Co to dělá na CSFD? Fajn, celkem i vtipné video, ale proboha, za chvíli tu budeme hodnotit videoklipy. Vždyť tohle ani není film. Spíš bonus k filmu o filmu.
Knížka je milá oddechovka. Tohle se táne i při krátké stopáži a navíc to má úplně nešťastnou formu. Promluvy na kameru prostě nefungují, Kate přišla o super kamarádky i kus vtipu (Momsters není tak dobré jako Mamfie, prostě ne). Naštěstí zbyl okouzlující Jack. Ale bohužel, někdy ani James Bond nestačí.
Nothing special... Emma a Dexter nejsou zrovna pár, který by vás chytil za srdce. Prostě nejsou, nebo na mě alespoň takhle nefungují. Myslela jsem si, že ten jeden den bude opravdu jeden den, kdy se setkají, nečekala jsem výstřižky z jejich života, které se odehrály 15. července. A opravdu byl ten konec tak nečekaný? Ani ne.
Příšerná blbost. Nevím, jestli šlo o spiknutí panen nebo o spiknutí tvůrců, že vytvořili něco tak ukrutně dlouhého a nudného. Upřímně dost dobře nechápu, jestli to mělo být jakoerotické či co, ale působilo to spíš asexuálně. Rozum mi zůstává stát nad účastí Charlieho Coxe a připisuji to mladické tupohlavosti. Hlavní hrdina byl celkem pohledný, ale chudák z toho vyšel jako největší blbec. Hrozně dlouho se jí snaží uhnat, nejde to. Při útěku od ní z pokoje si zláme nohy a ona se s ním nakonec vyspí za asistence celého dvora. Konec byl neuvěřitelně přitažený za vlasy. Vlastně to celé působilo jako průměrné historické nůďo, do kterého se scénárista pod parou rozhodl připsat pár "erotických" scén. K smíchu.
U Trošky je to jako na houpačce. Jednou nahoru, jednou dolů. A dolů tuhle pohádku srazil scénář. Jak pejsek s kočičkou plácali dort, tak podobně je uplácaný scénář, který drží jen silou vůle. Moderní mluva naráží do té "lidové" a pokud chce královna něco prubnout, je něco shnilého v království pohádkovém. Sama královna by byla na delší analýzu, ale ve zkratce si jen můžu připsat další položku do svého seznamu pitomých Alžbět v českém filmu. Munzarová nikoli hrála, ale jen mluvila příliš hlasitě a byla nějaká podivně jakozemitá. Těšila jsem se na Suchařípu, ovšem důstojný král by musel mít důstojné dialogy. Ústřední dvojice celkem ujde, ale pojmenovat je Štěpán a Štěpánka je nápad hodný pořádného záhlavce. Zvlášť, když jsem se prvních dvacet minut domnívala, že se kluk jmenuje Vítek. A samostatnou kapitolou jsou Troškovi čerti. Lépe řečeno nečerti, nebo Trošerti. Kupříkladu nejnovější Trošert se v myslivecké kamizole chová jako normálně myslící bytost. Jakmile se změní do své přirozené podoby, je z něj huhňající, šklebící se monstrum, které bych poslala Heřmánkovi na převýchovu. Trošerti patří do pekel, ale chválím překvapivě dobrého Lucifera. Němcovi bych věřila, že princeznu opravdu zaklel.... Prostě a jednoduše, ubrat blábolů (vyškrtnout celou epizodu se zlatou kytkou, protože Luciper mohl prostě říct, že když si ho nevezme, tak ji zakleje), předat psaní scénáře někomu jinému. Žblekotání, hihňání, pitvoření, jakékoli moderní výrazy a Trošerty vyškrtat, pak to možná půjde lépe.
P.S. Chci nějakou pěknou mladou inteligentní Alžbětu!
Utrpení knížete Sternenhocha je utrpením zejména pro diváka. Nálepka expresionismus neznamená nutně umělecké dílo a exhibice Čoka s Chýlkovou je nudná. Nejsem zhnusená, na to už jsem viděla moc horších věcí, a přepjaté scény nebyly směšné. Mou nejsilněji pociťovanou emocí byl pouze vztek, že musím zabíjet hodiny českého jazyka (a svého mládí) koukáním na totální zhovadilost, kterou bych si sama nikdy nepustila.
