozenou deklamací textu, to nemohl myslet vážně, tak špatný herec snad není. A najednou konec, z ničeho nic a ...nic.
Asi nejsem schopen moc rozlišit kvalitu první a další řady. Pro mne velké zklamání. Nějak nechápu tu oblíbenost. Připadá mi to velmi amatérské, jak herecké výkony, tak režie. Jako když ochotníci či neherci se hrají na herce. A je to takové celé dětinské a naivní, i v kriminálních či akčních scénách. Prostě mne to vůbec neoslovilo. V porovnání s vynikajícím režisérovým seriálem jako Dobrodružství kriminalistiky nebo Panoptikum města pražského je to jako nebe a dudy.
K tomu se dá těžko něco dodat. Nádherné uchopení knihy, které je lepší než ona samotná. Taková studie charakterů, která jen dokazuje, že je opravdu těžké rozeznat, kdo je normální a kdo ne. Kdo by měl být zavřeny a kdo by měl být na druhé straně mříží. Marný boj jednotlivce proti režimu, drtivému celku, kdy výjimečný člověk nemá šanci a průměrní ho vždy zničí. Co dokáže jeden člověk s charismatem a vášní!
Nebylo to určitě zklamání. I když tam byly značné scénaritické nesrovnalosti a lišilo se to od románu, tak to právě prospělo filmu, že byl více uměřenější a civilnější než kniha. Herci byli také spolehliví, až na hlavního hrdinu, který prostě hrát neumí. Architektonická stránka byla zachycena pěkně, obzvlášť závěrečná scéna, ale skoro každá z těch staveb má ještě pohledy, z kterých se dalo snímat, především letecké. Mysteriózní nálada chyběla, ale jinak se tam Urbanova atmosféra docela dostala.
To je už nějaký setrvalý styl u moderních ruských seriálů, že ač mají evidentně dostatek financí na celý projekt a je to pojaté dosti velkolepě, tak výsledkem je nudná, chaotická a šíleně amatérská slátanina? Možná nechápu ruský smysl pro absurdní humor. Samozřejmě, předloha je výjimečná a nezfilmovatelná, ale to neomlouvá tvůrce, když už se do toho pustili. Alespoň hudba a ženy měly jakýsi šmrnc.
Měl jsem to štěstí vidět slavnostní promítání ve Varech na fesťáku se všemi třemi hlavními hrdinkami sedícími půl metru ode mne. A to víc jsem si to užil, protože i teď házely hlášky. Jen škoda, že už tři hlavní mužští hrdinové a režisér se nemohli dostavit. Geniální a vkusné vystižení negativních českých vlastností skrz velmi chytrý humor a kouzlo herců a Oldřich Nový jako klasik je třešničkou na dortu.
Nevím, jestli jsem od toho příliš čekal, nebo už Lars prostě neumí vzbudit ve svých posledních filmech ty šílené emoce. Zdá se mi, že doby, kdy mě vycucl emociálně jako emocuc v Prolomit vlny či Tanec v temnotách, jsou už dávno pryč. Téma si vybral opravdu bombastické, ostatně, co může být víc než zánik světa. Ale nějak to nefungovalo ani v téhle nejvyhrocenější situaci. Jediné, co se mnou mohlo zacloumat při tomto filmu byla blondýna. Krásné, ale rozmazlené, labilní a zkažené millenium child, které neví co chce, jen si užívat a hrát si s ohněm, si z ničeho nic osedlá seshora cizího troubu. To byla silná scéna. A ten konec. Opravdu snad není potřeba ukazovat vše až do trpkého úplného konce, i tak musíme pochopit, jak ten příběh dopadne, špatně.
Přemýšlím, zda opravdu skandinávští tvůrci nenatočí špatný a nudný film, nebo se k nám dostávájí jen ty nejlepší. Každodpádně, i když asi druhá varianta je správně, nedá se upřít islandským a dánským autorům, jak umí skvěle namíchat tragiku s komediálností a hlavně zajimavým, neotřeĺým příběhem. Ideální festivalový nezávislý film.
