Pepinec

Že je Gangster rozdělen do dvou filmů jsem poznal jenom podle toho, že mezi premiérama venku opadalo listí. Jinak je to jedna velká jízda, kterou u nás v Čechách nezažijete ani na Matějský. Káčko sice v Africe postupně ztrácel dech a ke konci už kolem sebe jenom zoufale kopal nohama, filmu ale forma vydržela až do poslední klapky a křeče by hrozily leda tak u mě, kdyby to trenér býval nerozdělil na ty dva poločasy. Skoro jsem až rád za naší kvalitní tuzemskou líheň grázlů, protože to znamená, že Honza Pachl bude mít ještě hóóódně dlouho dost práce. P.S: Minimálně na jedné věci se s Káčkem shodneme - ne s každým hajzlpapírem se dá utřít zadek.

Jedním uchem jsem to poslouchal při voskování lyží. Nemám nic moc proti, jen bych Kanaďákům chtěl říct, že tady u nás je trojčlenka víra - podvod - minimální mzda dennodenní chlebíček a vlastně takový národní kolorit. Tak si moc nestěžujte.

Babička to povídá furt, že jak nemrzne, přemnoží se všecko... Bohužel jsem díky téhle pohádce zjistil, že co do instinktů nejsem nic víc než průměrný aligátor; jakmile vidím pěknou nahatou holku, hned bych ji sežral. Tady jsem viděl tři hezký zadečky, tak za ně kousek hvězdičky. Jinak jedna z těch slabších trojek mé kariéry. Jo a nejlepší návod na zabití krokodýla? Rozhodně ho buď uhasit nebo natankovat.

"Jízda skončila," pravil Sláj. A jak řekl, tak se stalo. Místo toho se klub vysloužilých seniorů dal na žvásty, kterými by ubil i dámské konverzační All-star družstvo. V pauzách na nádech je tam sice překvapivě dost akce, akorát že to tentokrát místo pocty akčním osmdesátkám připomíná spíš až příliš zdařilou kopii kompjůtrového mága Uweho Bolla. Krom toho se kluci 70+ vrací na pozice po dablérech ještě pomaleji, než Jarda Jágr do obranného pásma. Moc do toho nevidím, ale čtyřka se nemůže odehrávat jinde, než v hospodě u piva.

Měl jsem sto chutí vyhodit televizi z baráku na to nejzakázanější uvolnění, jaký kdy Záruba viděl. Jenže bych si hovno pomohl, protože hra by se stejně vrátila ke mně do pásma. Jestli se takhle chovaj ženský, když s nima nejsem, tak ať si je lord Hřebejk sežere. Spíš si ale myslím, že Honzikoj definitivně ruplo v kouli a má tam teď o Kolečko víc. Můj novej nejhorší "film" (film?) v životě.

Tak ne vyloženě všecko tu bylo na ztrestání tupou motorovkou. Zaujalo mě prvních deset minut, kdy byl v hlavní roli zadek v červených kraťáskách a deset minut posledních, kdy se zas do popředí dostalo sedm párů žeberních hrdé majitelky dámské košile bez knoflíků. Výborná věc, která chlapům jistě pomůže stlačit čas pod tři minuty hravě. Zbytek ovšem obsahoval skutečně všechna 3D: Debilní, Dementní a Daleko horší, než špatně namazaný řetěz. P.S: Skvělá reklama na dlouhověkost motorových pil.

Jako malej kluk jsem při hře na zahradě vždycky musel bejt správňáckej Doyle, kterej všechno šéfoval a zachraňoval druhý. Zajímavý, že i přes pravidelnej trénink na všech zahradách naší vesnice ze mě nakonec vyrostl průserář Bodie, kterýho postupem času Cowleyové mejch kamarádů na ty zahrady přestali chtít pouštět. A to jsem jejich synům tolikrát zachránil život před jistou smrtí kuličkovkou...

Doufám, že se dneska koukali všichni kritici na jedno použití, kteří se trefují do Kvitové s Berdychem po každém autu, přičemž pochybuju, že sami dokáží trefit aspoň záchodovou mísu, když je potřeba. Mně jenom přijde škoda, že ti naši pinkálisti neumí mluvit jako hrát tenis, to by pak tenhle dokument mohl směle konkurovat i povídce o Naganu. Protože tehdy to na podzim Emmerichova roku byla jízda jak s odpočatou vysokoškolačkou.

Dneska už bych si zpíval spíš něco jako "Od Aničky po Žanetku hrajeme si s kůzlátky. Projedeme komplet intr, připravte si polštářky," ale i z těch písmenek s jízdenkami jsem měl svého času velkou radost.

Ne každá zrzka je náruživá, ne každá blondýna hloupá, ne každá bruneta by vraždila blondýny, ne každá stračena si zoufá, a ne každá talk-show patří do odpadu. Paušály nechme operátorům (už ti to s nima houno uměj), Skopičiny vás na rozdíl od mnohých dalších alespoň nenutí strkat si čípky do tyčinek.