ShimonHoly

Naprosto zcestná a neurežírovaná slátanina. Neodůvodněné záběrování, které je navíc, co se týče kompozic výrazně nesoudržné. Nohy tomu krom předvídatelnosti podráží i zcela nesoudná stopáž s ochotnickými výkony některých herců. Tam, kde Personal Shopper mírně klopítal, se Thelma slepě plazí po zemi a nenachází (abych tak parafrázoval scénář tohohle filmu) "spásu". Pro festival otrlého diváka úplně ideální volba na příští rok.

Přepálená stopáž, režijně nezvladnutá zápletka hodná Bakalářů a 95% času nezáměrná komedie. Masky aspoň poctivý a lízání bulvy vrcholný. P.S.: přestaňme ve filmech furt gayům přisuzovat, že s holkama chtějí spát, ale jsou jen "zmatený"...

Film, který mě absolutně míjí vším a dokoukat ho byl problém, jako u málokterého filmu. První scéna je ale ukázkovou prací s hercem a pro mě jeden z nejzásadnějších záběrů v novodobé kinematografii.

V rámci prožitku velmi solidní, práce s herci a filmovými prostředky taky vysoko, ale ty logický lapsy mi brání jít výš. Rozhodně ale příjemné překvapení a lepší z hororů poslední doby.

Veeelmi solidní řada s umně vystavenými linkami, které obzvlášť finále přivezla do nečekaně nejisté finálové pětky. Bret prosím i do další řady.

Tři dny v kuse nevím, co si o tom filmu myslet. Stále ale o něm přemýšlím. Je to ze strany Toma Forda nějaká pomsta?

Vrchol všeho. Opilé komponování, dobový trolling a nečekaný trojitý konec.

Pečlivě vedená práce s herci, ne zcela koncepční střih a snímání. Můj pocit po zhlédnutí je stejný jako ten, který prožívá protagonistka - nejistota. Nejistota z toho, kam mě film zavede. Nejistota z postav, které mi film nabídne. Nejistota z provedení. Přesto s koncem nemůžu říct, že bych byl otrávený. Huppertová tradičně bravurní a víc jsem tak asi nepotřeboval.

Po brilantní první řadě propadá seriál v dalších řadách do bolavé agónie. Na The CW by šlo o výsostný nadprůměr sice stále, ale z možného kultovního seriálu se stala vyhasínající hvězda, kterou stále udržuje Viola Davis.

Neumětelsky vystavěný triptych, který zpříjemňují jen dvě hlavní herečky. Všudypřítomná návodná hudba mimochodem nijak nepomáhá telenoveloidnímu námětu. Za zmínku stojí i slabá, doslovná kamera, která mnohdy připomínala filmy s náměty od Rosamundy Pilcher. Takovou jsem u Almódovara viděl poprvé za jeho filmografii a znova nechci vidět. Přesto všechno ještě stále umí režijně udržet v divákovi pozornost a zájem, otázkou je jestli mu to diváci potřetí v řadě prominou. Já spíš ne.