Godard mě nevzal za srdce a sympatie si u mě Michel v podání Jeana-Paula Belmonda taky nezískal. Přesto filmu neupírám kvalitu, ani jedno totiž zřejmě nemuselo být účelem.
Když se Liam Neeson na*ere, je schopný čehokoliv. 96 hodin je od začátku do konce velmi svižně odsýpající a mrtvoly vršící akční kousek, ze kterého nevychází francouzi (a zejména jejich policie) nejlíp. Hudba slušná, herecké obsazení také, přesto mi to jednou bohatě stačilo a nějaký (morální/intelektuální/dějový/logický) přesah v tom nedoporučuju hledat.
Tak je to pár dní, co jsem Železnou lady viděla a upřímně nejsem pořád schopná film nějak objektivně posoudit. Jedno je jisté - Meryl je fenomenální. Dokonale se proměnila nejen v Margaret Thatcherovou na vrcholu sil, ale i v Margaret starou, nemocnou, zmatenou. O zbytku filmu už se ale v takových superlativech zatím mluvit nedá.
Tolik promarněných šancí jsem už dávno neviděla. Ano, mít ve filmu tuhle sestavu a nevytřískat z toho alespoň tři hvězdy, tomu říkám promarněná šance. Nehodnotím, nedokoukala jsem. Možná to někdy zkusím znovu.
Tu jednu hvězdu jsem strhla za poslední čtvrtinu filmu, kdy se utrpení všech na plátně i před ním jen zbytečně a chladně (a tak trochu nelogicky) prodlužuje. Pořád mi ale tihle potomci Havaje a svých rodičů přišli jako jeden z těch nejchytřejších a nejpoutavějších filmů, ketré jsem v poslední době viděla. Clooney podává životní výkon. A ten havajský soundtrack je vynikající.
Smutné, tiché, inteligentní, progresivní, psychoanalytické, psí, veselé, pozitivní, autobiografické, duhové. A první film, za který Christopher Plummer získá cenu Akademie. Bravo.
Tragédie o třech jednáních je velmi "teatrální" díl, nejen tím názvem a prostředím (jedna z hlavních postav je herec, rozuzlení se dočkáme na jevišti), ale i celým pojetím - postavy jsou představovány jedna po druhé, s dramatickým nájezdem kamery a nad každou mrtvolou, která přibyde, se rozsvítí kužel světla. Taky tu máme hned několik míst činu a mezi nimi desítky kilometrů (zdolávaných Poirotem opakovaně vlakem). Upřímně řečeno, celá ta snaha o přikrášlené drama je v podstatě zbytečná. Suchet sám o sobě dokáže vybudovat napětí až až, a první díly celé série se naprosto obešly bez berliček zpomalených záběrů a prostřihů na létající karty kolem Poirotovy hlavy. Na druhou stranu, pořád je to kvalitní detektivka podle geniální předlohy a to se nevidí dnes a denně. Takže i přes kritiku za pro mě minimální Poirotovské 4 hvězdy.
Hlava rodiny Henry Fonda a jeho systém rozdělování pokojů a ložního prádla v novém domě pro 18 dětí ve mě prostě vzbudily respekt. Dobrý film, sice s lehkou moralitou (nejen) na konci, ale pobavíte se.
Není to romantická komedie, kterou bych doporučila. Jde o místy hlučný, místy hluchý film s mě nepříliš sympatickou Kristen Bellovou a "manželem Fergie" Joshem Duhamelem, kteří se možná snaží, ale stejně jim to na tom plátně neklape. Mám ráda romantické komedie, i ty hloupé, které ale člověku tak nějak přirostou k srdci, takže přimhouří oko nad příležitostnou trapností nebo dlouhou stopáží. Rande v Římě ale mezi tyhle filmy nepatří.
Od loňska se prakticky nic nezměnilo, je to pořád v zásadě totéž (jen se mi letos všichni zdáli tak nějak opilejší). A s tím Rickym už by si to zasluhovalo změnu. Na druhou stranu, vždycky se na Glóby budu těšit a taky se ráda podívám. Ať už budou vtipy o Jodie a Bobrovi vkusné nebo ne...:)
Tenhle příběh se vám na jazyku rozplyne jako růžová, nadýchaná makronka, pod nimiž se tenkrát ve Versailles prohýbaly stoly (nejen pod nimi a desítkami párů nových stejně růžových střevíčků). Krásné kostýmy, skvělá kamera a jako obvykle jedinečný soundtrack. Jen ty dějiny mohly být k Marii Anoinettě vlídnější.
