Uživatelská zóna Přihlásit Registrovat Ztracené heslo

Dnes je 20.03.2010, svátek má Světlana
UŽIVATELÉ

Hledat uživatele:    
 
Nejoblíbenější uživatelé Podrobnější přehledy uživatelů

 
 


Niktorius


Mirek Libicher
Velký Újezd / Zlín
okres Olomouc (ČR)
मेरा भारत महान
69 bodů homepage
e-mail
ICQ: 233-871-816
Na CSFD aktivní od: 05.08.2007 - 18:48
Poslední přihlášení:            dnes - 02:40

Profil
Hodnocení (1558)
Komentáře (860)
Zajímavosti (26)
Biografie (5)
Obsahy (64)
Kšefty (18)
Filmotéka (134)

Oblíbené filmy
Oblíbení režiséři
Oblíbení herci
Oblíbené herečky
Oblíbené seriály
Oblíbení uživatelé


 
 

Moje komentáře

 
od nejnovějších    podle abecedy    podle hodnocení    podle roku vzniku filmu
 
<<       >>
 
     Amreeka (2009)  **** 14.03.2010   
 
 
Výborně napsaná i zrežírovaná dramedie, která svou lehkostí a nadhledem přináší závan svěžího větru mezi snímky s imigranskou a antixenofóbní tematikou, které občas mívají nemilé tendence sklouzávat k přehnanému dramatizování a tezovitosti. Už si ani nevzpomínám, kdy naposled jsem viděl film s takovým "feel-good" nábojem jako má právě Amreeka. Snímek tedy nelze všemi deseti doporučit jen jedincům, jímž se hladivý filmový optimismus příčí a pak také samozřejmě těm, co za podobnými díly vidí nějaké ty konspirace multi-kulti pseudohumanistů :)
     Last Thakur, The (2008)  *** 13.03.2010   
 
 
Film sice pracuje s westernovou zápletkou tajemného cizince s puškou, který přcihází do města (vesnice), ale místo žánrové podívané nabízí symbolickou zprávu o životě a problémech v dnešní Bangladéši. Ve svých jinotajích ovšem vyžaduje od diváka znalosti, které většině Evropanů bohužel nejspíše chybí a je proto těžké se v něm orientovat. Debutanta Sadika Ahmeda si každopádně řadím mezi zajímavé tvůrce - krom toho, že tento film originálně napsal a zrežíroval, mu s pomocí digitální kamery propůjčil i působivý vizuál, který je naštěstí ocenitelný interkultuně.
     Stoning of Soraya M., The (2008)  * 13.03.2010   
 
