Disk
Jaroslav Vávra
okres Cheb
redaktor Fandime Filmu.cz
homepage
email pozpátku: arvav.araj (a) tiscali.cz
ICQ: 497439709
27 bodů
Na ČSFD.cz od: 21.3.2007 21:55
Uživatel je právě ONLINE
Uživatel je právě ONLINE
Moje komentáře
Železná lady (2011)
Železná lady je dokonalým příkladem promarněného potenciálu. Famózní Meryl Streep (žadonění o Oscara bude vyslyšeno) - a to je všechno. Většinu stopáže sledujeme výjevy ze současnosti, ve kterých bývalá britská premiérka trpí stařeckou demencí a má halucinace, ve kterých se jí zjevuje mrtvý manžel. WTF? Zásadní okamžiky ze života Margareth Thatcher jsou ve filmu rozesety nahodile bez nějakých spojovacích sekvencí a jakoby omylem. A bohužel selhává i režisérka Phyllida Lloyd, jež ode dneška zvu uspávačkou hadů. Subjektivně je film dlouhý přibližně dvě a půl hodiny (ve skutečnosti 105 min) a spíš než celovečerní snímek připomíná televizní inscenaci. Už dlouho jsem takhle netrpěl.
Dr. No (1962)
Je to překvapivě fajn, byť naivní. Bohužel záporák a Ursulla Andress mají trestuhodně málo prostoru. Každopádně Sean Connery (který měl vždycky výtečné charisma) potvrzuje statut nejlepšího představitele Jamese Bonda a Ursulle Andress její prvenství (a její legendární výstup z moře v bikinách) už nikdo nevezme. Každopádně je skvělé, že s Bondem se už od začátku zacházelo jako s ikonou.
The Artist (2011)
The Artist je určitě dobrý, ale pokud jde o poctu němé kinematografii, vítězí jasně Hugo.
Pevnost Boyard (TV pořad) (1998)
Ta britská Pevnost Boyard, co v současné době běží na Prima Cool, je... no, jsem z ní v rozpacích. Nesympatický a rádobydrsný moderátor, otec Fura tu vypadá jako bláznivý profesor alchymie (a bohužel nemá pověstné myšlenky dne), úkoly jsou nezajímavé (chybí hlavně souboje v bahně) a především scházejí legendární velmistři. Sice Paklíč a Pačes zůstali stejní, jak si je pamatuji z dětství, ale je to málo. Měli raději opakovat staré francouzské díly, které byly doopravdy zábavné a navíc měly charitativní účel. Britská verze je nudná křeč, schází jí šarm a soutěžící soutěží jenom o prachy pro sebe.
Velká země (1958)
William Wyler byl génius a jeho Velká země mi přinesla úžasný zážitek. Film nikam nespěchá, a přesto je napínavý od začátku do konce. Ke konci už je to de facto antická tragédie. Herci absolutně dokonalí. "Tohle je velká země. Viděl jste už někdy něco většího?" - "Pár oceánů."
Batman a Robin (1997)
Zvláštní. Na jednu stranu nekoukatelné, na druhou stranu mě to zvrhle fascinovalo, hlavně úvodní dvacetiminutovka s oblékáním kostýmů a "hockey team from hell". Stejně jsem se ale nejvíc chechtal při velmi častých záběrech na vyryté bradavky. Arnold je geniální. Ovšem Alicia Silverstone je na zabití. Jen si oblíkne "náhodou" připravený kostým a hned je z ní superhrdinka. Hodnocení? Fakt nevím, je to peklo, ale šíleně jsem se u toho bavil, hlavně to queer pozlátko mělo svůj půvab. Bradavky, opancéřované zadky, modrá se tu tluče s růžovou... Dalo by se to rozebírat celé hodiny.
Times of Harvey Milk, The (1984)
Dost emocionální záležitost, každopádně byl to pro mě úžasný pocit vidět a slyšet opravdového Harveyho Milka (nikoli Seana Penna). Hlavně si cením spousty zachovaného archivního materiálu a už chápu preciznost výpravy Van Santovy biografie Milk (2008). Evidentně vycházel právě z tohoto dokumentu, který vznikl jenom šest let po Milkově smrti a jehož autenticita je tím pádem věrohodná. Už jen z tohoto důvodu má dokument historickou hodnotu. Tohle by měl vidět každý z nás.
Hugo a jeho velký objev (2011)
Geniální film v každém ohledu. Nejlepší 3D zážitek vůbec.
