Čtyřhvězdičkové filmy dělím vnitřně v zásadě na dvě kategorie. U té první se jedná o opravdu špičkový film, který ale dle mého subjektivního hodnocení nemůže dostat za pět. U té druhé je to kvalitní film, jenže pouze na jedno odpoledne. Hodnotím u něj to, jak jsem se u něj tu hodinu a půl bavil. Třebaže pak už u mě film upadne v zapomnění. Tento film je z té druhé kategorie. Byl dobrý, digitálně kvalitní, nicméně fakt jen na tu hodinu a půl. Nic dalšího ve mně nezanechal. Vlastně jde spíš o rodinný, dobrodružný film. Protože rodinných filmů s touto dějovou linií už bylo natočeno dost. Hodný vědec si přiveze domů malou opičku, kterou mu po jednom incidentu zavřou do útulku. Opička je díky zděděnému, upravenému genetickému kódu dost inteligentní a tak vyvolá vzpouru ostatních zavřených opic. Klasickou "opičí" sérii jsem nikdy neviděl, neboť jsem na to nějak neměl chuť. Ale myslím si, že takto by to uvedeno být nemělo. Asi mi tam chybí větší výprava a větší "velikost" filmu. Pravdou ale je, že někdy velké věci vyvstanou z celkem malých, nezřetelných událostí. Možná i takto nenápadně mohla začít válka mezi opicemi a lidmi. Kdo ví. Každopádně jako dobrodružný rodinný film to bylo velice dobré.
Práce Jana Hřebejka dodává filmu kvalitu, i když se jedná "jen" o příběh jako vystřižený z cyklu "Soukromé pasti". Ať už je průběh a závěr filmu jakýkoliv, stěžejní je nařknutí lékaře nezletilou pacientkou ze znásilnění. Přičteme-li k tomu manželský trojúhelník a další nedořešené vztahy, máme zaděláno na zajímavý film. Ondru Vetchého mám moc rád, přičemž ostatní herci podávají také velice dobré výkony. Ty navíc v jednotlivých scénách jsou velice profesionální a autentické. Přestože má film nespornou kvalitu, dávám mu tři hvězdy stejně jako "Soukromým pastem", protože ten příběh je přesně takový, i když s lépe hrajícími herci.
A že má ta cipáreň takové hodnocení, že? A přitom taková blbost. Já jsem hodně otrlý divák, ale i v těch nejdivočejších filmech hledám nějaký smysl. Proč vůbec někdo takový film natočil - co jej k tomu vedlo? Zde ty odpovědi nenalézám. A myslím si, že nebudu moc arogantní, když řeknu, že toto se může líbit jen lidem bez absolutního vkusu. Toto není horror, toto není porno. Toto není nic. Aby mi tam celou dobu pitomá holka blila, z toho tedy moc unešen nejsem. A pokud někdo ano, je mi jej velice líto. Film má 65 %, protože ho hodnotilo 15 lidí - bezesporu úchyláků. Až těch lidí bude 150 nebo 1500, pošlou tuto hovadinu tam, kam patří. PS: Jenže kdo normální by se na to vůbec díval? PPS: Jo, a toho fousatého kokota bych nejradši vytleskal. Který debil může dobrovolně hrát v takové kurvárně? Myslím si, že se mu to nemusí v jeho (a po jeho životě) vyplatit.
Není to žádná bomba. Ale když si představíme Sylvestera jako mimino v nasrávačkách, tak to prostě k smíchu je. I když je zákonité, že i ti největší akční hrdinové byli jednou miminky a malými dětmi. Pravdou je, že hrát ve filmu nějaký neznámý nebo mně nepříliš atraktivní herec, nedíval bych se na něj a považoval bych jej za pořádnou pitominu. Sylvester tomu ale dává náboj - svou přítomností. Jinak nám tato komedie představuje vysoce ochranářskou matku, která nedokáže pochopit, že její syn je již velký kluk a jako policejní detektiv určitě ví, co dělá. Z toho pak plyne při vyšetřování, ale i v osobním životě, dost úsměvných situací. Tento film jsem viděl jako náctiletý a proto mám k němu příznivý vztah.
K tomuto filmu mám velice kladný vztah. Viděl jsem ho už kdysi dávno jako náctiletý a v té době mi velmi učaroval. U mě je to tak, že vnímám film silněji, když se na něj dívám sám. Nevím, jestli tomu tak také bylo. Každopádně ten pocit tady je i po znovuzhlédnutí po asi dvaceti letech. Proto tuto dobrodružnou komedii hodnotím poměrně vysoko. Zřejmě až přemrštěně vysoko. Jenže je to prostě moje vzpomínková záležitost. Navíc miluji folklórní jihoamerickou hudbu. Když k tomu přičtu mystickou andskou krajinu a tanec v hotelové restauraci s otevřenou střechou, při němž mi hrají hudebníci ála "Kukurukuku", není opravdu co řešit. Mimo jiné mám velice rád Jeffa Goldbluma. Cyndi Lauper je dobrá zpěvačka a i jako herečka zde předvedla roztomilý a sympatický výkon.
Tři hvězdy - toť můj nesmlouvavý verdikt. A to jen díky závěru, přičemž celý seriál stál minimálně za hvězdy čtyři. Tolik dílů člověk absolvuje, tolik hodin, tolik nocí. Za celý ten čas člověk doslova sroste s nejednou postavou tohoto bezesporu unikátního díla. A v momentě, kdy si divák říká "chtělo by to ještě nějakou další porci dílů", to David Lynch po lynchovsku utne. Nezlobte se na mě, že jsem skutečně rozezlen. Ale tomu já říkám totální barbarství. Já prostě nejsem schopen připustit slova o mistrovství nebo jiné takové ekvivalenty. Proboha, já jsem si ty postavy fakt zamiloval! A co Lynch udělal? Celé to zazdil. Nebo, jak říká s oblibou má dcera, zabil. To si tento seriál vůbec nezasloužil, opravdu ne. Co se týče mystery, David Lynch umí navodit tak nádherně zvláštní atmosféru, že si divák i ve svém obýváku připadá jako "tam". Co ale David Lynch neumí, to jsou závěry. Které tak nebetyčným způsobem zmrví, že to pokládám za zločin na divákově duši. Připadá mi, že mu producenti řekli "už to nemá sledovanost, ukonči to". A on to sejme tak podvodným způsobem, že mu na to většina diváků skočí jako na majstrštyk. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale toto je zkurvenost největšího kalibru. V tajmném seriálu, kde postavy byly tak lidské, až to bylo magické, kde dabing byl tak amatérský, až jsem si ho oblíbil. Kde agent Cooper v podání Kylea MacLachlana byl tak úchvatně roztomilý... Že se mi chce plakat z toho, jak neskutečnou šaškárnu z toho všeho krásného a tajemného dokázal "mistr závěrů" David Lynch udělat.
Svatební komedie, kterou mám velmi rád. Viděl jsem ji už asi třikrát a vždy se zasměji. Hlavně tedy na účasti povedené dvojky na svatbách a jejich dovádění, vyvádění a vymýšlení dojemných příběhů za účelem sbalení dívek. Další část je celkem o romantice, ale i tak je pořád čemu se smát. Důležité pro mě ale není jen komediálno, ale i celková atmosféra filmu, která na mě vždy dolehne v tom nejlepším světle. Když k tomu přidám i charismatického Ch. Walkena, tak opravdu není co řešit. V závěru byl i vynkikajíci W. Ferrell s jeho filozofií a gestikulacemi. PS: Co se týče mne, já bych se takovýchto svateb účastnit nemohl, protože bych se tam vždycky zežral jak dobytek. PPS. Dobře, udělám ti bicykl, ale neudělám ti ho rád.