Ono "odlehlé město" na Slovensku má být mimochodem hlavní město Bratislava, kterou hraje Český Krumlov, fajn. Reálie pobaví asi jen nás našince, jak jsou směšný. Jinak to, že dělají z nás burany a krásné holky jen čekají na americké nudné hloupé studentíky, tak to je opravdu asi jen sen autora jako jednoho z nich. Ale ono je to především nudné a špatné, bez špetky dramaturgie a scénář asi ani nikdy neexistoval.
Varský rodák Zbyněk Brynych natočil film ve svém rodném městě, ale asi jedině přesné reálné exteriéry ve Varech, dokonce i pravé sídlo policie u knihovn a dopravní podniky, oceníme my další rodáci. Jinak hrůza, naivní zápletka, nelogičnosti, toporné, nereálné a směšné akční scény.
Hodně toporné a značně nelogické v mnoha pasážích. Nejzajímavější je dokumentární hodnota vypovídající o tom, jak vypadalo Ústí nad Labem, reálné exteriéry jsou pěkné, po dosídlení a konfiskacích, kdy bylo výslovně řečeno, jak osídlenci jen rabovali a neměli vztak k sudetským městům. A začínající Jana Brejchová.
Vynikající britský humor na vážné téma. Je vidět, že dílo pochází z dílny tvůrců IT Crowd. Jedna vtipnější scéna než druhá. Neskutečně zábavné v nejlepším stylu anglické komedie i přes morbidnější konec "Bratře vráno.."
Báječná knížka a tento seriál, ze všech možných Škvoreckého filmových zpracování, nejlépe vystihnul atmosféru Náchoda a celé doby. Má to velké kouzlo, i se začínajícími filmovými hvězdičkami. Škoda, že Kachyňa už nestihl natočit Zbabělce, on té době rozuměl, on ji zažil ve stejném věku jako Škvorecký.
Velké zklámání od velmi chváleného filmu. Největším kladem byl výkon Natalie, i baletní, a prostředí baletu. Proč režisér nezůstal u vděčného psychologického tématu baletky, která se snaží prosadit v konkurenci, má složitý vztah s matkou, která je obětovala život a projektovala do ní svoje nenaplněné ambice? Také dějová linie s vysloužilou primabalerínou, kdy jedná odchází na smětiště dějin, zatímco druhá nastupuje, by zasloužila mnohem větší prostor. Už vůbec nechápu, proč se musely přidávat horové prvky, falešné flashbacky, kdy už člověk nevěděl, co je sen a co realita. To vše film shodilo dolů a dělalo ho neuvěřitelným. Škoda.
Dokonalé po všech stránkách. Takové propojení výpravy, lokací a především hudby s ejen tak nevidí. Hudba může odvyprávět příběh. Scéna, kdy umírající Mozart diktuje Salierimu v posteli noty na Requiem a při každém vyslovení nástroje a tempa se opravdu v podkresu jednotlivé nástroje začínají ozývat, je jednou z nejlepších scén celé kinematografie. Podobně silná je scéna pohřbu do hromadného hrobu. Pro našince je pěkné vidět známá pražská zakoutí a domy hrající Vídeň.
Pro mne absolutně nejlepší horor, který má, na rozdíl od svých různých následivníků, vkus. Neukazuje žádné litry krve, ale přesto je najisto nejděsivějším ze všech. I po vícero shlédnutí mne vždy, zvláště při sledování v noci, překvapí, jak mi chodí opravdu mráz po zádech a lekám se různých zvuků v okolí. Neskutečně sugestivní atmosféra s fantastickou hudbou, která sama o sobě nahání hrůzu a zní jak z pekla.
Kultovním je film především pro sled hlášek, dějová linka tady úplně chybí. Je to typické Ondříčkovo pražské dílo, které je zaměřeno na efekt, záběry na atraktivní místa a pocitové scény, kde je nejlepší Muchowova hudba. Jinak vlastně o ničem a v tom ostatně je film asi nejsilnější. Jak dovede přesně postihnout pražskou atmosféru, vztahy a typy lidí. Egoistické figurky, kteří si hrají na děsné mistry a světáky a přitom jsou totální ztracenci uvnitř města bez rodiny, kamarádů, zázemí a smyslu života. Jako dokument perfektní a pak teda ty hlášky.
