freddy
Jiří Svoboda
okres České Budějovice
sběratel vánočních filmů
email pozpátku: oldavid.akrij (a) seznam.cz
ICQ: 324-620-664
76 bodů
okres České Budějovice
sběratel vánočních filmů
email pozpátku: oldavid.akrij (a) seznam.cz
ICQ: 324-620-664
76 bodů
Moje komentáře
Alfovy výjimečné Vánoce (TV film) (1987)
Oblíbený chlupatý mimozemšťan Alf je už druhým rokem na nucené návštěvě naší planety a stále nepochopil, o co o Vánocích jde a v čem je vůbec krása a kouzlo Vánoc. V tomto vánočním speciálním dílu oblíbeného seriálu Alf zjistí, o co jde o Vánocích především a jak malicherné jsou jeho problémy v porovnání s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní nebo kteří ztratili milovanou osobu a nechtějí již nadále žít. Tento 50minutový film je k mému velkému překvapení velmi málo komediální, ale o to více vážný a dojemný a nestydím se přiznat, že jsem měl slzy na krajíčku. Zkrátka tentokrát to tvůrci rozehráli zcela na vážnou notu a se seriálem to má společné tak maximálně ústřední herce (nechybí zde samozřejmě Alfova lidská rodina), ale to je tak všechno, dokonce se tento film ani neodehrává u Tannerů doma. A právě tím, jak se tento příběh odlišuje od seriálu a že mě šokoval svou vážností, si mě tenhle film získal. A co mě překvapilo ještě víc je fakt, že tenhle film se dočkal své české premiéry až v roce 2012, a to díky stanici Prima Family. A Prima příjemně překvapila především tím, že ač od dabingu první série Alfa uběhlo 18 let, tak přesto sehnala tři původní ústřední dabéry, a tak jsme mohli znovu slyšet pány Satoranského a Jiráka a paní Konvalinkovou, kterak se po dlouhých letech vrátili k dabingu kultovních postav ze seriálu Alf. A rozdíl 18 let, který mezi oběma dabingy uplynul, nebyl na poslech nijak příliš patrný, zkrátka staré dobré hlasy doplněné hlasy novými, i to je důvod spolu s důvody výše uvedenými, proč tenhle speciální díl hodnotím pěti hvězdami.
Venku (2011)
Když jsem jako dítě (a před pár lety v repríze už jako dospělý člověk) sledoval v 90. letech na Nově slavný TV pořad Tabu, tak mě vždy nejvíce zajímaly díly odehrávající se ve vězení. To prostředí mě jako někoho, kdo se do něj nikdy nepodíval vždy určitým způsobem fascinovalo a při rozhovorech s těmi vězni jsem si říkal, jak to asi v takovém vězení chodí. Díky tomuto dokumentu jsem si konečně mohl udělat nějaký konkrétní obrázek, i když kamera bohužel sleduje spíše vězně, kteří to vězení opouští, ale to nic nemění na tom, že téma dokumentu je velice lákavé. Pokud se mám nějak vyjádřit k celkovému výsledku, tak musím souhlasit s tím, že doba natáčení dokumentu zřejmě nebyla nějak extra dlouhá, alespoň tak soudím z toho, že jeden ze sledovaných vězňů na konci dokumentu říká, že byl propuštěn v roce 2009 a toto propuštění z vězení bylo v dokumentu ukázáno hned někdy na začátku, takže předpokládám, že natáčení dokumentu mohlo trvat nějaké dva až tři roky, což mi na časosběrný dokument přijde docela málo a je to bohužel hlavní mínus celého tohoto dokumentu. Navíc jednoho z vězňů neuvidíme na svobodě vůbec a závěrečné titulky prozrazují, že byl propuštěn na svobodu až jeden měsíc po ukončení natáčení, což je taky docela silný nedostatek vzhledem k názvu dokumentu. Nicméně celkově jsem rád, že jsem díky dokumentu zase o něco málo moudřejší a uděluji průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček.
Laskavý dotek (TV film) (2010)
Většina z nás má žije podle nějakých morálních zásad, které dodržuje a přes které nejede vlak. Jenže co když jste součástí pětičlenné rodiny a hrozí vám, že přijdete o bydlení a o majetek a skončíte jako bezdomovci? Byli byste ochotni překročit své morální zábrany když víte, že se tím zbavíte finančních problémů? Hlavní hrdinka tohoto filmu sama se sebou bojovala, aby se nakonec rozhodla, že začne pracovat v masážním salonu jako prostitutka. Tohle je přesně jeden z těch filmů, které jsem s napětím a s maximálním zaujetím zhlédl jedním dechem a atraktivní příběh jsem si vychutnával od začátku do konce, aniž bych se alespoň na malou chvilku nudil. A jak příběh graduje, tak má zvědavost byla stále silnější, abych si nakonec mohl říci, že asi všechno dopadlo tak, jak to dopadnout mělo, a to je vlastně celkem fajn. Navíc když je divák hned na začátku filmu upozorněn, že film je natočen na motivy skutečných událostí, tak je celý ten příběh ještě o mnoho zajímavější. Po herecké stránce je vše perfektní, Jennifer Lowe Hewitt je kráska, které to slušelo i ve scénách, kde hrála unavenou a utrápenou matku, její filmový manžel Teddy Sears byl po celou dobu filmu velký sympaťák a matka hlavní hrdinky v podání Cybill Shepherd výborně ztvárnila neustále kritizující, ale i částečně chápající matku hlavní hrdinky. Celkově jsem s výsledkem spokojen a uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy.