Nejdříve jsem koketoval se čtyřmi hvězdami. Protože je to komedie ve stylu "Mezi námi děvčaty". Takovéto komedie patří mezi mé oblíbené. Tedy ty, kdy se vrátíme v čase nebo si s někým vyměníme identitu. O legrační situace zde nebyla nouze. Jen prostě pořád nemůžu překousnout šampónka Z. Efrona. Ten kluk za to ale nemůže. Není špatný. Ale já jsem prostě už taková generace, která metrosexuály moc nemusí. Jinak ale film rozhodně není špatný. Co ale prostě nepochopím, je taková ta pseudoromantika a pseudoláska, kdy kluk se vykašle na basketbalový zápas jen proto, aby své dívce řekl, jak moc ji miluje. To přece může i po tom zápase. Vykašle se na zápas, kdy se na něj přišli podívat pozorovatelé z jiných klubů kvůli přestupu a stipendiu. Každá normální holka by takovému klukovi měla říct, že je pěkně padlý na hlavu. Co jí ten kluk řekne za pár let manželství? Vykašlal jsem se kvůli tobě na basket? Mohl jsem mít stipendium na škole a teď dělám hloupého úředníčka někde v kanceláři. Já chápu, že zde má být zdůrazněna láska možná před vším ostatním. Ale pomáhá to v západním světě, kde je rozvodovost kolem čtyřiceti procent? Na filmu je tedy nejlepší a nejpřitažlivější myšlenka vrátit se do studijních let s mozkem chlapa ve středním věku. Jo, já bych tam nadělal parády. Nevím ale, jak by se mi líbilo, kdybych byl prakticky na dotek svým dcerám a viděl na vlastní oči jejich problémy školní i sociální. Moc by mě to nutilo je chránit a to by pro jejich další vývoj taky nebylo ideální.
Tento seriál se líbil mé ženě, která viděla všechny epizody. Mě to moc nechytlo a skončil jsem asi u třetí. I když se mělo jednat o můj oblíbený mystery žánr, spíš mi připadalo, že tažnou silou je dvojice atraktivních mladíků. To mi k dobrému hodnocení nestačí.
Film, který mě po řadě nových horrorů dostal svou retro vizáží. Musím říct, že jsem si jej perfektně užil, hlavně jeho vygradovanou atmosféru, kdy hledání po domě nebo ve sklepě anebo honička na farmě, neměly chybu. Jak se to celé zaplete, jsem taky moc nečekal. Postavy se mi velice líbily. Od sympatického klučičího hrdiny, přes mladíka casanovu až po dědu, který už svou vizáží byl fakt dost cool. Myslím si tedy, že sem tam se podívat na starší film není vůbec na škodu. Minimálně vás to vrátí do mladých let. takže můžete být i trochu nostalgičtí. PS: Ten rána hlavou do trubky mě fakt dostala. Bolelo mě to až v obýváku.
Při zhlédnutí tohoto filmu jsem tipoval, kdo by to tak mohl natočit. Mé tipy byly dva: Buď jakýsi sentimentální šedesátiletý dědek anebo mladé režisérské nedochůdče. Ale v žádném případě bych nepřijmul, že to může být člověk mezi třiceti a čtyřiceti lety. A přesně takový režisér to byl. Alespoň jsem měl pravdu v tom, že to bude nezkušený režisér. A byl, druhý film na kontě o něm vypovídá dost. Já jsem se přišel bavit, ne řešit sociální potíže hlavních aktérů. Snad si ani neumím představit ten obrovský tlak, který byl na herce vyvíjen, aby do toho šli. Protože hlavně i R. Brzobohatého se divím, že takovou hovadinu vzal. Když už natočím něco, co tematicky navazuje na velice úspěšný český film (takřka kultovní), nemůžu prostě s tím naložit jako s hnojem. Ten potenciál tam určitě byl, ale tak odporně bych to nenatočil ani já. Měla to být komediální jízda, ne utápění se v dementních problémech všech zúčastněných. Já ty jejich problémy tady ani nebudu vyjmenovávat. Každý přece nějaké problémy má. A film (komedie) má být o tom, aby divák z těch problémů na chvíli vystoupil, bavil se a přišel na jiné myšlenky. Ale jestli k lidem do kina nebo do obýváku přijde něco takového, co je ještě víc utvrdí v tom, že život je fakt na hovno, tak to potom pan režisér může zabalit a může po štábu maximálně vytírat interiér. Na nic jiného se nehodí. A ta kráva, co si vzala bohatého američana dědečka a prosila o práci v televizi? No to byl vrchol i pro mě.
Asiati takto filmy točí. Jedná se především o sociální drama. A u nich to prostě v takovýchto filmech takto vygraduje. Tvůrci tím chtějí zdůraznit sociálně-ekonomický problém. A jak nejlépe? Prostě tam dáme hodně brutality a krve. Přiznám se, že kdybych byl režisérem, s tímto stylem bych hodně koketoval. Horrorový žánr nám totiž nabízí mnoho možností, a umožňuje nám nahlédnout (a hlavně i kriticky) na mnohé aspekty lidských činností a oborů. A v tomto filmu konkrétně se nejedná prvoplánově o surovou brutalitu, nýbrž o zdůraznění dejme tomu civilizačního problému na určitém místě v určitém čase. Co se týče filmařské brutality, u pár věcí jsem syknul. Jsem celkem otrlý divák, ale rozbití záchodu hlavou bezbranné dívky - drsné.
Trochu netradičně pojatý film, který stojí na monologu a je podkreslen filmovým dějem. A to dosti v symbolistním ztvárnění. Nemyslím, že to bylo špatné, ale ve filmu mám radši epiku než lyriku. Podobenství mě moc nebere.
Celkem slušně natočený film, který nám (jako poslední dobou více a více českých filmů) ukazuje zrůdnost komunistického režimu. Ovšem jaká byla pravda, už se asi nikdo nedoví.
Viděl jsem kdysi pár dílů a musím říct, že se mi celkem líbí tajemný chlapík, který řeší kriminalitu po svém místo policie. Jenže tak moc mě to zas nedostalo, abych se díval na úplně všechny díly.
Viděl jsem první, možná i druhý díl. Nemyslím si, že to je špatné. Ovšem neuhranulo mě to natolik, abych se sjel všechny série. Nevím, kam by mě to posunulo a kam bych se dostal. Policista z oddělení vražd, který sám brutálně vraždí. Nevím.
S tímhle filmem mám trošku problém. Velice přitažlivé obsazení a fakt, že zde hraje i Jeff Goldblum, ve mně budil víru, že se bude jednat o špionážní komedii. Něco ve smyslu "Pravdivých lží" s Arnoldem. Tak jsem taky k tomu filmu i přistupoval. Ono to ale komedie nebyla. Jenže to já jsem pořád nebyl schopen přijmout. Protože jsem známý tím, že moc špionážní thrillery nemusím, nemůžu tomuto filmu dát víc než tři hvězdy. Být to více komediální, určitě by se mi to líbilo víc. Takhle se v tom sám režisér utápěl. Vše bylo propletené a překombinované, že tomu fakt nemůže věřit ani režisér. Pak si někteří mohou myslet, že režisér je génius, což vlastně není. Jen se utápí ve svých konstrukcích. Alespoň ty ženy tam byly hezké.