České filmy z šedesátých let mi dělají mimořádné problémy. Protože třeba u Žertu se mi chce napsat: "mnoho povyku pro nic." Nedělá mi problém to pochopit, ocenit jednotlivé části Ludvíkova vyprávění, ani herecké obsazení. Dohromady mi to prostě nesedí, nebere mě to a nezanechá pražádný dojem.
Film, který se zdá o moc delší, než ve skutečnosti je. Simon Pegg je navíc ve dvou třetinách filmu trapný a nikoliv vtipný. Kirsten Dunst je milá, ale nekorunovaným králem je Jeff Bridges. A Megan Fox? Ta mi jen dokázala, že prostě není hezká.
Nezaslouženě podhodnocená pohádka. Sice nepokládám za nutné točit ji na Islandu (i když je tam opravdu nádherná příroda), ale to není žádné minus. Je pravda, že logika jde občas stranou, zvláště u Ondrových rodičů. Absence humoru mi nevadí, protože lepší poetika a pěkný příběh než hromada trapných vtípků. Nemyslím si, že pohádka by měla být hlavně vtipná. Povedených pohádkových scénářů je dnes jako šafránu, takže ze současného průměru Dešťová víla vyčnívá.
O třídu lepší než Micimutr. Bambitka je vtipná, s dobrým obsazením a scénářem, za který se nemusí stydět. Tomáš Klus je úžasně nejistý princ a Kamila Janovičová mě mile překvapila. Nejdřív jsem se písniček zděsila, nakonec mi ani nevadily.
Jsem notně na rozpacích, protože nebýt té reálné linie, šla bych asi s hodnocením výš. Ale ten malý spratek, co uměl jen nadávat, mi lezl na nervy a samotná Micimutr také není zrovna příjemná postava (ale asi je to tím, že Libuši Šafránkovou nemám moc ráda). Princezna i loutkář jsou příjemní, Dyk si slizouna užívá, ale pohádce doslova kraluje Batroška. "Kvůli tomuhle mám dvacet let dřevěnou hnátu...." Škoda velmi často opakovaných vtipů a replik. Třeba královna Jaroslava za celou pohádku neřekla prakticky nic jiného, než že princ je fešák a hrdina. Micimutr není úplně špatná pohádka, trochu horší průměr. Víc se těším na Bambitku. P.S. A to Dejdarovo vaffanculo si tvůrci mohli odpustit. Vulgarismy, i když italské, v pohádce prostě nemají co dělat.
V rámci teen filmů velmi milé překvapení. Lucy Hale znám už z PLL, ale až tady mi byla opravdu sympatická a i její dabing (za který chudera nemůže) ji nezabil. Freddie Stroma je symptaťák. A navíc se mi líbí ty písničky. Popík, ale dobře nakopávací :D
Bouček není dobrý ani vtipný moderátor. Jediné, co z letošního Slavíka stálo za to bylo vystoupení mladých. Tedy Charlie Straight, Nightwork a Tomáše Kluse. Václav Neckář byl také skvělý, ale tím to tak všechno skončilo. A to, že se Partička s 10 000 hlasy nedostala na 4. místo skupin mě nepřekvapuje... Ale recese je to skvělá :D
Břitva s okem je hnus. To je jeden fakt na úvod. Ten zbytek? Nejsem vyznavačka surreaslismu a tohle je na mě zjevně až příliš experimentální.. Vůbec jsem to nepobrala, nedává to smysl.
Z Hillary je moc pěkná okatá žena :) A já ji vždycky měla celkem ráda, její filmy znám, takže jsem i věděla, co mám čekat od tohohle. A abych pravdu řekla, nebylo to špatné. Navíc jsem byla zvědavá, kterého z mužů si nakonec vybere (a celkem mě to překvapilo). Lane jako postava je kapku hloupá v jistém ohledu, ale naštěstí nesklouzává za hranice trapnosti, což kvituji s povděkem. Je to zvláštní vidět Hilary v dospělé roli a ne v teenkomedii, ve které dojde nejvýš na pusu.
