Na místě činu byly nalezeny psí chlupy, policejní expertiza však zjistila, že ty chlupy byly vlčí :-). Pořád to stejné schéma - stane se vražda a technika to všechno vyřeší. Pár dílů slušných, jako celek nezájem. 40%.
I přes prostředí prosluněné riviéry ponurá atmosféra vyprávění, strach z tajemného odstřelovače číhá na každém rohu, všichni obyvatelé mají černé svědomí a mezi nimi proplouvá charismatický detektiv Carella ve výtečném podání Jeana-Louise Trintignanta. Francouzské krimi ze 70. let jsou ve vetšině případů sázkou na jistotu. 85%.
Komorní a hodně psychologický western s poměrně (nejen na svou dobu) netriviálně obnaženými charaktery. Černobílá kamera rozhodně přidává na atmosféře a ač děj není nikterak komplikovaný, rozhodně nenudí. Zajímavé na svou dobu velice skromné využití hudby - v nejnapínavějších scénách (možná naštěstí) zcela chybí. Gregory Peck jak jinak než skvělý, Anne Baxter možná ještě lepší a Richard Widmark nezklame nikdy, obzvláště v záporné roli. 85%.
Brilantní spojení thrilleru s dějovým minimalismem a dramatu o agresi a předsudcích. Jižanská atmosféra je dokonale hustá, postavy dokonale prokreslené, napětí astronomickou čarou stoupá a děj s každou narůstající minutou neodvratně míří k tragickému vyvrcholení takřka antických rozměrů. Závěrečná apokalypsa na vrakovišti a davová psychóza mi trochu připomněla Den kobylek. Stále (bohužel) aktuální téma, na tehdejší dobu novátorská a svižná režie Arthura Penna, herecký minimalismus Marlona Branda v jedné ze svých nejlepších rolí, krása a přesvědčivost Jane Fondové a modré oči Roberta Redforda nedopustí, aby tento film zestárnul. 100%.
Škoda slov a divákova času. Absolutní nepochopení díla Jaroslava Haška, jakožto i české mentality a reálií. Marně se snažím nalézt nějaké malé pozitivum, ale bohužel bezúspěšně. 0%.
V dětství se mi tahle pohádka nelíbila ani z daleka tolik, jako teď. Až časem jsem totiž dokázal docenit jemnou a stále účinnou satiru a vkusně skryté narážky (páni rádcové se dokážou uplatnit všude a vždy). Výprava prostě nemá chybu (dekorace s obrovskými obličeji), herecké obsazení je přepychové (Vaška jsem měl vždycky rád, Helena tehdy byla poslouchatelná i koukatelná) a písničky Jana Hammera a Ivo Fischera se prostě neoposlouchají. 100%.
No jo, jsou Vánoce, člověk je na měkko, tak vezme na milost i tuhle blbinu. Český dabing v čele s Borisem Rösnerem a vypravěčem Zdeňkem Svěrákem film povyšuje o třídu výš (vlastně jsem na to koukal kvůli tomu). Docela se mi to líbilo, ale jednou stačí. 50%.
Půvabně naivní starosvětské dobrodružství ochucené souboji i humorem. Jean Marais byl prostě idol, Bourvil se postaral o písničky a humor a Guy Delorme se pro role padouchů zkrátka narodil. 75%.
Léty tahle příjemně naivní podívaná díky své patině a starosvětskému kouzlu snad ještě uzrála. Jean Marais prostě byl (a je) ikona chrabrých mužů a lamač ženských srdcí, Geneviéve Grad křehká a krásná a Gérard Barray, nevšedně obsazený do role záporáka, rovněž zazářil. Komická dvojka Noiret - Funés obohacuje film o humor a nevšední závěrečné rozuzlení přesně podle tradic starých románů jej řadí do zlatého fondu. Romantické dobrodružství pláště a dýky takové, jaké má být. Pro tyhle filmy mám slabost už od dětství. 85%.
Díky svému ožehavému a zároveň i mírně provařenému tématu by film klidně mohl sklouznout do trapnosti či citové vydíračky, ovšem scénář pánů Diamonda a Wildera a komika pánů Lemmona a Matthaua zapřičiňuje, že "Na titulní straně" je vkusnou a inteligentní komedií od začátku do konce. 85%.
O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%.
Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%.
V podstatě reklama na sexy postavu Catherine Zeta-Jonesové a neutuchající šarm Seana Conneryho. Ale ani to není málo. A abych nekřivdil, napínavé to taky je :-). 65%.