 
Tak se nám tu pomalu rodí další z CSFD hypeů. A s těmi již zavedenými má nepřekvapivě společné znaky v podobě závažného tématu, které je zpracováno neuvěřitelně plákatově a především s kýčovitým apelem na emoce. Inu, když začnou vřít city, divák ztrácí kritičnost a lze ho utáhnout i na vařené nudli. _______________ Stoning of Soraya M. není žádné drama, nýbrž naprosto čistokrevná bulvární exploatace, což se projevuje od prvního do posledního záběru. I polorozpadlá íránská vesnička kdesi v horách je vybavena velkoformátovými plakáty Chomejního; ženy se při každé příležitosti kuklí do čádorů; hlavní záporák je fousáč s ďábelskýma očima a chraplavým hlasem, co má dva vyžrané a arogantní syny (při rodinném obědě na ně jen tak z ničeho nic vybafne, ať si pamatují, že žijí v mužském světě); Zahra - ač jinak strašná rebelka - nezapomene čerstvému vdovci rázně připomenout, že svou zemřelou manželku již podle tradic nesmí spatřit; dobrák Hashem se celou dobu tváří jako oslíček Íjáček a několikrát se ve filmu teskní po režimu šáha Pahlávího (co na tom, že to žádný dobrák nebyl, když pochleboval Strýčku Samovi, žáno...). _______________ Dvanáctiminutová (!) scéna ukamenování je opravdu vrchol toho všeho - když zrovna nesledujeme zpomalené záměry křičicí a krvácející Sorayi (to už kupodivu čádor nemá a je oděna do bílého), nabídne nám režisér zpomalené záběry hystericky plačících žen z davu a pro jistotu to ještě korunuje superkýčovitými (a samozřejmě zpomalenými) záběry, v nichž se Soraya v témže bílém oděvu prochází po rozkvetlé louce. Předposlední scéna, v níž Zahra odhazuje závoj a s úsměvem a rukama vztaženýma k nebi křičí "Celý svět se teď dozví pravdu!", však vedle té vší mizérie překvapivě pořád ještě vypadá jako hodně špatný vtip. _______________ Kde je v tomhle filmu nějaká výpovědní hodnota, to mi zůstává záhadou. Ani se mi nezdá, že by k jejímu pochopení člověk potřeboval vidět do islámu (jak tvrdí kiddo), jelikož film se zcela politicky korektně nějakému tematizování (nedejbože kritice) náboženství úspěšně vyhýbá (i kladné postavy jsou okázale zbožné a mulláh je vlastně kriminálník). Zbývá jen iritující propagandistický film (nedobré vztahy USA a Íránu jsou obecně známy, zbývá dodat, že režisér je politicky angažovaný konzervativec), který je, i navzdory plytkým pokusům o srdceryvnost, ve své druhé polovině děsivě nudný..._______________Šílená sračka._______________ P.S: Věru nevím, jak si představují "zákon" v íránských horských vesničkách, nicméně s dodržováním tradičního pojetí "Božího zákona" to aktéři filmu příliš nepřeháněli, když odsoudili k smrti ženu, která neprožívala běžný (sexuální) vztah se svým manželem a údajné cizoložství nebylo podloženo věrohodným svědectvím čtyř muslimských mužů, kteří by viděli kontakt pohlavních orgánů. Taktéž se nezdálo, že by vesničané měli obdobný zápal pro ztrestání člověka, který se dopustil zločinu, jenž šaría též považuje za jeden z nejtěžších - tedy křivého nařčení z cizoložství...
     Magadheera (2009)  *** 10.03.2010   
 
 
Snad nikdy mne nepřestane udivovat povšechná kvalitativní nevyrovnanost jihoindických filmů, která se týká i zatím nejdražšího a zároveň nejvýdělečnějšího telugského snímku Magadheera. Podobně jako nedávno u Aadhavana nebo Alluda Majaka jsem měl dojem, že výsledek je sestřihem z dvou různých filmů, na nichž pracovaly dva různě talentované štáby. Jeden z těch původních filmů byl výpravný příběh ze středověku nabitý atmosférou, velkolepými digitálními triky, skvělou hudbou a výbornými souboji, zatímco druhý patřil někde do katogorie průměrného telugského romantického akčňáku, kde na každý pátý pěkně komponovaný záběr připadal jeden mizerný a nedobře zaostřený. Paradoxní je, že středověká pasáž, bez níž by film smetly vody průměru, je vlastně jen takový hodně dlouhý flashback a vyprávění by mělo stát na scénách ze současnosti. Ty ovšem působí spíše jako nutný (a hlavně levný) doplněk, který měl z čtyřicetiminutové trikové exkurze do minulosti udělat regulerní celovečerní film. Více zde: bollybaz.blogspot.com/2010/03/magadheera-tak-trochu-nevyrovnany-boj.html
     Na hraně temnoty (2010)  *** 09.03.2010   
 
 
U posledního záběru jsem měl slzy v očích. Což znamená, že už mě dojme každá kravina a měl bych zvážit návštěvu odborníka.
     Alenka v říši divů (2010)  ** 08.03.2010   
 
