Jako více autorů místních komentářů, i já jsem příjemně překvapena. Velice příjemná a milá podívaná, což je pro teen film tak nevídané, až je to zvláštní!
I přes menší výhrady k roztěkanému prodlužovanému závěru dávám plně počet. Lidé, jejichž nejbližší nejenže je nepodporují ale přímo shazují a oni přesto (nebo právě proto) ze svého cíle nepolevují a jdou za ním mají můj neskonalý obdiv. Konec. Tečka.
Více než jen příjemná komedie. Komedie, jak má být! Našla jsem zde propojení "mluvených" vtípků a situačních odzrojujícně vtipných scén, i propojení s reálnými místy a událostmi, i trochu té absurdity. A v neposlední řadě herce, kterých vůbec neuvažujete, jestli jsou dobří, protože jim prostě věříte.
Jako by se film nemohl rozhodnout, o čem vlastně je. Je základem o neposlušném psu? O Vztahu pána a psa jak by napovídal název? O vývoji pohledu na svět a na své hodnoty lidského hrdiny? Nebo snad o novináři, který hledá svůj styl? Doteď to nevím! Možná to je důvodem, proč mi film připadal taaaak rozvleklý až skoro rozteklý.
Moc se mi líbila krásně nesourodá dvojice: chlapík, který má v sobě víc ženských vlastností a krásná ženská, jež pro ránu nejde daleko. Navíc působící vtip a prostředí Paříže. Něco z tohoto filmu mne chytlo a srdce. Jen v závěru mi nějaká neurčitá drobnost chyběla...
Paráda. Film, který dokáže zaujmout a pokračuje v tom až do samotného samotného závěru. Ve filmech, které obsahují opakování nějakého úseku, není časté, že jsou tyto scény tak dobře zvládnuté a nepůsobí nudně a předvídatelně. A Jake je třešničkou na dortu:-)
Ne ne, na to nemám. Nevím, jestli absolutně, ale po celodenním maratonu opravdu ne. Ale ze sálu jsem neodešla. Byla jsem jeden z těch spících lidí :-))
Po čase své hodnocení upravuju směrem nahoru, protože hasiči, kteří spalují knihy, protože knihy nutí lidi přemýšlet a být tak méně šťastní, se mi do mysli stále vracejí...
Lidé jej buď milují, nebo odsuzují jako nezáživnou blbost. Jsem ráda, že je zde tak dobře hodnocen. A není to film o baletu! Skvělé psychologické drama se schizofrenní atmosférou. Doporučuju.
budu pět chválu na tento film, kde jen mohu. Po ohromně dlouhé do době film, který mne dostal. Krásné i hnusné, negativní i pozitivní, dojemné a velice silné. Je o tom, jak je dětská duše citlivá, tvárná a otevřena všemu, co se k ní dostává. Výchova nemocné matky selhala jak mohla. Sama vychovávat 2 syny není jistě jednoduché, ale oni za to přece nemohou. Po odchodu mladšího ze synů ke strýčkovi si chlapecvšak matku idealizuje, jakoby si nechtěl nic špatného pamatovat. Nicméně, jeho zkušnosti nezmizí a projevují se.
Ač vůbec nemusím krváky, tento film mne bavil:-)))) 3D až na "žravé" scény, které působily spíše znateně, celkem povedené. Jinak jde o mix hezkých těl, ostrých zubů, krásného jezera a několika nechutných scén. Vše však namixováno ve správných porcích a film prostě bavil. Docela vtipné je hned po filmu vidět reklamu na Aquapark :-)))
Jeno animované klišé je následováno druhým. Animace vypadá jako bychom se snadvrátili v čase. Nasazením brýlí docílíte toho, rozmazaný obraz se stane koukatelný, toť vše k 3D formě. Nejhorší 3D animák, co jsem viděla.