Upozornění: Před zhlédnutím tohoto filmu je takřka nutné něco si o události vyhlazení Lidic zjistit. Tento film mne překvapil. Překvapil mne tím, že alespoň tento jeden film vyvrátil mé tvrzení o tom, že Češi neumí natočit historický film. Alespoň co se porevoluční kinematografie týče. Tento film takřka do puntíku věrně kopíruje historická fakta o tragické události, která si zasoužila být zfilmována. Ono by ale nemělo být jiného východiska, než historicky věrně takovýto film natočit a to z toho důvodu, že se jedná o relativně nedávnou historii, která je za a) dobře zdokumentovaná a ta b) ještě žijí lidé, kteří mohou podat svědectví. Nicméně pro diváka, který se na film podívá jen jako na "další" film anebo jako na film, díky kterému chce zjistit, "jak to tenkrát bylo", může tento film připadat v některých momentech poměrně chaotický a to z důvodu, který jsem uvedl v upozornění v úvodu komentáře a taky díky tomu, že film nebyl provázen jasnými daty a hodinami mapujícími vzniklé události a taky proto, že úplně jasně nebyly vyjmenovány klíčové postavy. Možné ale je, že to tak připadalo pouze mně. Co se týče samotného krutého osudu malé obce Lidice. Divím se, že toto téma komunisté neuchopili více, protože si na tom mohli přihřát polívčičku. Ve škole jsme se o tom uřili jen pár vět ve smyslu: Toho a toho dne a toho a toho roku byly vpáleny Lidice v důsledku atentátu na říšského protektora Reinharda Heinricha. Oni nám místo toho ve školách celé roky tak trochu lhali o hustiech. A možná právě proto, že lidické události byly čerstvé, kdežto pamětníci hustitských válek už jaksi nežili. Druhým důvodem byl asi fakt, že atentát na Heidricha naplánovala exilová vláda v Londýně a realizovali jej čeští parašutisté, jejichž jmény se komunistický režim nepyšnil. PS: Co se týče hereckého výkonu Karla Rodena, ten je vždy na vysoké úrovni. Jen už delší dobu pozoruji v jeho verbálním projevu pro mne ne příliš líbivé rychlé vyslovování některých vět a jejich sekání. Já ale rozhodně nejsem ten, který by mohl mít právo Karla Rodena plísnit. Už proto ne, že jako jeden z mála našich herců nás reprezentuje v Hollywoodu.
Svěží předsvatební komedie, jejímž hnacím motorem je černý otec a jeho bílý možná zeťák. Komedie typu "Fotr je lotr", která je plná úsměvných, legračních a velice smacíh scén. Komedie, kde černý táta říká: "Já čekal Denzela Washingtona a on je to zatím Bělan Bělanovič".
Tento film v mnohém podobný filmu "Lid vs. Larry Flint" otevírá žhavou diskuzi na téma eutanázie. Než se k tomuto problému dostanu trochu blíž - alespoň v mezích komentáře -, přiblížím podobnost k výše uvedenému filmu. Zde také jeden člověk bojuje za svou pravdu a své přesvědčení, přičemž je neustále sledován policií a několikrát je nucen stanout před soudem. Je ale za svou pravdu schopen bojovat až do posledního dechu, a to jednoduše proto, že ke svému názoru nevidí jinou alternativu a v opačném názoru (názoru druhé strany) vidí omezování elementárních svobod jednotlivce. Přičemž se této role zhostil jako vždy úžasný a bezchybný Al Pacino. Téma eutanázie není tak jednoduché, jak nám předestírá doktor Kevorkian a já věřím tomu, že oba tábory mají ve svých postojích kus pravdy. Na tomto filmu si cením, že dává možnost vyjevit oba názory, třebaže větší důraz klade na podporu Kevorkianových postojů. Jestliže se najde režisér, který by chtěl silněji zohlednit názorové hledisko odpůrců eutanázie, má právo tak učinit. Co se týče eutanázie samotné, je pro její povolení či nepovolení klíčových několik faktorů. Z těch hlavních bych mohl vyjmenovat hledisko lékařské, morálně-etické, hledisko právní, které by mělo být jakýmsi průnikem obou předchozích a snad i hledisko náboženské, které by se ale muselo oprostit od svých fundamentů. Nejsem právník ani zákonodárce, ale pokud mohu vyslovit svůj názor, spíše se k povolení eutanázie přikláním. Muselo by ale být skutečně striktně dodrženo právo, které, jak už jsem řekl, by mělo být výsledkem rozumných lékařských a morálněetických závěrů. Každý člověk má určitě jiný názor na to, do jaké míry by měly být podmínky pro eutanázii splněny a já se nechci pouštět do žádných konkretizací. Stejně by nakonec skončily v obecné rovině. Jistě ale vím, že člověk, který prožívá nesnesitelná muka na smrtelné posteli, by měl mít právo na to sám tato muka ukončit. Čekání na úřednické razítko totiž může způsobovat muka daleko větší.
Na tento film jsem se podíval po takové době ne proto, že bych to neustále odkládal, nýbrž proto, že jsem se na něj dívat prostě nechtěl. Myslel jsem si, že z důvodu, že v něm hraje Jackie Chan, bude se jednat o trapnou komedii s prominentním synem známého herce a i zpěváka. Mé dcery chodí do juda, tak jsem si řekl, že tento film jim neuškodí a tak jsem si čas na jeho zhlédnutí našel. A musím říct, že tomu jsem velice rád. Již od začátku bylo patrné, že nejen že nepůjde o trapnou komedii, ale že nepůjde o komedii vůbec. Úvod nám nabízí nevšední podívanou, kdy jsem jako příslušníci západní (zde americké) kultury konfrontováni s naprosto odlišným světem kultury východní (čínské). Z tohoto hlediska bych dětem film doporučoval. Jakousi školou hrou by se naučili vnímat zeměkouli a jiné kultury. Dále se film ubíral dle klasické šablony. Nový žák s naprosto jiným kulturním základem se spřátelí s dívkou. Jejich kamarádství ale nepřeje místní ranař, který se ve škole i mimo ni pohybuje výhradně obklopen svými nohsledy. Když se s ním onen kluk popere, zjistí, že místní kluk je velmi dobrý bojovník kung-fu. V tom ale našemu milému chlapci pomůže místní údržbář a správce v podobě J. Chana, který se nabídn, že bude chlapce trénovat na nadcházející mistrovství. Samozřejmě že dále jede film ve vyjetých kolejích. Jenže síla tohoto filmu tkví v tom, že se může směle rovnat filmům se stejnou tématikou, ve kterých ale hrají dospělí herci. Myslím si tedy, že tento film je z mnoha pohledů pro děti a mládež velice dobrá volba. A ten prominentní synek? Myslím, že má talent a jednou z něj vyroste slušný herec. Alespoň co se týče popcornových filmů. A pokud budou jako tento, v zapomnění neupadne.
Já jsem byl na tomto filmu v kině v roce 1994, měl jsem tedy o 17 let méně, tedy 20. Z důvodu věku a určité nedospělosti bych v té době dal filmu možná i čtyři hvězdy. Jenže jsem na tento film zapomněl a podíval jsem se na něj znovu - po právě těch sedmnácti letech. A hle, zjistil jsem, že je to vlastně neskutečná ptákovina, u které jsem se prakticky ani nezasmál. Tím víc mě překvapilo nadupané herecké obsazení. Ve svých dvaceti jsem tyto (dnes už prakticky slavné) herce ani neznal. A proto jsem nemile překvapen, že z této celkem trapárny neudělali něco víc. Herecký a invenční potenciál na to určitě byl. Místo toho jsem byl nucen sledovat bezduchou hudební komedii bez hudby.
Upozornění: Tento film je určen divákovi,který má vůli vychutnat si atmosféru. Jedná se sice o krimithriller, jenže dosti minimalistický a s velkou dávkou dramatu. Myslím, že nic nenapovím, když konstatuji, že zbraň na zakázku vyrábí hlavní hrdina pro svého vraha. Vlastně zde, v tomto filmu je toto nutné vycítit, protože jen takto se divák může vžít a vpít do postavy hlavního hrdiny. Třebaže si většina diváků může myslet, že život nájemného zabijáka se podobá horské dráze, tento film nám krásně ukazuje jeho prázdný svět a jeho samotu. Tato je zde ztvárněna v mnoha obrazech od začátku až do konce. I když by to snad chtěl jinak - na první pohled nudné rozhovory s místním knězem, a i když by chtěl milovat - avantýry s místní prostitutkou, je tak obklíčen způsobem svého života, že únik z této svěrací kazajky je téměř nemožný. Film nám tedy nabízí spousty momentů ztotožnit se s postavou G. Clooneyho, pochopit jeho svět - prostě vychutnat celkovou atmosféru filmu, která je opravdu neobyčejná a ve filmech tohoto typu naprosto ojedinělá. Na mne osobně film působil ještě svým umístěním do krásného italského středověkého městečka, do kterého bych se jednou rád podíval a řekl si: jsem tady, kde se ten úchvatný film natáčel. Jsem totiž milovníkem Itálie a opravdu jsem velmi vřele přivítal, že zde byl vykontrastován americký člověk nacházející se na italském venkově, kde se zastavil čas. Jen si přeji, aby Evropská unie nesjednotila ráz všech zemí a měst, protože to by byl největší zločin - sebrat zemím a městům jejich podstatu. PS: Další krásný film s nájemnými zabijáky, který je ale trochu jiný, je film "V Bruggách". Při jeho sledování má člověk možnost kochat se jiným krásným evropským městem - Bruggami.