Domácí záležitosti (2010)
Co dělat, když vaše matka trpí krátkodobou ztrátou paměti, váš otec je frustrovaný člověk s nízkým sebevědomím a vaše sestra je sexuálně náruživá coura, která ráda experimentuje? Nejlepší je to všechno ignorovat a zdokonalovat se v tom, co vás baví a co děláte nejraději, totiž ve střelbě a ve víře v Boha. Každá rodina má problémy a asi málokdo na celém světě může říct, že jeho rodina je naprosto a bez výjimek normální. Ale zde narážíme na poněkud zvláštní extrém, který sám o sobě je zajímavý, ale otázka je, jestli všechny tyto charaktery a problematické postavy dokáží utáhnout celovečerní film. Já si myslím, že se to povedlo tak na půl, protože přece jen film v určitých pasážích byl docela zajímavou sondou do života jedné nenormální rodiny, ovšem jindy to byla nudná podívaná, z níž se dalo vytřískat víc. Těmi zajímavějšími pasážemi bezesporu byla dějová linie s hlavním hrdinou Ericem, který je horlivým křesťanem a zároveň náruživým střelcem. Ostatní postavy za Ericem poněkud pokulhávaly, což je zajisté i zásluha Maxe Thieriota, který Erica ztvárnil naprosto bravurně. Ostatní herci ovšem také nikterak vyloženě nezklamali, pouze jejich postavy nebyly tak atraktivně napsané. Za vtipnou vsuvku pak považuji chlípného úchyla, který vylezl na strom před domem hlavních hrdinů, aby masturboval při pohledu na paní Burnettovou a při tom se nešťastnou náhodou oběsil a visel na tom hustě listnatém stromě skoro po celý film. Celkově film hodnotím jako relativně povedený, ale nikterak nevyčnívající z řady jiných podobně laděných filmů, a proto uděluji průměrné tři hvězdy.
Pod jednou střechou (2010)
Kdyby se vás někdo zeptal, co byste nikdy nechtěli po svých přátelích nebo rodinných příslušnících zdědit, co by to asi tak bylo? Myslím, že naprostá většina lidí by odpověděla dvě věci, a to sice dluhy a dítě. A přitom jsou lidé, kterým právě zděděné dítě může změnit celý jejich život, a to dokonce i k lepšímu. Měli jsme možnost vidět to např. ve filmu Baby Boom z roku 1987, a nyní jsme toho svědky v této romantické komedii, kdy se opatrovníky malého batolete jménem Sophie stávají muž a žena, kteří snad nemohou být více rozdílnější, ale kvůli svým zesnulým přátelům a kvůli malé holčičce musí jít všechny rozdílnosti stranou. Tenhle film není ničím jiným než příjemnou komedií, která nabízí poněkud originálnější nápad než většina romantických komedií, ale přesto asi nikterak nevybočí z řady těch průměrných romantických filmů, kterých se na nás každý rok valí velká hromada. Ovšem díky poněkud odlišnému a originálnějšímu ději je tenhle film z kategorie těch snadno zapamatovatelnějších, což mu zajišťuje v mém případě jeden malý půlhvězdičkový plusový bod, ale stejně to nestačí na víc než na tři a půl hvězdičky. Jinak snad ani nemám co více dodat, po herecké stránce je to průměrný film, po dějové stránce taktéž, klasickým klišé se film nevyhýbá, zkrátka je to typicky průměrný film, který ode mne dostává tři hvězdičky.
Čertova nevěsta (2011)
S tím bláznem si nic nezačínej, má jen spousty krásných gest a bude tě chtít do svých snů vlákat a do svých sítí vplést. Tato slova z jednoho známého a krásného hudebního duetu jakoby se perfektně hodila na adresu královny z této pohádky, která si začne s peklem, díky čemuž se vplete do jeho sítí a je jen na chrabrém mladíkovi, aby napravil, co královna tehdy pokazila. Zdeněk Troška umí točit líbivé a atraktivní pohádky pro celou rodinu a musím říct, že všechny pohádky se mi od něj líbily. Tedy až do té doby, dokud jsem neměl tu čest s Čertovou nevěstou. Na téhle pohádce mě dokázaly zaujmout pouze věci, které jsou pro celkové hodnocení druhořadé, jako jsou vynikající efekty, výtvarná stránka filmu a také hudba. Nicméně to hlavní, totiž děj a jednotlivé postavy, mě zajmout nedokázalo. Děj byl nudný, vlastně se zde nic moc nedělo, postavy byly nemastné a neslané a neměl jsem důvod jim fandit a přát jim štěstí a lásku až do smrti, protože mi jejich osudy byly naprosto lhostejné. Z herců stáli za zmínku pouze charismatický František Němec a opravdu strašidelná čarodějnice čekající v lesích až rozkvete kouzelná květina. Celkově tedy pohádka z mého pohledu byla mdlá a nezáživná a jako takové jí tedy uděluji podprůměrné dvě hvězdy, přičemž nebýt oněch mnou výše zmíněných plusů, tak bych hodnotil ještě hůř.
Střelený (1996)
Na tenhle film jsem se původně nechtěl dívat, vždyť z těch tří žánrů, které jsou u filmu uvedeny, mě oslovuje jen komedie, zbylé dva žánry absolutně nesnáším. Avšak když už jsem v tu dobu byl u televize a nic jiného nikde neběželo, tak jsem dal filmu šanci už jen kvůli tomu zajímavému názvu. A musím říci, že jsem byl příjemně překvapený. Hodně rychle jsem se do toho zakoukal a bavilo mě to po celou dobu. Adam Sandler je zde kladným záporákem, což od něj vyžadovalo mnoho hereckého umu, ale on to dokázal tak dobře, že jsem o něm ani na okamžik nepochyboval a jeho roli jsem mu bez výhrad věřil. Jeho spoluhráč, Damon Wayans, zase dokázal věrohodně ztvárnit kámoše, ze kterého se vyklube polda, aby se nakonec zase vrátil do role kámoše. Tenhle film, to zkrátka byl zážitek, na který zřejmě hned tak nezapomenu, bylo zde taky pár úžasných scének a hlášek, například když Adam Sandler popisoval Damonu Wayansovi, jak se mu pomstí za to, že ho nenechal v klidu vymočit, nebo když na konci byla ukázána filmová Sandlerova matka. Zkrátka já se dobře bavil a užil jsem si to, což v pohodě vystačí na nadprůměrné čtyři hvězdy.