Sledovat tenhle snímek pro mě byla, je a bude radost. Vykašlete se na 3D brýle, Avatar a podobné hovadiny a dopřejte si 100 minut úžasu nad tím, jak Hazanavicius s Dujardinem "znovuobjevili" kouzlo filmu. Mluviti stříbro, mlčeti...Oscar. Držím palce. ___"With pleasure!"
Velmi zajímavý koncept, viděla jsem díl s Kim Cattrall. Klidně bych si dokázala představit něco podobného i v našich podmínkách, byla by to příjemná změna převzít pro změnu něco jiného, než Superstar a spol.
Koho nedojme Katie Melua a její "When You Taught To Dance", ten si nezaslouží ani jediného králíčka...:)P.S:A ano, Hledání Země Nezemě by asi v souboji se slečnou Beatrix zvítězilo. Ale co, na to se u filmů nehraje.
Velmi slušný thriller s dobrou atmosférou, spoustou výživných přestřelek a kvalitním obsazením (zvlášť "Hacumomo" Gong Li je jako obvykle spektakulární). K Casablance má Šanghaj ovšem daleko (nejen geograficky...)
Viděla jsem první díl na Čt a jsem nadmíru spokojená a velmi překvapená tím docela dramatickým rozjezdem. Moc dobré.__A moc dobré to zůstává i s blížícím se koncem první série. Určitě budu sledovat tu další.
Nejsem přehnaně kritický divák, filmům zpravidla dám šanci až do konce a odpad dávám vážně málokdy. Cizinec ve mě ale vyvolal vážně hněv. Je to absurdní film. Von Donersmarck těžce podcenil diváky a myslí si, že je utáhne na vařené nudli (tou nudlí v tomto případě samozřejmě myslím Angelinu). Je to prázdné, nelogické a hlavní pointu filmu odhalíte nejpozději v polovině a pokud ji neodhalíte, až se jí dozvíte, utlučete se smíchy. A nejhorší na tom je, že to vtipné ani trochu být nemá. Je-li režisér vážně takový puntičkář, jak praví zajímavosti, a vybíral z desítek odstínů rtěnek ten nejatraktivnější, pak asi mrhal energií na nesprávném místě.
O originalitě námětu tu nemůže být řeč, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Za plný počet hvězd. "Hold my hand and we are halfway there, hold my hand and I'll take you there. Somehow! Someday! Some..."
Miluju Catherine Deneuve, ale po pravdě řečeno, její nejstarší snímek, který jsem viděla bylo asi Poslední metro. O co větší překvapení mě čekalo u Hnusu - tak znepokojivý herecký výkon mladičké Catherine v tak "hnusném" filmu, to jsem nečekala. A na toho rozkládajícího králíka na talíři by byl pyšný i David Lynch. Jedním slovem Psycho.
Moje honocení filmů téhle série má sestupnou tendenci, přesně jako kvalita snímků. Začínala jsem na 4 hvězdách, Jebalovi rodiče to ještě uhráli na 3 a závěrečný (doufejme) díl s poněkud zbytečnou a samoúčelnou "dějovou linkou" Sustengo na podporu erekce a několika podobnými kravinami ode mě dostane 2 hvězdy. Dalo se to, ale všeho moc škodí.
Je to vynikající film, jako ostatně všechny detektivky s Poirotem odehrávající se v Egyptě, Sýrii a podobných prostředích, které Poirotovi sluší (nebo na ně odkazujících). Po druhém zhlédnutí ale uberu jednu hvězdu, kvůli trochu nezáživné pasáži rekonstrukce bridžové partie (pro našince španělská vesnice...:)
Moje komentáře
U konce s dechem (1959)
Godard mě nevzal za srdce a sympatie si u mě Michel v podání Jeana-Paula Belmonda taky nezískal. Přesto filmu neupírám kvalitu, ani jedno totiž zřejmě nemuselo být účelem.
Jonesovi (2009)
Za originální myšlenku, překvapivě cynické pojetí a sympatického Duchovnyho (a překvapivě docela snesitelnou Demi) dávám čtyři hvězdy.
96 hodin (2008)
Když se Liam Neeson na*ere, je schopný čehokoliv. 96 hodin je od začátku do konce velmi svižně odsýpající a mrtvoly vršící akční kousek, ze kterého nevychází francouzi (a zejména jejich policie) nejlíp. Hudba slušná, herecké obsazení také, přesto mi to jednou bohatě stačilo a nějaký (morální/intelektuální/dějový/logický) přesah v tom nedoporučuju hledat.