Pán prstenů: Návrat krále (2003)
Geeci z Clerks 2 mě pravděpodobně roztrhnou, ale Pán prstenů: Návrat krále na modré placce mi způsobil maximální potěšení, jaké mi velkofilm může nabídnout. Nádherná podívaná, spousta dojemných okamžiků ("I am not a man."), velkolepé bitevní okamžiky (ten zvuk v bitvě na Pelennorských polích!), hororové napětí (Odula). Tomuhle filmu nelze vůbec nic vytknout a z celé trilogie jej považuju za nejlepší. A scéna v Šedých přístavech je absolutně dokonalá a bezchybná. "We set out the Shire, Sam, and it has been saved, but not for me..." A otitulkovaná píseň Into the West (na DVD titulky chyběly) je jahůdkou na lahodném dortu.
4% filmová tajemství (1995)
Parádní věc. Bohužel poslední minuty jsou zklamáním. Nelíbí se mi prezentace Philadelphie jako přelomového filmu, přičemž je to doprovázeno záběrem Buffalo Billa z Mlčení jehňátek a vzápětí nato následuje ostrý střih a záběr na tančícího Hankse a Banderese z Philadelphie. Krom toho je ten film naplněn hromadou pitomých klišé, až to bolí. A je to tak debilní záležitost, že při sledování podobných záběrů mám tendenci přát Tomu Hanksovi to nejhorší.
Americká krása (1999)
Osobní záležitost. Film, díky kterému jsem se v pubertě začal o film pořádně zajímat. Nejzajímavější postavu ovšem nehraje Kevin Spacey, ale Chris Cooper.
Warrior (2011)
Dost přestřelená stopáž a navíc se to až moc bere vážně. Na Fightera se nechytá.
Lví král (1994)
Dojetí... právě jsem po 17 letech viděl Lvího krále, svůj úplně první film v kině. Co k tomu říct víc... SIlný film a výtečný dabing tria Miroslav Moravec - Jan Kalous - Pavel Soukup (v titulcích bůhvíproč uvedeni Karel Heřmánek /mluvené slovo/ a Jiří Schmitzer /zpěv/). A ona klíčová scéna - však víte která - byla i po letech zdrcující. HAKUNA MATATA!
Pýcha a předsudek (2005)
Po letech jsem se znovu podíval na Wrightovu Pýchu a předsudek. Excelentní záležitost. Hudba, kamera, herci... vše bez chyby. Kdyby se mě někdo ptal, kdo z herců mě zaujal, moje odpověď by zněla takto: Judi Dench. Její teta pana Darcyho má sice ve filmu pouze dvě scény, ovšem Judi Dench jí učinila nezapomenutelnou, především ve všech okamžicích, kdy hovořila s Keirou Knightley. Viděno na DVD v angličtině s českými titulky, televizní uvedení se nedoporučuje.
Ukradené Vánoce (1993)
Jack Skellington je každým rokem čím dál roztomilejší. Bez něho si Vánoce už nelze představit.
Sherlock Holmes: Hra stínů (2011)
Ritchieho druhý příspěvek do fikčního světa nejslavnějšího detektiva Sherlocka Holmese se bohužel příliš nevydařil. Celá zápletka je dost překombnovaná, herecky průměrné (Jared Harris jako profesor Moriarty trestuhodně nevyužitý) a film má snad více slow motionů než všechny filmy Zacka Snydera dohromady. Dialogy docela vtipné, ale schází jim šarm autorského pera Stevena Moffata. Už aby byl leden, kdy BBC odvysílá druhou minisérii svého Sherlocka.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Absolutně dechberoucí a geniálně perverzní film. Režisér Zodiaca si mě podmanil od první sekundy a ze svého objetí mě už nepustil. Bylo to hodně znepokojivé a dechberoucí. K tomu skvělé zvukové efekty a výtečný hudební (?) doprovod Trenta Reznora a Atticuse Rosse. Herecký ansámbl taktéž bezchybný, především Rooney Mara jako punkerka Lisbeth. Už se nemůžu dočkat, až ten film uvidím podruhé, možná zajdu i potřetí. Film roku 2011, zároveň nejlepší film s análním znásilněním, jak vtipně - a zároveň trefně - poznamenal Bluntman.
50/50 (2011)
Milý malý film, který citově nevydírá a má uvěřitelné postavy. Joseph Gordon-Levitt opět herecky exceluje.