 
Pokroucený pomník Burtonova manýrismu aneb kterak se dříve kreativní režisér pokusil ubít krutopřísnou sterilitu a prázdnotu přehuštěným shlukem rádobyfantazijního haraburdí (včetně prvků, co dřív fungovaly v jiných jeho filmech). Blivajz a né Nádherňajz...
     Ishqiya (2009)  ** 06.03.2010   
 
 
Film který je v mnoha jednotlivostech (výprava, kamera, herci) dobrý, ale slaboučká režie ho posílá do kytek. Ono je docela smutné, že ve filmu, jehož součástí je několik zásadních zvratů a osudová závěrečná přestřelka, je nakonec nejvíc drajvu a vášně ukryto v plakátu. 50%
     Persepolis (2007)  **** 02.03.2010   
 
 
Původní komiks je ve filmu hodně smrsknutý a koncetrovaný, což se pomocí filmový prostředků daří vykompenzovat jen částečně (a ne, nebudu tu nosit Eye of the Tiger do lesa).
     Daleko od domova (2009)  **** 01.03.2010   
 
 
Dlouhé rozhovory v marketingovém slangu (nicméně autentické, to zas jo) bych v bengálském filmu tedy nečekal. Ovšem stejně tak plachý hindský vesničan Haripada nečekal, že ho někdo zavleče do dvanáctimilionové Dháky a rozhodne se z něj, obyčejného amatérského flétnisty, pomocí masivní kampaně udělat přes noc davově obdivovaného "hudebního génia". Zatímco před padesáti lety točili bengálští filmaři snímky o vesničanech, kteří jsou do velkoměst vyhnáni vlastní zničující chudobou, aby tam pak potupně museli sloužit a loudit u pánů z vyšších vrstech, Biplob tematizuje násilnou urbanizaci a komercionalizaci tradičních venkovských hodnot, které takto, vytržené z kořenů a přesazené do betonových záhonů, chřadnou a umírají.
     Khwaam jam sun... Tae rak chan yao (2009)  *** 01.03.2010   
 
 
Zasněné pohledy pod rozkvetlými stromy, zasněné pohledy v autech, zasněné pohledy v nočních ulicích, zasněné pohledy před monitorem počítače, zasněné pohledy na veterině, zasněná hudba, zasnění herci, instantně zasněný film. 50%
     Dai si gein (2004)  *** 24.02.2010   
 
 
Styl je víc než logika (aneb před střelbou se netřeba krýt a když už, tak za překážky, které lze prostřelit i pistolí) a "západně" nasmínané přesuny ozbrojeného komanda po budově vypadají coolověji, než akce samotná. Prvek médií a manipulace s nimi je zajímavý, leč velmi málo využitý.
     Vlkodlak (2010)  *** 24.02.2010   
 
 
...a holky se mně budou bát! Možná.
     Rann (2010)  **** 22.02.2010   
 
 
S tím filmem mám jeden problém - je nešikovně rozkročený mezi klasickým bollywoodským mainstreamem a náročnějším snímkem z kategorie parallel cinema. Na jednu stranu nepřínáší žádné atrakce a chce výprávět o závažných věcech, na straně druhé je příliš přepjatý, doslovný a patetický, což zabolí hlavně v úmorně dlouhé scéně Amitabhova záverečného proslovu. Řemeslná stránka je ovšem na jedničku. Zejména práce s kamerou prozrazuje osobitý Gopalův rukopis a film ji vděčí alespoň za 60% své atmosféry. Více zde: bollybaz.blogspot.com/2010/02/rann-pravda-neni-az-tak-strasna.html
     Alluda Mazaaka...! / Alluda Majaka (1995)  ** 21.02.2010   
 
