Tohle že běželo v kině? Vtipný mně přišlo leda to, že Vince Vaughn, který nám v určitých partiích poněkud zmohutněl vypadal vedle drouboučké a štíhlounké Reese spíš jako její fotr :-)
Tak větší kosočtvercovinu jsem za tyhle Vánoce neviděla. Dala jsem opět šanci novější pohádce a dopadlo to více než hrůzně. Mádl jako čert, to měl být snad vtip? Radši budu stokrát dokola koukat na starý dobrý a hlavně osvědčený pohádky, než na tyto rádoby náhražky (chtě nechtě jsem zde viděla snahu napodobit pohádku S čerty nejsou žerty). Zkuste porovnat Mádla a Ondru Vetchého :-)
Bohužel, pouze průměr. V první půl hodince by se napětí dalo krájet na kousíčky, hlavně při mém prvotním sledování filmu se sluchátky na uších, tudíž mně neunikl byť jediný pazvuk. Starý činžovní dům, osvětlený na chodbách jen velmi skromně, s výtahem vyloženě zralým na spadnutí a kolemjdoucí vystrašení lidé šeptajíc si modlitby, či tajemné osoby, které se zdají být tak trochu divné. Člověk dál s napětím očekává gradující příběh, ovšem film se nese stále na té samé vlně a ničehož krom klišojidní pointy se nedočká, což mě celkem zklamalo. I tak si ale nenechám ujít původní filipínskej originál, od kterého tradičně budu čekat trošku víc.
Nemám ráda muzikály, popravdě se jim záměrně vyhýbám, ale tento mě doslova nadchnul. Nicole Kidman a Ewan McGregor dokázali, že jsou nejen výborní herci, ale i úžasní zpěváci. Obzvlášť Ewan, jehož zpěv mě doslova hladil po duši. Na první shlédnutí mě nadchla hlavně hudba (ta je pro mě hodně důležitá) a parádní barevné kulisy Moulin Rouge. Napodruhé jsem se naplno vžila do příběhu, který byl místy hořce veselý a hlavně smutný a dojemný. Prostě paráda.
Kostlivci vyskakující z hrobů, kteří jsou tanečně a hudebně velmi nadaní... No řekněte sami, viděli jste už kostlivce, který by baletil či dirigoval orchestr složený ze samých koster, kostlivců a kostí? Není nad to si z kosti vyrobit třeba taktovku nebo stojan na noty :-) Dočkáme se i dýňové hlavy. Je to blbost na entou, ale pro mě, jakožto milovnici různých halloweenských kravinek je to příjemná odreagovačka :)
Začátek mně připomínal Draculu - mladý právník jede vyřizovat daleko od domova záležitosti ohledně nemovitosti zesnulé vdovy a cestou narazí na spoustu lidí, kteří nejsou cílem jeho cesty zrovna nadšeni, div se nekřižují. Atmosféra byla přímo vynikající, tísnivá a ponurá, do toho mlha, lucerničky, hřbitov, strašidelné křiky a nářky a hlavně zde obchází tajemná dáma v černém... Její přítomnost byla rozhodně nejpůsobivější na hřbitově, když se sem tam mihla za náhrobkem. Pravdou ale je, že scény s tajemnou ženou mohly být častější. Starý dům zesnulé vdovy rozhodně nezaostává. I tam je pro mladého právníka nachystáno spoustu tísnivých a nepříjemných chvil. Příjemná duchařinka, která by na mě před 15 lety asi zapůsobila víc. Shoduji se s uživatelem Bloody13, mohlo to být o něco kratší.
