Moje oblíbené filmy

• Klub rváčů (1999) Vzbudíš se. Někde. Někdy. Na datu nezáleží, den jako den. Celá tvoje zkurvená existence je dopředu nalajnovaná. Systém rozhoduje za tebe. Pak se jednou vzbudíš a řekneš Srát na pravidla. Celej svět na tebe čumí a tobě se to líbí. Jo, líbí se ti to. Jsem Jackovo adrenalinem napumpovaný tělo. Vidíš Fight Club a víš, že v tom nejseš sám. Jsem Jackovy užaslý obličejový svaly. Chceš nakopat pár zmrdů a cítit se okey. Konečně seš nezávislej. Nepotřebuješ peníze. Věci. Lidi. Na tobě záleží. Pak se zase vzbudíš. Čumíš na svět. Systém zmizel, tobě se to nelíbí. Najednou. Změna pohledu. Jsem Jackův studenej pot. Vidíš Fight Club. Jackovy obličejový svaly sou pořád užaslý.

• Počátek (2010) Inception je neuvěřitelně precizní dílo, které mi svou chladnou odtažitou dokonalostí připomnělo (mnohem víc než tolikrát zmiňovaný Matrix) to nejlepší od Kubricka. Takhle by vypadalo heistové The Killing smíchané s Vesmírnou Odyseou. Scénář přehledně operuje s tolika snovými úrovněmi, že by si na tom 99% současným režisérů i scenáristů vylámalo zuby, Nolan však už pár let nemusí nikomu vůbec nic dokazovat. Tohle je extratřída. Spletitý děj je díky jeho mistrovství krásně pochopitelný, alespoň na té nejzákladnější úrovni. Já po tom filmu půl noci nespal a tápal nad několika nesrovnalostmi. Některé filmy řešení nemají a smysl dávat nebudou, ať se divák snaží jakkoli, u Inception ale imho platí pravý opak. Řešení bude víc a všechny mohou být správné (podle mne je zbytečné to s teoretizováním přehánět, pravdivý bude ten nejjednodušší výklad, které se vyloženě nabízí, přičemž detaily - spadne / nespadne - a proč - zůstanou na doladění každému divákovi zvlášť). Další projekce je každopádně nutná. Neodvažuji se posoudit, jaké místo v Nolanově filmografii Inception zabírá (co se týče jeho kvalit), každopádně mě dostalo mnohem víc, než přehajpovaný, jednoduchý (ale taktéž skvělý) film s názvem The Dark Knight. PS: Má smysl se zmiňovat, že celé osazenstvo hraje naprosto úžasně (nejvíc mě zaujal Joseph Gordon-Levitt a Cillian Murphy)? Edit: Tak napodruhé úplně nádherně přehledný zážitek. Emocí je ve filmu plno, akorát je člověk při prvním zhlédnutí nemá šanci pochytit (protože nezná pointu) - aneb Nolanovo pravidlo opakovaných projekcí platí i zde.

• Fontána (2006) Obrazově úchvatná podívaná s dokonalým hudebním podkresem. The Fountain je krásným filmem, jehož hlavní myšlenku není těžké pochopit, ale pro úplné pochopení děje jako takového, si budu muset dopřát minimálně ještě jedno zhlédnutí. Hugh Jackman i Rachel Weisz (zde mi přišla až nadpřirozeně krásná) odvádí excelentní výkony, stejně jako Aronofsky na pozici režiséra. Jdu si sehnat Pi a Requiem for a Dream...

• Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994) Kult naprosto po zásluze, netřeba nic dodávat, vše již zde bylo napsáno.

• Mulholland Drive (2001) Buď geniální dílo, nebo strašná haluz, no každopádně vynikající nevšední zážitek. Navíc jsem se od svého prvního setkání s Lynchem poučil, jak se na jeho filmy koukat (přijmout, že většina děje se vlastně reálně vůbec neodehrála), takže tentokrát jsem přesvědčen, že vím, o čem ten film zhruba byl. A právě až v té poslední půlhodince to začne dávat smysl... Ve své podstatě ten snímek upozorňuje na časté pocity a stavy, které člověku svou každodenností tak zevšedněly, že už si jejich přitomnost ani neuvědomuje. Tužby, zklamání, bolest, únik, pomsta. PS: Anebo je to úplně jinak.

• REC (2007) Tenhle film je naprostej masakr. Už dlouho se mi nestalo, aby mě nějaký horor takhle vtáhl do děje, abych se bál. REC je asi nejlepší a nejoriginálnější zombiárnou, jakou jsem kdy viděl, v rámci autentičnosti je myslím ze všech těch "ruční kamerou natočených" filmů dokonce nejdál. Narozdíl od Blair Witch ani chvilku nenudí (opravdu, od začátku až do konce film "šlape" a nemá ani jedno hluché místo), postavám jejich strach, vyděšení a nevědomost bez problémů věříte, jejich chování je logické a uvěřitelné (naopak od Cloverfieldu). Ten starý dům a fakt, že nebezpečí může číhat za každými dveřmi, dávají snímku neskutečnou atmosféru, kterou je třeba si pořádně užít sledováním o samotě a v úplné tmě. Jsem nucen upravit svůj žebříček nejoblíbenějších hororů. Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí. Horror movie of the year

• Texaský masakr motorovou pilou (1974) Velice intenzivní film plný násilí a špíny v osobitém pojetí Toba Hoopera. Hodně mě udivilo, že v porovnání s remakem je tohle úplně jiný film, sázející na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním kanibalské rodinky, ale na tak prvoplánově jako v remaku (všude samá krev a vnitřnosti), nýbrž pouze náznaky brutality. Tudíž divák nic přesně nevidí a fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než když jsou nám ta střeva a krev přímo ukázána. Horror movie of the year

• Moulin Rouge (2001) Asi po patnácti minutách od začátku projekce jsem měl na jazyku slova jako nesnesitelná přestylizovanost, nevkus, kravina... a nebyl jsem daleko od vypnutí. Ale pak, a ani jsem si nestačil všimnout, kdy přesně se to stalo, jsem si uvědomil, jak moc se mi to začalo líbit. Takovýhle totální názorový obrat během sledování filmu jsem u sebe snad ještě nikdy nezpozoroval. Sice si nedovedu dost dobře rozumově vysvětlit, proč dávám takovému kýči pět hvězd, ale prostě - jinak to nejde.

• Hanebný pancharti (2009) Tarantino kupodivu splnil, co nasliboval, a natočil film, který bude mít v jeho filmografii po roce 2000 stejné postavení, jaké má Pulp Fiction v devadesátých letech. Totiž výsadní. Na Basterdech by se dalo pochválit snad všechno - od hereckých výkonů, přes scénář, vybroušené dialogy až po několik režijně absolutně dokonalých scén (celý začátek, závěr v kině, Šošanina příprava na akci...). Inglourious Basterds je pro mě zkrátka zatím nejlepší letošní v kině viděný film, šance na překonání vidím maximálně u Districtu 9, Antichrista anebo Avatara. PS: Poslední větu, která ve filmu zazní, by mohl říct sám Quentin.

• Vetřelec (1979) Působivější filmové monstrum neexistuje... Horror movie of the year