Vynikající dílo, určitě Vávrovo nejlepší za celou šílěn dlouhou kariéru. Velmi sugestivní opus, který člověk znal od mládí z povinné četby od Václava Kaplického, což byla kniha pohlcující a vyvolávala pocit toální bezmoci a zmaru. Film je snad ještě lepší, už jen ta hudba, to je jak umrlčí pochod.
Z nostalgie pro knihu dávám víc, přestože výbornou pomalou a zamračenou atmosféru zimní Kodaně mi zkazil sci-fi konec s meteoritem jak z amerického katastrofického filmu.
Nádherná podívaná, kde opravdu všechno zapadá do sebe skoro v každém nejmenším detailu. A tyto detaily jsou velmi vtipné a hravé. Postavy obsazeny jedinečně. Mix všech žánrů, který je dokonale namíchán i s hudbou Erica Serry, např. vystoupení divy Plavy Laguny je choreograficky i muzikálně báječné. Prostě zelený, superzelený!
Moc pěkný dobrodružný příběh muže posedlého pomstou, vedoucí svou soukromou válku bez ohledu na to, že ta oficiální již skončila. Především jasně sevřené komorní drama odehrávající na staré hispánské pevnosti hlídající deltu Orinoka. Pointou je najít německou ponorku, která potopila anglickou loď a on jediný přežil. Zdálo se mu, že ponorka proplula mělčinou proti proudu řeky do vnitrozemí a on se jí vydává do džungle hledat a potopit za každou cenu na vlastní pěst.
I přes ten ideologický nátěr je to velmi dobrý thriller, ještě štěstí, že to točil zrovna takový výborný režisér a už na konci 50. let, o pár let dříve by to mohla být šílená prostoduchá agitka, o ošklivých kopečkářích. Téma v jednom díle vykradl trochu i major Zeman. Kniha od Rudolfa Kalčíka je podle mého mnohem více tendenční.
Není to tak dokonalé jako McDonaghovy divadelní hry, ale pořád je to zatraceně "kurva" dobrý. Klasická autorova kombinace lásky a smrti v irském melancholickém a melodramatickém hávu. Prostředí středověkého města Brugg, což je opravdu slušná ospalá díra, zde funguje jen jako kulisa, mohlo se to odehrát kdekoliv jinde, třeba u nás ve Varech.
Raný film autora velmi podobného střihu jako předchozí kultovní Vrať se do hrobu, také to napsal opět se stejnou scénáristkou Pawlowskou. Ne tak silné, taky je to krátký film, ale opět velmi sociologicky přesné a nyní s atmosférou Brna.
Moje komentáře
Zoufalci (2009)
Pocit zoufalství mne z toho opravdu přepadá, především po stránce obsahové a formální a herecké. Ale plus musím filmu dát za to, že to že je celkově o ničem a prázdný, je vlastně přesné vystihnutí reálného života v Praze, obzvlášť pro náplavy. V tom byl ten pocit z filmu velmi přesný a sugestivní, až moc. A ty zoufalé postavičky, to bylo až moc velké panoptikum. Takový divný sociologocký vzorek divnousů není snad ani v Praze, i když...Každopádně, alespoň doufám, že snad dva ze tří chlapů nejsou homosexuálové:). Pardon.
Musím tě svést (2002)
Jako krátká televizní insence na neděli dobré, ale jako celovečerní film? Žádný děj a tak banální dialogy. Kraus si vyloženě musel dělat srandu s tou svojí amatérskou nepřirozenou deklamací textu, to nemohl myslet vážně, tak špatný herec snad není. A najednou konec, z ničeho nic a ...nic.