Sviňky (2009)
Chudoba cti netratí. Platí tohle úsloví i v dnešní moderní době? Tenhle film nám ukazuje, že u dnešních povrchních holek bez prostředků nemáte šanci. Alespoň tedy Tomek, který je zamilovaný do místní dívky Marty, toto poznává na vlastní kůži. A touha zalíbit se této slečně je u něj tak silná, že ho nakonec dovede až k přivýdělkům prostřednictvím prostituce. Tento smutný syrový film mi připomněl ty krásné doby, kdy jsem objevoval kouzlo nezávislých evropských filmů. Je to tak úžasně realistický a hrůzně smutný film, že mi z toho nebylo zrovna dvakrát dobře. Každopádně námět byl zvolen velmi atraktivní, mě osobně docela zajímá téma dětské homosexuální prostituce, bohužel normální člověk nemá zase tolik příležitostí dozvědět se o tom něco víc, k tomuto tématu jsem vlastně věděl jen tolik, co jsem slyšel v dnes už legendárním pořadu Tabu (vysílala ho v 90. letech TV Nova), který měl během své existence dva díly zaměřené na toto téma, kdy o dětské homosexuální prostituci vyprávěli kluci, kteří si tím prošli na vlastní kůži. Proto oceňuji tento film, který do tohoto tématu vlétl po hlavě a který nabídl zajímavý vhled do tohoto světa. Herecké výkony byly na vysoké úrovni, po dějové stránce uspokojivé, celkově film vnímám jako velice silný divácký zážitek, kterému uděluji lepší čtyři hvězdy.
Na tuhle nemám (2010)
Je to nádherná představa, že průměrný mladík začne chodit s dokonalou holkou. Snílek řekne, že tohle je možné i v reálu, člověk stojící nohama pevně na zemi řekne, že takové štěstí může mít tak možná jeden z milionu, a skeptik řekne, že zázraky se nestávají. Nelze konstatovat, kdo z nich by měl pravdu, to totiž záleží na tom, do jaké kategorie se řadíte. Já se řadím do první kategorie a díky tomu jsem si tuhle romantickou komedii vychutnal na maximum a musím říci, že už dlouho jsem u tohoto žánru nebyl takhle nadšený. K filmu nemám ani jednu výhradu, užíval jsem si to po celou dobu a přál jsem si, ať tenhle úžasný film nekončí, protože takhle svěží a příjemnou romantickou komedii mám šanci vidět málokdy. Mimochodem, Jay Baruchel mi vůbec nepřipadal jako loser, naopak ho řadím k těm sympatičtějším hercům, ale to je vlastně úplně jedno, protože v mém případě film splnil účel a já si to celé užíval a neskutečně jsem se bavil, obzvláště scéna v letadle, kdy hlavní hrdina řekne všem z rodiny co si o nich myslí a následně je nucen si zase mezi ně sednout je jednou z nejvtipnějších scén, které jsem kdy měl možnost ve filmu vidět. Tenhle film mě zkrátka přenesl do úplně jiné dimenze a díky němu jsem nevnímal čas ani nic jiného kolem a jen si ten příběh užíval. A proto nemohu jinak, než tomuto filmu jako jedné z mála mnou viděných romantických komedií udělit maximální hodnocení v podobě pěti hvězd.
Dál než se zdálo (2010)
Vztah na dálku je vždy vellkou zatěžkávací zkouškou pro každý pár. I když se dva lidé milují sebevíc, tak ani velká láska nemusí stačit k tomu, aby se povedlo vztah udržet. Tato romantická komedie krásně popisuje, jak a v čem může být vztah na dálku náročný a jakou zátěžkávací zkouškou vztahu se může stát. Musím říci, že tuto romantickou komedii řadím k těm lepším, zajímavějším a originálnějším filmům v tomto žánru. Je zde sympatický ústřední milostný pár, přičemž Drew Barrymore je okouzlující jako vždy a Justin Long je pro mě příjemným překvapením, jelikož si nejsem vědom, že bych ho někdy viděl v nějaké větší roli. Co se týče děje samotného, tak ten mě dokázal rozesmát hned několikrát, například takový sex na kuchyňském stole a následná večeře podávaná na tomto stole patří určitě k těm vtipnějším scénám, které jsem měl to štěstí ve filmech vidět. Neříkám, že tahle romantická komedie vás posadí do kolen a že uvidíte něco, co jste ještě neviděli, ale určitě se jedná o jednu z těch lepších romantických komedií, které jsem měl tu čest vidět. A z toho důvodu také hodnotím nadprůměrně v podobě čtyř hvězd.
Venkovský učitel (2007)
I učitel je jen člověk, a každý člověk někdy chybuje a bojuje se svými slabostmi. Pavel Liška v tomto filmu ztvárňuje homosexuálního učitele, který z pražského gymnázia odchází učit na vesnici s tím, že zde třeba konečně najde klid, štěstí a sám sebe. Bohužel zde nachází jen nešťastnou lásku, která nikdy nebude opětována. Asi takový dojem jsem si odnesl z tohoto existenciálního dramatu, které proplétá osudy jednotlivých zúčastněných a v němž je už po krátké chvíli jasné, že ani jeden z hlavní trojice postav se svého štěstí zřejmě hned tak nedočká. S Bohdanem Slámou jako režisérem jsem se poprvé seznámil někdy před 10 lety (tehdy mi bylo 15 let), když jsem viděl film Divoké včely a dodneška mám v paměti tu zvláštní pachuť, která ve mně zůstala po zhlédnutí tohoto filmu. Je zvláštní, že už si koro vůbec nepamatuji, o čem to bylo, ale pocity, které ve mně film zanechal si pamatuji dodnes. A tenhle film ve mně probudil stejné pocity, jako Divoké včely. Stejný pesimismus, stejná zatrpklost, zkrátka to je úplně totožné jako před těmi 10 lety. Je fajn vidět, že Bohdan Sláma stále točí filmy, které v divákovi probudí pocity, emoce a všelijaké myšlenky. Film venkovský učitel vyniká ovšem nejen zajímavým dějem a celkovým pojetím, ale také hereckými výkony. Pavel Liška mě velmi příjemně překvapil, působil zde seriózně a svou roli zahrál naprosto přesvědčivě, stejně jako Zuzana Bydžovská a Ladislav Šedivý. Ústřední trojice tedy byla obsazena kvalitně a dobře a i díky tomu nakonec uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy.