Železná lady (2011)
Tak je to pár dní, co jsem Železnou lady viděla a upřímně nejsem pořád schopná film nějak objektivně posoudit. Jedno je jisté - Meryl je fenomenální. Dokonale se proměnila nejen v Margaret Thatcherovou na vrcholu sil, ale i v Margaret starou, nemocnou, zmatenou. O zbytku filmu už se ale v takových superlativech zatím mluvit nedá.
Poznáš, až to přijde? (2010)
Tolik promarněných šancí jsem už dávno neviděla. Ano, mít ve filmu tuhle sestavu a nevytřískat z toho alespoň tři hvězdy, tomu říkám promarněná šance. Nehodnotím, nedokoukala jsem. Možná to někdy zkusím znovu.
Děti moje (2011)
Tu jednu hvězdu jsem strhla za poslední čtvrtinu filmu, kdy se utrpení všech na plátně i před ním jen zbytečně a chladně (a tak trochu nelogicky) prodlužuje. Pořád mi ale tihle potomci Havaje a svých rodičů přišli jako jeden z těch nejchytřejších a nejpoutavějších filmů, ketré jsem v poslední době viděla. Clooney podává životní výkon. A ten havajský soundtrack je vynikající.
Začátky (2010)
Smutné, tiché, inteligentní, progresivní, psychoanalytické, psí, veselé, pozitivní, autobiografické, duhové. A první film, za který Christopher Plummer získá cenu Akademie. Bravo.
Hercule Poirot: Tragédie o třech jednáních (TV film) (2010)
Tragédie o třech jednáních je velmi "teatrální" díl, nejen tím názvem a prostředím (jedna z hlavních postav je herec, rozuzlení se dočkáme na jevišti), ale i celým pojetím - postavy jsou představovány jedna po druhé, s dramatickým nájezdem kamery a nad každou mrtvolou, která přibyde, se rozsvítí kužel světla. Taky tu máme hned několik míst činu a mezi nimi desítky kilometrů (zdolávaných Poirotem opakovaně vlakem). Upřímně řečeno, celá ta snaha o přikrášlené drama je v podstatě zbytečná. Suchet sám o sobě dokáže vybudovat napětí až až, a první díly celé série se naprosto obešly bez berliček zpomalených záběrů a prostřihů na létající karty kolem Poirotovy hlavy. Na druhou stranu, pořád je to kvalitní detektivka podle geniální předlohy a to se nevidí dnes a denně. Takže i přes kritiku za pro mě minimální Poirotovské 4 hvězdy.
Tvoje, moje a naše (1968)
Hlava rodiny Henry Fonda a jeho systém rozdělování pokojů a ložního prádla v novém domě pro 18 dětí ve mě prostě vzbudily respekt. Dobrý film, sice s lehkou moralitou (nejen) na konci, ale pobavíte se.
Rande v Římě (2010)
Není to romantická komedie, kterou bych doporučila. Jde o místy hlučný, místy hluchý film s mě nepříliš sympatickou Kristen Bellovou a "manželem Fergie" Joshem Duhamelem, kteří se možná snaží, ale stejně jim to na tom plátně neklape. Mám ráda romantické komedie, i ty hloupé, které ale člověku tak nějak přirostou k srdci, takže přimhouří oko nad příležitostnou trapností nebo dlouhou stopáží. Rande v Římě ale mezi tyhle filmy nepatří.
Zlatý Glóbus 2012 (TV pořad) (2012)
Od loňska se prakticky nic nezměnilo, je to pořád v zásadě totéž (jen se mi letos všichni zdáli tak nějak opilejší). A s tím Rickym už by si to zasluhovalo změnu. Na druhou stranu, vždycky se na Glóby budu těšit a taky se ráda podívám. Ať už budou vtipy o Jodie a Bobrovi vkusné nebo ne...:)
Marie Antoinetta (2006)
Tenhle příběh se vám na jazyku rozplyne jako růžová, nadýchaná makronka, pod nimiž se tenkrát ve Versailles prohýbaly stoly (nejen pod nimi a desítkami párů nových stejně růžových střevíčků). Krásné kostýmy, skvělá kamera a jako obvykle jedinečný soundtrack. Jen ty dějiny mohly být k Marii Anoinettě vlídnější.
The Artist (2011)
Sledovat tenhle snímek pro mě byla, je a bude radost. Vykašlete se na 3D brýle, Avatar a podobné hovadiny a dopřejte si 100 minut úžasu nad tím, jak Hazanavicius s Dujardinem "znovuobjevili" kouzlo filmu. Mluviti stříbro, mlčeti...Oscar. Držím palce. ___"With pleasure!"
Poznáš muže svých snů (2010)
Není to komedie a už vůbec ne romantická. Je to tragicky realistický příběh o krizích nejen středního věku...
