POZOR, NĚKDO BY TO TŘEBA MOHL POVAŽOVAT ZA SPOILER! Děj tohoto snímku je prajednoduchý, ale záleží na úhlu pohledu, zda to budete považovat za slabinu nebo přednost, já to vidím jako to druhé. Uživatelé JASM, Pedestrian a mnozí další, kteří vyčítají hlavnímu hrdinovi slabou motivaci mají samozřejmě úplnou pravdu - jeho dcerka si svůj neslavný konec zavinila sama a těžko to těm jejím spolusouložícím vyčítat. Jenže: právě proto té Christianově zdánlivě neadekvátní reakci věřím - on si zkrátka nemůže přiznat, že jako rodič zklamal na celé čáře a v podstatě ke smrti své dcery přispěl. Ono je prostě jednodušší svést to na někoho jiného a vybít si svojí frustraci a pocit viny na někom, kdo se k takovému účelu přímo nabízí - třeba na partě chlápků co se motají kolem porna a drog a jejichž komunita se vybarvuje tím víc, čím víc se blíží konec filmu. Ten sentiment ve vztahu se stopařkou sice nebyl nic moc, ale bitky byly parádní - minimum střelných zbraní a oslava staré dobré řemeslné práce je v dnešní době příjemným osvěžením. A tak Christianovy to skóre (jestli jsem dobře počítal) 12:0 přeji - byl to magor, ale i tak jsem mu fandil.
Na sladký moc nejsem a volánky a kraječky mne baví asi stejně jako to vyšívání a tak ani docela přesně nevím proč jsem si tenhle snímek tak užil. Značnou měrou se na tom určitě podílela roztomiloučká Kyoko Fukada a její rafinovaně diblíkovitá stylizace, ale celý příběh a způsob jeho vyprávění je originální kombinací absurdit, ztřeštěného humoru a popkulturních narážek (pro nejaponce možná nepříliš srozumitelných, ale o to zajímavějších) a věřím že většinu diváků dozajista pobaví.
Chválit herecké výkony je asi zbytečné, kdo "Posledního kata viděl", musí (nejen) T. Spalla obdivovat. Jak ve svém komentáři správně připomíná Tahit, o celé řadě názorů A. Pierrepointa se z filmu nedozvíme takřka nic, ale toho co nám snímek přiblíží rozhodně není málo a je o čem přemýšlet. Pro upřesnění - film se věnuje období 1933 -1956, kdy se měl A. P. účastnit popravy v Manchesteru, která se díky milosti odsouzenému nakonec nekonala a tudíž nebyla popravčímu ani uhrazena. Několik zajímavostí: Timothy Evans, který ve filmu zoufale přesvědčuje kata o své nevinně byl posmrtně skutečně shledán nevinným - jeho dceru patrně zavraždil jeho soused, později odhalený jako sériový vrah.
Blondýnka oběšená v závěru filmu, Ruth Ellisová, byla poslední ženou popravenou ve Velké Británii (1955) a o její kauze vypráví tento http://www.csfd.cz/film/13278-tanec-s-cizincem/ snímek.
Britský systém oběšení zvaný "Long Drop", vypočítaný přesně dle fyzických parametrů odsouzených, způsobí okamžitou smrt, neboť se zakládá nikoliv na udušení, ale na zlomení vazu a je tak patrně nejrychlejší a "nejhumánnější" metodou popravy v celé historii hrdelního trestu.
No jo, no, já holt patřím k té menšině zdejších uživatelů, které výtvory dvojice Friedberg - Seltzer nijak extra nehýbou žlučí. Naopak mne skoro vždycky alespoň jakž takž pobaví. A souboj s tučňákem mne tentokrát opravdu dostal do kolen :-D!
Helen Mirrenová suverénní jako vždy, ostatní herci velmi dobří, příběh, ač značně komorní, nenudí a nepostrádá napětí a film svým celkově neutrálním postojem nechává divákovi dostatečný prostor pro vlastní pohled na zobrazované události. Kromě toho jsem si při sledování "Královny" několikrát s uspokojením uvědomil že lhář a pokrytec, pseudolabourista Tony Blair se už naštěstí ocitl tam, kam neodvratně směřoval od začátku - na smetišti dějin. A královnino varování, jehož se mu od ní v závěru snímku (natočeného ještě za jeho vlády) dostalo, bylo v tomto směru prorocké.