Na doraz (2010)
Říká se, že jedna z těch horších věcí, co se vám může přihodit, je srážka s blbcem. A tenhle film dokazuje, že to je naprostá pravda. Robert Downey Jr. nechce na začátku filmu nic jiného, než v klidu odletět do Los Angeles za svou manželkou, která bude za pár dní rodit. Jenže to by nesměl potkat Zacha Galifianakise, který zrovna příliš intelektu nepobral a díky němuž má zákaz létání a s nímž je nucen nedobrovolně absolvovat cestu autem, chce-li být u narození svého prvního potomka včas. Komedie je to zajisté zajímavá, občas se i nějaký ten vtípek docela vyvedl a vůbec celkově je to docela milá komediální road movie, která má zajisté co nabídnout, nicméně příliš originální tenhle film není, navíc Zach Galifianakis zde má stejně dementní úlohu jako v Pařbě ve Vegas a já zjišťuji, že už tohoto jeho herectví ve stylu "myslím pomaleji a nejsem nejchytřejší, ale jsem přátelský" začínám být hodně přesycen. V Pařbě ve Vegas to fungovalo, ale zde už mi to příliš originální nepřišlo. Ovšem s filmem jako celkem jsem relativně spokojený, potěšily scény z hranice s Mexikem a závěrečná scéna se seriálem "Dva a půl chlapa", ve vedlejší roli mě potěšil Danny McBride jako vozíčkář, který zmlátil Roberta Downeyho Jr., zkrátka pár věcí se povedlo a já nakonec uděluji tři hvězdy.
Ceny české filmové kritiky (TV pořad) (2012)
S velkým zájmem jsem dnes večer zhlédl druhý ročník Cen české filmové kritiky (a zároveň první ročník, který byl vysílán v TV, a to dokonce v přímém přenosu). Můj první dojem je, že co se týče atmosféry a scény pod pódiem, tak že se jedná o českou variaci na předávání amerických Zlatých glóbů. Nominovaní tvůrci a další pozvaní hosté seděli kolem kulatých stolů s občerstvením, pro každý nominovaný film byl vyhrazen jeden stůl, a atmosféra byla dá se říci téměř rodinná, zkrátka po téhle stránce jakoby se tvůrci večera inspirovali Zlatými glóby (které se mimochodem budou udělovat zítra) a byl to příjemný protipól k Českým lvům. Co se týče pojetí celého večera, tak tam už to tak slavné nebylo. Na první pohled bylo patrné, že se nejedná o monstrózní velkorozpočtovou akci, ale to by ani tak moc nevadilo, co mi vadilo více, to byl moderátorský projev pana Vetchého, který působil jako by bez přípravy předčítal někde v knihovně, a to přitom tohoto herce mám docela rád a je mi sympatický. Stejně tak výběr některých předávajících hostů byl hodně zvláštní, minimálně Petr Hapka a Věra Chytilová působili silně dezorientovaně, jako by ani nevěděli, co se kolem nich děje. Korunu všemu nasadil na závěr pořadu producent vítězného filmu, pan Radim Procházka, který ujišťoval, že bude stručný, protože se mu už chce hodně čůrat. Ale abych jen nehanil, velkou pochvalu si tvůrci zaslouží nejen za pohodovou a domáckou atmosféru, ale i za výborně sestřihané záběry zesnulých osobností filmu, které byly bezchybné a na vysoké úrovni s výborným hudebním podkresem. Abych to nějak uzavřel, celkově si myslím, že tento ceremoniál nedopadl nikterak špatně a díky výše zmíněným plusům nakonec uděluji tři hvězdy. PS: A nechápu, proč kamera tak často zabírala pana generálního ředitele ČT, který seděl v publiku, asi si chtěl kameraman šplhnout.
Au Pair 3 aneb Dobrodružství v ráji (TV film) (2009)
Je to asi 10 let, co jsem měl tu čest s prvním filmem z této prozatím třídílné série. Docela se mi tehdy líbil, ovšem druhý díl mě tak nějak minul. Na třetí díl jsem se nyní podíval jen kvůli atraktivním ukázkám, kterými tento film promovala Nova, říkal jsem si totiž, že neuškodí užít si v lednu prostřednictvím obrazovky trochu té letní pohody. A film na mě opravdu zapůsobil pohodově, což se přesně hodilo na mou ne příliš veselou náladu, která mě už nějaký ten den sužuje. Chtěl jsem se prostě podívat na nějaký oddechový film, nic neřešit a zapomenout na svůj splín a opravdu se to povedlo, film mě hodil do úplně jiné nálady, bylo fajn vidět spokojenou rodinku, která si jen tak užívá luxusní prázdniny v Portoriku, a která je v pohodě. Právě tohle jsem potřeboval, a tak film hodnotím ne po kvalitativní stránce, ale na základě pocitové stránky. Zkrátka na mě zapůsobil tak, jak jsem to v tu chvíli potřeboval, a právě ta pohoda, radost a mládí, které z filmu přímo sálaly mi v tu chvíli velmi pomohly, a proto hodnotím relativně velkoryse průměrnými třemi hvězdami.
Soul Kitchen (2009)
Co udělat s krachující restaurací, když máte navíc dluh u berňáku a hygiena vám hrozí zavřením restaurace? Zkuste najmout kuchaře, který má zkušenosti s vařením ve snobských restauracích, a který se s nikým a ničím nesere a pak už je jen otázka času, kdy začne restaurace vydělávat. Jenže co dnes vypadá růžově se zítra může rozplynout jen v krásnou vzpomínku. Tenhle film nabízí originální a neotřelý pohled na podnikání v gastronomii, a díky tomu je to film zajímavý. Já osobně jsem si to užíval a byl jsem hodně zvědavý, jak to celé dopadne, a musím říct, že závěr jsem si hodně užíval, jako ostatně celý film. Postavy byly dobře vymyšlené a ještě lépe zahrané, onen neortodoxní kuchař byl solidní cvok, s nímž byste si to asi nechtěli rozházet, pokud byste věděli, jak dobře a přesně dokáže vraht nože. Bratr hlavního hrdiny a jeho zlodějská partička byli zase docela neodolatelní, obzvláště krádež DJského pultu na diskotéce za plného provozu byla hodně vtipná a nesmírně okouzlující. Zkrátka tenhle film jsem si docela užil a dá se říci, že jsem se i místy docela solidně bavil, a proto uděluji nadprůměrné čtyři hvězdy.