Četnické humoresky (TV seriál) (1997)
Asi nejsem schopen moc rozlišit kvalitu první a další řady. Pro mne velké zklamání. Nějak nechápu tu oblíbenost. Připadá mi to velmi amatérské, jak herecké výkony, tak režie. Jako když ochotníci či neherci se hrají na herce. A je to takové celé dětinské a naivní, i v kriminálních či akčních scénách. Prostě mne to vůbec neoslovilo. V porovnání s vynikajícím režisérovým seriálem jako Dobrodružství kriminalistiky nebo Panoptikum města pražského je to jako nebe a dudy.
Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)
K tomu se dá těžko něco dodat. Nádherné uchopení knihy, které je lepší než ona samotná. Taková studie charakterů, která jen dokazuje, že je opravdu těžké rozeznat, kdo je normální a kdo ne. Kdo by měl být zavřeny a kdo by měl být na druhé straně mříží. Marný boj jednotlivce proti režimu, drtivému celku, kdy výjimečný člověk nemá šanci a průměrní ho vždy zničí. Co dokáže jeden člověk s charismatem a vášní!
Tenkrát na Západě (1968)
Tohle že je spaghetti western?!!! Dokonalé propojení syrovosti a krutosti divokého Západu s evropskou hloubkou a romantikou. A ta hudba!!
Santiniho jazyk (TV film) (2011)
Nebylo to určitě zklamání. I když tam byly značné scénaritické nesrovnalosti a lišilo se to od románu, tak to právě prospělo filmu, že byl více uměřenější a civilnější než kniha. Herci byli také spolehliví, až na hlavního hrdinu, který prostě hrát neumí. Architektonická stránka byla zachycena pěkně, obzvlášť závěrečná scéna, ale skoro každá z těch staveb má ještě pohledy, z kterých se dalo snímat, především letecké. Mysteriózní nálada chyběla, ale jinak se tam Urbanova atmosféra docela dostala.
Pobřežní lýtka (TV seriál) (2000)
Cooltovní seriál, ke kterému mám nostalgický vztah. Užijete si ale jen dvojsmysly v angličtině v originálním znění. Spank the Monkey rules!
Z Reykjavíku do Rotterdamu (2008)
Výjimečný okamžik, kdy islandský film zklamal a nebyl svělý.
Mistr a Markétka (TV seriál) (2005)
odpad!To je už nějaký setrvalý styl u moderních ruských seriálů, že ač mají evidentně dostatek financí na celý projekt a je to pojaté dosti velkolepě, tak výsledkem je nudná, chaotická a šíleně amatérská slátanina? Možná nechápu ruský smysl pro absurdní humor. Samozřejmě, předloha je výjimečná a nezfilmovatelná, ale to neomlouvá tvůrce, když už se do toho pustili. Alespoň hudba a ženy měly jakýsi šmrnc.
Světáci (1969)
Měl jsem to štěstí vidět slavnostní promítání ve Varech na fesťáku se všemi třemi hlavními hrdinkami sedícími půl metru ode mne. A to víc jsem si to užil, protože i teď házely hlášky. Jen škoda, že už tři hlavní mužští hrdinové a režisér se nemohli dostavit. Geniální a vkusné vystižení negativních českých vlastností skrz velmi chytrý humor a kouzlo herců a Oldřich Nový jako klasik je třešničkou na dortu.
Melancholia (2011)
Nevím, jestli jsem od toho příliš čekal, nebo už Lars prostě neumí vzbudit ve svých posledních filmech ty šílené emoce. Zdá se mi, že doby, kdy mě vycucl emociálně jako emocuc v Prolomit vlny či Tanec v temnotách, jsou už dávno pryč. Téma si vybral opravdu bombastické, ostatně, co může být víc než zánik světa. Ale nějak to nefungovalo ani v téhle nejvyhrocenější situaci. Jediné, co se mnou mohlo zacloumat při tomto filmu byla blondýna. Krásné, ale rozmazlené, labilní a zkažené millenium child, které neví co chce, jen si užívat a hrát si s ohněm, si z ničeho nic osedlá seshora cizího troubu. To byla silná scéna. A ten konec. Opravdu snad není potřeba ukazovat vše až do trpkého úplného konce, i tak musíme pochopit, jak ten příběh dopadne, špatně.