Kudrnovy děti Missouri 2010 aneb veverky jsou nejlepší smažené :-)). Jako sociální sonda funguje film skvěle, Jennifer Lawrence je nadmíru sympatická a kamera i hudba zasluhují pochvalu. A mě osobně, jako zarytému fanouškovi Twin Peaks, udělala svým výstupem obzvláštní radost Sheryl Lee, která na těch svých třiačtyřicet sice rozhodně vypadá, ale roztomilé dolíčky ve tvářích má pořád.
Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví.
Poměrně nesourodý a nelogický příběh plný nesmyslných momentů, dementního chování postav a absurdních náhod pozvedají nad průměr solidní herecké výkony (nejen) představitelů hlavních rolí a zejména a především temná, skličující atmosféra, kterou se tvůrcům podařilo - hlavně ve "venkovských" sekvencích - navodit opravdu výborně.
Formálně neotřelý snímek s průměrně zpracovanou zápletkou. Koukat se na to dá, ale připadalo mi, jako by si tvůrci řekli: "Když už špionáž, tak co tak trochu napodobit Godardova Vojáčka?" - a celé to vyznívá poněkud naivně. ViktorD: já bych řekl, že by to ten Frymburk klidně mohl být...
igi B. - asi tak. Nicméně - možná za to může těch pár velkých rumů, ale já jsem se nad touto kouzelnou slátaninou pobavil po návratu z krčmy o poznání víc :-)) .
Vynikající inscenace spletité hry Tankreda Dorsta, jejíž první verze trvala v düsseldorfské světové premiéře (1981, režie Jaroslav Chundela) plných devět hodin. Zajímavé je srovnání osobitého podání této látky, tak jak jej uvedl na jeviště Viktor Polesný s režijním přístupem Doda Gombára z Městského divadla ve Zlíně (2009), v jehož čtyřhodinovém (následně ke škodě věci poněkud zkráceném) postmoderním provedení je "Merlin aneb Pustá zem" úplně jiný, ale přesto stejně originální a podnětný jako nezapomenutelné představení Realistického divadla z konce 80. let.
Naprosto přesný Marigoldův komentář výborně vystihuje i mé pocity z tohoto filmu. Dodám jen pár drobností: 1.V interpretační rovině je snad snímek do jisté míry i vyjádřením Bergmanova postoje ke vztahu umělce a konzumentů jeho díla (potažmo kritiků). 2. "Hodina vlků" je celkově podívaná pro silné nervy, na mne osobně však opravdu hrůzně zapůsobila zejména scéna z mořského útesu, kdy kombinace nervy drásající hudby a chlapce zlověstně stojícího za Johannovými zády navozuje atmosféru ďábelského zla a dává tušit, že se zde schyluje k tragédii. Následný výbuch násilí pak už paradoxně působí mnohem méně skličujícím dojmem. 3. Těžko říci nakolik to byl tvůrčí záměr, ale přestože je ve filmu umělec několikrát zachycen při práci a jeho díla jsou častokrát komentována, ukazována jsou však postavám výhradně mimo obraz a filmový divák z nich neuvidí ani čárku.
POZOR SPOILERY! Kdybych se shlédnutím filmu nepočkal až do přečtení celé Larssonovi trilogie, možná bych ho hodnotil o poznání lépe. Takhle jsem při jeho sledování chtě nechtě neustále srovnával s předlohou a rušily mne chybějící nebo naopak přebývající (nesmyslně nadbytečná rasová motivace vražd) dějové prvky. Filmový příběh v některých chvílích postrádá logiku nebo vůbec nějaké rozumné vysvětlení (třeba Harrietino objevení v Austrálii tak nějak spadne z nebe), bůhví kam se vypařila Mikaelova dcera která (a nikoliv Lisbeth) v předloze náhodou přivede svého otce k biblickým citátům, na rozdíl od knihy je ve filmu Martin Vanger podezřelý takřka od začátku, atd. atp., nemá smysl se tu dál rozepisovat o tomtéž co stojí už ve spoustě starších komentářů. Zkrátka se jedná o docela slušný thriller s celkem dobrou atmosférou, který ale bohužel svému knižnímu předobrazu zrovna nejlepší reklamu nedělá - důkazem budiž třeba závěr komentáře flankera.27.