John Sturges vytvořil na malém prostoru a s malými prostředky takřka dokonalý nervák, kde napětí s každou minutou nabývá na intenzitě. Divák není nikterak napřed a děsivé tajemství městečka odkrývá zároveň s hrdinou. Dokonalá atmosféra bezmoci obyvatel před nelítostným gaunerem a odhodlání samotáře bránit se přesile. Výtečně napsané a prokreslené postavy. Spencer Tracy jak jinak než výborný a Robert Ryan snad nebyl nikde lepší. Filmový klenot. 100%.
Příjemný film, který by však, nebýt krásy Sophie Loren a velice povedeného českého dabingu i s přezpívanými písněmi, byl nijaký. Ale stejně jsem na ten film kvůli ničemu jinému nekoukal, takže spokojenost :-). 50%.
Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%.
Tenhle film v sobě skrývá vše, co si představuji pod pojmem oddechové dobrodružství. Hrdina, krásná dívka, srandista, padouši, přestřelky, honičky, zlato, humor a samozřejmě happy end. V tomto případě navíc s potřebnou dávkou nadsázky a blonďatým záporákem s hlasem pana Moravce. 75%.
Vzhledem k tomu, že nejspíš jde o pilotní díl k (nejspíš nerealizovanému) seriálu, budu hodně hodnej. Na malém prostoru se rozehrává zbytečně mnoho zápletek, které díky úsporné stopáži zákonitě nejdou úplně rozplést, postav mnoho, charaktery postav nevýrazné. Jinak pěkná šumavská atmosféra, pěkná Soňa Norisová (tu kapitánku jsem jí docela i věřil) a celkově pěkná oddechová podívaná. Jaroslav Soukup se vrátil, ne sice na výsluní, jako spíše do podvědomí diváků, že ještě nepatří (či nechce patřit) do propadliště filmových dějin. 50%.
Tísnivá atmosféra protektorátu, příběh o obyčejném lidském hrdinství, silný jak sám život, mrazivě dokonalá hudba Karla Mareše, herecký koncert Františka Němce, Daniely Kolářové a Luďka Munzara. Dosti slov, tohle se opravdu musí vidět (a nenechte se odradit ani zcestným oficiálním textem dostributora). 90%.
Koukatelné snad jen díky zdařilé akční scéně hořící diskotéky. Jiří Chlumský nedokáže pořádně vystavit příběh (zbytečně dlouhá hluchá místa, zkratkovitá dějová linka), o postavách se nedozvíme nic a Miroslav Etzler sice skutečně působí jako velitel hasičů, ale, stejně jako všichni ostatní, nemá co hrát. 40%.
Nečekal jsem nic (v lepším případě) nebo průser (v horším případě), ale, naštěstí, se nekonala ani jedna varianta. Příběh se (opět naštěstí) vyhýbá značným historickým souvislostem, vymezuje se pouze vládou Přemysla Otakara II., tudíž problémy s historií jsem ani nehledal. Výprava je pěkná (čti spíše vyhovující, než dokonalá), hudba dokonale dotváří atmosféru. Zásadní problém bych viděl v něčem jiném - v režii. Petr Nikolaev si nejspíš neuvědomoval, že točí historickou detektivku, kde by měl divák spolu s "detektivem" pátrat po vrahovi. Avšak při vraždě purkrabího, ač zobrazené z dálky, i méně všímavý divák dokáže identifikovat vraha a (možný spoiler!) záhadný a (rádoby) nejednoznačný Beneš z Dubé je nesympatickou postavou od začátku. Vydařené herecké obsazení (Roden, Kanyza, Vaculík) a závěrečný souboj za svítání však dokazují, že film mohl být mnohem lepším. Takhle tu máme příjemný odpočinkový film, který však svůj souboj s o dost starším soupeřem - Zločinem na Zlenicích hradě prohrává na celé čáře. 60%.
Cynický detektiv (skvělý Gene Hackman), který pro ránu a ani pro hlášku nejde daleko, krásné ženy s tajemstvím (budu muset vyhledat ještě něco s Jennifer Warrenovou), deziluze z květinových let, emoce vroucí pod pokličkou, zločin, který měl zůstat zatajen. Klidná a pomalá atmosféra si diváka doslova hýčká, aby mu v závěru zasadila ránu mezi oči. Arthur Penn tyhle filmy zvládal na výbornou. 85%.