Co dělat, když chcete natočit film, nemáte absolutně o čem, ale stejně chcete vytřískat nějaké ty love? Vsaďte na akčňák odehrávající se ve šmrncovním městě. A ještě lépe, název města vypíchněte v názvu. Dále hlavní hrdina musí být sympaťák, ale slušňákem už dnes nikoho neohromíte, tak by se hero měl by se tvářit trochu neortodoxně. No, nějaké to šetření s násilím a zbraněmi nepřipadá v úvahu. Nějak tam zakombinujte zlého Pákistánce, párkrát také slovo terorista a hurá, máte "film". Co na tom, že v polovině nebude vůbec dávat smysl, to ani nebylo v plánu, že ...
Originalita? Jsou tady myšlenky, jež jsou spojené s filmy Lola běží o život, Butterfly effect a Věčný svit neposkvrněné mysli, ale Jaco van Dormael vzal jen ty nejlepší myšlenky a spojil je neuvěřitelným způsobem. Dechberoucí! Nebo snad očiberoucí? Film jsem musela shlédnout hned dvakrát za sebou, jinak bych nemohla spát (ne, že by 2. shlédnutí nějak pomohlo :D). Kam se hrabe Fontána! Fontána, protože ve výsledku se Mr. Nobody dá srovnávat jen s ní. Fontána si na filozoficko-umělecký sci-fi film jen hraje , ale Mr. Nobody jím skutečně je. Při scéně, kdy někdo umírá jsem se ještě nikdy tak blaženě neusmívala, ale morbidní blázen skutečně nejsem :-)
Hezké! A není to jen film pro děti! Proč začalo sněžit? Protože čím se jede rychleji, tím je větší zima. Mám pár výhrad, ale jsem moc ráda, že tento vyjímečný film vznikl, takže bez přemáhání pomlčím.
Nemám ráda, když kamera předvádí tanec sv. Víta!! Au, moje oči... Ono se na to pár nešťastníků bude dívat v kině a ne, jen v televizi ve 22:30, v pořadí po zprávách a nějaké té rádoby vtipné show. Jedině tam se mi tento film totiž ještě jaksi hodí. To aby i tatínci znudění z práce a rodinného života z toho večera něco měli... Ale jedna scéna se mi líbila a bylo by nespravedlivé ji nezmínit. Kontejnery, hejbejte se a padejte jako domino!
Je to přesně tak, jak jsem četla v nějaké recenzi. Celkem příjemně a nenásilně ubíhající čas, ale za pár dnů, nebo v mém případě za pár hodin, budete jen těžko vzpomínat na děj. Původně jsem dala hodnocení v podobě 3 hvězd, ale vzpomněla jsem si na scénu s rituálním porodem za doprovodu bubínku, a musím jednoznačně snížit! Čím vícekrát tento snímek vidím, tím musím jít níže!
Jednoduchoučký a šablonovitý děj, jak jen to jde. Ale beru to tak, že šlo spíš o tanec. Vždyť je to první 3D taneční film. Nu, což. Mám pro taneční filmy slabost a bez mučení přiznávám, že se mi šlo z kina velmi příjemně.
S několikadenním odstupem musím ještě hvězdu ubrat. Jedno klišé za druhým a to ještě k tomu šíleně nesympatická dvojice americké teen všetalentované krásky a protivného rádoby rebela, co všechno ví líp. Naprosto nechápu jednání obou postav. To že umírám, mně neospravedlňuje k tomu, abych si řekla, že zničím život někomu, kdo ten život má lepší. A ta holka? Neví, co chce, nechá se sebou manipulovat, jak rodiči, tak nějakým idiotem... Ale co jsem asi tak mohla čekat od amerického romantického dramatu, že? Ztráta času.