Tento film by nebyl špatný, kdyby se ubíral v duchu prvních dvaceti minut anebo by prostě jeho děj po dvacáté minutě byl alespoň trochu anebo úplně jiný. Ať to beru jakkoliv, syn, který ve sklepě věznil dívky a zaléval si vedle toho kytky a celému tomu tyjátru říkal "moje zahrádka", matka s incestními sklony (alespoň to byla slušná mature) a otec, který si hrál na jejvětšího rodinného poutověrce - ti všichni (nebo spíš jejich úlohy v tomto rádoby horroru) byli spíše trapní a sterilní. Tento film v sobě neměl nic z povinné horrorové uvěřitelnosti. Motivace záporné rodinky byla velice neurčitá a spíše trapná. Vše navíc zanikalo ve všudypřítomné sterilitě, jíž dokládá několik dní ve sklepě připoutaná hlavní hrdinka. Ta i po relativně dlouhé době byla pořád jak ze žurnálu. Je to možná blbost, ale nejen na tom autenticita horroru stojí. Takže pro mě nic moc a když nad tím tak přemýšlím, opravdu marně tápu, jestli jsem vůbec někdy viděl kvalitní horror na téma chorobné rodinky, která si usmyslela, že do svého kruhu přijme někoho cizího, ať to stojí, co to stojí. Vzpomínám si jen na ty braky jako např. "Oběť zla", "Máma a táta" apod. Možná je chyba ve mně a zjištění, že takovémuto typu horroru neumím přijít na chuť. Pokud ale postrádám byť sebemenší, z psychologického hlediska, rozumnou motivaci členů nemocné rodiny, nemůžu logicky film posoudit ani jako průměrný.
Mám rád tento typ předsvatební komedie. Tedy, když jsme ve filmu svědky těch pár dní, které samotné svatbě předcházejí. Ale také se může jednat o nějakou velkou rodinnou oslavu. Těch pár dní, kdy se sjíždí rodina, seznamuje se s členy budoucí rodiny, řeší se vztahy. Vše v komediálně laděném hávu. Příkladem jsou filmy "Nesvatbovi", "Dokonalá partie", "Hádej kdo?", "Fotr je lotr" a mnoho jiných. Tyto filmy jsou pro mne klidným proplutím, při kterém se srdečně zasměji. A navíc svatba je příjemnou životní epizodou, která ale v těchto filmech jako příjemná vypadá jen na první pohled. V těchto typech komedií vznikají pohodově komické situace, protože nejen každá rodina je jiná, ale i každý člověk je tak trochu jiný. Tento film nám nabídl znovusetkání dvou bývalých spolužaček ze střední školy, kdy jedna byla školní hvězdou a druhá typickým outsiderem. Jenže teď si ta jedna má brát bratra té druhé. A ta to samozřejmě nechce nechat jen tak. Když navíc zjistíme, že matky obou těchto mladých žen bývaly také spolužačky ze střední a když je navíc hrají taková esa jako Jamie Lee Curtis a Sigourney Weaver, nebude o zábavu nouze. Jaký by tento typ filmu měl být, když ne jednoduchý? Je ale příjemná a někde více, někde méně úsměvný. Mně to ale na tři hvězdy stačilo, strávil jsem s manželkou a dcerami příjemnou hodinu a půl.
Pro děti asi nic úžasného. Z politicky-výchovného hlediska velmi dobrý materiál pro základní školy. Začátek je skoro vynikající. A to, když syn neustále odsekává své matce a je chytrý jak rádio. Však dětský divák ihned pochopí, že být drzý a zlý na milující maminku se nevyplácí. Když ale maminku unesou Marťani, taková sranda to už není. Myslím pro diváka. Ale přichází politicky-výchovná fáze a to, myslím si, by pro děti mohlo být velice užitečné. Pokud jim to ale rodiče umí vysvětlit. Film je tak trochu ve stylu kultovního komunistického polského filmu "Sexmise", kdy jeden chytrý hajzl na základě pozměněných historických faktů ovládne ostatní obyvatele planety. A to tím, že si vymyslí odpornou legendu o tom, že na světě existují jen ženy. Jenže - a teď přichází ta politicky-výchovná fáze - lidé (nebo třeba Marťané) mají tak silnou touhu po svobodě, že se klidně zřeknou i relativně bezpečného života v totalitním prostředí. A Ve světle dnešních dní tento příklad vidíme třeba v Libyi, kde Muammar Kaddáfí vládne (dnes je již po smrti, komentář jsem psal ještě za jeho života) pevnou, totalitní rukou, přestože dal lidem zadarmo například školství a zdravotnictví. A toto je, myslím, velice důležité dětem opakovat. Že svoboda je pro člověka to nejdůležitější. Že pro ni v historii mnohé národy umíraly a že jen ve svobodné zemi se kola pokroku mohou otáčet směle vpřed.
Romantická komedie, která nebyla ani moc romantická, ani moc komedie, o mladé, kariérou posedlé ženě (přesně ten typ, co skoro vůbec nemám rád), která dostala omezený čas na to, aby zvedla sledovanost průměrné televizní stanice. Nebylo to vůbec super a ani už nevím, co se zde přesně odehrálo. Vím jen, že úroveň filmu držel především Harrison Ford, který životem protřelého morouse hrál fakt poctivě uvěřitelně. Dalším hercem, kvůli kterému jsem se na tento film podíval, byl Jeff Goldblum. Jinak bych se na to asi vykašlal.
V posledních letech Nicolas hraje v hodně filmech s příchutí mystery. Nejsou to žádné extra pecky, ale dívat se na ně dá. A co si budeme povídat - hlavně kvůli jemu samotnému. I když je Nicolas poslední dobou dost pod palbou kritiky, já osobně si myslím, že opravdu hlavně díky jemu jsou filmy, ve kterých hraje, pořád ještě na úrovni. A tento film (ne nepodobný filmům "Next" nebo "Ghost Rider") je taková jedna jízda za pomstou své dcery u jednoho moc zlého pána, který zotročuje lidi díky své sektě. Velice dobrá byla postava "účetního", který svou účetní knihu vypisoval řádně rudým písmem.
Tento díl byl o kus lepší než ta předchozí sračka. Ten malý chytrák už mě tak neštval, zato ten jeho debilní mladší brácha. Jak ten parchant mě sral, tady a i v tom filmu předtím. Popravdě si na to už moc nepamatuji. Faktem ale je, že vím, že jsem z tohoto filmu měl o moc lepší pocit než z jeho nepovedeného bráchy.
Dva staří kokoti straší adolescenty vysoce těkavou kapalnou výbušninou. Dělají to dlouhé roky, až se najde jeden udatný bohatýr, který hledá svou bývalou. Jeho hledání jej přivede až do doupěte těchto nemocných zmrdů a skoro všechno v tomto veskrze latinském horroru dobře dopadne.