O mé rodině a jiných mrtvolách (TV seriál) (2011)
odpad!Horší než hrozný!
Adamova jablka (2005)
Přemýšlím, zda opravdu skandinávští tvůrci nenatočí špatný a nudný film, nebo se k nám dostávájí jen ty nejlepší. Každodpádně, i když asi druhá varianta je správně, nedá se upřít islandským a dánským autorům, jak umí skvěle namíchat tragiku s komediálností a hlavně zajimavým, neotřeĺým příběhem. Ideální festivalový nezávislý film.
Hostel (2005)
odpad!Ono "odlehlé město" na Slovensku má být mimochodem hlavní město Bratislava, kterou hraje Český Krumlov, fajn. Reálie pobaví asi jen nás našince, jak jsou směšný. Jinak to, že dělají z nás burany a krásné holky jen čekají na americké nudné hloupé studentíky, tak to je opravdu asi jen sen autora jako jednoho z nich. Ale ono je to především nudné a špatné, bez špetky dramaturgie a scénář asi ani nikdy neexistoval.
Děvčátko (1978)
Velmi nevšední téma,nezmapované, ale totálně promrhaná šance.
Mravenci nesou smrt (1985)
Varský rodák Zbyněk Brynych natočil film ve svém rodném městě, ale asi jedině přesné reálné exteriéry ve Varech, dokonce i pravé sídlo policie u knihovn a dopravní podniky, oceníme my další rodáci. Jinak hrůza, naivní zápletka, nelogičnosti, toporné, nereálné a směšné akční scény.
Zlatý pavouk (1956)
Hodně toporné a značně nelogické v mnoha pasážích. Nejzajímavější je dokumentární hodnota vypovídající o tom, jak vypadalo Ústí nad Labem, reálné exteriéry jsou pěkné, po dosídlení a konfiskacích, kdy bylo výslovně řečeno, jak osídlenci jen rabovali a neměli vztak k sudetským městům. A začínající Jana Brejchová.
Čtyři lvi (2010)
Vynikající britský humor na vážné téma. Je vidět, že dílo pochází z dílny tvůrců IT Crowd. Jedna vtipnější scéna než druhá. Neskutečně zábavné v nejlepším stylu anglické komedie i přes morbidnější konec "Bratře vráno.."
Prima sezona (TV seriál) (1994)
Báječná knížka a tento seriál, ze všech možných Škvoreckého filmových zpracování, nejlépe vystihnul atmosféru Náchoda a celé doby. Má to velké kouzlo, i se začínajícími filmovými hvězdičkami. Škoda, že Kachyňa už nestihl natočit Zbabělce, on té době rozuměl, on ji zažil ve stejném věku jako Škvorecký.
Černá labuť (2010)
Velké zklámání od velmi chváleného filmu. Největším kladem byl výkon Natalie, i baletní, a prostředí baletu. Proč režisér nezůstal u vděčného psychologického tématu baletky, která se snaží prosadit v konkurenci, má složitý vztah s matkou, která je obětovala život a projektovala do ní svoje nenaplněné ambice? Také dějová linie s vysloužilou primabalerínou, kdy jedná odchází na smětiště dějin, zatímco druhá nastupuje, by zasloužila mnohem větší prostor. Už vůbec nechápu, proč se musely přidávat horové prvky, falešné flashbacky, kdy už člověk nevěděl, co je sen a co realita. To vše film shodilo dolů a dělalo ho neuvěřitelným. Škoda.
Amadeus (1984)
Dokonalé po všech stránkách. Takové propojení výpravy, lokací a především hudby s ejen tak nevidí. Hudba může odvyprávět příběh. Scéna, kdy umírající Mozart diktuje Salierimu v posteli noty na Requiem a při každém vyslovení nástroje a tempa se opravdu v podkresu jednotlivé nástroje začínají ozývat, je jednou z nejlepších scén celé kinematografie. Podobně silná je scéna pohřbu do hromadného hrobu. Pro našince je pěkné vidět známá pražská zakoutí a domy hrající Vídeň.