Jestli odcházíte z kina s pocitem, že si z vás někdo dělal pr... srandu, je něco špatně. Jestli za dvě hodiny ani nevíte, že jste nějaký film viděli, je něco špatně. A přesto, překvapivě, Rozbřesk není až tak špatný. Ty dvě hodiny se táhnou jako smůla a za celý film se prakticky nic nestane (jako vždy). Kde byly předchozí díly blbé, až byly vtipné, je Rozbřesk pouze dlooouhý. Ten film ani není nudný, ale zabíjí ho ta délka. Škoda, že je první půlka tak slabá, protože Belliny snahy dostat Edwarda konečně do postele, působí trapně. A to ani nemluvím o jedné z nejtrapnějších svateb v historii amerického filmu. Musím uznat, že vypadala moc krásně vizuálně, ale ty projevy svatebčanů to zabily. To snad ani nemohlo být myšleno vážně. V druhé půlce se to pohne trochu dopředu a vyhublá Kristen se už ani nemá čas tvářit tak dementně, zjevně by jí to ubralo moc sil. I Pattinson si v tomhle díle dovolil úsměv a jeho mimika se konečně!!! zlepšila. Lautner z toho nevychází nejlíp, ale třeba se časem vypracuje alespoň na průměrného herce. A konečně k závěru (protože digidlaky nemá cenu ani komentovat). Bellin porod je celkem hnus. Tedy alespoň to křupnutí páteře. Tady se režisérovi dokonce povedlo dodat filmu napětí, což oceňuji. Jacobův pohled do digioček miminka radost poněkud kazí (ale dávejte nemluvněti kontaktní čočky) a bitka s vlkodlaky je zase ukončena pitomě - Deus Ex Machina, neboli pochybný nejvyšší zákon digidlaků. A Bellina červená očka jen navodí dojem, že si z vás někdo nepěkně utahuje celý film. A ta scéna se Sheenem? To se tam všichni zfetovali? Ono to ani nebylo vtipné. Pochválit musím hudbu a mírné zlepšení herců. Jakákoliv psychologie postav opět chybí a přitom by toho tenhle námět umožňoval dost.
Shrnutí: Rozbřesk patří k lepším dílům té upíří nekroromance, ale je dloooooouhý. A ani vám nedá příjemný pocit. K tomuhle filmu by se měly dávat panáky zdarma. Mám totiž pocit WTF a přitom ani není z čeho. Něco na tom filmu, je prostě špatně.
Recyklace Italských prázdnin? Všechna možná klišé holčičích filmů už od Olsenek? Předvídatelný děj? Monte Carlo je přesně takové. Ale stejně neurazí. Díky Leighton Meester, která sice prodělá ukázkovou proměnu z brůči na zamilovanou holku, ale je to její postava, která je dostatečně sympatická a má sympatický protějšek. Selena Gomez má nejnudnější dějovou linku a Katie Cassidy s tím scénářem nic lepšího ani udělat nemohla. Monte Carlo je celkem milý mix všech možných holčičích filmů a alespoň má hezké exteriéry. Navíc, co bych neudělala pro film, kde se objeví i Cary Grant? I když jen v pozadí...
Víte, je zajímavé, jak se některé filmy zapíšou do vašeho života. Lásku na stopě jsem poprvé zahlédla o Vánocích, asi před čtyřmi roky. Neviděla jsem ji celou, jen začátek, když se Jonathan a Sarah seznámí. Pak jsem šla (bylo to na Štědrý den) do ke kostelu na půlnoční troubení koled. Neviděla jsem ho do konce. Od té doby jsem hlídala vánoční programy, ale dlouho ten film nedávali. Až loni, jenže to jsem opět vůbec nestihla. Čekat na film tak dlouho znamenalo, že jsem si k němu vytvořila vztah plný očekávání. Je paradoxní, že Serendipity je o osudu, protože já se ho rozhodla vzít do vlastních rukou právě dnes. Už včera a předevčírem jsem při prohledávání internetu narazila mezi slevněnými dvd na Lásku na stopě a dneska jsem si ji konečně opatřila. Je možné, že kdybych Serendepity viděla už před čtyřmi roky, žádný zvláštní dojem by to na mě nezanechalo (čemuž ovšem nevěřím). Ale ten film tak dýchá osudovostí a Sarah a Jonathanovi prostě nejde nefandit. Já nevím, co řeknu, až to uvidím podruhé, ale kdybych si mohla uchovat ten pocit, jaký ze Serendipity teď mám, udělala bych to. Mám chuť jít bruslit, mám chuť kupovat rukavice, mám chuť na cukrárnu s názvem Šťastné náhody. Mám chuť na spřízněnou duši. Nic není výjimečné, pokud to výjimečným neuděláte. Alespoň dnes pro mě Serendipity výjimečná je.