Hih :-) Dlouho jsem nad tímto filmem ohrnovala nos. Z Jima mi totiž normálně vstávají vlasy hrůzou. I když vím, že hrát umí i normálně, což dokázal ve Věčném svitu neposkvrněné mysli, nenapadlo mně, že by něco podobného mohl zopakovat. Nu což, přečetla jsem si k tomuto filmu recenzi v nějakém časopise a usoudila, to zase tak špatné být nemusí. A vyplatilo se. Ale stejně se mi ve filmu víc líbil cukroušek Ewan :-) Přestože film naprosto předčil má očekávání, stále je film jaksi plochý, bez dalšího rozměru. Mohlo to být i lepší,
Hm, zajímavé citlivé francouzské. A přez to všechno mně to nechytlo. Možná je to tím, že se celý film odehrává ve "vzduchoprázdnu" a to nemám ráda, protože takhle to přece nikdy není. Pokud se týká děje, žádný div, že se psychika dětí po smrti svérázného otce a nemocné matky se vším vyrovnává po svém. Přežít jak nejlépe to jde, to je cíl nejen náš, ale Jacka, Julie a i chlapce, který v zrcadle hledá svou mámu. Jak smutné, jak kruté.Tento film mi připomíná svým pojetím sexuality snímek Snílci a svým vykreslením křehkostí dětské osobnosti film Anděl u moře (Un ange à la mer).
Nikdy by mně nenapadlo, že kombinace kovbojky a vesmírného sci-fi bude taková bomba. Budoucnost nemusí být tak nablýskaná, načančaná a konvenční jako ve Star Treku. A nejhorší zvěrstva páchají zase jen lidé a né nějaké příšery z jiné dimenze. Hlavním cílem je nějak se protlouct, pokud možno se ctí, ale humor, ten chybět nesmí :-) Jen jedna věc mi na seriálu nesedí. Jak to, že z dalších sedmi členů posádky byl do Inary zamilovaný jen jeden ??!
Co že to dostalo Oscara? Nějaký válečný film, že? Tak to není nic pro mně. To jsem se pletla! Je z prostředí války, ale to je tak všechno, co má tento film společného s typickými válečnými filmy. Zde jsou v popředí pocity hrdinů, z nichž dělá hrdiny to, co jsou a ne v kolika akčních scénách se jim dostane prostoru. Naprosto nečekaně musím říct, že je to jeden z nejlepších a nejsilnějších filmů, co jsem kdy viděla.
Nesmírně zajímavý film. Jak svým obsahem, tak i svým podáním. Strohé ale výstižné dialogy měly něco do sebe. Tímto mi připomněl film Hoří má panenko. Ač nemám ráda dlouhé scény, kde se nic neděje, v tomto filmu je považuji naopak za přednost, protože tak dokonale utvářejí atmosféru. V mé paměti se usídlila zejména scéna studující rozdělování polévky zatím bezejmenným ale uzdravujícím se bezdomovcem při příležitosti kolaudace svého kontejneru. Aki Kaurismäki se mi představil dobře a v blízké době se jistě vrhnu na nějaký další jeho film. Už se těším.
Celý dokument nevidím jako "odhalování pravdy", ale jako výzvu k přemýšlení nad možností, že nemusí být všechno tak, jak se na první pohled zdá. Tento dokument se absolutně trefil do některých mých názorů a teorií, třeba že náboženství jako instituce vznikla za účelem kontroly lidu a tento účel snad splňuje více a více, že televize je dobrá jen k zabíjení mozkových buněk, co jistí lidé nechtějí, tak se stejně nedozvíme, a že za nedlouho společnost dospěje ke stavu, že všichni budeme nejen sledováni kamerami na každém kroku (nedávno začal někdo veřejně uvažovat o kamerách v MHD!!) ale budeme všichni očipovaní. Tento dokument je bezpochyby jendostranný, ale právě přinést pohled z druhé strany bylo jeho úkolem.
Moje komentáře
Vyfič! (2009)
Jako více autorů místních komentářů, i já jsem příjemně překvapena. Velice příjemná a milá podívaná, což je pro teen film tak nevídané, až je to zvláštní!
Říjnové nebe (1999)
I přes menší výhrady k roztěkanému prodlužovanému závěru dávám plně počet. Lidé, jejichž nejbližší nejenže je nepodporují ale přímo shazují a oni přesto (nebo právě proto) ze svého cíle nepolevují a jdou za ním mají můj neskonalý obdiv. Konec. Tečka.
Paul (2011)
Více než jen příjemná komedie. Komedie, jak má být! Našla jsem zde propojení "mluvených" vtípků a situačních odzrojujícně vtipných scén, i propojení s reálnými místy a událostmi, i trochu té absurdity. A v neposlední řadě herce, kterých vůbec neuvažujete, jestli jsou dobří, protože jim prostě věříte.