Jo, tak to už je dávno. Sobota dopoledne (alespoň tuším) na ČT1 v polovině 90. let. Tenkrát jsem se skvěle bavil (i když "Krok za krokem" jsem měl vždycky radši) a největší týpek byl Joey. Dneska by to už asi nebylo takové, ale při případné repríze bych se na to podíval. Nebo radši ne? Nostalgie - 50%.
Komedie, u které chvílemi hořkostí mrzne úsměv na rtech, či drama, ve kterém se najde i čas na humor. V každém případě je to film stále vtipný, stejně jako aktuální a výkony Jacka Lemmona a Anne Bencroftové jsou maximální. 80%.
Barbra Streisand a Robert Redford sice hrají výborně, ovšem příběh mne neoslovil a postava Katie mi nebyla ani trochu sympatická (ne kvůli jejímu politickému přesvědčení, ale díky její absenci smyslu pro humor a nadhled). Film to není úplně špatný, ale za sebe jej mohu doporučit pouze kvůli ústřední herecké dvojici. 50%.
Moje komentáře
Kriminálka Miami (TV seriál) (2002)
Na místě činu byly nalezeny psí chlupy, policejní expertiza však zjistila, že ty chlupy byly vlčí :-). Pořád to stejné schéma - stane se vražda a technika to všechno vyřeší. Pár dílů slušných, jako celek nezájem. 40%.
Bez motivu (1971)
I přes prostředí prosluněné riviéry ponurá atmosféra vyprávění, strach z tajemného odstřelovače číhá na každém rohu, všichni obyvatelé mají černé svědomí a mezi nimi proplouvá charismatický detektiv Carella ve výtečném podání Jeana-Louise Trintignanta. Francouzské krimi ze 70. let jsou ve vetšině případů sázkou na jistotu. 85%.
Země, odkud přicházím (1956)
Nejlepší vánoční film. Sám doma ať promine, Santa Claus ať závidí. 100%.
Žluté nebe (1948)
Komorní a hodně psychologický western s poměrně (nejen na svou dobu) netriviálně obnaženými charaktery. Černobílá kamera rozhodně přidává na atmosféře a ač děj není nikterak komplikovaný, rozhodně nenudí. Zajímavé na svou dobu velice skromné využití hudby - v nejnapínavějších scénách (možná naštěstí) zcela chybí. Gregory Peck jak jinak než skvělý, Anne Baxter možná ještě lepší a Richard Widmark nezklame nikdy, obzvláště v záporné roli. 85%.
Podzim v New Yorku (2000)
Kýčovitý doják, který však oplývá hlavou, patou i inteligencí. Nikterak rajcovní, ovšem pro příjemné pokoukání ve dvou ideální. 50%.
Štvanice (1966)
Brilantní spojení thrilleru s dějovým minimalismem a dramatu o agresi a předsudcích. Jižanská atmosféra je dokonale hustá, postavy dokonale prokreslené, napětí astronomickou čarou stoupá a děj s každou narůstající minutou neodvratně míří k tragickému vyvrcholení takřka antických rozměrů. Závěrečná apokalypsa na vrakovišti a davová psychóza mi trochu připomněla Den kobylek. Stále (bohužel) aktuální téma, na tehdejší dobu novátorská a svižná režie Arthura Penna, herecký minimalismus Marlona Branda v jedné ze svých nejlepších rolí, krása a přesvědčivost Jane Fondové a modré oči Roberta Redforda nedopustí, aby tento film zestárnul. 100%.
Dobrý voják Švejk (2009)
odpad!Škoda slov a divákova času. Absolutní nepochopení díla Jaroslava Haška, jakožto i české mentality a reálií. Marně se snažím nalézt nějaké malé pozitivum, ale bohužel bezúspěšně. 0%.
Šíleně smutná princezna (1968)
V dětství se mi tahle pohádka nelíbila ani z daleka tolik, jako teď. Až časem jsem totiž dokázal docenit jemnou a stále účinnou satiru a vkusně skryté narážky (páni rádcové se dokážou uplatnit všude a vždy). Výprava prostě nemá chybu (dekorace s obrovskými obličeji), herecké obsazení je přepychové (Vaška jsem měl vždycky rád, Helena tehdy byla poslouchatelná i koukatelná) a písničky Jana Hammera a Ivo Fischera se prostě neoposlouchají. 100%.
Rolničky, kam se podíváš (1996)
Santa umí, Batman čumí! Nenáročná vánoční komedie pro menší děti se slušným Švarcíkem. Tak zlé to zase není. 40%.