Vánoční koleda o....... sukničkáři? Proč ne, je to vlastně celkem nenáročná a příjemná záležitost. Ta proměna je trochu krkolomná a ten svatební proslov si mohli ušetřit (doufala jsem, že tam Connor hodí alespoň nějaký vtípek), ale naštěstí se to v závěru neutopilo v sentimentu. Jen nevěstu bych po druhém hysteráku profackovala. Onen velký den snad ještě neomlouvá, když se někdo chová jako dement. Super byla Emma Stone. :))
Začala třetí série Glee mě pomalu, ale jistě přestává bavit. Ano, Glee stojí hlavně na hudbě, ale ta hudba stojí na scénách, ve kterých je použita. Samostatně se soundtrack seriálu poslouchá jen s velkými obtížemi. To ještě ani nemluvím o tom, jak tvůrci ve 2. sérii postavili na hlavu slušně rozjeté postavy. Z Quinn Fabray se stala totální kráva a Rachel je pořád tak stejná, že to začíná nudit (jediným pozitivem je kamarádství s Kurtem). Kouč Sylvestr taky není to, co bývala a Mr Schue by zasloužil rozcuchat to své gelové hnízdečko pro ptáčky a měl by se začít chovat jako normální lidská bytost. Ve třetí sérii to na zlepšení zatím moc nevypadá, ale zatím tomu ještě dávám čas.
Mnoho povyku pro.... Indyho? Upřímně, ten povyk chápu, když se vyrojí ty argumenty typu: na tu dobu, skvělé triky, dobrý příběh atd.atd. Jenže já nevím, ale z Indiho nejsem až tak odvařená. Alespoň ne z prvního dílu. Prostě to nějak nejde.
Velmi mile nenápadný film, který není komedií, ani romantickým filmem v pravém smyslu slova. Emoce se tu neždímají, žádné srdceryvné láskyplné výlevy se nekonají. A Merlinudíky za to. Definitely, Maybe totiž zahřeje u srdce svou neokázalostí, ale pěkným příběhem a sympatickými herci. Chápu srovnávání s tím seriálem (však víte jakým), jenže tomu se dnes už prostě nevyhnete. Skoro všechno už někde bylo, jenže tady ten způsob vyprávění hraje opravdu důležitou roli. Malá Abigail (co kecám, je jen o tři roky mladší) je sympaticky dětská a i když bych to do Ryana neřekla, tatínka jsem mu věřila. Předčilo to mé očekávání, takže přimhouřím očko a udělím plný počet :))
Obsazení Milana Bahula beru jako podivnou odpověď Čechů na Vigga Mortensena coby Aragorna. Bohužel nestačí vybrat herce po čtyřicítce s delšími vlasy. (Navíc ho pak ještě oholit...)Uznávám, Bahúl není úplně špatná volba (koho tam taky od nás strčit, hm? Čenskýho?), jenže v kombinaci s Issovou je to jako pěst na oko. Nejvíc se mi líbil Pavel Kříž a Klára Jandová.
Přiznávám se bez mučení. Na tuhle pohádku koukám ráda hlavně proto, že tu hraje drtivá většina souboru MDB. Herecké výkony se mi nijak děsivé nezdají a celkovou kritiku taky moc nechápu. V rámci porevoluční televizní tvorby ČT je to ještě nadprůměr.
Moje komentáře
Já jsem Harry Potter (2010)
Co to dělá na CSFD? Fajn, celkem i vtipné video, ale proboha, za chvíli tu budeme hodnotit videoklipy. Vždyť tohle ani není film. Spíš bonus k filmu o filmu.
Nechápu, jak to dokáže (2011)
Knížka je milá oddechovka. Tohle se táne i při krátké stopáži a navíc to má úplně nešťastnou formu. Promluvy na kameru prostě nefungují, Kate přišla o super kamarádky i kus vtipu (Momsters není tak dobré jako Mamfie, prostě ne). Naštěstí zbyl okouzlující Jack. Ale bohužel, někdy ani James Bond nestačí.
Jeden den (2011)
Nothing special... Emma a Dexter nejsou zrovna pár, který by vás chytil za srdce. Prostě nejsou, nebo na mě alespoň takhle nefungují. Myslela jsem si, že ten jeden den bude opravdu jeden den, kdy se setkají, nečekala jsem výstřižky z jejich života, které se odehrály 15. července. A opravdu byl ten konec tak nečekaný? Ani ne.
