capák

Velmi zajímavej a velmi odvážnej pohled na svět reklamy a blbost českýho národa. U žádnýho jinýho filmu jsem se nestyděl za to, že jsem Čech tak, jako u Českýho snu. Klusák s Remundou trefně poukazujou na blbost reklamních agentů, který během filmu několikrát lžou a protiřečí si, blbost účastníků konkurzu, pro který pěkně strávenej víkend znamená víkend v supermarketu a blbost zákazníků, která je dokonaná ve chvíli, kdy se dav rozeběhne proti neexistujícímu hypermarketu. Nejvíc mě ale dostal chlápek, kterej s taškou a letákem v ruce prohlásí, že na otevření supermarketu přijel jenom proto, aby dokázal, že jde o podvod. Po bitvě je holt každej generál a u nás Čechů to, jak se zdá, platí dvojnásob. Český sen ve výsledku vlastně není nijak překvapivej, protože to, že reklama lže a Češi jsou stádo stupidních konzumních ovcí, není nic novýho. Do tohohle všeho se ale tvůrci trefujou tak přesně, že svejch prachů, který byly vynaložený na natočení filmu, rozhodně nelituju.

Váš prožitek z filmu Pozemšťan závisí do značný míry na tom, jestli už od začátku dokážete přistoupit na Johnovu hru a uvěříte jeho tvrzení. Man from Earth mě znovu po dlouhý době utvrdil v tom, že k natočení dobrýho filmu není třeba nákladnejch efektů a podobnejch zbytečností, ale stačí "jen" zajímavej námět a scénář. Film s tak minimalistickým pojetím jak jen to jde, a přesto v něm nechybí napětí ani gradace příběhu. Způsob zpracování a herecký výkony tady nehrajou roli, protože filozofická síla tohohle filmu spolehlivě přebije všechno ostatní, a to, že jsou některý výroky značně kontroverzní, mu jenom prospívá. Mrzí mě jen trochu lacinej konec, osobně bych byl radši, kdyby rozhodnutí o tom, jestli Johnovu příběhu uvěřim nebo ne, zůstalo na mě, a ne na scénáristovi. Jinak jsem ale po celejch předchozích devadesát minut jen seděl, proplouval historií a žasnul. Jasnejch pět hvězd.

Obrovská síla Persepolisu je v tom, že se po celou dobu dokáže na složitou životní situaci hlavní hrdinky dívat s velkou upřímností, určitým nadhledem a notnou dávkou humoru. Tomu odpovídá i originální audiovizuální zpracování s jednoduchou, ale krásnou animací, řadou orientálních prvků a rozmanitou hudbou. Moc se mi líbil dětskej pohled na politickou situaci v Íránu, vnímání kulturních rozdílů prostřednictvím dospívání a neustálá touha po emancipaci a svobodě. Trochu mi vadilo snad jenom to, že se autoři snažili do necelejch 90 minut nacpat co nejvíc příběhu a já jsem to všechno vlastně nedokázal pořádně vstřebat. Kdyby byl film o půlhodinu delší a některý místa víc rozvedený, vůbec by mi to nevadilo, protože rozhodně je na co se dívat a nad čím přemejšlet. Film o revoluci, která z nedemokratickýho režimu udělala jen další nedemokratickej režim, o válce, která nikam nevedla, o složitým postavení žen v islámu a především o tom, jakou hodnotu má svoboda.