Marley a já (2008)
Jako by se film nemohl rozhodnout, o čem vlastně je. Je základem o neposlušném psu? O Vztahu pána a psa jak by napovídal název? O vývoji pohledu na svět a na své hodnoty lidského hrdiny? Nebo snad o novináři, který hledá svůj styl? Doteď to nevím! Možná to je důvodem, proč mi film připadal taaaak rozvleklý až skoro rozteklý.
Na Hromnice o den více (1993)
Zbytečně dlouhé. Kdyby se odprostil od zbytečných opakujících se scén, mohl by být docela koukatelný. Takhle jen nekončící nuda
Zataženo, občas trakaře (2009)
Milé, moc milé... myslím, že se zařadí k filmům, po kterých sáhnu častěji!
Angel-A (2005)
Moc se mi líbila krásně nesourodá dvojice: chlapík, který má v sobě víc ženských vlastností a krásná ženská, jež pro ránu nejde daleko. Navíc působící vtip a prostředí Paříže. Něco z tohoto filmu mne chytlo a srdce. Jen v závěru mi nějaká neurčitá drobnost chyběla...
Zdrojový kód (2011)
Paráda. Film, který dokáže zaujmout a pokračuje v tom až do samotného samotného závěru. Ve filmech, které obsahují opakování nějakého úseku, není časté, že jsou tyto scény tak dobře zvládnuté a nepůsobí nudně a předvídatelně. A Jake je třešničkou na dortu:-)
Svatba ve třech (2005)
Prostě krása. Srdcovka anevín, co ještě. Jeden z nějčastěji půuštěných filmů a vždy jej musím obdivovat.
Strýček Búnmí (2010)
Ne ne, na to nemám. Nevím, jestli absolutně, ale po celodenním maratonu opravdu ne. Ale ze sálu jsem neodešla. Byla jsem jeden z těch spících lidí :-))
451° Fahrenheita (1966)
Po čase své hodnocení upravuju směrem nahoru, protože hasiči, kteří spalují knihy, protože knihy nutí lidi přemýšlet a být tak méně šťastní, se mi do mysli stále vracejí...
Černá labuť (2010)
Lidé jej buď milují, nebo odsuzují jako nezáživnou blbost. Jsem ráda, že je zde tak dobře hodnocen. A není to film o baletu! Skvělé psychologické drama se schizofrenní atmosférou. Doporučuju.
Můj život jako pes (1985)
budu pět chválu na tento film, kde jen mohu. Po ohromně dlouhé do době film, který mne dostal. Krásné i hnusné, negativní i pozitivní, dojemné a velice silné. Je o tom, jak je dětská duše citlivá, tvárná a otevřena všemu, co se k ní dostává. Výchova nemocné matky selhala jak mohla. Sama vychovávat 2 syny není jistě jednoduché, ale oni za to přece nemohou. Po odchodu mladšího ze synů ke strýčkovi si chlapecvšak matku idealizuje, jakoby si nechtěl nic špatného pamatovat. Nicméně, jeho zkušnosti nezmizí a projevují se.
Piraňa 3D (2010)
Ač vůbec nemusím krváky, tento film mne bavil:-)))) 3D až na "žravé" scény, které působily spíše znateně, celkem povedené. Jinak jde o mix hezkých těl, ostrých zubů, krásného jezera a několika nechutných scén. Vše však namixováno ve správných porcích a film prostě bavil. Docela vtipné je hned po filmu vidět reklamu na Aquapark :-)))
Alfa a Omega (2010)
Jeno animované klišé je následováno druhým. Animace vypadá jako bychom se snadvrátili v čase. Nasazením brýlí docílíte toho, rozmazaný obraz se stane koukatelný, toť vše k 3D formě. Nejhorší 3D animák, co jsem viděla.