Moje komentáře
Zrození Planety opic (2011)
Čtyřhvězdičkové filmy dělím vnitřně v zásadě na dvě kategorie. U té první se jedná o opravdu špičkový film, který ale dle mého subjektivního hodnocení nemůže dostat za pět. U té druhé je to kvalitní film, jenže pouze na jedno odpoledne. Hodnotím u něj to, jak jsem se u něj tu hodinu a půl bavil. Třebaže pak už u mě film upadne v zapomnění. Tento film je z té druhé kategorie. Byl dobrý, digitálně kvalitní, nicméně fakt jen na tu hodinu a půl. Nic dalšího ve mně nezanechal. Vlastně jde spíš o rodinný, dobrodružný film. Protože rodinných filmů s touto dějovou linií už bylo natočeno dost. Hodný vědec si přiveze domů malou opičku, kterou mu po jednom incidentu zavřou do útulku. Opička je díky zděděnému, upravenému genetickému kódu dost inteligentní a tak vyvolá vzpouru ostatních zavřených opic. Klasickou "opičí" sérii jsem nikdy neviděl, neboť jsem na to nějak neměl chuť. Ale myslím si, že takto by to uvedeno být nemělo. Asi mi tam chybí větší výprava a větší "velikost" filmu. Pravdou ale je, že někdy velké věci vyvstanou z celkem malých, nezřetelných událostí. Možná i takto nenápadně mohla začít válka mezi opicemi a lidmi. Kdo ví. Každopádně jako dobrodružný rodinný film to bylo velice dobré.
Nevinnost (2011)
Práce Jana Hřebejka dodává filmu kvalitu, i když se jedná "jen" o příběh jako vystřižený z cyklu "Soukromé pasti". Ať už je průběh a závěr filmu jakýkoliv, stěžejní je nařknutí lékaře nezletilou pacientkou ze znásilnění. Přičteme-li k tomu manželský trojúhelník a další nedořešené vztahy, máme zaděláno na zajímavý film. Ondru Vetchého mám moc rád, přičemž ostatní herci podávají také velice dobré výkony. Ty navíc v jednotlivých scénách jsou velice profesionální a autentické. Přestože má film nespornou kvalitu, dávám mu tři hvězdy stejně jako "Soukromým pastem", protože ten příběh je přesně takový, i když s lépe hrajícími herci.
Slow Torture Puke Chamber (video film) (2010)
odpad!A že má ta cipáreň takové hodnocení, že? A přitom taková blbost. Já jsem hodně otrlý divák, ale i v těch nejdivočejších filmech hledám nějaký smysl. Proč vůbec někdo takový film natočil - co jej k tomu vedlo? Zde ty odpovědi nenalézám. A myslím si, že nebudu moc arogantní, když řeknu, že toto se může líbit jen lidem bez absolutního vkusu. Toto není horror, toto není porno. Toto není nic. Aby mi tam celou dobu pitomá holka blila, z toho tedy moc unešen nejsem. A pokud někdo ano, je mi jej velice líto. Film má 65 %, protože ho hodnotilo 15 lidí - bezesporu úchyláků. Až těch lidí bude 150 nebo 1500, pošlou tuto hovadinu tam, kam patří. PS: Jenže kdo normální by se na to vůbec díval? PPS: Jo, a toho fousatého kokota bych nejradši vytleskal. Který debil může dobrovolně hrát v takové kurvárně? Myslím si, že se mu to nemusí v jeho (a po jeho životě) vyplatit.
Stůj, nebo maminka vystřelí! (1992)
Není to žádná bomba. Ale když si představíme Sylvestera jako mimino v nasrávačkách, tak to prostě k smíchu je. I když je zákonité, že i ti největší akční hrdinové byli jednou miminky a malými dětmi. Pravdou je, že hrát ve filmu nějaký neznámý nebo mně nepříliš atraktivní herec, nedíval bych se na něj a považoval bych jej za pořádnou pitominu. Sylvester tomu ale dává náboj - svou přítomností. Jinak nám tato komedie představuje vysoce ochranářskou matku, která nedokáže pochopit, že její syn je již velký kluk a jako policejní detektiv určitě ví, co dělá. Z toho pak plyne při vyšetřování, ale i v osobním životě, dost úsměvných situací. Tento film jsem viděl jako náctiletý a proto mám k němu příznivý vztah.
Vibrace (1988)
K tomuto filmu mám velice kladný vztah. Viděl jsem ho už kdysi dávno jako náctiletý a v té době mi velmi učaroval. U mě je to tak, že vnímám film silněji, když se na něj dívám sám. Nevím, jestli tomu tak také bylo. Každopádně ten pocit tady je i po znovuzhlédnutí po asi dvaceti letech. Proto tuto dobrodružnou komedii hodnotím poměrně vysoko. Zřejmě až přemrštěně vysoko. Jenže je to prostě moje vzpomínková záležitost. Navíc miluji folklórní jihoamerickou hudbu. Když k tomu přičtu mystickou andskou krajinu a tanec v hotelové restauraci s otevřenou střechou, při němž mi hrají hudebníci ála "Kukurukuku", není opravdu co řešit. Mimo jiné mám velice rád Jeffa Goldbluma. Cyndi Lauper je dobrá zpěvačka a i jako herečka zde předvedla roztomilý a sympatický výkon.
Městečko Twin Peaks (TV seriál) (1990)
Tři hvězdy - toť můj nesmlouvavý verdikt. A to jen díky závěru, přičemž celý seriál stál minimálně za hvězdy čtyři. Tolik dílů člověk absolvuje, tolik hodin, tolik nocí. Za celý ten čas člověk doslova sroste s nejednou postavou tohoto bezesporu unikátního díla. A v momentě, kdy si divák říká "chtělo by to ještě nějakou další porci dílů", to David Lynch po lynchovsku utne. Nezlobte se na mě, že jsem skutečně rozezlen. Ale tomu já říkám totální barbarství. Já prostě nejsem schopen připustit slova o mistrovství nebo jiné takové ekvivalenty. Proboha, já jsem si ty postavy fakt zamiloval! A co Lynch udělal? Celé to zazdil. Nebo, jak říká s oblibou má dcera, zabil. To si tento seriál vůbec nezasloužil, opravdu ne. Co se týče mystery, David Lynch umí navodit tak nádherně zvláštní atmosféru, že si divák i ve svém obýváku připadá jako "tam". Co ale David Lynch neumí, to jsou závěry. Které tak nebetyčným způsobem zmrví, že to pokládám za zločin na divákově duši. Připadá mi, že mu producenti řekli "už to nemá sledovanost, ukonči to". A on to sejme tak podvodným způsobem, že mu na to většina diváků skočí jako na majstrštyk. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale toto je zkurvenost největšího kalibru. V tajmném seriálu, kde postavy byly tak lidské, až to bylo magické, kde dabing byl tak amatérský, až jsem si ho oblíbil. Kde agent Cooper v podání Kylea MacLachlana byl tak úchvatně roztomilý... Že se mi chce plakat z toho, jak neskutečnou šaškárnu z toho všeho krásného a tajemného dokázal "mistr závěrů" David Lynch udělat.
Nesvatbovi (2005)
Svatební komedie, kterou mám velmi rád. Viděl jsem ji už asi třikrát a vždy se zasměji. Hlavně tedy na účasti povedené dvojky na svatbách a jejich dovádění, vyvádění a vymýšlení dojemných příběhů za účelem sbalení dívek. Další část je celkem o romantice, ale i tak je pořád čemu se smát. Důležité pro mě ale není jen komediálno, ale i celková atmosféra filmu, která na mě vždy dolehne v tom nejlepším světle. Když k tomu přidám i charismatického Ch. Walkena, tak opravdu není co řešit. V závěru byl i vynkikajíci W. Ferrell s jeho filozofií a gestikulacemi. PS: Co se týče mne, já bych se takovýchto svateb účastnit nemohl, protože bych se tam vždycky zežral jak dobytek. PPS. Dobře, udělám ti bicykl, ale neudělám ti ho rád.