Musíme si pomáhat (2000)
Když je průměrný člověk, který se snaží nepozorován plynout s davem a jen přežít ty hrůzy 2. světové války, donucen proti své vůli hrát si na hrdinu, může to dopadnout všelijak. Na začátku je snaha pomoci a udělat dobrý skutek a než se člověk naděje, tak ze strachu o život svůj i své manželky se začne raději paktovat s Němci, jen aby nevzbudil zbytečné podezření, že u něj v tajné spíži za skříní je schován židovský uprchlík. Tenhle film, to je prostě úžasný zážitek, který stálo za to vidět. Ani na okamžik jsem se nenudil, vše jsem prožíval spolu s hlavními hrdiny a hrozně jsem fandil Bolku Polívkovi, aby to vše dobře dopadlo a válku přežil bez úhony. Úžasně zajímavý a napínavý příběh pak doplňují velice kvalitní herecké výkony, Bolek Polívka i Jarda Dušek potvrzují že umějí kvalitně zahrát velké role, a Csongor Kassai jako židovský uprchlík byl ve své roli absolutně přesvědčivý. Zkrátka tenhle film si budu pamatovat asi pěkně dlouho a jen tak z mé mysli nevymizí, nicméně objektivně musím říci, že přece jen film "Všichni moji blízcí", který byl na podobné téma, ve mně zanechal o něco málo hlubší otisk nežli film "Musíme si pomáhat". Každopádně ale nominace na Oscara zde byla více než zasloužená, protože tenhle film, to je úžasný filmový zážitek. Není nad čím váhat, uděluji pět hvězd.
Sama v čase normálnosti (TV film) (2010)
Co vše může způsobit zvednutí jednoho promoklého dopisu před poštovní schránkou v době normalizace ukazuje tento zajímavý hořký příběh. Osobně jsem byl na film zvědavý, ale žádné zázraky jsem od něj neočekával, ovšem o to více jsem byl překvapený, když se před mýma očima začal rozvíjet hodně zajímavý příběh nemocniční vrchní sestry (přesvědčené komunistky) a nemocničního údržbáře Oskara, který nemá zrovna dobrý kádrový posudek. Do toho všeho hlavní hrdinka musí snášet až přílišnou vlezlost své matky, které přijde dceřino půlroční truchlení pro smrt manžela jako krátká doba, a která není zrovna prototypem milé a laskavé matky a babičky a jakmile není po jejím, tak to umí dát dost rázně najevo. Film je plný zajímavě napsaných a zahraných postav, z nichž některé jsou vyložení záporáci a sviňáci (nejlepší kamarádka hlavní hrdinky, slizký doktor toužící po primariátu za každou cenu, matka hlavní hrdinky), některé působí neutrálně (doktor Fencl, primář, předseda místní závodní KSČ) a některé kladně (hlavní hrdinka a její syn, údržbář Oskar). Troufám si tvrdit, že zde vše funguje tak jak má a jak to bylo myšleno, herecké výkony jsou kvalitní a celkově tenhle film vnímám jako jeden z těch lepších českých televizních filmů a uděluji mu čtyři hvězdičky.
Hamlet na kvadrát (2008)
Je možné vytvořit pokračování jedné z nejznámějších divadelních her, v níž na konci všichni (nebo skoro všichni) hlavní hrdinové umřeli? Hlavní hrdina tohoto filmu, výstřední a šílený učitel dramatické výchovy, je toho názoru, že pokračování Hamleta vymyslet lze, pokud tam zakomponuje sci-fi prvky, jako je např. stroj času. Tohle je hodně nestandardní komedie, která je ale docela vtipná a svým zvláštním způsobem i atraktivní. Pokud přistoupíte na nápad tvůrců, zvyknete si na zvláštního hlavního hrdinu a začnete akceptovat myšlenku, že Hamlet za pomoci stroje času, Ježíše a bůhvíkoho ještě zvrátí závěr světoznámé divadelní hry, pak se budete určitě docela solidně bavit. Tohle je správně ulítlá a správně provokativní komedie, která pro mě byla nezvyklým a zapamatováníhodným diváckým zážitkem. Nicméně i přesto, že můj komentář je vesměs pochvalný, musím říci i to, že bohužel výstřednost a odlišnost dobrý film nedělá, a i když jsem se bavil, nakonec film vnímám jen jako mírně nadprůměrný, což nestačí na lepší hodnocení, než jsou tři hvězdičky, které tímto tomuto filmu uděluji.
Magická slova: Příběh J. K. Rowlingové (TV film) (2011)
Omlouvám se, ale nevím, jestli v tomto případě umím být objektivní. Ostatně jak lze být objektivní v případě filmu, který popisuje vznik příběhů, jež mě provázejí většinu mého života, a k nimž se stále vracím, ať už v knižní nebo filmové podobě? Ne, tady nemohu být objektivní ani kdybych chtěl, protože ač jsem příběh autorky Harryho Pottera slyšel několikrát a několikrát jsem o něm četl z různých zdrojů, teprve až ve zhmotněné filmové podobě mi došlo, jak to vlastně tehdy všechno bylo, kde čerpala inspiraci pro magické příběhy chlapce, který přežil, a spoustu dalších věcí. Například je to mnoho let zpátky, co jsem v novinách četl, že vztah J. K. Rowlingové k jejímu otci je chladný (ten článek se jmenoval "dědovi Harryho Pottera zbyly jen vuřty" nebo tak nějak), a konečně vím proč. Taky konečně vím, kdo je to ta "Di", které je věnována většina (nebo snad možná i všechny) knižních dílů Harryho Pottera. Zkrátka fanoušci Harryho Pottera se zde mohou dozvědět leccos, co ještě nevědí, i když zřejmě lze film brát i trochu s rezervou, protože jak se divák dozví hned v úvodu filmu, jedná se o neuatorizovaný film, tzn. že J. K. Rowling se na něm nikterak nepodílela a určité části tak mohou být jen scénáristovy výmysly a domněnky. A diváci, které příběhy Harryho Pottera nechávají chladnými si mohou vychutnat příběh osudem zkoušené ženy, která přežívala jen díky státní podpoře, a z které se nakonec stala známá, úspěšná a bohatá žena. Já jsem si film užíval od začátku do konce, ani na okamžik jsem se nenudil a jen jsem se zaujetím upíral svůj zrak na televizní obrazovku, protože ten film byl prostě zajímavý, atraktivní a úchvatný. Zde není nad čím váhat, uděluji pět hvězd, ale jak jsem napsal na začátku, mé hodnocení berte jako čistě subjektivní.