Mission Impossible - Ghost Protocol (2011)
Pavel Kříž, Elefanty a bláznivé skoky z dubajských věží, to vše v příjemně akčním kabátku, to je čtvrté M:I: Ghost Protocol. Šlape to od začátku do konce, ani jedno hluché místo. A Tom Cruise je blázen. :-) 8-9/10
Mission: Impossible III (2006)
Je to hodně fajn. Pár wtf míst by se našlo (masky a la Fantomas a česky mluvící Pavel Sobotka), ale jinak si nemůžu stěžovat. Casting brilantní, chemie mezi herci skvělá (hlavně Tom Cruise a Phillip Seymour Hoffman, kteří se spolu sešli sedm let po Magnólii) a Giacchinova hudba taky dobrá. Zpočátku jsem měl problém naladit se na příliš dynamické akční scény, které na začátku byly nepřehledné, ale nakonec jsem si na ně zvykl. 7/10
Kouzelná romance (2007)
Kouzelná romance ftv! Je to sladké, cukrkandlové a naprosto boží. Amy Adams je roztomilá, Patrick Dempsey je výtečný a James "usmívám se od ucha k uchu a furt zpívám" Marsden zběsile přehrává a svého prince Edwarda si užívá. "Hledám malou koketu, co zpívala by v duetu." A k tomu ty disneyovské odkazy. 10/10
Šťastný Nový rok (2011)
Absolutní průměr nesahající Lásce nebeské ani po kolena, ovšem dvojice Zac Efron - Michelle Pfeiffer mi byla sympatická a jen kvůli těmhle dvěma má smysl film dokoukat do konce. Těmhle dvěma jsem jiskření bez problému uvěřil. Zac je sympaťák a Michelle to stále sluší. 5/10
Star Trek: New Voyages (TV seriál) (2004)
Epizoda World Enough and Time: Stačila jen tahle epizoda, aby mi Phase 2 přirostla k srdci. Mnohem soudržnější než odosobněný a studený Hidden Frontier. Dialog mezi Spockem a Alanou Sulu tesat. Herečtí představitelé velmi přesvědčiví na to, že jde o fanseriál. Co na tom, že World Enough And Time je doják, když to tak krásně funguje...________Dvojepizoda Blood and Fire funguje jako samostatný film a překračuje parametry běžného fanseriálu. Napínavý příběh, perfektní herci, chemie mezi Peterem Kirkem a Alexem Freemanem bezchybná... nevím, co k tomu napsat více, zkrátka absolutní skvost. Tohle je přesně ten Star Trek, jak ho chci vidět já.
Santiniho jazyk (TV film) (2011)
Jiří Strach je filmový Santini. Tak brilantní práci se světlem jsem v moderním filmu už dlouho neviděl.
Svědomí (1948)
Jeden z nejlepších českých filmů všech dob. Nebýt únorového převratu, mohla mít česká kinematografie více takových kvalitních a hlavně nadčasových dramat mnohem více. Miloš Nedbal podává životní výkon své herecké kariéry a za pozornost také stojí výtečný Jan Prokeš, kterému v době natáčení bylo pouhých čtrnáct let. Je velká škoda, že tento film zná dnes jen pouhá hrstka dnešních diváků. Zcela nezaslouženě.
Davidovy narozeniny (2009)
Výborná záležitost. Neokazalé, nepatetické, perfektní konec.
Moneyball (2011)
Průměrný film s televizní vizáží (Wallymu Pfisterovi udělení Oscara za kameru natolik stouplo do hlavy, že svou práci odflákl), tunami klišé a neuvěřitelně špatnými hereckými výkony (hlavně Philip Seymour Hoffman, Brad Pitt je jenom průměrný) a to nemluvím o písničce, kterou zpívá Pittova filmová dcera - hotové Falling Slowly... Vítězové a poražení a Vzpomínka na Titány zůstavají nadále vítězi v žánru sportovních filmů.
Příběh z Bronxu (1993)
Takový light Scorsese, ale každopádně je De Nirův režijní debut sympatickým počinem. Cameo Joea Pesciho potěší.
Psohlavci (1955)
Srovnávat s původní verzí Svatopluka Innemana z roku 1931 by bylo nefér už jen z toho důvodu, že Fričova verze byla natočena v jiných společenských podmínkách a měla lepší technické vybavení (např. barevná kamera). Raději srovnejme s Vávrovou husitskou trilogií, která je vrcholným počinem historického filmu 50. let. A tady Fričovi Psohlavci bohužel prohrávají. Samozřejmě i zde je skvělá výprava a jedno herecké eso vedle druhého, ale Frič narozdíl od Vávry neumí pořádně zacházet s komparzem, takže davové scény vypadají jako schůzka ochotníků. Ani závěrečná scéna Kozinova oběšení nevyvolává tolik žádaných emocí, jako tomu bylo u Husova upálení. Martin Frič zkrátka na objednávku a bez nějakého tvůrčího zapálení natočil velmi průměrný snímek, který sice odpovídá dobovým standardům, ale dnešním divákům může sotvaco nabídnout.
Úplné zatmění (1995)
I po letech mě nepřestává fascinovat, jak se Leonardo DiCaprio dokázal vypořádat s tak náročnou rolí.