Přichází Satan! (1976)
Pro mne absolutně nejlepší horor, který má, na rozdíl od svých různých následivníků, vkus. Neukazuje žádné litry krve, ale přesto je najisto nejděsivějším ze všech. I po vícero shlédnutí mne vždy, zvláště při sledování v noci, překvapí, jak mi chodí opravdu mráz po zádech a lekám se různých zvuků v okolí. Neskutečně sugestivní atmosféra s fantastickou hudbou, která sama o sobě nahání hrůzu a zní jak z pekla.
Samotáři (2000)
Kultovním je film především pro sled hlášek, dějová linka tady úplně chybí. Je to typické Ondříčkovo pražské dílo, které je zaměřeno na efekt, záběry na atraktivní místa a pocitové scény, kde je nejlepší Muchowova hudba. Jinak vlastně o ničem a v tom ostatně je film asi nejsilnější. Jak dovede přesně postihnout pražskou atmosféru, vztahy a typy lidí. Egoistické figurky, kteří si hrají na děsné mistry a světáky a přitom jsou totální ztracenci uvnitř města bez rodiny, kamarádů, zázemí a smyslu života. Jako dokument perfektní a pak teda ty hlášky.
Kladivo na čarodějnice (1969)
Vynikající dílo, určitě Vávrovo nejlepší za celou šílěn dlouhou kariéru. Velmi sugestivní opus, který člověk znal od mládí z povinné četby od Václava Kaplického, což byla kniha pohlcující a vyvolávala pocit toální bezmoci a zmaru. Film je snad ještě lepší, už jen ta hudba, to je jak umrlčí pochod.
Stopy ve sněhu (1997)
Z nostalgie pro knihu dávám víc, přestože výbornou pomalou a zamračenou atmosféru zimní Kodaně mi zkazil sci-fi konec s meteoritem jak z amerického katastrofického filmu.
Pátý element (1997)
Nádherná podívaná, kde opravdu všechno zapadá do sebe skoro v každém nejmenším detailu. A tyto detaily jsou velmi vtipné a hravé. Postavy obsazeny jedinečně. Mix všech žánrů, který je dokonale namíchán i s hudbou Erica Serry, např. vystoupení divy Plavy Laguny je choreograficky i muzikálně báječné. Prostě zelený, superzelený!
Murphyho válka (1971)
Moc pěkný dobrodružný příběh muže posedlého pomstou, vedoucí svou soukromou válku bez ohledu na to, že ta oficiální již skončila. Především jasně sevřené komorní drama odehrávající na staré hispánské pevnosti hlídající deltu Orinoka. Pointou je najít německou ponorku, která potopila anglickou loď a on jediný přežil. Zdálo se mu, že ponorka proplula mělčinou proti proudu řeky do vnitrozemí a on se jí vydává do džungle hledat a potopit za každou cenu na vlastní pěst.
Král Šumavy (1959)
I přes ten ideologický nátěr je to velmi dobrý thriller, ještě štěstí, že to točil zrovna takový výborný režisér a už na konci 50. let, o pár let dříve by to mohla být šílená prostoduchá agitka, o ošklivých kopečkářích. Téma v jednom díle vykradl trochu i major Zeman. Kniha od Rudolfa Kalčíka je podle mého mnohem více tendenční.
V Bruggách (2008)
Není to tak dokonalé jako McDonaghovy divadelní hry, ale pořád je to zatraceně "kurva" dobrý. Klasická autorova kombinace lásky a smrti v irském melancholickém a melodramatickém hávu. Prostředí středověkého města Brugg, což je opravdu slušná ospalá díra, zde funguje jen jako kulisa, mohlo se to odehrát kdekoliv jinde, třeba u nás ve Varech.
Maestro (TV film) (1990)
Raný film autora velmi podobného střihu jako předchozí kultovní Vrať se do hrobu, také to napsal opět se stejnou scénáristkou Pawlowskou. Ne tak silné, taky je to krátký film, ale opět velmi sociologicky přesné a nyní s atmosférou Brna.