Drtivý dopad (1998)
Úchvatný film, který diváka nechá vydechnout jen při pozvolném a zdánlivě nicneříkajícím začátku, který je zároveň podle mého názoru největší slabinou celého filmu, nicméně chápu, že divák musí být nějakým způsobem uveden do děje a respektuji to. Ovšem od prvního prohlášení amerického prezidenta o hrozící srážce planety Země s kometou film nabírá obrátky a je to jedna velká a nezadržitelná jízda, která stojí za to. Morgan Freeman jako americký prezident má totiž neuvěřitelné charisma, takže když na něj koukáte, víte, že nebezpečí je na dohled a nepotřebujete žádné další důkazy, on je prostě tak přesvědčivý, že jsem měl z jeho prezidentských projevů husí kůži. Ovšem zajímavá nebyla jen část s prezidentem a dychtivou reportérkou, zajímavá byla i dějová linie s Elijahem Woodem, který byl neuvěřitelně sympatický a zároveň tak nějak mile nevinný, zkrátka hrdina, kterému musíte fandit. A část s astronauty byla už jen takovou příjemnou třešničkou na dortu. Skoro se mi ani nechce věřit, že už to je nějakých 10 let, co jsem tento film viděl poprvé, ale je tomu tak, od té doby jsem ho pak viděl ještě několikrát, naposledy včera večer, a rád se k němu znovu někdy vrátím. S filmem jsem celkově spokojený a uděluji lepší čtyři hvězdy.
Doba ledová: Mamutí Vánoce (2011)
Veverka a její hon za žaludem opět potěšil a pobavil, Vánoce v podání hlavních hrdinů Doby ledové také ušly, takže celkově to byla fajn vánoční jednohubka. Navíc neuškodilo dozvědět se zase další z mnoha legend o tom, jak Santa Claus vlastně přišel k létajícím sobům, jak vznikl seznam hodných a zlobivých, jak to bylo s elfy, a tak dále. Zkrátka taková chuťovka, které jsem se nepřejedl a která potěšila. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že vánoční speciál Madagaskaru byl přece jen o něco lepší, takže i když Mamutím Vánocům udělím stejně jako vánočnímu Madagaskaru tři hvězdy, tak zde jsou to o něco slabší tři hvězdy. Vím, na hodnocení to sice nebude mít vliv, ale využívám toho, že to mohu napsat alespoň do svého komentáře.
Šťastný a veselý Madagaskar (TV film) (2009)
Tak tohle byla docela příjemná záležitost. Madagaskar se dočkal svého vánočního speciálu a já musím říci, že ze všech vánočních speciálů slavných animáků tohle dopadlo asi nejlépe. Navíc se musím přiznat, že na tohle jsem kouknul hlavně proto, že se mi docela stýskalo po seriálu "Tučňáci z Madagaskaru", ze kterého už jsem viděl všech 52 dílů, které Nova odvysílala, a tenhle vánoční speciál jsem tak bral především jako další díl výše zmíněného seriálu, a jako takový mě vůbec nezklamal, ale naopak potěšil. Tučňácké komando zde exceluje, jejich válka severopolních proti jihopolním , neboli válka tučňáků proti sobí letce Santa Clause byla okouzlující, stejně jako Vojínova láska ke člence létajícího sobího stáda, a létající tučňáci táhnoucí Santovy saně, to už byl jen příjemný bonus. Nesmím zapomenout taky na Jelimánoce, které neměly chybu, to byl přesně ten král Jelimán, jak ho znám a jak ho mám rád. A samozřejmě ústřední čtveřice zvířecích hrdinů ze seriálu Madagaskar, která roznášela dárky místo Santy a evidentně si to užívala byla taky úžasná. Celkově jsem velice spokojený, a proto uděluji lepší tři hvězdičky.
Obscenita - Příběh Mary Whitehouseové (TV film) (2008)
Poprvé jsem tento film zaregistroval v roce 2009, když jsem pracoval na biografii herečky Julie Walters pro tuto databázi a právě v této biografii tento film zmiňuji mezi těmi úspěšnějšími filmy v kariéře Julie Waltersové. Tehdy jsem si říkal, že by to mohla být zajímavý podívaná, a nebyl jsem daleko od pravdy. Souboj kdo s koho byl docela zajímavý, ale co bylo ještě zajímavější je to, že zatímco většinu filmu jsem fandil paní Whitehouseové, ke konci už jsem se klonil na stranu pana generálního ředitele BBC. Ono přece jen s mocí roste chuť, a když ke konci filmu už paní Whitehouseové vadí, že v nějaké písničce zazní slovo kalhotky nebo že v kreslené pohádce se k sobě zvířátka chovala neuctivě, tak jsem si nemohl pomyslet nic jiného, než že ta ženská to fakt už přehání a zjevně to nemá v hlavě v pořádku. A právě tahle nejednoznačnost v tom komu mám fandit se mi na filmu líbila nejvíce, málokdy se mi totiž během filmu stane, že na začátku fandím jiné postavě než na konci, takže to na filmu oceňuji, stejně tak jako herecké výkony. Julie Walters byla jako vždy skvělá, Hugh Bonneville byl ve své roli úžasně arogantní a Alun Armstrong nepřekonatelně uťápnutý manžel, který jen užasle zírá na manželčinu proměnu. Nicméně celkově film vnímám jako průměrný, protože zde nebylo nic navíc, z čeho bych se lidově řečeno posadil na zadek a díky čemu bych chtěl film vidět znovu, takže uděluji tři hvězdičky.