Znovu 17 (2009)
Nejdříve jsem koketoval se čtyřmi hvězdami. Protože je to komedie ve stylu "Mezi námi děvčaty". Takovéto komedie patří mezi mé oblíbené. Tedy ty, kdy se vrátíme v čase nebo si s někým vyměníme identitu. O legrační situace zde nebyla nouze. Jen prostě pořád nemůžu překousnout šampónka Z. Efrona. Ten kluk za to ale nemůže. Není špatný. Ale já jsem prostě už taková generace, která metrosexuály moc nemusí. Jinak ale film rozhodně není špatný. Co ale prostě nepochopím, je taková ta pseudoromantika a pseudoláska, kdy kluk se vykašle na basketbalový zápas jen proto, aby své dívce řekl, jak moc ji miluje. To přece může i po tom zápase. Vykašle se na zápas, kdy se na něj přišli podívat pozorovatelé z jiných klubů kvůli přestupu a stipendiu. Každá normální holka by takovému klukovi měla říct, že je pěkně padlý na hlavu. Co jí ten kluk řekne za pár let manželství? Vykašlal jsem se kvůli tobě na basket? Mohl jsem mít stipendium na škole a teď dělám hloupého úředníčka někde v kanceláři. Já chápu, že zde má být zdůrazněna láska možná před vším ostatním. Ale pomáhá to v západním světě, kde je rozvodovost kolem čtyřiceti procent? Na filmu je tedy nejlepší a nejpřitažlivější myšlenka vrátit se do studijních let s mozkem chlapa ve středním věku. Jo, já bych tam nadělal parády. Nevím ale, jak by se mi líbilo, kdybych byl prakticky na dotek svým dcerám a viděl na vlastní oči jejich problémy školní i sociální. Moc by mě to nutilo je chránit a to by pro jejich další vývoj taky nebylo ideální.
Lovci duchů (TV seriál) (2005)
Tento seriál se líbil mé ženě, která viděla všechny epizody. Mě to moc nechytlo a skončil jsem asi u třetí. I když se mělo jednat o můj oblíbený mystery žánr, spíš mi připadalo, že tažnou silou je dvojice atraktivních mladíků. To mi k dobrému hodnocení nestačí.
Babiččin dům (1989)
Film, který mě po řadě nových horrorů dostal svou retro vizáží. Musím říct, že jsem si jej perfektně užil, hlavně jeho vygradovanou atmosféru, kdy hledání po domě nebo ve sklepě anebo honička na farmě, neměly chybu. Jak se to celé zaplete, jsem taky moc nečekal. Postavy se mi velice líbily. Od sympatického klučičího hrdiny, přes mladíka casanovu až po dědu, který už svou vizáží byl fakt dost cool. Myslím si tedy, že sem tam se podívat na starší film není vůbec na škodu. Minimálně vás to vrátí do mladých let. takže můžete být i trochu nostalgičtí. PS: Ten rána hlavou do trubky mě fakt dostala. Bolelo mě to až v obýváku.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
Při zhlédnutí tohoto filmu jsem tipoval, kdo by to tak mohl natočit. Mé tipy byly dva: Buď jakýsi sentimentální šedesátiletý dědek anebo mladé režisérské nedochůdče. Ale v žádném případě bych nepřijmul, že to může být člověk mezi třiceti a čtyřiceti lety. A přesně takový režisér to byl. Alespoň jsem měl pravdu v tom, že to bude nezkušený režisér. A byl, druhý film na kontě o něm vypovídá dost. Já jsem se přišel bavit, ne řešit sociální potíže hlavních aktérů. Snad si ani neumím představit ten obrovský tlak, který byl na herce vyvíjen, aby do toho šli. Protože hlavně i R. Brzobohatého se divím, že takovou hovadinu vzal. Když už natočím něco, co tematicky navazuje na velice úspěšný český film (takřka kultovní), nemůžu prostě s tím naložit jako s hnojem. Ten potenciál tam určitě byl, ale tak odporně bych to nenatočil ani já. Měla to být komediální jízda, ne utápění se v dementních problémech všech zúčastněných. Já ty jejich problémy tady ani nebudu vyjmenovávat. Každý přece nějaké problémy má. A film (komedie) má být o tom, aby divák z těch problémů na chvíli vystoupil, bavil se a přišel na jiné myšlenky. Ale jestli k lidem do kina nebo do obýváku přijde něco takového, co je ještě víc utvrdí v tom, že život je fakt na hovno, tak to potom pan režisér může zabalit a může po štábu maximálně vytírat interiér. Na nic jiného se nehodí. A ta kráva, co si vzala bohatého američana dědečka a prosila o práci v televizi? No to byl vrchol i pro mě.
Domov snů (2010)
Asiati takto filmy točí. Jedná se především o sociální drama. A u nich to prostě v takovýchto filmech takto vygraduje. Tvůrci tím chtějí zdůraznit sociálně-ekonomický problém. A jak nejlépe? Prostě tam dáme hodně brutality a krve. Přiznám se, že kdybych byl režisérem, s tímto stylem bych hodně koketoval. Horrorový žánr nám totiž nabízí mnoho možností, a umožňuje nám nahlédnout (a hlavně i kriticky) na mnohé aspekty lidských činností a oborů. A v tomto filmu konkrétně se nejedná prvoplánově o surovou brutalitu, nýbrž o zdůraznění dejme tomu civilizačního problému na určitém místě v určitém čase. Co se týče filmařské brutality, u pár věcí jsem syknul. Jsem celkem otrlý divák, ale rozbití záchodu hlavou bezbranné dívky - drsné.
Biblické příběhy: Genesis (TV film) (1994)
Trochu netradičně pojatý film, který stojí na monologu a je podkreslen filmovým dějem. A to dosti v symbolistním ztvárnění. Nemyslím, že to bylo špatné, ale ve filmu mám radši epiku než lyriku. Podobenství mě moc nebere.
Kráska a netvor 1950 (TV film) (2010)
Celkem slušně natočený film, který nám (jako poslední dobou více a více českých filmů) ukazuje zrůdnost komunistického režimu. Ovšem jaká byla pravda, už se asi nikdo nedoví.
Taxík (TV seriál) (2002)
Viděl jsem kdysi pár dílů a musím říct, že se mi celkem líbí tajemný chlapík, který řeší kriminalitu po svém místo policie. Jenže tak moc mě to zas nedostalo, abych se díval na úplně všechny díly.
Dexter (TV seriál) (2006)
Viděl jsem první, možná i druhý díl. Nemyslím si, že to je špatné. Ovšem neuhranulo mě to natolik, abych se sjel všechny série. Nevím, kam by mě to posunulo a kam bych se dostal. Policista z oddělení vražd, který sám brutálně vraždí. Nevím.
Strach Fay Grimové (2006)
S tímhle filmem mám trošku problém. Velice přitažlivé obsazení a fakt, že zde hraje i Jeff Goldblum, ve mně budil víru, že se bude jednat o špionážní komedii. Něco ve smyslu "Pravdivých lží" s Arnoldem. Tak jsem taky k tomu filmu i přistupoval. Ono to ale komedie nebyla. Jenže to já jsem pořád nebyl schopen přijmout. Protože jsem známý tím, že moc špionážní thrillery nemusím, nemůžu tomuto filmu dát víc než tři hvězdy. Být to více komediální, určitě by se mi to líbilo víc. Takhle se v tom sám režisér utápěl. Vše bylo propletené a překombinované, že tomu fakt nemůže věřit ani režisér. Pak si někteří mohou myslet, že režisér je génius, což vlastně není. Jen se utápí ve svých konstrukcích. Alespoň ty ženy tam byly hezké.