Grinch (2000)
No jo, jsou Vánoce, člověk je na měkko, tak vezme na milost i tuhle blbinu. Český dabing v čele s Borisem Rösnerem a vypravěčem Zdeňkem Svěrákem film povyšuje o třídu výš (vlastně jsem na to koukal kvůli tomu). Docela se mi to líbilo, ale jednou stačí. 50%.
Kapitán (1960)
Půvabně naivní starosvětské dobrodružství ochucené souboji i humorem. Jean Marais byl prostě idol, Bourvil se postaral o písničky a humor a Guy Delorme se pro role padouchů zkrátka narodil. 75%.
Kapitán Fracasse (1961)
Léty tahle příjemně naivní podívaná díky své patině a starosvětskému kouzlu snad ještě uzrála. Jean Marais prostě byl (a je) ikona chrabrých mužů a lamač ženských srdcí, Geneviéve Grad křehká a krásná a Gérard Barray, nevšedně obsazený do role záporáka, rovněž zazářil. Komická dvojka Noiret - Funés obohacuje film o humor a nevšední závěrečné rozuzlení přesně podle tradic starých románů jej řadí do zlatého fondu. Romantické dobrodružství pláště a dýky takové, jaké má být. Pro tyhle filmy mám slabost už od dětství. 85%.
Na titulní straně (1974)
Díky svému ožehavému a zároveň i mírně provařenému tématu by film klidně mohl sklouznout do trapnosti či citové vydíračky, ovšem scénář pánů Diamonda a Wildera a komika pánů Lemmona a Matthaua zapřičiňuje, že "Na titulní straně" je vkusnou a inteligentní komedií od začátku do konce. 85%.
Vražda na večeři (1976)
Časem snad ze mne vyleze něco rozumného, ale zatím se zmůžu jen na jediné: Tenhle film je prostě boží! 100%.
Pět lupičů a stará dáma (1955)
Příjemně černohumorný morytát o pětici lupičů a staré dámě s nádherně barevnou kamerou a vynikajícím Alecem Guinnessem. Tyhle filmy mohu vždycky. 85%.
Sněženky a machři po 25 letech (2008)
O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%.
Cukrová bouda (1980)
Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%.
Past (1999)
V podstatě reklama na sexy postavu Catherine Zeta-Jonesové a neutuchající šarm Seana Conneryho. Ale ani to není málo. A abych nekřivdil, napínavé to taky je :-). 65%.
Černý den v Black Rock (1955)
John Sturges vytvořil na malém prostoru a s malými prostředky takřka dokonalý nervák, kde napětí s každou minutou nabývá na intenzitě. Divák není nikterak napřed a děsivé tajemství městečka odkrývá zároveň s hrdinou. Dokonalá atmosféra bezmoci obyvatel před nelítostným gaunerem a odhodlání samotáře bránit se přesile. Výtečně napsané a prokreslené postavy. Spencer Tracy jak jinak než výborný a Robert Ryan snad nebyl nikde lepší. Filmový klenot. 100%.
Mortadela (1971)
Příjemný film, který by však, nebýt krásy Sophie Loren a velice povedeného českého dabingu i s přezpívanými písněmi, byl nijaký. Ale stejně jsem na ten film kvůli ničemu jinému nekoukal, takže spokojenost :-). 50%.
Romaneto (1980)
Z dětství jsem si pamatoval špinavou a nevlídnou atmosféru a děsivý obličej vyzáblého špicla v buřince, sledujícího našeho hrdinu na každém kroku. Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl Prahu v takovém stavu. Špinavé křivé ulice, všude smrad, opilci, žebráci, cholera a smrt. A když do toho začne hrát ponurá hudba Zdeňka Bartáka, mnohý horor ve mne nevyvolal takové pocity. Viktor Preiss byl v roli Jakuba Arbese výborný, zaujali i představitelé vedlejších rolí - charismatický Pavel Pavlovský (jinak Bertin z "Rodáků"), arogantní mocipán Jiří Pleskot, tři krásné Jany (Riháková, Gýrová, Šulcová) či vzpurný dělník Alois Švehlík. Dějová linka je sice prostinká, ale nikterak to nevadí. Jaroslav Soukup měl u podobných filmů zůstat. 85%.
Souboj o poklad Yankee Zephyru (1981)
Tenhle film v sobě skrývá vše, co si představuji pod pojmem oddechové dobrodružství. Hrdina, krásná dívka, srandista, padouši, přestřelky, honičky, zlato, humor a samozřejmě happy end. V tomto případě navíc s potřebnou dávkou nadsázky a blonďatým záporákem s hlasem pana Moravce. 75%.