Cesta do pekla (nebo do nebe - máte-li patřičnou protekci a nezaměnitelné jméno - viz závěr snímku) bývá dlážděna dobrými úmysly - zvláště v podání altruistického trouby a jeho drsného bratra ztvárněného vynikajícím Kimem "Pusherem" Bodniou. Jestli tohle bylo natočeno opravdu podle skutečných událostí, tak tuzemská černá kronika musí být pouze slabým odvarem té dánské :-)) .
Nepříliš kvalitní dokument, který k silnému tématu jímž se zabývá nepřináší nic nového a s fakty naopak pracuje dost ledabyle. To že je Röhm uváděn jednou jako Erich a jindy správně jako Ernst může snad být chyba českého překladu, ale podobných banálních nepřesností je v tomto - poněkud bulvárně působícím - snímku celá řada.
"Krásku a netvora 1950" vidím jako průměrný televizní thriller ozvláštněný pochmurnou dobovou atmosférou - nic víc, nic míň. Jak tu zaznívá v řadě komentářů, dělený obraz u "Krásky..." působí většinou opravdu samoúčelně (na rozdíl od tohoto http://www.csfd.cz/film/2736-bostonsky-pripad/ filmu, kde danou techniku úspěšně použil Richard Fleischer dávno před seriálem "24 hodin). Ještě poznámka k známému případu Huberta Pilčíka, který se stal Sivokovým předobrazem. Tento sériový vrah žil (a v jejím bezprostředním okolí vraždil) v obci Zruč - Senec, pouhých několik kilometrů severně od Plzně - a tedy v oblasti na hony vzdálené státní hranici. Jeho oběti musely být patrně psychicky úplně na dně a naprosto dezorientované, jestliže věřily tomu, že se z Pilčíkovy usedlosti dostanou pěším pochodem do Německa...
Původně jsem si myslel že jde o pilotní díl seriálu - a jako takový by "Policie Modrava" byla mnohem snesitelnější. Jako jednorázový počin honí však tvůrci mnoho zajíců najednou a to ještě nepříliš úspěšně. Kromě řešení kriminálních kauz se snaží o jakýsi vhled do osobního života členů policejního oddělení, ale všechno jen nakousnou a "soukromá dramata" vzápětí vyzní do ztracena. Zároveň je tu venkov vykreslen bezmála jako cizí planeta obydlená z velké části primitivy neschopnými kloudného vyjádření (rodina mentálně zaostalé dívky) nebo přímo karikaturami, které ukazují jak si někteří jedinci představují "vesnický burany" (Véna Kurva, poustevník - inženýr kradoucí svůj vlastní vercajk atd. atp.) Unylý a značně vlezlý hudební motiv celkový dojem z filmu rozhodně nevylepší. Pro Soňu Norisovou mám odjakživa slabost, lokality kde se natáčelo dobře znám a mám rád, ale u mne to za víc než za ty dvě * nebude...
Jako vášnivému labužníkovi a člověku, který kdysi brigádničil na jatkách a převážnou část učení prožil v masně mi ani tento dokument nezkazil chuť na vepřové nebo na vejce. To ovšem neznamená, že bych schvaloval otřesné podmínky, ve kterých jsou někdy zvířata chována nebo za nichž jsou zbytečně brutálně zabíjena. Michalu Kolesárovi patří dík za soucit, který těmto bezbranným tvorům projevuje a se shrnutím jeho filozofie - "neubližuji tam kde nemusím" - bude patrně souhlasit každý, kdo to má v hlavě alespoň trochu v pořádku.
Poněkud zdlouhavé, vtipné jen místy a zábavné - no, dejme tomu že průměrně. Keiru a Orlanda jsem nijak nepostrádal, ale třetí * přihazuji více méně jen ze sympatií k Johnny Deppovi a krásné Penélope. Doporučuji komentáře kolegů Kalapa a Verbala - jejich trefné postřehy týkající se farářů a mořských panen rozhodně stojí za pozornost :-)) .
Pro mne značné zklamání - jediné co v tomto snímku stojí zato - brutální a silně naturalisticky pojatá řežba - nevyváží tu horu historických nesmyslů které je škoda vyjmenovávat, záplavu klišé, jalových a jinde už stokrát omletých dialogů (nebo spíš blábolů) a kupodivu hlavně nudu, která se při sledování "Ironclad" nakonec stala nejvýraznějším dojmem.