Lidice (2011)
Upozornění: Před zhlédnutím tohoto filmu je takřka nutné něco si o události vyhlazení Lidic zjistit. Tento film mne překvapil. Překvapil mne tím, že alespoň tento jeden film vyvrátil mé tvrzení o tom, že Češi neumí natočit historický film. Alespoň co se porevoluční kinematografie týče. Tento film takřka do puntíku věrně kopíruje historická fakta o tragické události, která si zasoužila být zfilmována. Ono by ale nemělo být jiného východiska, než historicky věrně takovýto film natočit a to z toho důvodu, že se jedná o relativně nedávnou historii, která je za a) dobře zdokumentovaná a ta b) ještě žijí lidé, kteří mohou podat svědectví. Nicméně pro diváka, který se na film podívá jen jako na "další" film anebo jako na film, díky kterému chce zjistit, "jak to tenkrát bylo", může tento film připadat v některých momentech poměrně chaotický a to z důvodu, který jsem uvedl v upozornění v úvodu komentáře a taky díky tomu, že film nebyl provázen jasnými daty a hodinami mapujícími vzniklé události a taky proto, že úplně jasně nebyly vyjmenovány klíčové postavy. Možné ale je, že to tak připadalo pouze mně. Co se týče samotného krutého osudu malé obce Lidice. Divím se, že toto téma komunisté neuchopili více, protože si na tom mohli přihřát polívčičku. Ve škole jsme se o tom uřili jen pár vět ve smyslu: Toho a toho dne a toho a toho roku byly vpáleny Lidice v důsledku atentátu na říšského protektora Reinharda Heinricha. Oni nám místo toho ve školách celé roky tak trochu lhali o hustiech. A možná právě proto, že lidické události byly čerstvé, kdežto pamětníci hustitských válek už jaksi nežili. Druhým důvodem byl asi fakt, že atentát na Heidricha naplánovala exilová vláda v Londýně a realizovali jej čeští parašutisté, jejichž jmény se komunistický režim nepyšnil. PS: Co se týče hereckého výkonu Karla Rodena, ten je vždy na vysoké úrovni. Jen už delší dobu pozoruji v jeho verbálním projevu pro mne ne příliš líbivé rychlé vyslovování některých vět a jejich sekání. Já ale rozhodně nejsem ten, který by mohl mít právo Karla Rodena plísnit. Už proto ne, že jako jeden z mála našich herců nás reprezentuje v Hollywoodu.
Hádej kdo? (2005)
Svěží předsvatební komedie, jejímž hnacím motorem je černý otec a jeho bílý možná zeťák. Komedie typu "Fotr je lotr", která je plná úsměvných, legračních a velice smacíh scén. Komedie, kde černý táta říká: "Já čekal Denzela Washingtona a on je to zatím Bělan Bělanovič".
Doktor Smrt (TV film) (2010)
Tento film v mnohém podobný filmu "Lid vs. Larry Flint" otevírá žhavou diskuzi na téma eutanázie. Než se k tomuto problému dostanu trochu blíž - alespoň v mezích komentáře -, přiblížím podobnost k výše uvedenému filmu. Zde také jeden člověk bojuje za svou pravdu a své přesvědčení, přičemž je neustále sledován policií a několikrát je nucen stanout před soudem. Je ale za svou pravdu schopen bojovat až do posledního dechu, a to jednoduše proto, že ke svému názoru nevidí jinou alternativu a v opačném názoru (názoru druhé strany) vidí omezování elementárních svobod jednotlivce. Přičemž se této role zhostil jako vždy úžasný a bezchybný Al Pacino. Téma eutanázie není tak jednoduché, jak nám předestírá doktor Kevorkian a já věřím tomu, že oba tábory mají ve svých postojích kus pravdy. Na tomto filmu si cením, že dává možnost vyjevit oba názory, třebaže větší důraz klade na podporu Kevorkianových postojů. Jestliže se najde režisér, který by chtěl silněji zohlednit názorové hledisko odpůrců eutanázie, má právo tak učinit. Co se týče eutanázie samotné, je pro její povolení či nepovolení klíčových několik faktorů. Z těch hlavních bych mohl vyjmenovat hledisko lékařské, morálně-etické, hledisko právní, které by mělo být jakýmsi průnikem obou předchozích a snad i hledisko náboženské, které by se ale muselo oprostit od svých fundamentů. Nejsem právník ani zákonodárce, ale pokud mohu vyslovit svůj názor, spíše se k povolení eutanázie přikláním. Muselo by ale být skutečně striktně dodrženo právo, které, jak už jsem řekl, by mělo být výsledkem rozumných lékařských a morálněetických závěrů. Každý člověk má určitě jiný názor na to, do jaké míry by měly být podmínky pro eutanázii splněny a já se nechci pouštět do žádných konkretizací. Stejně by nakonec skončily v obecné rovině. Jistě ale vím, že člověk, který prožívá nesnesitelná muka na smrtelné posteli, by měl mít právo na to sám tato muka ukončit. Čekání na úřednické razítko totiž může způsobovat muka daleko větší.
Karate Kid (2010)
Na tento film jsem se podíval po takové době ne proto, že bych to neustále odkládal, nýbrž proto, že jsem se na něj dívat prostě nechtěl. Myslel jsem si, že z důvodu, že v něm hraje Jackie Chan, bude se jednat o trapnou komedii s prominentním synem známého herce a i zpěváka. Mé dcery chodí do juda, tak jsem si řekl, že tento film jim neuškodí a tak jsem si čas na jeho zhlédnutí našel. A musím říct, že tomu jsem velice rád. Již od začátku bylo patrné, že nejen že nepůjde o trapnou komedii, ale že nepůjde o komedii vůbec. Úvod nám nabízí nevšední podívanou, kdy jsem jako příslušníci západní (zde americké) kultury konfrontováni s naprosto odlišným světem kultury východní (čínské). Z tohoto hlediska bych dětem film doporučoval. Jakousi školou hrou by se naučili vnímat zeměkouli a jiné kultury. Dále se film ubíral dle klasické šablony. Nový žák s naprosto jiným kulturním základem se spřátelí s dívkou. Jejich kamarádství ale nepřeje místní ranař, který se ve škole i mimo ni pohybuje výhradně obklopen svými nohsledy. Když se s ním onen kluk popere, zjistí, že místní kluk je velmi dobrý bojovník kung-fu. V tom ale našemu milému chlapci pomůže místní údržbář a správce v podobě J. Chana, který se nabídn, že bude chlapce trénovat na nadcházející mistrovství. Samozřejmě že dále jede film ve vyjetých kolejích. Jenže síla tohoto filmu tkví v tom, že se může směle rovnat filmům se stejnou tématikou, ve kterých ale hrají dospělí herci. Myslím si tedy, že tento film je z mnoha pohledů pro děti a mládež velice dobrá volba. A ten prominentní synek? Myslím, že má talent a jednou z něj vyroste slušný herec. Alespoň co se týče popcornových filmů. A pokud budou jako tento, v zapomnění neupadne.
Rockeři (1994)
Já jsem byl na tomto filmu v kině v roce 1994, měl jsem tedy o 17 let méně, tedy 20. Z důvodu věku a určité nedospělosti bych v té době dal filmu možná i čtyři hvězdy. Jenže jsem na tento film zapomněl a podíval jsem se na něj znovu - po právě těch sedmnácti letech. A hle, zjistil jsem, že je to vlastně neskutečná ptákovina, u které jsem se prakticky ani nezasmál. Tím víc mě překvapilo nadupané herecké obsazení. Ve svých dvaceti jsem tyto (dnes už prakticky slavné) herce ani neznal. A proto jsem nemile překvapen, že z této celkem trapárny neudělali něco víc. Herecký a invenční potenciál na to určitě byl. Místo toho jsem byl nucen sledovat bezduchou hudební komedii bez hudby.
Američan (2010)
Upozornění: Tento film je určen divákovi,který má vůli vychutnat si atmosféru. Jedná se sice o krimithriller, jenže dosti minimalistický a s velkou dávkou dramatu. Myslím, že nic nenapovím, když konstatuji, že zbraň na zakázku vyrábí hlavní hrdina pro svého vraha. Vlastně zde, v tomto filmu je toto nutné vycítit, protože jen takto se divák může vžít a vpít do postavy hlavního hrdiny. Třebaže si většina diváků může myslet, že život nájemného zabijáka se podobá horské dráze, tento film nám krásně ukazuje jeho prázdný svět a jeho samotu. Tato je zde ztvárněna v mnoha obrazech od začátku až do konce. I když by to snad chtěl jinak - na první pohled nudné rozhovory s místním knězem, a i když by chtěl milovat - avantýry s místní prostitutkou, je tak obklíčen způsobem svého života, že únik z této svěrací kazajky je téměř nemožný. Film nám tedy nabízí spousty momentů ztotožnit se s postavou G. Clooneyho, pochopit jeho svět - prostě vychutnat celkovou atmosféru filmu, která je opravdu neobyčejná a ve filmech tohoto typu naprosto ojedinělá. Na mne osobně film působil ještě svým umístěním do krásného italského středověkého městečka, do kterého bych se jednou rád podíval a řekl si: jsem tady, kde se ten úchvatný film natáčel. Jsem totiž milovníkem Itálie a opravdu jsem velmi vřele přivítal, že zde byl vykontrastován americký člověk nacházející se na italském venkově, kde se zastavil čas. Jen si přeji, aby Evropská unie nesjednotila ráz všech zemí a měst, protože to by byl největší zločin - sebrat zemím a městům jejich podstatu. PS: Další krásný film s nájemnými zabijáky, který je ale trochu jiný, je film "V Bruggách". Při jeho sledování má člověk možnost kochat se jiným krásným evropským městem - Bruggami.