Policie Modrava (TV film) (2011)
Vzhledem k tomu, že nejspíš jde o pilotní díl k (nejspíš nerealizovanému) seriálu, budu hodně hodnej. Na malém prostoru se rozehrává zbytečně mnoho zápletek, které díky úsporné stopáži zákonitě nejdou úplně rozplést, postav mnoho, charaktery postav nevýrazné. Jinak pěkná šumavská atmosféra, pěkná Soňa Norisová (tu kapitánku jsem jí docela i věřil) a celkově pěkná oddechová podívaná. Jaroslav Soukup se vrátil, ne sice na výsluní, jako spíše do podvědomí diváků, že ještě nepatří (či nechce patřit) do propadliště filmových dějin. 50%.
Ta chvíle, ten okamžik (1981)
Tísnivá atmosféra protektorátu, příběh o obyčejném lidském hrdinství, silný jak sám život, mrazivě dokonalá hudba Karla Mareše, herecký koncert Františka Němce, Daniely Kolářové a Luďka Munzara. Dosti slov, tohle se opravdu musí vidět (a nenechte se odradit ani zcestným oficiálním textem dostributora). 90%.
Hasiči (TV film) (2010)
Koukatelné snad jen díky zdařilé akční scéně hořící diskotéky. Jiří Chlumský nedokáže pořádně vystavit příběh (zbytečně dlouhá hluchá místa, zkratkovitá dějová linka), o postavách se nedozvíme nic a Miroslav Etzler sice skutečně působí jako velitel hasičů, ale, stejně jako všichni ostatní, nemá co hrát. 40%.
Jménem krále (2009)
Nečekal jsem nic (v lepším případě) nebo průser (v horším případě), ale, naštěstí, se nekonala ani jedna varianta. Příběh se (opět naštěstí) vyhýbá značným historickým souvislostem, vymezuje se pouze vládou Přemysla Otakara II., tudíž problémy s historií jsem ani nehledal. Výprava je pěkná (čti spíše vyhovující, než dokonalá), hudba dokonale dotváří atmosféru. Zásadní problém bych viděl v něčem jiném - v režii. Petr Nikolaev si nejspíš neuvědomoval, že točí historickou detektivku, kde by měl divák spolu s "detektivem" pátrat po vrahovi. Avšak při vraždě purkrabího, ač zobrazené z dálky, i méně všímavý divák dokáže identifikovat vraha a (možný spoiler!) záhadný a (rádoby) nejednoznačný Beneš z Dubé je nesympatickou postavou od začátku. Vydařené herecké obsazení (Roden, Kanyza, Vaculík) a závěrečný souboj za svítání však dokazují, že film mohl být mnohem lepším. Takhle tu máme příjemný odpočinkový film, který však svůj souboj s o dost starším soupeřem - Zločinem na Zlenicích hradě prohrává na celé čáře. 60%.
Noc postupuje (1975)
Cynický detektiv (skvělý Gene Hackman), který pro ránu a ani pro hlášku nejde daleko, krásné ženy s tajemstvím (budu muset vyhledat ještě něco s Jennifer Warrenovou), deziluze z květinových let, emoce vroucí pod pokličkou, zločin, který měl zůstat zatajen. Klidná a pomalá atmosféra si diváka doslova hýčká, aby mu v závěru zasadila ránu mezi oči. Arthur Penn tyhle filmy zvládal na výbornou. 85%.
Plný dům (TV seriál) (1987)
Jo, tak to už je dávno. Sobota dopoledne (alespoň tuším) na ČT1 v polovině 90. let. Tenkrát jsem se skvěle bavil (i když "Krok za krokem" jsem měl vždycky radši) a největší týpek byl Joey. Dneska by to už asi nebylo takové, ale při případné repríze bych se na to podíval. Nebo radši ne? Nostalgie - 50%.
Zajatec 2. avenue (1975)
Komedie, u které chvílemi hořkostí mrzne úsměv na rtech, či drama, ve kterém se najde i čas na humor. V každém případě je to film stále vtipný, stejně jako aktuální a výkony Jacka Lemmona a Anne Bencroftové jsou maximální. 80%.
Takoví jsme byli (1973)
Barbra Streisand a Robert Redford sice hrají výborně, ovšem příběh mne neoslovil a postava Katie mi nebyla ani trochu sympatická (ne kvůli jejímu politickému přesvědčení, ale díky její absenci smyslu pro humor a nadhled). Film to není úplně špatný, ale za sebe jej mohu doporučit pouze kvůli ústřední herecké dvojici. 50%.