Nevím co chtěli autoři původně stvořit, ale výsledkem jejich snahy je paskvil, který o zajímavostech naší vlasti vypovídá naprosté hovno, zato jako prezentace křečovitého "humoru" vytvářeného za každou cenu dvojicí veřejnoprávních šašků je přímo náramný. Kam se hrabe Nova, tohle mohlo vzniknou opravdu jen pod křídly páně Janečka. Ale jednu výhodu to má - když se Svěcený pitvoří, alespoň nekomentuje sport...
Nesourodá a zároveň zoufale nezáživná směsice kriminálky a politicko-společenské sondy do poválečných let (ačkoliv vinou bídné produkce snímek nezapře dobu svého vzniku a divák si ona 40. léta musí leda domyslet) s kritickým ostnem namířeným zejména proti Marshallovu plánu, "okořeněná" neúspěšnými pokusy o jakýsi komunální humor a s hereckými výkony, na kterých je zřetelně vidět, jak se protagonisté této dnes právem zapomenuté slátaniny při natáčení "bavili".
Bez ohledu na podmínky za jakých film vznikal nezapře režisérův originální rukopis. Kromě Bergmana jako by se však tentokrát v neradostné atmosféře snímku nemalou měrou odrážel i duch Franze Kafky a P. K. Dicka - počínaje nevyrovnaným duševním stavem hlavního hrdiny, přes jeho nejednoznačný vztah k nevyzpitatelnému, brutálnímu a morálně i fyzicky zdevastovanému prostředí v němž se pohybuje, až po samotnou konspirační zápletku. Ať už si o "Hadím vejci" myslíme cokoliv, podle mého názoru nikdy neztratilo na aktuálnosti a závěrečná promluva doktora Vergeruse nebo zjevně ironická poznámka komisaře Bauera o síle německé demokracie jako by v současnosti opět nabývala jistých znepokojivě varovných souvislostí.
"Fantom Amsterdamu" dobu svého vzniku nezapře, ale přes jistou naivitu jak zápletky tak zpracování si tento snímek dodnes uchoval atraktivitu minimálně pro ty, kdo mají rádi Amsterdam jako takový, protože atmosféru tohoto města (které se zas tak moc nezměnilo) vystihuje opravdu výborně (včetně toho obřího flašinetu, který se ve filmu několikrát objeví a jenž je dodnes nedílnou součástí amsterdamského koloritu). A kvalitně natočená honička grachty na motorových člunech má rozhodně také něco do sebe.
Pod Zeckův komentář se klidně podepíšu. Ovšem nedá mi to, abych nevypíchl ještě jeden detail z tohoto zajímavého dokumentu: kromě análu nebo stříkání v něm byla mezi perverzi nejhrubšího zrna zařazena (už v tom roce 1997 poněkud nepatřičně) vyholená přirození - věc dnes naprosto samozřejmá a všeobecně tak rozšířená, že za úchyla je v současnosti málem považován staromilec preferující přírodní porost... Inu, časy se mění :-).
Ať už si o osobnosti, "tvorbě" a v zákulisí prezentované filozofii "Dr. Bubna" myslíme cokoliv, srovnání s křečovitostí některých jeho kritiků z dokumentu (žurnalistky nesnášející slovo "píchání" a jeho odvozeniny, nebo vdaná návštěvnice diskotéky která "studovala psychologii") vyznívá přece jen ve prospěch této svérázné persony, která buď jak buď vstoupila do historie českého rozhlasového vysílání.
Moje komentáře
Horseman, The (2008)
POZOR, NĚKDO BY TO TŘEBA MOHL POVAŽOVAT ZA SPOILER! Děj tohoto snímku je prajednoduchý, ale záleží na úhlu pohledu, zda to budete považovat za slabinu nebo přednost, já to vidím jako to druhé. Uživatelé JASM, Pedestrian a mnozí další, kteří vyčítají hlavnímu hrdinovi slabou motivaci mají samozřejmě úplnou pravdu - jeho dcerka si svůj neslavný konec zavinila sama a těžko to těm jejím spolusouložícím vyčítat. Jenže: právě proto té Christianově zdánlivě neadekvátní reakci věřím - on si zkrátka nemůže přiznat, že jako rodič zklamal na celé čáře a v podstatě ke smrti své dcery přispěl. Ono je prostě jednodušší svést to na někoho jiného a vybít si svojí frustraci a pocit viny na někom, kdo se k takovému účelu přímo nabízí - třeba na partě chlápků co se motají kolem porna a drog a jejichž komunita se vybarvuje tím víc, čím víc se blíží konec filmu. Ten sentiment ve vztahu se stopařkou sice nebyl nic moc, ale bitky byly parádní - minimum střelných zbraní a oslava staré dobré řemeslné práce je v dnešní době příjemným osvěžením. A tak Christianovy to skóre (jestli jsem dobře počítal) 12:0 přeji - byl to magor, ale i tak jsem mu fandil.