Tirant Lo Blanc (2006)
Příšerná blbost. Nevím, jestli šlo o spiknutí panen nebo o spiknutí tvůrců, že vytvořili něco tak ukrutně dlouhého a nudného. Upřímně dost dobře nechápu, jestli to mělo být jakoerotické či co, ale působilo to spíš asexuálně. Rozum mi zůstává stát nad účastí Charlieho Coxe a připisuji to mladické tupohlavosti. Hlavní hrdina byl celkem pohledný, ale chudák z toho vyšel jako největší blbec. Hrozně dlouho se jí snaží uhnat, nejde to. Při útěku od ní z pokoje si zláme nohy a ona se s ním nakonec vyspí za asistence celého dvora. Konec byl neuvěřitelně přitažený za vlasy. Vlastně to celé působilo jako průměrné historické nůďo, do kterého se scénárista pod parou rozhodl připsat pár "erotických" scén. K smíchu.
Čertova nevěsta (2011)
U Trošky je to jako na houpačce. Jednou nahoru, jednou dolů. A dolů tuhle pohádku srazil scénář. Jak pejsek s kočičkou plácali dort, tak podobně je uplácaný scénář, který drží jen silou vůle. Moderní mluva naráží do té "lidové" a pokud chce královna něco prubnout, je něco shnilého v království pohádkovém. Sama královna by byla na delší analýzu, ale ve zkratce si jen můžu připsat další položku do svého seznamu pitomých Alžbět v českém filmu. Munzarová nikoli hrála, ale jen mluvila příliš hlasitě a byla nějaká podivně jakozemitá. Těšila jsem se na Suchařípu, ovšem důstojný král by musel mít důstojné dialogy. Ústřední dvojice celkem ujde, ale pojmenovat je Štěpán a Štěpánka je nápad hodný pořádného záhlavce. Zvlášť, když jsem se prvních dvacet minut domnívala, že se kluk jmenuje Vítek. A samostatnou kapitolou jsou Troškovi čerti. Lépe řečeno nečerti, nebo Trošerti. Kupříkladu nejnovější Trošert se v myslivecké kamizole chová jako normálně myslící bytost. Jakmile se změní do své přirozené podoby, je z něj huhňající, šklebící se monstrum, které bych poslala Heřmánkovi na převýchovu. Trošerti patří do pekel, ale chválím překvapivě dobrého Lucifera. Němcovi bych věřila, že princeznu opravdu zaklel.... Prostě a jednoduše, ubrat blábolů (vyškrtnout celou epizodu se zlatou kytkou, protože Luciper mohl prostě říct, že když si ho nevezme, tak ji zakleje), předat psaní scénáře někomu jinému. Žblekotání, hihňání, pitvoření, jakékoli moderní výrazy a Trošerty vyškrtat, pak to možná půjde lépe. P.S. Chci nějakou pěknou mladou inteligentní Alžbětu!
Vetřelci a lovci: Užij si se psem (TV film) (2011)
Tolik přepážek najednou v Tuřanech snad ještě nejelo...
Let's Dance (2006)
Celkem snesitelný průměr. Jenže Channing Tatum je ušoplesk.
V žáru královské lásky (1990)
odpad!Utrpení knížete Sternenhocha je utrpením zejména pro diváka. Nálepka expresionismus neznamená nutně umělecké dílo a exhibice Čoka s Chýlkovou je nudná. Nejsem zhnusená, na to už jsem viděla moc horších věcí, a přepjaté scény nebyly směšné. Mou nejsilněji pociťovanou emocí byl pouze vztek, že musím zabíjet hodiny českého jazyka (a svého mládí) koukáním na totální zhovadilost, kterou bych si sama nikdy nepustila.
Žert (1968)
České filmy z šedesátých let mi dělají mimořádné problémy. Protože třeba u Žertu se mi chce napsat: "mnoho povyku pro nic." Nedělá mi problém to pochopit, ocenit jednotlivé části Ludvíkova vyprávění, ani herecké obsazení. Dohromady mi to prostě nesedí, nebere mě to a nezanechá pražádný dojem.
Královna koření (2005)
Snad jediný film, ve kterém je hlavní záporák chilli paprička.
Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (2008)
Film, který se zdá o moc delší, než ve skutečnosti je. Simon Pegg je navíc ve dvou třetinách filmu trapný a nikoliv vtipný. Kirsten Dunst je milá, ale nekorunovaným králem je Jeff Bridges. A Megan Fox? Ta mi jen dokázala, že prostě není hezká.
Dešťová víla (2010)
Nezaslouženě podhodnocená pohádka. Sice nepokládám za nutné točit ji na Islandu (i když je tam opravdu nádherná příroda), ale to není žádné minus. Je pravda, že logika jde občas stranou, zvláště u Ondrových rodičů. Absence humoru mi nevadí, protože lepší poetika a pěkný příběh než hromada trapných vtípků. Nemyslím si, že pohádka by měla být hlavně vtipná. Povedených pohádkových scénářů je dnes jako šafránu, takže ze současného průměru Dešťová víla vyčnívá.
Princezna Fantaghiró 2 (TV film) (1992)
Romualdo je prostě fešák a né, že ne.
Tajemství staré bambitky (TV film) (2011)
O třídu lepší než Micimutr. Bambitka je vtipná, s dobrým obsazením a scénářem, za který se nemusí stydět. Tomáš Klus je úžasně nejistý princ a Kamila Janovičová mě mile překvapila. Nejdřív jsem se písniček zděsila, nakonec mi ani nevadily.
Micimutr (2011)
Jsem notně na rozpacích, protože nebýt té reálné linie, šla bych asi s hodnocením výš. Ale ten malý spratek, co uměl jen nadávat, mi lezl na nervy a samotná Micimutr také není zrovna příjemná postava (ale asi je to tím, že Libuši Šafránkovou nemám moc ráda). Princezna i loutkář jsou příjemní, Dyk si slizouna užívá, ale pohádce doslova kraluje Batroška. "Kvůli tomuhle mám dvacet let dřevěnou hnátu...." Škoda velmi často opakovaných vtipů a replik. Třeba královna Jaroslava za celou pohádku neřekla prakticky nic jiného, než že princ je fešák a hrdina. Micimutr není úplně špatná pohádka, trochu horší průměr. Víc se těším na Bambitku. P.S. A to Dejdarovo vaffanculo si tvůrci mohli odpustit. Vulgarismy, i když italské, v pohádce prostě nemají co dělat.
Moderní Popelka: Byla jednou jedna píseň (TV film) (2011)
V rámci teen filmů velmi milé překvapení. Lucy Hale znám už z PLL, ale až tady mi byla opravdu sympatická a i její dabing (za který chudera nemůže) ji nezabil. Freddie Stroma je symptaťák. A navíc se mi líbí ty písničky. Popík, ale dobře nakopávací :D
Český slavík Mattoni 2011 (TV pořad) (2011)
Bouček není dobrý ani vtipný moderátor. Jediné, co z letošního Slavíka stálo za to bylo vystoupení mladých. Tedy Charlie Straight, Nightwork a Tomáše Kluse. Václav Neckář byl také skvělý, ale tím to tak všechno skončilo. A to, že se Partička s 10 000 hlasy nedostala na 4. místo skupin mě nepřekvapuje... Ale recese je to skvělá :D
Andaluský pes (1929)
Břitva s okem je hnus. To je jeden fakt na úvod. Ten zbytek? Nejsem vyznavačka surreaslismu a tohle je na mě zjevně až příliš experimentální.. Vůbec jsem to nepobrala, nedává to smysl.
Kráska mezi muži (TV film) (2010)
Z Hillary je moc pěkná okatá žena :) A já ji vždycky měla celkem ráda, její filmy znám, takže jsem i věděla, co mám čekat od tohohle. A abych pravdu řekla, nebylo to špatné. Navíc jsem byla zvědavá, kterého z mužů si nakonec vybere (a celkem mě to překvapilo). Lane jako postava je kapku hloupá v jistém ohledu, ale naštěstí nesklouzává za hranice trapnosti, což kvituji s povděkem. Je to zvláštní vidět Hilary v dospělé roli a ne v teenkomedii, ve které dojde nejvýš na pusu.