Christmas Child (2003)
Co si počít se svým životem, když za pár dní oslavíte 40. narozeniny, nedávno vám zemřel váš adoptivní otec, vaše manželství ztrácí náboj a vy nevíte, co a jak dál? Hlavní hrdina Jack to řeší tak, že pár dní před Štědrým dnem odjíždí do malého městečka,, které se nachází na fotografii, jíž našel v pozůstalosti adoptivního otce, a kde by se mohl dozvědět něco více o své biologické rodině. Příběh je to zajímavý, atraktivní a dá se říci i docela napínavý, opravdu jsem si nebyl vůbec jistý, jak celý tenhle příběh dopadne. Jedná se o jeden z těch lepších vánočních filmů, který je prodchnut úžasnou atmosférou blížících se Vánoc, navíc atmosférou maloměstskou, což je o to zajímavější, protože z vlastní zkušenosti vím, že vánoční filmy odehrávající se na maloměstě či předměstí mají své nezaměnitelné kouzlo, a zde se to znovu potvrdilo. Místní děti zpívají dva dny před Vánoci koledy, místní reverend hraje na kytaru, místní matrikářka chodí v zajímavém vánočním svetru, zkrátka úžasně domácké prostředí, které ve spojitosti s Vánocemi nemá chybu a je doplněno atraktivním příběhem. To vše musím ocenit, a tak film označuji jako nadprůměrný a uděluji mu čtyři hvězdičky.
Vánoční zázrak (2007)
V nelehkém čase, kdy někomu z nás umře jeden z rodičů, zažíváme zajisté bolestnou ztrátu, ať jsme děti či dospělí. Hlavní hrdina tohoto příběhu Thomas se musí se ztrátou otce vyrovnat už ve svých zhruba 10 letech. A aby toho nebylo málo, Thomasova matka je nucena prodat dům a odstěhovat se i se synkem na farmu mimo město. Vypadá to, že neštěstí je dovršeno tím, že Thomas ztratil betlém tvořený ručně vyřezávanými dřevěnými figurky, který byl vzpomínkou na jeho Vánoce s otcem. Ovšem právě tato ztráta ho přivede k mrzoutskému místnímu řezbáři, který mu vyrobí nový betlém a chlapec se od něj mnoho naučí a vypomohou si navzájem. Tohle je úžasná sonda do života dvou rozbolavělých lidských duší na pozadí Vánoc. Jak řezbář, tak malý Thomas snad nemohou být více odlišní, ale právě v jejich odlišnosti je až překvapivě mnoho souznění a vzájemného pochopení, což dává filmu ohromný náboj. Film nabízí strhující příběh, který si plyne v pomalém tempu, ale přitom dokáže z diváka vymáčknout i slzu dojetí ve chvíli, kdy řezbář začne tvořit figurku Panny Marie a Ježíška. Tohle byl jeden z těch filmů, kde vánoční atmosféra není téměř žádná, ale zároveň film nabízí emoce, které k Vánocům patří, a tím je zvláštní a výjimečný. Rozhodně se jedná o nadprůměrný snímek, kterému uděluji čtyři hvězdy.
Cemetery Junction (2010)
Je horší zůstat ve svém rodném zapadlém městečku, makat v místní továrně, kopírovat život svých rodičů a nepokusit se o změnu, anebo se o změnu pokusit s tím, že to nemusí vyjít? Já bych odpověděl, že asi záleží na odvaze, odhodlání a motivaci každého jednotlivce, který si tuto otázku položí. Hlavní hrdinové tohoto filmu, tři čerstvě dospělí kluci, hledají odpověď na tuto otázku po celou dobu filmu a každý z nich nakonec k té odpovědi dojde, a zdali je ta jejich odpověď správná, to musí ukázat až čas. Tohle je příjemný, milý, a svým způsobem úžasně sentimentální snímek, který se odehrává v Anglii v 70. letech a který ukazuje, jak těžké může být vyrovnávat se s dospělostí. Tak trochu mi tenhle film připomínal americký komediální sediál "Zlatá sedmdesátá", ovšem zde je to všechno hráno na trochu vážnější notu a příliš pohodových scén zde nenajdete. Filmu zajisté také pomáhá humor, obzvláště dialogy mezi Freddiem a jeho rodinou jsou okouzlující a pobavil jsem se u nich přímo královsky. Tenhle film, ten se prostě a jednoduše povedl, díky němu na mě dýchla zajímavá a lákavá atmosféra 70. let a jsem přesvědčen, že na něj hned tak nezapomenu a bude se mi vybavovat ještě hodně dlouho poté, co jsem ho viděl poprvé. Uděluji lepší čtyři hvězdy, k pěti hvězdám chyběl už jen malý kousíček a je možné, že tu pátou hvězdu časem přidám.
Na lodi (TV seriál) (2011)
Tak stanice AXN už odvysílala celou první sérii s českým dabingem a je na čase hodnotit. Po zhlédnutí kompletní první série mohu říci jen bravo. Španělé mě znovu dokázali zblbnout a tohle je tak už třetí španělský seriál, na kterém jsem začal být závislý. Je fakt, že námět samotný asi originální není, skupinka lidí, kteří se snaží přežít s vědomím, že jsou možná posledními lidmi na světě, to samo o sobě by asi na dobrý seriál nestačilo. A tvůrci to zřejmě velice dobře věděli, a proto zasadili seriál do neobvyklého prostředí. Téměř vše, co se v první sérii odehrává, odehrává se na na moři či konkrétněji přímo na lodi, a to na školní lodi jménem Polárka. Jen ve výjimečných případech, jako je začátek prvního dílu před naloděním jednotlivých členů posádky nebo když se ve flashbacích vracíme do minulosti některých postav z doby, kdy ještě byly na souši, se děj na moři neodehrává, ovšem množství takových scén je zcela zanedbatelné. A tvůrci důkladně využívají prostoru a možností, které jim děj odehrávající se na lodi a na moři umožňuje, ovšem nezanedbávají ani tématiku konce světa, a tak můžeme být například svědky toho, jak celou loď napadne hejno hladových ptáků, jelikož díky pevnině zmizelé pod vodou nejsou tito ptáci schopni nalézt potravu, ale můžeme být také svědkem toho, jak do moře padá dopravní letadlo, jak lodi dojde palivo a nachází se zrovna pod vulkánem, anebo jak má loď co dočinění s rybou, která běžně žije hluboko v moři a nyní v následku klimatických změn se vynořila těsně pod hladinu. Diváky také čeká odhalení tajné kajuty, která byla kdysi zazděna z důvodu epidemie na