Shimotsuma monogatari (2004)
Na sladký moc nejsem a volánky a kraječky mne baví asi stejně jako to vyšívání a tak ani docela přesně nevím proč jsem si tenhle snímek tak užil. Značnou měrou se na tom určitě podílela roztomiloučká Kyoko Fukada a její rafinovaně diblíkovitá stylizace, ale celý příběh a způsob jeho vyprávění je originální kombinací absurdit, ztřeštěného humoru a popkulturních narážek (pro nejaponce možná nepříliš srozumitelných, ale o to zajímavějších) a věřím že většinu diváků dozajista pobaví.
Poslední kat (2005)
Chválit herecké výkony je asi zbytečné, kdo "Posledního kata viděl", musí (nejen) T. Spalla obdivovat. Jak ve svém komentáři správně připomíná Tahit, o celé řadě názorů A. Pierrepointa se z filmu nedozvíme takřka nic, ale toho co nám snímek přiblíží rozhodně není málo a je o čem přemýšlet. Pro upřesnění - film se věnuje období 1933 -1956, kdy se měl A. P. účastnit popravy v Manchesteru, která se díky milosti odsouzenému nakonec nekonala a tudíž nebyla popravčímu ani uhrazena. Několik zajímavostí: Timothy Evans, který ve filmu zoufale přesvědčuje kata o své nevinně byl posmrtně skutečně shledán nevinným - jeho dceru patrně zavraždil jeho soused, později odhalený jako sériový vrah. Blondýnka oběšená v závěru filmu, Ruth Ellisová, byla poslední ženou popravenou ve Velké Británii (1955) a o její kauze vypráví tento http://www.csfd.cz/film/13278-tanec-s-cizincem/ snímek. Britský systém oběšení zvaný "Long Drop", vypočítaný přesně dle fyzických parametrů odsouzených, způsobí okamžitou smrt, neboť se zakládá nikoliv na udušení, ale na zlomení vazu a je tak patrně nejrychlejší a "nejhumánnější" metodou popravy v celé historii hrdelního trestu.
Tohle je Sparta! (2008)
No jo, no, já holt patřím k té menšině zdejších uživatelů, které výtvory dvojice Friedberg - Seltzer nijak extra nehýbou žlučí. Naopak mne skoro vždycky alespoň jakž takž pobaví. A souboj s tučňákem mne tentokrát opravdu dostal do kolen :-D!
Královna (2006)
Helen Mirrenová suverénní jako vždy, ostatní herci velmi dobří, příběh, ač značně komorní, nenudí a nepostrádá napětí a film svým celkově neutrálním postojem nechává divákovi dostatečný prostor pro vlastní pohled na zobrazované události. Kromě toho jsem si při sledování "Královny" několikrát s uspokojením uvědomil že lhář a pokrytec, pseudolabourista Tony Blair se už naštěstí ocitl tam, kam neodvratně směřoval od začátku - na smetišti dějin. A královnino varování, jehož se mu od ní v závěru snímku (natočeného ještě za jeho vlády) dostalo, bylo v tomto směru prorocké.
Do morku kosti (2010)
Kudrnovy děti Missouri 2010 aneb veverky jsou nejlepší smažené :-)). Jako sociální sonda funguje film skvěle, Jennifer Lawrence je nadmíru sympatická a kamera i hudba zasluhují pochvalu. A mě osobně, jako zarytému fanouškovi Twin Peaks, udělala svým výstupem obzvláštní radost Sheryl Lee, která na těch svých třiačtyřicet sice rozhodně vypadá, ale roztomilé dolíčky ve tvářích má pořád.
Velké dobrodružství (1952)
Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví.