Twilight sága: Rozbřesk - 1. část (2011)
Jestli odcházíte z kina s pocitem, že si z vás někdo dělal pr... srandu, je něco špatně. Jestli za dvě hodiny ani nevíte, že jste nějaký film viděli, je něco špatně. A přesto, překvapivě, Rozbřesk není až tak špatný. Ty dvě hodiny se táhnou jako smůla a za celý film se prakticky nic nestane (jako vždy). Kde byly předchozí díly blbé, až byly vtipné, je Rozbřesk pouze dlooouhý. Ten film ani není nudný, ale zabíjí ho ta délka. Škoda, že je první půlka tak slabá, protože Belliny snahy dostat Edwarda konečně do postele, působí trapně. A to ani nemluvím o jedné z nejtrapnějších svateb v historii amerického filmu. Musím uznat, že vypadala moc krásně vizuálně, ale ty projevy svatebčanů to zabily. To snad ani nemohlo být myšleno vážně. V druhé půlce se to pohne trochu dopředu a vyhublá Kristen se už ani nemá čas tvářit tak dementně, zjevně by jí to ubralo moc sil. I Pattinson si v tomhle díle dovolil úsměv a jeho mimika se konečně!!! zlepšila. Lautner z toho nevychází nejlíp, ale třeba se časem vypracuje alespoň na průměrného herce. A konečně k závěru (protože digidlaky nemá cenu ani komentovat). Bellin porod je celkem hnus. Tedy alespoň to křupnutí páteře. Tady se režisérovi dokonce povedlo dodat filmu napětí, což oceňuji. Jacobův pohled do digioček miminka radost poněkud kazí (ale dávejte nemluvněti kontaktní čočky) a bitka s vlkodlaky je zase ukončena pitomě - Deus Ex Machina, neboli pochybný nejvyšší zákon digidlaků. A Bellina červená očka jen navodí dojem, že si z vás někdo nepěkně utahuje celý film. A ta scéna se Sheenem? To se tam všichni zfetovali? Ono to ani nebylo vtipné. Pochválit musím hudbu a mírné zlepšení herců. Jakákoliv psychologie postav opět chybí a přitom by toho tenhle námět umožňoval dost. Shrnutí: Rozbřesk patří k lepším dílům té upíří nekroromance, ale je dloooooouhý. A ani vám nedá příjemný pocit. K tomuhle filmu by se měly dávat panáky zdarma. Mám totiž pocit WTF a přitom ani není z čeho. Něco na tom filmu, je prostě špatně.
Monte Carlo (2011)
Recyklace Italských prázdnin? Všechna možná klišé holčičích filmů už od Olsenek? Předvídatelný děj? Monte Carlo je přesně takové. Ale stejně neurazí. Díky Leighton Meester, která sice prodělá ukázkovou proměnu z brůči na zamilovanou holku, ale je to její postava, která je dostatečně sympatická a má sympatický protějšek. Selena Gomez má nejnudnější dějovou linku a Katie Cassidy s tím scénářem nic lepšího ani udělat nemohla. Monte Carlo je celkem milý mix všech možných holčičích filmů a alespoň má hezké exteriéry. Navíc, co bych neudělala pro film, kde se objeví i Cary Grant? I když jen v pozadí...
Lásce na stopě (2001)
Víte, je zajímavé, jak se některé filmy zapíšou do vašeho života. Lásku na stopě jsem poprvé zahlédla o Vánocích, asi před čtyřmi roky. Neviděla jsem ji celou, jen začátek, když se Jonathan a Sarah seznámí. Pak jsem šla (bylo to na Štědrý den) do ke kostelu na půlnoční troubení koled. Neviděla jsem ho do konce. Od té doby jsem hlídala vánoční programy, ale dlouho ten film nedávali. Až loni, jenže to jsem opět vůbec nestihla. Čekat na film tak dlouho znamenalo, že jsem si k němu vytvořila vztah plný očekávání. Je paradoxní, že Serendipity je o osudu, protože já se ho rozhodla vzít do vlastních rukou právě dnes. Už včera a předevčírem jsem při prohledávání internetu narazila mezi slevněnými dvd na Lásku na stopě a dneska jsem si ji konečně opatřila. Je možné, že kdybych Serendepity viděla už před čtyřmi roky, žádný zvláštní dojem by to na mě nezanechalo (čemuž ovšem nevěřím). Ale ten film tak dýchá osudovostí a Sarah a Jonathanovi prostě nejde nefandit. Já nevím, co řeknu, až to uvidím podruhé, ale kdybych si mohla uchovat ten pocit, jaký ze Serendipity teď mám, udělala bych to. Mám chuť jít bruslit, mám chuť kupovat rukavice, mám chuť na cukrárnu s názvem Šťastné náhody. Mám chuť na spřízněnou duši. Nic není výjimečné, pokud to výjimečným neuděláte. Alespoň dnes pro mě Serendipity výjimečná je.