 
Nic mimořádného. Klasická iritující, uječená telugská komedie, kterou těch pár povedených (a narozdíl od umořujícího hereckého skotačení opravdu vtipných) akčních scén nezachrání. Dobré hlavně jako monument unikátní syntézy indického a amerického filmového nevkusu let raně devadesátých. (Viděno pochopitelně celé, nikoli jen těch pět minut z YouTube.) Více zde: bollybaz.blogspot.com/2010/02/alluda-mazaaka-monument-nevkusu.html
     Ayan (2009)  **** 20.02.2010   
 
 
V roce 2009 měl Surya to štěstí zahrát si hned ve dvou velkých hitech - Aadhavanovi a právě Ayanovi. Ayan je z téhle dvojky i přes nepřehlédnutelnou formální neotesanost lepší, protože místo desítek minut komediální vaty nabízí v (dobrém smyslu slova) standartní masala zábavu, v jejímž rámci dokáže pobavit i protipirátská agitace či srandovní product placement. 3,5*
     New Day in Old Sana'a, A (2005)  ** 18.02.2010   
 
 
Naprosto mechanická rutina bez špetky kreativity a rozpoznatelného talentu. Sakra, vždyť ani unikátní architekturu Sana'a nedokáže režisér "prodat", nemluvě o jeho iritujícím zacházení s vypravěčem, na něhož přijde řada, až už se neví kudy kam. Tahle báchorka o tom, jak se dva měli rádi, ale okolí jim nepřálo, může zaujmout leda někoho, kdo ještě v životě neslyšel o tom, jak (nejen) tradičně založení Arabové přistupují k rodinným a milostným vztahům. A přijde mi nemožné, že by v dnešní době někdo takový existoval.
     Kniha přežití (2010)  *** 15.02.2010   
 
 
Neskrývaná celovečerní reklama na křesťanství, která - možná zázrakem, ale spíš omylem - docela obstojně baví. Paralely k westernům (bitka s cizincem v baru, duel na ulici, střelba z gatlingu) tedy nevidíme v post-apokalyptickém subžánru poprvé, ale spolu s WTFózními vtípky a (bůhví jestli záměrně) legrační postavou Eliho, který v sobě kombinuje apoštola Pavla s terminátorem, nám neustále připomínají, že tady o víc jak zábavu pro teenagery nešlo. Jen doufám, že do San Francisca doběhl ještě někdo, kdo zachránil Bhagavadgítu. Jen s jedním náboženstvím by v znovuzrozeném světě byla asi dost nuda.
     Pyaar Impossible (2010)  **** 15.02.2010   
 
 
It's possible! Můžete mít nízký rozpočet, nezkušeného producenta (a zároveň nepříliš zdatného herce), protivnou holčičku v klišoidní roli ultrazlobivého dítěte a naivňoučký, předvídatelný scénář, ale když se do práce pustíte s láskou, vytvoříte příjemný a zábavný film, který já osobně oceňuju víc, než americké filmy podobné žánrové a produkční kategorie. A není to ani tak zázrak, jako dobrá práce režiséra a hlavně Priyanky Chopry, v níž dřímá značný komediální talent a čím dál víc mi začíná být jasné, že ta toporná barbínka z Krrishe byla jen jakýmsi nárazovým poklesem herecké kondice. Inu, my osamělé duše občas sladce optimistické příběhy o looserech, co nakonec uspěli v kariéře i lásce, můžeme. Kór, když je zrovna toho Valentýna, že jo... 70%
     Harishchandrachi Factory (2009)  *** 14.02.2010   
 