Ne a ne a ne! Kdyby tento remake nevznikl, vůbec nic by se nestalo. Původní Fright Night je moje srdeční záležitost, a tak jsem film hodnotila od první minuty velmi kritickým okem. Kampak se ztratila mlha, poctivé a hrůzu nahánějící proměny v upíra, ve vlka či netopýra, chytlavá hudba, vrzající dveře, nebojácný Peter Vincent a Jerry Dandridge, který má jako upír obrovské charizma a sexappeal? To vše zmizelo spolu s nesympatickými herci v záplavě ubohých digitálních triků jako mávnutím kouzelného proutku. Colin Farrell to projel na celé čáře a nepomohlo ani husté obočí, tmavá kštice a uhrančivý pohled. Ano, byl zde pokus napodobit Chrise Sarandona kousnutím do zeleného jablíčka, ale vzápětí to Colin "zabil", když si otevřel flašku s pivem... Ano, Jerry zde chlastá první ligu. A to nemluvím o "kouzelníkovi" Peterovi Vincentovi, který zde pohořel na celé čáře a byl spíše karikaturou Davida Copperfielda s flaškou zelené, nebo co to chlastal za patok. Chápu, že i když jde o remake, nemůže to být jako přes kopírák s původním filmem (možná je to tak lepší, jinak to mohlo dopadnout mnohem hůř). No, tvůrci chtěli být očividně originální, což se jim vlastně povedlo. Pivař upír Jerry a chlastometr a děvkař v jednom Peter Vincent tedy "nebojácný zabiják upírů" to je originalita nadevše. Tzv. upířina dnešní doby a upřímně dodávám, že Twilight je oproti tomuto veledílo, protože si jede po své "upíří vlně", která mě neuráží a je určen, jak jistě všichni vědí záměrně pro teenage puplikum a já ho tak taky beru, ale na nový Fright Night jsem se dívala jako na film pro vyspělejší populaci, což bylo možná špatně. Mini roličku si zde zahrál i sám Chris Sarandon, ale nejspíš ho poznají jen fanoušci původního Fright Night. SPOILER: Chudák, dostat kousanec od nového Jerryho, tomu říkám potupa :)) A rozhodnuto, z jedné hvězdy snižuji na odpad! A to dávám opravdu jen velmi vyjímečně. Moje slova vystihuje recenze z kinoboxu, z níž nejpravdivější je poslední věta: "Noc Hrůzy je tuctovým hororem pro náctileté, jež nezajímá, jestli je scénář předvídatelný či plný klišé, ale kteří se chtějí v partě pobavit nad tuctovou vyvražďovanou a to prostě nestačí".
Adrenalinová jízda na horské dráze se změní v noční můru. Díky zlé předtuše hlavní hrdinky opět pár lidí na dráhu nenastoupí a tím se naruší "řetězec smrti". Tak nevím, na horskou dráhu by mě sice nikdy nikdo nedostal, ale kdybych si mohla vybrat mezi smrtí na dráze, nebo smrtí, která díky "nešťastné" náhodě přijde potom... Asi bych radši skončila rovnou na dráze a měla bych to i s životním výhledem na noční město. Mimochodem topinková podívaná v solárku byla exkluzivní.
Co to bylo za obludné vraždící monstrum? Tohle měl být Michael Myers, ikona všech Halloweenů? Zombie z něj udělal oškubaného zombie, který se, pravda, s nikým nesere, ale všechna ta atmosféra podzimu, svátku všech svatých zmizla nenávratně kdesi v hlubinách prvního, o dost povedenějšího dílu a nepomohl ani dýněmi nazdobený barák v Haddonfieldu. Jako film na oslavu Halloweenu rozhodně velké zklamání, ale pro jistotu je tu ještě jistý Carpenter, jehož původní Halloween mě nezklame ani po dvacátém zkouknutí:)
Asi jsem moc hodná, já vím, ale přiznám se, že jsem se docela nasmála. Ovšem Donutilův sprostý repertoár (hlavně ten čurák:) ) mě nechal chladnou asi podobně jako Polívkovo "Vaši piču jsem taky neviděl a vím, že ji máte" a přitom Kurvahošigutentag jako celek hodnotím velmi pozitivně. Ano, asi to na mě mělo zapůsobit spontánně, jenže já to Miroušovi prostě tentokrát nežrala, bohužel. Naštěstí tam byli i jiní exoti a exotky.
