Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Pohádka
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Velká žranice

Velká žranice (1973)

Nejlepší tragikomedie, tedy aspoň dle mě. Nevidím v tom kritiku společnosti ani obraz zhýralé společnosti jak někteří psali. Parta znějakýchdůvodu nešťastných mužů se rozhodne ukončit život při neskvělejších činnostech v životě – žraní a sex. Kdo bych chtěl umřít na kolenou s růžencem v ruce, ať se na tenhle film nekouká, stejně s velkou pravděpodobností bude umírat pokálený a pomočený a strkat jídlo do pusy mu budou pečovatelky. Tihle chlápkové si to užili ještě docela na úrovni, v krásné vile s orientálním interiérem, ne v ponuré nemocnici, k tomu jim dělala společnost krásná a macatá Andrea a ne protivná sestřička nebo ošetřovatelka. Je už nebavila ta trapná realita, tak si to hezky urychli, já bych to taky brala, jenom mít na tu spoustu jídla:) a nějakou lepší vilku. Absolutně v tom nevidím symboliku prasácké, nadržené a umaštěné společnosti, je to jen film o mužích, které už nebavil život ale před koncem si to chtěli pořádně užít. Jen Marcello si to měl rozmyslet trochu dřív. Film je sice vtipný až do konce, ale na konci se člověk spíš pousměje melancholicky nebo se zasměje v nucené křeči, kdežto na začátku ještě přemýšlíte o tom, jestli to opravdu udělají, jestli jenom někdo z nich, všichni nebo nikdo, ještě v člověku ta naděje vytváří pozitivní dojem z průběhu filmu. Divák se ale musí smířit s tím, že nelze žrát a š.kat věčně, prostě se „to“ musí stát. A tak to celé zesmutní a vy se stejně zasmějete nad masem na stromě a nad pudingem ve tvaru prsou.

Muž, který sázel stromy

Muž, který sázel stromy (1987)

Čekala jsem poněkud jiné hodnocení a více zapojení od ingnorantského konzumního divactva. Avšak jsem velmi mile překvapena, ignoratské a konzumní divactvo zřejmě nezaujal název filmu, nedívalo se na něj a následně nemohlo negativně hodnotit(až na pár výjimek). Já stromy miluji, pro mě to jsou živé bytosti a proto mě tento animovaný film velice zasáhl, přemýšlím, že ho zařadím do první desítky. Shlédnout ho byl opravdu relax a pohlazení na duši a vyvolal ve mě malinko naivní ale krásný pocit, že nějací lidé jako muž sázející stromy skutečně existují. Bohužel jsem pesimista a mám pocit že takové poselství je v našem světě nevyslyšitelné, o to víc mě potěšilo zdejší hodnocení.*****

Společenství vlků

Společenství vlků (1984)

Úžasnej film, já to nebrala ani jako horor, spíš jako pesimisticky surrealistickou pohádku o Karkulce. Co je taky úžasné, pohádka graduje, začíná příjezdem rodinky do baráčku a vyrušením snící dívky, pokračuje částí Karkulčina života, mezi tím se tu objevují různé snové příběhy a vyprávění starých pověstí, navíc v pohádkovém až surrealistickém prostředí - například obří houby, nebo hnízdo s vajíčky, v nichž jsou místo ptáčat figurky dětské podoby, nebo náhlá změna z letní do zasněžené krajiny. Film vrcholí, kdy do pokoje snící dívky vpadnou vlci, je to zhmotněný sen? nebo sen vlka? nebo je to jen taková fantazie? Ani jsem při tom nedýchala, když vlci proskočili i obrazem - jakoby se i obraz stal bránou pro vstup bytostí z venčí, z jiné dimenze, naší fantazie a tak podobně. Navíc zde hráli výborní herci, Angela Landsbury je excelentní(nevím proč hrála v tom trapném seriálnu To je vražda napsala) trochu mi přišla strašidelná, až jsem se obávala že babička je vlkodlak, když řekla: what about kiss for granny? a udělala ten zvláštní obličej, možná trochu přehraný, ale v této pohádce zcela na místě, protože musí uvézt v nejistotu, zda-li pak je ta babička ještě babičkou? Ten film je jedna z nejlepších pohádek, jakou jsem kdy viděla. PS: jak tu někdo řekl, že film zcela potápí dějová roztříštěnost, o tom to právě je, ten film je surrealistický a takový film se prostě nenaservíruje průměrnému divákovi se vším všudy v pořadí předkrm, hlavní chod a zákusek nebo co se to dává nakonec, tohle je jedna míchanice, kdy do moučníku prsknou kus kuřete a česnekovou omáčku posipají kakaem. Myslím, že kdyby děj byl jasný a jednoduchý jakože to začne vysláním karkulky za babičkou a cestou ji potká vlk atd jak už to známe, film by ztratil kouzlo. Tento rozházený děj film nepotápí, spíš potápí vkus diváka, který Společentví vlků nepochopil.

Andělé všehomíra

Andělé všehomíra (2000)

"Sny - na jejich dně neustále cítíme tlak kruté skutečnosti" Tato věta je vrchol filmu a o tom také film je. Nevím proč, ale určitým způsobem mě fascinují lidé s duševními poruchami(jestli se tedy takové výchylky dají nazvat poruchami), zvláště schizofrenií, nejspíš proto, že jsou schopni vnímat něco, co je nad realitou, co je víc, než konvence, uniformita a hmota. Nechci zabíhat do psychologie protože zde neřeším, jestli je schizofrenie fyziologického charakteru nebo jestli ti lidé vnímají věci z nějakých jiných dimenzí. To je mi na tomto místě jedno. Důležité je, že každý člověk někam uniká realitě a tito unikají příliš intenzivně, ale právě na tom pomyslném dně je realita, kde ovlivňuje místa, na která člověk uniká, způsob, jakým člověk uniká. To je ten tlak. Bohužel ten tlak je tak silný a konflikt s realitou takový, až jej někdo neunese a spáchá sebevraždu, jako hlavní hrdina filmu. Lidská hlava a pochopení okolí jsou příliš malé, pro takové věci, které psychicky odlišní dokážou vnímat.

Ovládací panel