Růžoví plameňáci (1972)
Úchylárna, co má grády :-D
Bez soucitu (2010)
Co dělat, když chcete natočit film, nemáte absolutně o čem, ale stejně chcete vytřískat nějaké ty love? Vsaďte na akčňák odehrávající se ve šmrncovním městě. A ještě lépe, název města vypíchněte v názvu. Dále hlavní hrdina musí být sympaťák, ale slušňákem už dnes nikoho neohromíte, tak by se hero měl by se tvářit trochu neortodoxně. No, nějaké to šetření s násilím a zbraněmi nepřipadá v úvahu. Nějak tam zakombinujte zlého Pákistánce, párkrát také slovo terorista a hurá, máte "film". Co na tom, že v polovině nebude vůbec dávat smysl, to ani nebylo v plánu, že ...
Pan Nikdo (2009)
Originalita? Jsou tady myšlenky, jež jsou spojené s filmy Lola běží o život, Butterfly effect a Věčný svit neposkvrněné mysli, ale Jaco van Dormael vzal jen ty nejlepší myšlenky a spojil je neuvěřitelným způsobem. Dechberoucí! Nebo snad očiberoucí? Film jsem musela shlédnout hned dvakrát za sebou, jinak bych nemohla spát (ne, že by 2. shlédnutí nějak pomohlo :D). Kam se hrabe Fontána! Fontána, protože ve výsledku se Mr. Nobody dá srovnávat jen s ní. Fontána si na filozoficko-umělecký sci-fi film jen hraje , ale Mr. Nobody jím skutečně je. Při scéně, kdy někdo umírá jsem se ještě nikdy tak blaženě neusmívala, ale morbidní blázen skutečně nejsem :-)
Kuky se vrací (2010)
Hezké! A není to jen film pro děti! Proč začalo sněžit? Protože čím se jede rychleji, tím je větší zima. Mám pár výhrad, ale jsem moc ráda, že tento vyjímečný film vznikl, takže bez přemáhání pomlčím.
Zelená zóna (2010)
Nemám ráda, když kamera předvádí tanec sv. Víta!! Au, moje oči... Ono se na to pár nešťastníků bude dívat v kině a ne, jen v televizi ve 22:30, v pořadí po zprávách a nějaké té rádoby vtipné show. Jedině tam se mi tento film totiž ještě jaksi hodí. To aby i tatínci znudění z práce a rodinného života z toho večera něco měli... Ale jedna scéna se mi líbila a bylo by nespravedlivé ji nezmínit. Kontejnery, hejbejte se a padejte jako domino!
Záložní plán (2010)
Je to přesně tak, jak jsem četla v nějaké recenzi. Celkem příjemně a nenásilně ubíhající čas, ale za pár dnů, nebo v mém případě za pár hodin, budete jen těžko vzpomínat na děj. Původně jsem dala hodnocení v podobě 3 hvězd, ale vzpomněla jsem si na scénu s rituálním porodem za doprovodu bubínku, a musím jednoznačně snížit! Čím vícekrát tento snímek vidím, tím musím jít níže!
StreetDance 3D (2010)
Jednoduchoučký a šablonovitý děj, jak jen to jde. Ale beru to tak, že šlo spíš o tanec. Vždyť je to první 3D taneční film. Nu, což. Mám pro taneční filmy slabost a bez mučení přiznávám, že se mi šlo z kina velmi příjemně.
Veronika se rozhodla zemřít (2009)
Hmm, působivé. Nebýt zvratu v závěru filmu, byť se však dal očekávat, mohlo být i za 5!
Keith (2008)
S několikadenním odstupem musím ještě hvězdu ubrat. Jedno klišé za druhým a to ještě k tomu šíleně nesympatická dvojice americké teen všetalentované krásky a protivného rádoby rebela, co všechno ví líp. Naprosto nechápu jednání obou postav. To že umírám, mně neospravedlňuje k tomu, abych si řekla, že zničím život někomu, kdo ten život má lepší. A ta holka? Neví, co chce, nechá se sebou manipulovat, jak rodiči, tak nějakým idiotem... Ale co jsem asi tak mohla čekat od amerického romantického dramatu, že? Ztráta času.