Dominik je zřejmě velkým fanouškem Fulciho a je to poznat jak z každičkého kousku tohoto krátkometrážního filmíku, tak i ze samotné hudby. Fulci by mohl být pyšný. Ani on snad nevypiplal tolik jahodového sirupu na pouhé 3 minuty:) To Ingrid: Galerie je dost dobrá, obrázky z ní by mohly konkurovat kdejakému starému zombie horůrku;)
Pravda, "Red shoes" spíš byly v barvě "pink", pokud Korejci tedy nevidí barvy poněkud zkresleněji. Příběh jako takový od prvních minut zaujme, poloprázdné chodby podchodů u metra jsou strašidelné, obzlášť v noci a navnadí i příznivce gore, neboť chodbou metra poteče i proudík krve, ovšem zde počáteční nadšení končí a "zvrtne" se to v klasické asijské duchařské klišé, okořeněné prokletými fialovo-růžovými střevíčky:)
Tak, z původních 4 hvězd jsem musela navýšit na 5, neboť jsem Inception shlédla podruhé (ta třetí řada od plátna mně při prvním shlédnutí asi vyloženě nesedla:)) a konečně jsem pochopila souvislost snových sekvencí, ve kterých jsem se napoprvé docela ztrácela. Pohrávat si se sny v reálu, a sem tam dokonce i se sny ve snech, myšlenkami či nočními můrami, které nás ve snech doprovázejí může být někdy zajímavé a někdy dokonce životu nebezpečné, nicméně v tomto filmu je vše tak promyšlené, zamotané a dokonalé, až jsem na sebe docela hrdá, že jsem to vůbec pochopila, byť na podruhé:) A jak říká uživatelka Kleopatra, tenhle film nelze odvyprávět (byl by to tvrdý ořech), to se musí vidět a vychutnat si dokonalý soundtrack od Hanse Zimmera jako pořádnou třešničku na dortu. Po Temném Rytíři další parádička:)
Něco jako Eden Lake, ovšem s dětmi předškolního věku a narozdíl od těch náctiletých spratků v Eden laku, z nichž se stali paraziti zejména díky výchově rodičů, SPOILER: tyto malé předškolní děti jakýsi parazit nakazil, aby se z nich staly vražedné a zvracející bestie, avšak do zombií mají ještě hodně daleko KONEC SPOILERU. Film rozhodně nenudí a už od prvních minut, kdy se rodiny s dětmi přibližují do domu uprostřed zasněženého lesa, aby zde strávily čas vánoční slibuje přinejmenším tajemnou a později poněkud depresivní podívanou. Přeci jen se vánoční idylka zvrtne, jak nejhůř může.
Zprvu jsem myslela, že koukám na druhý House od Devil a první půl hodina tomu docela odpovídala. On to vlastně nakonec taky byl "dům ďábla", ale trošku jinak, než ve výše zmiňovaném filmu. Byl to takový horrorový koktejl všeho možného i nemožného, kde předkrmem bylo stupňující se napětí, hlavním chodem rozhodně nečekaná zápletka - pozor na děti s čepicí či kloubouky:), a zákusek s třešničkou na dortu i pro příznivce exploitation. Babysitter Wanted je prostě zdařilý mix téměř všeho, co se dá v dnešních v hororech vidět, což každýmu asi vyhovovat nebude. Jen ten vampír tady chyběl a byla bych úplně spokojená:))
Říše hrůzy je jedním z mnoha viděných hororů tehdejších lidmi přeplněných videopůjčoven, z něhož jsem si zapamatovala jen tu chlupatou opici a staršího chlápka s laclem, tudíž jsem až doteď neměla odvahu hodnotit. Po stažení VHSripu se španělskými titulky:)) jsem se dočkala roztomilého béčka s klacickou zápletkou, studentíky po domě uprostřed lesa cosi nahání. Je to chlupaté, vydává to zvuky jako Démoni od Argenta, máme se toho bát, avšak nás to spíš přivádí k smíchu, poněvadž to opravdu připomíná tělem spíš toho sněžného muže s hlavou opice. Jó kdyby místo něj hned nastoupili zombíci, kteří se ukázali až téměř na samotném konci, to by bylo jiné kafe, byť některé masky byly dost zoufalé, ale za svoji zdařilou trhavou chůzi si jedno malé bezvýzmnamné plus jistě zaslouží:)
Kowai onna aneb takové japonské Tales from the Crypt. První povídka se tváří řekněme jako nestrašidelnější ze všech tří, ale do jisté míry. Nástup černovlasé asiatky v červeném hábitu a pokroucenými prstíky s dlouhými drápky sliboval od samého začátku děsuplnou podívanou, ovšem téměř celý příběh se nese ve znamení duchem naháněné dívky, která byla ve špatnou dobu na špatném místě, čímž člověk postupně otupí a jisté scény působí nechtěně spíše směšně, než děsivě. Druhá povídka měla řekněme dost bizarní námět. Jít na rande s dívkou, ač má pěkné nožky, ale od pasu nahoru vidíte jen pytel, to chce jistě hodně odvahy. No a třetí povídka, opět duchařina, ovšem tentokráte téměř bez duchů (ve srovnání s první povídkou). U této povídky se mně podařilo na dvakrát usnout, takže se asi víc přikláním k povídce číslo jedna, kde se po celou dobu aspoň něco děje. Celkově čisté tři hvězdy.