lodi nebo soudní proces s domnělým vrahem, který se taktéž odehrává na lodi. Kromě hlavních postav je zde i jedna postava záporná, jejíž úmysly a činy jsou během první série nejasné a až poslední díl první série o této postavě cosi naznačuje. A samozřejmě i přesto, že první série má 13 dílů, přičemž délka každého dílu 68 do 98 minut, tak po jejím skončení zůstává mnoho otázek nezodpovězených a je otázkou, kolika sérií se dočkáme a kdy budou tyto otázky zodpovězeny. Například u španělského mysteriózního seriálu Internát se diváci odpověď na otázku "o co tady vlastně jde" dozvěděli až někdy během předposlední šesté série, takže jak znám Španěly, tady to zřejmě nebude o nic rychlejší. Samozřejmě odpovědi na dílčí otázky nám určitě budou postupně servírovány, ale konkrétního vyvrcholení seriálu se zřejmě jen tak nedočkáme, ale i tak mě to baví a je zde pořád nač koukat, ani záběry z běžného života na lodi mi nikterak nevadí, prostě to k tomu patří a tak to beru. Co se týče herců, tak jsem rád, že jsem se zde mohl znovu setkat s půvabnou mladou herečkou Blancou Suárez (zde ztvárňuje starší dceru kapitána lodi), která mě okouzlovala už v "Internátu", kde hrála dívku jíž se zjevují duchové zesnulých lidí, a z "Internátu" do tohoto seriálu zamířila i Irene Montalà (zde ztvárňuje doktorku Julii), která v Internátu ztvárňovala profesorku, která když se dotkla jiného člověka tak viděla ty největší špatnosti, jichž se během svého života dopustil. Ale jsem rád, že jsem měl možnost poznat i další nové a zajímavé španělské herce. Už teď se těším na další díly a na další atraktivní španělské seriály, které se snad u nás v Česku do budoucna objeví. Tomuto seriálu uděluji maximální hodnocení v podobě pěti hvězdiček, protože mé nadšení v tomto případě nemá hranice a jedna jediná série mi stačila k tomu, abych tento seriál zařadil zde na databázi do své desítky nejoblíbenějších seriálů.
Kluk, který zachránil Vánoce (1998)
Podívejte se z okna a když budete mít štěstí, tak pod okny najdete Santa Clause, který spadl z oblohy přímo před váš dům. Hlavní hrdina, chlapec Jeremy, takové štěstí měl a především na něm nyní záleží, zda se ještě někdy budou slavit Vánoce, nebo zda tento svátek navždy zmizí. Tento rodinný film není vůbec špatný, ovšem docela ho sráží skoro až směšné pojetí Severního pólu a Santovy dílny. Elfů je zde jen pár, Santova dílna vypadá jako obyčejný domek někde v lesích, zkrátka tato část filmu se nepovedla. Nicméně druhá část filmu točící se kolem chlapce Jeremyho naopak byla zajímavá a atraktivní, a tak vlastně vyvažuje tu lacinost Severního pólu, který se zde tvůrcům opravdu nepovedlo ztvárnit nikterak atraktivně. Herecké výkony jsou ucházející, i když zde asi ani nebylo moc co hrát, hlavní záporák je k smíchu stejně jako jeho armáda nohsledů, zkrátka celá ta fantasy část tohoto filmu byla nic moc. Ale pro celkové vnímání filmu bylo v mém případě důležité především to, že jsem se u toho nenudil a naopak jsem to se zájmem zhlédl od začátku až do konce, takže ani nelituji těch peněz, které jsem letos zaplatil za originální VHS s tímto filmem na jedné internetové aukci. Filmu uděluji tři hvězdy.
Anděl Páně (2005)
Toto je můj komentář s pořadovým číslem 1200. Buď jsem letos těch českých pohádek už přesycen, nebo mi prostě tahle pohádka příliš nesedla, každopádně faktem je, že v porovnání s ostatními novodobými českými pohádkami, které jsem letos viděl, mi prostě tahle pohládka přišla jako nemastný a neslaný odvar jiných, mnohem aktraktivnějších a vtipnějších pohádek. Není zde nic vyloženě špatného, jsou zde zajímaví a v případě ústředního zamilovaného páru neznámí herci, je zde atraktivní prostředí Nebe, je zde postava čerta úchvatně ztvárněná Jiřím Dvořákem, zkrátka většina věcí se povedla, ale putování anděla Petronela lidským světem mi přišlo zdlouhavé, nudné a neatraktivní. Když divák hned na začátku pohádky nahlédne do atraktivního nebeského prostředí a najednou se má po zbytek příběhu spokojit s pouhopouhým lidským světem plným zrad, podvodů a loupeží, tak to mi velmi vadilo. Skok z atraktivního prostředí do prostředí každodenního mi zkrátka nevyhovoval a i to je důvod, proč nakonec pohádku vnímám jen jako průměrný film, kterému nakonec uděluji průměrné tři hvězdičky.
Snowboarďáci (2004)
Ztráta panictví po česku aneb kterak se (ne)ztrapnit o vánočních prázdninách na horách a nakonec zasunout. Tohle je teenage komedie, která měla zajisté veliký potenciál a jsem přesvědčen, že ho z velké většiny dokázala využít. Jsou zde atraktivní scenérie, hromada sněhu, Silvestr na horách, zkrátka všechno to, co jsem nikdy na vlastní kůži nezažil a chtěl bych to někdy zažít. Do toho ucházející příběh, který není úplně špatný, ale ani nikterak neoslňuje. Ani po herecké stránce to není špatné, Vojta Kotek mi nevadí, ovšem Jirku Mádla nemám v lásce a zde mi zrovna dvakrát nesedl. Vše ale zachraňují Jiří Langmajer a především Pavla Tomicová, která zde prokázala komediální talent, a která podle mého názoru většinu herců zcela zastiňuje, což může být ale dáno i tím, že její role je napsána asi nejvtipněji a nejatraktivněji. Pokud se na to podívám po komediální stránce, tak pár vtipů se povedlo, takže i v tomto směru Snowboarďáci nijak vyloženě nezklamali. Celkově tedy tuto komedii vnímám jako průměrný film, který dokáže zabavit, aniž bych se u něj začal nudit, ale stačí se na tenhle film podívat jednou za čas. V mém případě uplynulo mezio prvním a druhým zhlédnutím zhruba nějakých šest let, což bylo tak akorát. Filmu uděluji tři hvězdy.