I Love You Phillip Morris (2009)
Hih :-) Dlouho jsem nad tímto filmem ohrnovala nos. Z Jima mi totiž normálně vstávají vlasy hrůzou. I když vím, že hrát umí i normálně, což dokázal ve Věčném svitu neposkvrněné mysli, nenapadlo mně, že by něco podobného mohl zopakovat. Nu což, přečetla jsem si k tomuto filmu recenzi v nějakém časopise a usoudila, to zase tak špatné být nemusí. A vyplatilo se. Ale stejně se mi ve filmu víc líbil cukroušek Ewan :-) Přestože film naprosto předčil má očekávání, stále je film jaksi plochý, bez dalšího rozměru. Mohlo to být i lepší,
Betonová zahrada (1993)
Hm, zajímavé citlivé francouzské. A přez to všechno mně to nechytlo. Možná je to tím, že se celý film odehrává ve "vzduchoprázdnu" a to nemám ráda, protože takhle to přece nikdy není. Pokud se týká děje, žádný div, že se psychika dětí po smrti svérázného otce a nemocné matky se vším vyrovnává po svém. Přežít jak nejlépe to jde, to je cíl nejen náš, ale Jacka, Julie a i chlapce, který v zrcadle hledá svou mámu. Jak smutné, jak kruté.Tento film mi připomíná svým pojetím sexuality snímek Snílci a svým vykreslením křehkostí dětské osobnosti film Anděl u moře (Un ange à la mer).
Firefly (TV seriál) (2002)
Nikdy by mně nenapadlo, že kombinace kovbojky a vesmírného sci-fi bude taková bomba. Budoucnost nemusí být tak nablýskaná, načančaná a konvenční jako ve Star Treku. A nejhorší zvěrstva páchají zase jen lidé a né nějaké příšery z jiné dimenze. Hlavním cílem je nějak se protlouct, pokud možno se ctí, ale humor, ten chybět nesmí :-) Jen jedna věc mi na seriálu nesedí. Jak to, že z dalších sedmi členů posádky byl do Inary zamilovaný jen jeden ??!
Smrt čeká všude (2008)
Co že to dostalo Oscara? Nějaký válečný film, že? Tak to není nic pro mně. To jsem se pletla! Je z prostředí války, ale to je tak všechno, co má tento film společného s typickými válečnými filmy. Zde jsou v popředí pocity hrdinů, z nichž dělá hrdiny to, co jsou a ne v kolika akčních scénách se jim dostane prostoru. Naprosto nečekaně musím říct, že je to jeden z nejlepších a nejsilnějších filmů, co jsem kdy viděla.
Muž bez minulosti (2002)
Nesmírně zajímavý film. Jak svým obsahem, tak i svým podáním. Strohé ale výstižné dialogy měly něco do sebe. Tímto mi připomněl film Hoří má panenko. Ač nemám ráda dlouhé scény, kde se nic neděje, v tomto filmu je považuji naopak za přednost, protože tak dokonale utvářejí atmosféru. V mé paměti se usídlila zejména scéna studující rozdělování polévky zatím bezejmenným ale uzdravujícím se bezdomovcem při příležitosti kolaudace svého kontejneru. Aki Kaurismäki se mi představil dobře a v blízké době se jistě vrhnu na nějaký další jeho film. Už se těším.
Zeitgeist: The Movie (video film) (2007)
Celý dokument nevidím jako "odhalování pravdy", ale jako výzvu k přemýšlení nad možností, že nemusí být všechno tak, jak se na první pohled zdá. Tento dokument se absolutně trefil do některých mých názorů a teorií, třeba že náboženství jako instituce vznikla za účelem kontroly lidu a tento účel snad splňuje více a více, že televize je dobrá jen k zabíjení mozkových buněk, co jistí lidé nechtějí, tak se stejně nedozvíme, a že za nedlouho společnost dospěje ke stavu, že všichni budeme nejen sledováni kamerami na každém kroku (nedávno začal někdo veřejně uvažovat o kamerách v MHD!!) ale budeme všichni očipovaní. Tento dokument je bezpochyby jendostranný, ale právě přinést pohled z druhé strany bylo jeho úkolem.