Bejvalek se nezbavíš (2009)
Vánoční koleda o....... sukničkáři? Proč ne, je to vlastně celkem nenáročná a příjemná záležitost. Ta proměna je trochu krkolomná a ten svatební proslov si mohli ušetřit (doufala jsem, že tam Connor hodí alespoň nějaký vtípek), ale naštěstí se to v závěru neutopilo v sentimentu. Jen nevěstu bych po druhém hysteráku profackovala. Onen velký den snad ještě neomlouvá, když se někdo chová jako dement. Super byla Emma Stone. :))
Jak je důležité míti Filipa (2001)
O fous horší než Ideální manžel. Ale když já mám pro tyhle komedie slabost. Navíc se zde sešlo velmi pěkné obsazení a na anglický akcent já slyším.
Glee (TV seriál) (2009)
Začala třetí série Glee mě pomalu, ale jistě přestává bavit. Ano, Glee stojí hlavně na hudbě, ale ta hudba stojí na scénách, ve kterých je použita. Samostatně se soundtrack seriálu poslouchá jen s velkými obtížemi. To ještě ani nemluvím o tom, jak tvůrci ve 2. sérii postavili na hlavu slušně rozjeté postavy. Z Quinn Fabray se stala totální kráva a Rachel je pořád tak stejná, že to začíná nudit (jediným pozitivem je kamarádství s Kurtem). Kouč Sylvestr taky není to, co bývala a Mr Schue by zasloužil rozcuchat to své gelové hnízdečko pro ptáčky a měl by se začít chovat jako normální lidská bytost. Ve třetí sérii to na zlepšení zatím moc nevypadá, ale zatím tomu ještě dávám čas.
Dobyvatelé ztracené archy (1981)
Mnoho povyku pro.... Indyho? Upřímně, ten povyk chápu, když se vyrojí ty argumenty typu: na tu dobu, skvělé triky, dobrý příběh atd.atd. Jenže já nevím, ale z Indiho nejsem až tak odvařená. Alespoň ne z prvního dílu. Prostě to nějak nejde.
Určitě, možná (2008)
Velmi mile nenápadný film, který není komedií, ani romantickým filmem v pravém smyslu slova. Emoce se tu neždímají, žádné srdceryvné láskyplné výlevy se nekonají. A Merlinudíky za to. Definitely, Maybe totiž zahřeje u srdce svou neokázalostí, ale pěkným příběhem a sympatickými herci. Chápu srovnávání s tím seriálem (však víte jakým), jenže tomu se dnes už prostě nevyhnete. Skoro všechno už někde bylo, jenže tady ten způsob vyprávění hraje opravdu důležitou roli. Malá Abigail (co kecám, je jen o tři roky mladší) je sympaticky dětská a i když bych to do Ryana neřekla, tatínka jsem mu věřila. Předčilo to mé očekávání, takže přimhouřím očko a udělím plný počet :))
Bláznivá, zatracená láska (2011)
Příště by to chtělo mnohem víc Emmy Stone a Ryana Goslinga. Jejich dialogy a scény patřily k nejzábavnějším v celém filmu.
O svatební krajce (TV film) (2003)
Obsazení Milana Bahula beru jako podivnou odpověď Čechů na Vigga Mortensena coby Aragorna. Bohužel nestačí vybrat herce po čtyřicítce s delšími vlasy. (Navíc ho pak ještě oholit...)Uznávám, Bahúl není úplně špatná volba (koho tam taky od nás strčit, hm? Čenskýho?), jenže v kombinaci s Issovou je to jako pěst na oko. Nejvíc se mi líbil Pavel Kříž a Klára Jandová.
O princezně se zlatým lukem (TV film) (2002)
Přiznávám se bez mučení. Na tuhle pohádku koukám ráda hlavně proto, že tu hraje drtivá většina souboru MDB. Herecké výkony se mi nijak děsivé nezdají a celkovou kritiku taky moc nechápu. V rámci porevoluční televizní tvorby ČT je to ještě nadprůměr.