mcb

Více by tomu slušel půlhodinový formát, a tudíž poloviční stopáž, protože některé scény se přeci jen táhnou trochu déle, než by měly, ale za celý koncept seriál nemůžu jinak než plný počet. Prvotřídní zástupce (sub)subžánru „všednodenního“ hororu, který naposledy brilantně vytěžil Ari Aster v On se bojí, kombinuje prvotřídní cringe estetiku Fielderových non-fikčních pořadů, lynchovskou surreálně snovou poetiku Twin Peaks, hutné psychologické drama o manželské krizi ála Scény z manželského života a výstižnou kritiku současných hot topics (woke politika, diverzita, posedlost mediálním obrazem apod.), a ještě k tomu dokáže být silně návykový, i když se v něm toho moc po většinu stopáže neděje. The Curse nepustí hlavně díky neutuchající tenzi mezi jednotlivými záběry/scénami, která je vytvářena vychýlenou stísňující hudbou, autentickým herectvím a snímáním většiny akce v druhém plánu skrze objekty/odrazy, což vytváří nepříjemnou iluzi, jako bychom na veškeré dění nahlíželi z pozice skrytého pozorovatele/voyeura. Je také dalším úspěšným cvičením v zachycení trapnosti každodenního života, zde umocněného skrze téma konstruování falešných narativů skrze média, což jednak dělají postavy v seriálu, zároveň i jeho samotní tvůrci. Samotný konec a poslední epizoda je pak kapitola sama o sobě, přinášející ohlušující katarzi a zboření stěny polodokumentárního formátu. A24 skutečně jede neskutečné bomby a po loňském Ve při a několika nedávných filmech s velkou jistotou obhajuje pozici moderně smýšlejícího studia točícího áčkové, divácky přístupné tituly s vysokými production values, které však narušují a mnohdy překonávají veškerá žánrová očekávání a současné hollywoodské/televizní konvence. Nepopsatelně zdrcující zážitek.

Instantní vánoční klasika.

Nejmrazivější, nejpůsobivější a nejsilnější podobenství o válce, co jsem kdy viděl. A že to kreativně a scenáristicky převyšuje celou blockbusterovou produkci z US, nemá ani cenu zmiňovat. Mistrovské protiválečné dílo a etalon nejen animované zábavy.

Zbytečný a nudný film o ničem.

Novodobý kultovní film, který si sám sebe uvědomuje jako kultovní film, o (ne)možnosti pochopit (pop)kulturu. Mulholland Dr. pro mileniály.

Velkofilm desetiletí s promyšlenou narativní strukturou, které se jen těžko něco v blízké době vyrovná.

Sestup do pekel aneb černohumorný metanarativ, který nabízí ještě více interpretací než Nymfomanka.

Lidstvo by mělo skončit, ale takovéto formální experimenty na hranici šílenství nikoliv.

Takto vypadá moderní adaptace klasické literatury, rezonující a progresivní filmové dílo, téměř bez jediného kazu.

Ohromující velkofilm, který v Nolanově filmografii nejvíce připomíná jeho nezávislé počátky (Sledování, Memento), tentokrát však v mnohem rozmáchlejším měřítku.