 
Inu, né že bych těm indickým pantátům vybírajícím reprezentanty své země na Oscarech záviděl, výběr to není lehký. Nad mainstreamovými žánrovkami by oscaroví akademici ohrnovali nos a náročnějším indickým filmům zase diváci za oceánem většinou nerozumí. Maráthský snímek Harishchandrachi Factory má tedy tu výhodu, že jednak nezastupuje komerční Bollywood a druhak je srozumitelný mezinárodně. S jeho kvalitami už to bohužel příliš slavné není. Paresh Mokashi je sice ostřílený divadelní veterán, ale s filmem si pranic nerozumí - nedokáže pořádně vystavět ani jednu fungující scénu, neví si rady s přechody mezi scénami, nedaří se mu vést herce a úplně selhává v tvorbě svébytného fikčního světa. Film se snaží nést v duchu lehké komedie, ale počítám s tím, že diváci se nebudou smát ani z poloviny tolik, jako se neustále pochechtávají herci na plátně (až to člověku připomene starého dobrého Dr. Dlahu). Nandu Madhav v hlavní roli Phalkeho je zábavný a na maráthské poměry má film slušnou výpravu, ale i tak mám co dělat, abych mu udělil alespoň průmerné hodnocení...Vlastně je to úplný protipól minulého oscarového kandidáta, Taare Zameen Par, který naopak na režii doslova stojí a mám ho také nesrovnatelně raději....P.S: Vidím, že Douglas dal 4 hvězdy, tak to se asi ve svých závěrech o nezvládnuté režii pletu :)))
     Sulanga Enu Pinisa (2005)  *** 13.02.2010   
 
 
Velmi nedivácký a náročný film. Téměř výhradně prostřednictvím vytříbeného vizuálu vyprávěná zpráva lidech, jejichž duše o(c)hořely v důsledku mnohaleté občanské války. Sulanga Enu Pinisa nemá žádný děj, obsahuje naprosté minimum dialogů a není vůbec snadné ji nějak uchopit a číst. Nad snad nejmagičtějšími obrazy od dob Tarkovského Stalkera ovšem musí žasnout téměř každý.
     Omaret yakobean (2006)  *** 09.02.2010   
 
 
"Víš, proč jsem tehdy nezůstal v Paříži? Nebyl to osud, jak jsem ti tvrdil dřív. Bylo to proto, že tehdy byla ještě Káhira mnohem lepší než Paříž. Ale teď? Teď tu všichni žijeme ve sračkách." ______________ Inu, těžko se to hodnotí člověku, který je s egyptskými poměry seznámem jen velmi povrchně přes pár článku na netu. Na knižní předlohu jsem slyšel samou chválu - prý jde o stylisticky brilantní, kousavě trefný a nadmíru depresivní pohled na egyptskou společnost na sklonku dvacátého století.______________ Film je ovšem depresivní hlavně kvůli ušmudlanému prostředí, plejádě velmi nepohledných mužů a archaickým módním kreacím (ty účesy a oděvy a la sedmdesátá léta tedy ostře kontrastují nejen s egyptskými metrosexuálními hudebními klipy, ale i s pohlednicemi z dovolených). S tolika postavami a jejich divokými osudy (emancipovaná žena -> oběť sexuálního harašení -> opora stárnoucího duševního zkrachovalce -> obět závisti; chudý mladík -> obět sociální diskriminace -> islamistický aktivista -> oběť policejní brutality -> terorista -> samozvaný mstitel) by to chtělo pevnější uchopení vpyrávění a nějakou jednotící linii, nikoli věnovat postavám pozornost stylem, který se podezřele blížil náhodnému výběru. ______________ Nějaký režisérský talent prosvítá v akčnějších scénách (nástup policistů při demonstraci, kamerové jízdy pro střechách, přestřelka), naprosta většina filmu ale sestává ze standartně a tak nějak šedivě natočených dialogů. Často to vypadá, že hrdinové filmu jsou jedinými živoucími postavami v Káhiře, že mimo záběr kamery už je jen pusto a prázdno, což je velmi nepříjemné (ale uvažuji o tom, že jde o záměr). ______________ Perličkou je postava homosexuála, kdy je divákovi IMHO sugerováno, že homosexualita je úchylka, za níž nejspíš stojí nějaké trauma z dětství. ______________ Bez znalosti kontextu (v Egyptě jsem nebyl, mnoho jsem o něm nečetl a z jeho produkce dosud viděl jen dva filmy) tedy za čisté tři hvězdy.
     Aadhavan (2009)  *** 09.02.2010   
 