Kdo myslíte, že jste? (TV seriál) (2010)
Velmi zajímavý koncept, viděla jsem díl s Kim Cattrall. Klidně bych si dokázala představit něco podobného i v našich podmínkách, byla by to příjemná změna převzít pro změnu něco jiného, než Superstar a spol.
Miss Potter (2006)
Koho nedojme Katie Melua a její "When You Taught To Dance", ten si nezaslouží ani jediného králíčka...:)P.S:A ano, Hledání Země Nezemě by asi v souboji se slečnou Beatrix zvítězilo. Ale co, na to se u filmů nehraje.
Smrt v Šanghaji (2010)
Velmi slušný thriller s dobrou atmosférou, spoustou výživných přestřelek a kvalitním obsazením (zvlášť "Hacumomo" Gong Li je jako obvykle spektakulární). K Casablance má Šanghaj ovšem daleko (nejen geograficky...)
Panství Downton (TV seriál) (2010)
Viděla jsem první díl na Čt a jsem nadmíru spokojená a velmi překvapená tím docela dramatickým rozjezdem. Moc dobré.__A moc dobré to zůstává i s blížícím se koncem první série. Určitě budu sledovat tu další.
Cizinec (2010)
Nejsem přehnaně kritický divák, filmům zpravidla dám šanci až do konce a odpad dávám vážně málokdy. Cizinec ve mě ale vyvolal vážně hněv. Je to absurdní film. Von Donersmarck těžce podcenil diváky a myslí si, že je utáhne na vařené nudli (tou nudlí v tomto případě samozřejmě myslím Angelinu). Je to prázdné, nelogické a hlavní pointu filmu odhalíte nejpozději v polovině a pokud ji neodhalíte, až se jí dozvíte, utlučete se smíchy. A nejhorší na tom je, že to vtipné ani trochu být nemá. Je-li režisér vážně takový puntičkář, jak praví zajímavosti, a vybíral z desítek odstínů rtěnek ten nejatraktivnější, pak asi mrhal energií na nesprávném místě.
West Side Story (1961)
O originalitě námětu tu nemůže být řeč, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Za plný počet hvězd. "Hold my hand and we are halfway there, hold my hand and I'll take you there. Somehow! Someday! Some..."
Princezna ledu (2005)
Kim Cattrall je sice ostrá jako čerstvě nabroušná brusle, ale tomuhle filmu to k úspěchu nestačí.
Hnus (1965)
Miluju Catherine Deneuve, ale po pravdě řečeno, její nejstarší snímek, který jsem viděla bylo asi Poslední metro. O co větší překvapení mě čekalo u Hnusu - tak znepokojivý herecký výkon mladičké Catherine v tak "hnusném" filmu, to jsem nečekala. A na toho rozkládajícího králíka na talíři by byl pyšný i David Lynch. Jedním slovem Psycho.
Prázdniny v Římě (1953)
I po téměř šedesáti letech jsou Prázdniny v Římě radostí snad pro každého filmového diváka.
Byt (1960)
"You hear what I said, Miss Kubelik? I absolutely adore you. - Shut up and deal..."
Čtvery vánoce (2008)
Překvapivě pohodová vánoční (romantická) komedie.
Karate Kid (1984)
Přesně tak, dětské retro...
Wall Street: Peníze nikdy nespí (2010)
Já jsem to Gekkovi...tedy Stoneovi sežrala i s navijákem. A koho by nedojala Carey Mulligan s nakrčeným nosíkem a prstenem od Bulgari?
Fotři jsou lotři (2010)
Moje honocení filmů téhle série má sestupnou tendenci, přesně jako kvalita snímků. Začínala jsem na 4 hvězdách, Jebalovi rodiče to ještě uhráli na 3 a závěrečný (doufejme) díl s poněkud zbytečnou a samoúčelnou "dějovou linkou" Sustengo na podporu erekce a několika podobnými kravinami ode mě dostane 2 hvězdy. Dalo se to, ale všeho moc škodí.
Hercule Poirot: Karty na stole (TV film) (2005)
Je to vynikající film, jako ostatně všechny detektivky s Poirotem odehrávající se v Egyptě, Sýrii a podobných prostředích, které Poirotovi sluší (nebo na ně odkazujících). Po druhém zhlédnutí ale uberu jednu hvězdu, kvůli trochu nezáživné pasáži rekonstrukce bridžové partie (pro našince španělská vesnice...:)
Příběhy starožitností aneb Víte co máte? (TV pořad) (2008)
Vše, co mám ráda na těch Ostrovanech!