Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (372)

plakát

Všechno bude (2018) 

Slabší film už jsem dlouho neviděl.

plakát

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij (1965) 

Považuji se za náročnějšího diváka, ale Vojnu a mír se mi úplně strávit nepodařilo. Výborné jsou bojové pasáže, kde napětí a strach vojáků ze smrti pocítí i divák za televizí. Ale zbytek je docela filozofování a to mě moc nesedlo. Místy mně to pojetím trochu připomínalo Stalkera, ale to bude asi jen můj osobní dojem. Takže když to shrnu, tak půl hodiny bojů je fakt zážitek, ale zbytek jen pro nejnáročnější.

plakát

Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957) 

Jen málo československých pohádek je tak krásných a zároveň pro děti poučných v tom, že pomáhat druhým není sprosté slovo. Výborně namluveno, byť jen pár vět.

plakát

Rivalové (2013) 

Opravdu skvělý film, u kterého se pobavíte i utřete slzu, o tom nemůže být řeč. Přesto nemůžu nepřipomenout Sennu. Už z podstaty toho, že to Senna nepřežil a z autentických záběrů jeho osudné havárie musí být jeho životopisný příběh minimálně o chlup lepší než vzájemný souboj Laudy s Huntem.

plakát

Pelle Dobyvatel (1987) 

Místy silně emocionální film, jehož děj a charaktery postav se celkem zažerou pod kůži. Prožíval jsem s s otcem jeho každodenní těžkou práci a bylo mě hamba za jeho občasné pití. S Pellem naplno prožijete šikanu ve škole i několik chvil dětské radosti.

plakát

Dvojí život Veroniky (1991) 

Filmy pana Kieslowskiho mám docela zmapované a jeho tvorba na mě působí trochu jako sázka do loterie. Jen několik málo z nich se mně opravdu líbilo. A ani fylozofický nádech Dvojího života Veroniky mě neoslovil tak, jak bych si představoval. Asi mě unikla myšlenka, protože jsem tady nic intenzivního nenašel.

plakát

Hra na pláč (1992) 

Vybavuju si jen jeden film, který měl podobně bizarní zápletku jako Hra na pláč a to je Prolomit vlny od Larse von Triera. Z důvodu prozrazení samozřejmě nebudu zacházet do detailu, ale něco k tomu řeknu. Únos a následné sbližování hlavních hrdinů vypadá na slibně rozehraný thriller. Následně děj dostane nečekaný spád, který ale dějovou linku přetočí tak zvláště a netradičně, že mně to skoro vyrazilo dech. A to nekecám.

plakát

Hraje skupina Spinal Tap (1984) 

Určitě se vám už stalo, že věci na který se hodně těšíte můžou stát za prd a naopak něco od čeho si nic neslibujete je nakonec super. Přesně tohle jsem zažil u Spinal Tap. Dokonale vtipnej mix zákulisních i jevištních praktik smyšlené kapely.

plakát

Vánoční koleda (2009) 

Tahle nová pohádka mně udělala vážně radost. Jednak jsem si připomněl dětství a jednu knížku Walta Disneye s tímto příběhem a taky tím, že je to něco jinýho, než co do nás každoročně na Vánoce televize ládujou.

plakát

Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (2005) (divadelní záznam) 

Mě u toho zaujala jedna věc. Ať už se to týká kohokoliv, kdo mluví někdy na veřejnosti nebo do televize. Většinou vystupují uhlazeně, mluví spisovně, málokdy se zadrhnou, no prostě radost poslouchat. A pak se objeví nahrávky ze soukromí, ať už u politiků nebo tady něco s fotbalem a člověk má pocit, jak kdyby ten rozhovor byl nahranej v nějakým ústavu a dotyční vychodili maximálně pár let pomocné školy.

Ovládací panel
112. nej uživatel Česko
201 bodů