Skrýš (2010)
Poměrně nesourodý a nelogický příběh plný nesmyslných momentů, dementního chování postav a absurdních náhod pozvedají nad průměr solidní herecké výkony (nejen) představitelů hlavních rolí a zejména a především temná, skličující atmosféra, kterou se tvůrcům podařilo - hlavně ve "venkovských" sekvencích - navodit opravdu výborně.
Anděl blažené smrti (1965)
Formálně neotřelý snímek s průměrně zpracovanou zápletkou. Koukat se na to dá, ale připadalo mi, jako by si tvůrci řekli: "Když už špionáž, tak co tak trochu napodobit Godardova Vojáčka?" - a celé to vyznívá poněkud naivně. ViktorD: já bych řekl, že by to ten Frymburk klidně mohl být...
Cesta (2009)
Nic víc a nic míň než důstojná ilustrace skvělé McCarthyho předlohy. Ale emoce vyvolat dokáže, to musím přiznat.
Stopy zločinu: Velká rána (TV film) (1984)
igi B. - asi tak. Nicméně - možná za to může těch pár velkých rumů, ale já jsem se nad touto kouzelnou slátaninou pobavil po návratu z krčmy o poznání víc :-)) .
Ulice (2000)
Solidní kriminálka kterou nad průměr pozvedává nejen složitá spleť vztahů mezi četnými postavami, ale i výrazný soundtrack.
Merlin aneb Pustá zem (divadlo) (1988)
Vynikající inscenace spletité hry Tankreda Dorsta, jejíž první verze trvala v düsseldorfské světové premiéře (1981, režie Jaroslav Chundela) plných devět hodin. Zajímavé je srovnání osobitého podání této látky, tak jak jej uvedl na jeviště Viktor Polesný s režijním přístupem Doda Gombára z Městského divadla ve Zlíně (2009), v jehož čtyřhodinovém (následně ke škodě věci poněkud zkráceném) postmoderním provedení je "Merlin aneb Pustá zem" úplně jiný, ale přesto stejně originální a podnětný jako nezapomenutelné představení Realistického divadla z konce 80. let.
Hodina vlků (1968)
Naprosto přesný Marigoldův komentář výborně vystihuje i mé pocity z tohoto filmu. Dodám jen pár drobností: 1.V interpretační rovině je snad snímek do jisté míry i vyjádřením Bergmanova postoje ke vztahu umělce a konzumentů jeho díla (potažmo kritiků). 2. "Hodina vlků" je celkově podívaná pro silné nervy, na mne osobně však opravdu hrůzně zapůsobila zejména scéna z mořského útesu, kdy kombinace nervy drásající hudby a chlapce zlověstně stojícího za Johannovými zády navozuje atmosféru ďábelského zla a dává tušit, že se zde schyluje k tragédii. Následný výbuch násilí pak už paradoxně působí mnohem méně skličujícím dojmem. 3. Těžko říci nakolik to byl tvůrčí záměr, ale přestože je ve filmu umělec několikrát zachycen při práci a jeho díla jsou častokrát komentována, ukazována jsou však postavám výhradně mimo obraz a filmový divák z nich neuvidí ani čárku.
Muži, kteří nenávidí ženy (2009)
POZOR SPOILERY! Kdybych se shlédnutím filmu nepočkal až do přečtení celé Larssonovi trilogie, možná bych ho hodnotil o poznání lépe. Takhle jsem při jeho sledování chtě nechtě neustále srovnával s předlohou a rušily mne chybějící nebo naopak přebývající (nesmyslně nadbytečná rasová motivace vražd) dějové prvky. Filmový příběh v některých chvílích postrádá logiku nebo vůbec nějaké rozumné vysvětlení (třeba Harrietino objevení v Austrálii tak nějak spadne z nebe), bůhví kam se vypařila Mikaelova dcera která (a nikoliv Lisbeth) v předloze náhodou přivede svého otce k biblickým citátům, na rozdíl od knihy je ve filmu Martin Vanger podezřelý takřka od začátku, atd. atp., nemá smysl se tu dál rozepisovat o tomtéž co stojí už ve spoustě starších komentářů. Zkrátka se jedná o docela slušný thriller s celkem dobrou atmosférou, který ale bohužel svému knižnímu předobrazu zrovna nejlepší reklamu nedělá - důkazem budiž třeba závěr komentáře flankera.27.