Moje krev (2009)
Tento film by nebyl špatný, kdyby se ubíral v duchu prvních dvaceti minut anebo by prostě jeho děj po dvacáté minutě byl alespoň trochu anebo úplně jiný. Ať to beru jakkoliv, syn, který ve sklepě věznil dívky a zaléval si vedle toho kytky a celému tomu tyjátru říkal "moje zahrádka", matka s incestními sklony (alespoň to byla slušná mature) a otec, který si hrál na jejvětšího rodinného poutověrce - ti všichni (nebo spíš jejich úlohy v tomto rádoby horroru) byli spíše trapní a sterilní. Tento film v sobě neměl nic z povinné horrorové uvěřitelnosti. Motivace záporné rodinky byla velice neurčitá a spíše trapná. Vše navíc zanikalo ve všudypřítomné sterilitě, jíž dokládá několik dní ve sklepě připoutaná hlavní hrdinka. Ta i po relativně dlouhé době byla pořád jak ze žurnálu. Je to možná blbost, ale nejen na tom autenticita horroru stojí. Takže pro mě nic moc a když nad tím tak přemýšlím, opravdu marně tápu, jestli jsem vůbec někdy viděl kvalitní horror na téma chorobné rodinky, která si usmyslela, že do svého kruhu přijme někoho cizího, ať to stojí, co to stojí. Vzpomínám si jen na ty braky jako např. "Oběť zla", "Máma a táta" apod. Možná je chyba ve mně a zjištění, že takovémuto typu horroru neumím přijít na chuť. Pokud ale postrádám byť sebemenší, z psychologického hlediska, rozumnou motivaci členů nemocné rodiny, nemůžu logicky film posoudit ani jako průměrný.
Zase ona! (2010)
Mám rád tento typ předsvatební komedie. Tedy, když jsme ve filmu svědky těch pár dní, které samotné svatbě předcházejí. Ale také se může jednat o nějakou velkou rodinnou oslavu. Těch pár dní, kdy se sjíždí rodina, seznamuje se s členy budoucí rodiny, řeší se vztahy. Vše v komediálně laděném hávu. Příkladem jsou filmy "Nesvatbovi", "Dokonalá partie", "Hádej kdo?", "Fotr je lotr" a mnoho jiných. Tyto filmy jsou pro mne klidným proplutím, při kterém se srdečně zasměji. A navíc svatba je příjemnou životní epizodou, která ale v těchto filmech jako příjemná vypadá jen na první pohled. V těchto typech komedií vznikají pohodově komické situace, protože nejen každá rodina je jiná, ale i každý člověk je tak trochu jiný. Tento film nám nabídl znovusetkání dvou bývalých spolužaček ze střední školy, kdy jedna byla školní hvězdou a druhá typickým outsiderem. Jenže teď si ta jedna má brát bratra té druhé. A ta to samozřejmě nechce nechat jen tak. Když navíc zjistíme, že matky obou těchto mladých žen bývaly také spolužačky ze střední a když je navíc hrají taková esa jako Jamie Lee Curtis a Sigourney Weaver, nebude o zábavu nouze. Jaký by tento typ filmu měl být, když ne jednoduchý? Je ale příjemná a někde více, někde méně úsměvný. Mně to ale na tři hvězdy stačilo, strávil jsem s manželkou a dcerami příjemnou hodinu a půl.
Máma mezi Marťany (2011)
Pro děti asi nic úžasného. Z politicky-výchovného hlediska velmi dobrý materiál pro základní školy. Začátek je skoro vynikající. A to, když syn neustále odsekává své matce a je chytrý jak rádio. Však dětský divák ihned pochopí, že být drzý a zlý na milující maminku se nevyplácí. Když ale maminku unesou Marťani, taková sranda to už není. Myslím pro diváka. Ale přichází politicky-výchovná fáze a to, myslím si, by pro děti mohlo být velice užitečné. Pokud jim to ale rodiče umí vysvětlit. Film je tak trochu ve stylu kultovního komunistického polského filmu "Sexmise", kdy jeden chytrý hajzl na základě pozměněných historických faktů ovládne ostatní obyvatele planety. A to tím, že si vymyslí odpornou legendu o tom, že na světě existují jen ženy. Jenže - a teď přichází ta politicky-výchovná fáze - lidé (nebo třeba Marťané) mají tak silnou touhu po svobodě, že se klidně zřeknou i relativně bezpečného života v totalitním prostředí. A Ve světle dnešních dní tento příklad vidíme třeba v Libyi, kde Muammar Kaddáfí vládne (dnes je již po smrti, komentář jsem psal ještě za jeho života) pevnou, totalitní rukou, přestože dal lidem zadarmo například školství a zdravotnictví. A toto je, myslím, velice důležité dětem opakovat. Že svoboda je pro člověka to nejdůležitější. Že pro ni v historii mnohé národy umíraly a že jen ve svobodné zemi se kola pokroku mohou otáčet směle vpřed.
Hezké vstávání (2010)
Romantická komedie, která nebyla ani moc romantická, ani moc komedie, o mladé, kariérou posedlé ženě (přesně ten typ, co skoro vůbec nemám rád), která dostala omezený čas na to, aby zvedla sledovanost průměrné televizní stanice. Nebylo to vůbec super a ani už nevím, co se zde přesně odehrálo. Vím jen, že úroveň filmu držel především Harrison Ford, který životem protřelého morouse hrál fakt poctivě uvěřitelně. Dalším hercem, kvůli kterému jsem se na tento film podíval, byl Jeff Goldblum. Jinak bych se na to asi vykašlal.
Drive Angry (2011)
V posledních letech Nicolas hraje v hodně filmech s příchutí mystery. Nejsou to žádné extra pecky, ale dívat se na ně dá. A co si budeme povídat - hlavně kvůli jemu samotnému. I když je Nicolas poslední dobou dost pod palbou kritiky, já osobně si myslím, že opravdu hlavně díky jemu jsou filmy, ve kterých hraje, pořád ještě na úrovni. A tento film (ne nepodobný filmům "Next" nebo "Ghost Rider") je taková jedna jízda za pomstou své dcery u jednoho moc zlého pána, který zotročuje lidi díky své sektě. Velice dobrá byla postava "účetního", který svou účetní knihu vypisoval řádně rudým písmem.
Deník malého poseroutky 2 (2011)
Tento díl byl o kus lepší než ta předchozí sračka. Ten malý chytrák už mě tak neštval, zato ten jeho debilní mladší brácha. Jak ten parchant mě sral, tady a i v tom filmu předtím. Popravdě si na to už moc nepamatuji. Faktem ale je, že vím, že jsem z tohoto filmu měl o moc lepší pocit než z jeho nepovedeného bráchy.
Sudor frío (2010)
Dva staří kokoti straší adolescenty vysoce těkavou kapalnou výbušninou. Dělají to dlouhé roky, až se najde jeden udatný bohatýr, který hledá svou bývalou. Jeho hledání jej přivede až do doupěte těchto nemocných zmrdů a skoro všechno v tomto veskrze latinském horroru dobře dopadne.