 
Tamilské akčňáky mám mnohem raději, než tamilské lidové komedie a tak mě pochopitelně mrzí, že v tomto filmu je akční složka proti té komediální zastoupena přibližně v poměru 1:10 a humorem se většinou myslí jen taktak neiritující vidúšakovské žvatlání a pitvoření. Kvalita zpracování významně kolísá - jako by po úvodní, výborně natočené, honičce někdo vyměnil režiséra za tamilskou obdobu Zdeňka Trošky a pár minut před koncem zase povolal do služby režiséra původního. Dojem z atraktivního vizuálu občas pokazí nezvládnutý střih (bourneovská bitka v obýváku), nějaký ten digitální úlet nebo otřesně nalíčená postava malého Madhavana, který vypadá víc jako ufon, než jako člověk (aby to bylo "dokonalé", je obdařen apokalypticky špatnými postsynchrony). Ještěže se na plátně neobjevuje moc dlouho.
     Kurbaan (2009)  *** 07.02.2010   
 
 
S lepším režisérem, svižnějším tempem a absencí několika nelogičností by to asi mohlo být i za čtyřhvězdí. Zamrzí, když se občas hrdinové chovají jako idioti a nad některými "duchaplnými" dialogy musí skřípat zuby i velmi otrlým divákům, ale pozitiva stejně převažují. Řemeslně je Kurbaan na úrovni a Kareena Kapoor podává jeden ze svých nejlepších výkonů. Na to, že jde o bollywoodský film, překvapí také několik docela naturalistických detailů (sebevražedný útok, sešívání rány, průstřel hlavy) - je zajímavé pozorovat, jak v posledních cca 5 letech indické filmy překotně pokořují nové mety - jak v bourání tabu, tak v technických (zejména teda trikových) možnostech.
     Kebab Connection (2004)  **** 06.02.2010   
 
 
Velmi svižná a zábavná komedie z pera Fatiha Akina, která se s přirozenou samozřejmostí a při zachování nadhledu dotýká i závěžnějších témat. V závěru už to občas křečovitě zaškube, většinu času jde ovšem o hravý a (díkybohu!) nekazatelský pohled na německo-turecko-řecký kulturní mix (přičemž hlavní hrdina Turek zbožňuje kung-fu filmy a vedlejší hrdina Řek provozuje arabskou restauraci :)), který oceňuju o to víc, o co víc si uvědomuju, že v ČR zatím nevznikl snad jediný netrapný film, který by nahlížel alespoň do té naší romské komunity...
     Doma a venku (1984)  **** 05.02.2010   
 
 
Vande Mataram! Rayova adaptace stejnojemenného románu držitele Nobelovy ceny, Rabíndranátha Thákura (ang. Rabindranath Tagore) je filmem založeným na konfrontaci mnoha protikladů, jak již ostatně napovídá jeho název. Nejde jen o ideový střet mezi liberálním zamíndárem prosazujícím zásady nenásilí a konzervativním, odhodlaným vůdcem hnutí Swadeshi, podle jehož filozofie světí účel prostředky - proti sobě náhle stojí (nově administrativně rozdělené) hindské a muslimské Bengálsko, příslušnost k náboženství a k národu, indické tradice a západní modernita, ale také ideály a skutečnost. Film je velmi pomalý a komorní, kladé důraz na rozvětvené dialogy, které jsou zde základním nositelem myšlenek a vůbec se neobtěžuje brát ohledy na diváky neseznámené s indickou historií a tradicemi (bez těchto znalostí je IMHO nemožné jej plně pochopit). Ač jsem se při projekci několika zívnutím neubránil, po důkladném rozmyšlení se přikláním k vyššímu hodnocení. 70%
     Tarantula (1955)  **** 05.02.2010   
 