V Číně jedí psy 2 (2002)
Sanitka tu bude brzy... :-D.
V Číně jedí psy (1999)
Cesta do pekla (nebo do nebe - máte-li patřičnou protekci a nezaměnitelné jméno - viz závěr snímku) bývá dlážděna dobrými úmysly - zvláště v podání altruistického trouby a jeho drsného bratra ztvárněného vynikajícím Kimem "Pusherem" Bodniou. Jestli tohle bylo natočeno opravdu podle skutečných událostí, tak tuzemská černá kronika musí být pouze slabým odvarem té dánské :-)) .
Utrpení v Buchenwaldu (TV film) (2009)
Nepříliš kvalitní dokument, který k silnému tématu jímž se zabývá nepřináší nic nového a s fakty naopak pracuje dost ledabyle. To že je Röhm uváděn jednou jako Erich a jindy správně jako Ernst může snad být chyba českého překladu, ale podobných banálních nepřesností je v tomto - poněkud bulvárně působícím - snímku celá řada.
Kráska a netvor 1950 (TV film) (2010)
"Krásku a netvora 1950" vidím jako průměrný televizní thriller ozvláštněný pochmurnou dobovou atmosférou - nic víc, nic míň. Jak tu zaznívá v řadě komentářů, dělený obraz u "Krásky..." působí většinou opravdu samoúčelně (na rozdíl od tohoto http://www.csfd.cz/film/2736-bostonsky-pripad/ filmu, kde danou techniku úspěšně použil Richard Fleischer dávno před seriálem "24 hodin). Ještě poznámka k známému případu Huberta Pilčíka, který se stal Sivokovým předobrazem. Tento sériový vrah žil (a v jejím bezprostředním okolí vraždil) v obci Zruč - Senec, pouhých několik kilometrů severně od Plzně - a tedy v oblasti na hony vzdálené státní hranici. Jeho oběti musely být patrně psychicky úplně na dně a naprosto dezorientované, jestliže věřily tomu, že se z Pilčíkovy usedlosti dostanou pěším pochodem do Německa...
Policie Modrava (TV film) (2011)
Původně jsem si myslel že jde o pilotní díl seriálu - a jako takový by "Policie Modrava" byla mnohem snesitelnější. Jako jednorázový počin honí však tvůrci mnoho zajíců najednou a to ještě nepříliš úspěšně. Kromě řešení kriminálních kauz se snaží o jakýsi vhled do osobního života členů policejního oddělení, ale všechno jen nakousnou a "soukromá dramata" vzápětí vyzní do ztracena. Zároveň je tu venkov vykreslen bezmála jako cizí planeta obydlená z velké části primitivy neschopnými kloudného vyjádření (rodina mentálně zaostalé dívky) nebo přímo karikaturami, které ukazují jak si někteří jedinci představují "vesnický burany" (Véna Kurva, poustevník - inženýr kradoucí svůj vlastní vercajk atd. atp.) Unylý a značně vlezlý hudební motiv celkový dojem z filmu rozhodně nevylepší. Pro Soňu Norisovou mám odjakživa slabost, lokality kde se natáčelo dobře znám a mám rád, ale u mne to za víc než za ty dvě * nebude...
Manifest marnosti... (studentský film) (2009)
Jako vášnivému labužníkovi a člověku, který kdysi brigádničil na jatkách a převážnou část učení prožil v masně mi ani tento dokument nezkazil chuť na vepřové nebo na vejce. To ovšem neznamená, že bych schvaloval otřesné podmínky, ve kterých jsou někdy zvířata chována nebo za nichž jsou zbytečně brutálně zabíjena. Michalu Kolesárovi patří dík za soucit, který těmto bezbranným tvorům projevuje a se shrnutím jeho filozofie - "neubližuji tam kde nemusím" - bude patrně souhlasit každý, kdo to má v hlavě alespoň trochu v pořádku.
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)
Poněkud zdlouhavé, vtipné jen místy a zábavné - no, dejme tomu že průměrně. Keiru a Orlanda jsem nijak nepostrádal, ale třetí * přihazuji více méně jen ze sympatií k Johnny Deppovi a krásné Penélope. Doporučuji komentáře kolegů Kalapa a Verbala - jejich trefné postřehy týkající se farářů a mořských panen rozhodně stojí za pozornost :-)) .
Ironclad (2011)
Pro mne značné zklamání - jediné co v tomto snímku stojí zato - brutální a silně naturalisticky pojatá řežba - nevyváží tu horu historických nesmyslů které je škoda vyjmenovávat, záplavu klišé, jalových a jinde už stokrát omletých dialogů (nebo spíš blábolů) a kupodivu hlavně nudu, která se při sledování "Ironclad" nakonec stala nejvýraznějším dojmem.
Výletníci (TV pořad) (2011)
odpad!Nevím co chtěli autoři původně stvořit, ale výsledkem jejich snahy je paskvil, který o zajímavostech naší vlasti vypovídá naprosté hovno, zato jako prezentace křečovitého "humoru" vytvářeného za každou cenu dvojicí veřejnoprávních šašků je přímo náramný. Kam se hrabe Nova, tohle mohlo vzniknou opravdu jen pod křídly páně Janečka. Ale jednu výhodu to má - když se Svěcený pitvoří, alespoň nekomentuje sport...
Smrt na černo (1976)
Nesourodá a zároveň zoufale nezáživná směsice kriminálky a politicko-společenské sondy do poválečných let (ačkoliv vinou bídné produkce snímek nezapře dobu svého vzniku a divák si ona 40. léta musí leda domyslet) s kritickým ostnem namířeným zejména proti Marshallovu plánu, "okořeněná" neúspěšnými pokusy o jakýsi komunální humor a s hereckými výkony, na kterých je zřetelně vidět, jak se protagonisté této dnes právem zapomenuté slátaniny při natáčení "bavili".
Hadí vejce (1977)
Bez ohledu na podmínky za jakých film vznikal nezapře režisérův originální rukopis. Kromě Bergmana jako by se však tentokrát v neradostné atmosféře snímku nemalou měrou odrážel i duch Franze Kafky a P. K. Dicka - počínaje nevyrovnaným duševním stavem hlavního hrdiny, přes jeho nejednoznačný vztah k nevyzpitatelnému, brutálnímu a morálně i fyzicky zdevastovanému prostředí v němž se pohybuje, až po samotnou konspirační zápletku. Ať už si o "Hadím vejci" myslíme cokoliv, podle mého názoru nikdy neztratilo na aktuálnosti a závěrečná promluva doktora Vergeruse nebo zjevně ironická poznámka komisaře Bauera o síle německé demokracie jako by v současnosti opět nabývala jistých znepokojivě varovných souvislostí.
Klitoris, zapovězená rozkoš (2003)
Dokument který o titulní části ženské anatomie přináší řadu zajímavých a podnětných informací a souvislostí.
Fantom Amsterdamu (1988)
"Fantom Amsterdamu" dobu svého vzniku nezapře, ale přes jistou naivitu jak zápletky tak zpracování si tento snímek dodnes uchoval atraktivitu minimálně pro ty, kdo mají rádi Amsterdam jako takový, protože atmosféru tohoto města (které se zas tak moc nezměnilo) vystihuje opravdu výborně (včetně toho obřího flašinetu, který se ve filmu několikrát objeví a jenž je dodnes nedílnou součástí amsterdamského koloritu). A kvalitně natočená honička grachty na motorových člunech má rozhodně také něco do sebe.
České porno (TV film) (1997)
Pod Zeckův komentář se klidně podepíšu. Ovšem nedá mi to, abych nevypíchl ještě jeden detail z tohoto zajímavého dokumentu: kromě análu nebo stříkání v něm byla mezi perverzi nejhrubšího zrna zařazena (už v tom roce 1997 poněkud nepatřičně) vyholená přirození - věc dnes naprosto samozřejmá a všeobecně tak rozšířená, že za úchyla je v současnosti málem považován staromilec preferující přírodní porost... Inu, časy se mění :-).
Intimní bubnování (TV film) (2004)
Ať už si o osobnosti, "tvorbě" a v zákulisí prezentované filozofii "Dr. Bubna" myslíme cokoliv, srovnání s křečovitostí některých jeho kritiků z dokumentu (žurnalistky nesnášející slovo "píchání" a jeho odvozeniny, nebo vdaná návštěvnice diskotéky která "studovala psychologii") vyznívá přece jen ve prospěch této svérázné persony, která buď jak buď vstoupila do historie českého rozhlasového vysílání.