 
No jasně, Incredible Shrinking Man to není a leccos se tomu dá vytknout (hlavně uspěchaný konec a prostřední část, kdy se mnohokrát opakuje situace, že se někde v pozadí zjeví kráčející tarantule, ale nikdy nezautočí a nikdo si jí nevšimne, takže vyprávění přešlapuje namístě), ale díky dobrému řemeslnému zpracování a charakterním hercům má Tarantula vynikající padesátkovou atmosféru a daří se jí dobře bavit i po mnoha letech.
     Svatá Klára (1996)  *** 03.02.2010   
 
 
Slovní spojení jako "velmi realistický film ze současného Izraele" mi ke Svaté Kláře opravdu nesedí :) Film je (především herecky a vizuálně) velice stylizovaný a zasazený do jakési bizarní industriální budoucnosti, v níž září neony a děti zosobňující nejrůznější podoby rebelie přemítají o nějaké nadcházející revoluci...Je to obraz lidskosti a přirozenosti přežívající v umělé sterilitě "oficiálního" svět (resp. režimu)? Mnohé by tomu napovídalo. Ovšem musím se přiznat, že mne to svou atmosférou i tajuplnými alegoriemi většinu času míjelo.
     Bullet, The (1974)  ** 01.02.2010   
 
 
Jak vyléčit dívku z traumatu po znásilnění a ještě si získat její srdce? Přece vykopáním Židů ze Sinaje. __________ V první půli, kde se řeší osobnost hlavního hrdiny a jeho motivace k boji za vlast, selhává snímek v katastrofálně vystavěném vyprávění, jehož nepřehledný systém flashbacků způsobuje, že divák brzy neví, kdy je včera, kdy dnes a kdy zítra. Druhá, válečná, půlka se od ústřední postavy zase úplně distancuje a předkládá sérii volně ložených výjevů z válečného snažení, které by skvěle sedly do náborového videa nebo nějakého "Egyptského filmového týdeníku", ale plnohodnotný celovečerní film tedy opravdu netvoří. Byť ty jednotlivé výjevy mnohdy nejsou úplně špatně nasnímané. __________ P.S: Překvapila mne poměrně malá míra propagandy a patriotizmu. Krom povinných proslovů o hrdosti a obraně vlasti, dvojího vyvěšování egyptské vlajky (na níž vojáci v jednom případě vlastní krví píšou "Bůh je velký" :)) a zařazení postavy zjevně šíleného izraelského důstojníka s legračním jewfrem (má jen cca tříminutovou roli) se žádná velká oslava národa nekoná. Proti Indům jsou v tomto ti Egypťané úplni žabaři.
     Já, muslim (2005)  odpad! 01.02.2010   
 
 
Fitna mi najednou připadá jako profesionální, přemýšlivá a objektivní rozprava.
     Ráj hned teď (2005)  *** 01.02.2010   
 
 
Tak jako je je rozpolcená Palestina i názory na celý arabsko-židovský konflikt, je rozpolcený tento film. Nemůže se rozhodnout, jestli chce být sondou do mysli atentátníka nebo politickým komentářem, ani zda chce vyjadřovat nějaké postoje či být v rámci možností nestranný. Nerozhodnost jej nakonec táhne k nežádoucímu zjednodušování celé problematiky a nepříjemnému 'ideologickému vyvažování'. Jako meditace nad cenou života a atentátnickým smýšlením úplně selhavá (zlatá Sivanova Teroristka!) a k tomu jeho příběh často postrádá logiku (hlavně v organizaci onoho atentátu). Filmařské zpracování (pěkná kamera, omezení hudby jen na diegetickou) je slušné, myšlenkově ovšem tenhle "kamikaze" vybuche naprázdno, aniž by trefil cíl.
<<       >>



 



Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2010 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Provozovatel, Reklama, Redakce  /  FAQ  /  Přidej obsah
Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o. / Doporučujeme: plastová okna