Docela zklamání, čekala sem něco ve stylu Fritt Vilt, nebo Evil Dead (i když ne zrovna se zástupem démonů, probuzených z temných lesů - na druhou stranu by to nebylo špatné a Temné lesy by rázem "ožily":)) ale jediné, čeho jsem se dočkala byla kvalitní atmosféra nočního lesa, kde číhalo neznámé zlo - ty pohledy na vysoké stromy v přítmí lesa a kolem cosi pobíhajícího, to nemělo chybu, hudba byla jednoduchá a děsivá - samotný klavír dokáže divy (viz. Halloween či Mlha od Carpentera - jen vědet, na jaký tón brnknout) a atmosféře dodala šťávu, ale jinak celkem nuda - 3,5 hvězd.
Bruce nám chtěl asi připomenout staré dobré časy, kdy kraloval v trilogii Evil Dead. Snaha se samozřejmě cení, sem tam i nějaká ta hlava či končetina ulítne a dokonce na pár vteřin zahlídneme i "Ashovu" nejoblíbenější zbraň - motorovou pilu, nakonec tu ale dominovaly úplně jiné zbraně. Ten démon, to měl být vtip? Na druhou stranu, je to komedie, tak proč ne:)
V určitých chvílích docela napínavý - honičky po lese jako v Jezeře smrti, nečekaná návštěva vrahounů u rodičů jedné z dívčin, ale co mě docela štvalo, tak ta hudba jako z grotesky, která se do podobného žánru vůbec nehodila a namísto navozování nepříjemné atmosféry, i při docela drsných scénách působila spíš opačně a dost odlehčeně. Ono by vůbec nezaškodilo k žánru krimi/horor/thriller/drama připsat i komedii, byť na posledním místě. Scény s policajtama mluví za vše a nejen to. Až na výjimky mně přišel celý film tak trochu s nadsázkou, i když to zřejmě nebyl záměr.
Všichni milovníci "osmdesátek" musí při tomto horůrku chrochtat blahem, tak dobře, skoro všichni. Kdybych nevěděla dopředu, že The House of the Devil je roku z 2009, řadila bych ho spíše na počátek let osmdesátých (a vidím, že nejsem sama), tedy doba, ve které v lesích řádil Jason Voorhes, chatka z Evil Dead již byla poprvé "probuzena" strašlivými démony z lesa tajemným zaklínadlem z magneťáku a Freddy si poprvé brousil svoji hrozivou rukavici v ospalém městečku Elm Street. Hlavní hrdinka Samantha jako by z oka vypadla jedné z tábornic u jezera Crystal Lake, jak svým vzhledem, tak svoji naivitou, i když ji zde nepronásleduje Jason. Věřit inzerátům, ať už podané jednoduše a velmi stručně či nám přímo černě na bílém mazají med kolem pusy je v dnešní době hodně velká sázka do loterie, natož když ve skutečnosti nenabízí to, co píší (tvrdí) a naivní studentka Samantha snadno sedne na lep. Atmosféra byla téměř dokonalá, i když občas trošku uspávala - můj věčný problém, totiž první hodinu (možná i o fous víc), kde se toho opravdu moc nenamluví mohli okořenit daleko více, co se týče strašidelnosti. Vsuvky televizních zpráv o zatmění měsíce je přeci jen trošku málo, ale na druhou stranu nejlepší na filmu je právě to, že celou dobu nevíte, co se bude dít - pokud si nepřečtěte zdejší popisek k filmu, což jsem naštěstí neudělala.
Kvílení vlkodlaků bez vlkodlaků. Teda sem tam nějaký náznak čehosi chlupatého, ušatého a zubatého občas zahlédneme, ovšem opravdu jen náznak, tudíž chlupy sice čas od času lítaj, ale ono se to chlupaté cosi rádo schovává v zákoutích rumunského hradu. O atmosféru se tvůrce sice jakžtakž snaží, ale celkový dojem je spíše jalový a krom pár roztrhaných krčků žádný masakr zubatou pilou rozhodně nečekejte.
Škoda, že vesměs všechny ty pěkné hororové okamžiky, ke kterým zde jednoznačně patří vylézání polorozpadlých mrtvol z hrobů, přišly po více než hodině. Atmosféru tento film zaručeně má, kulisy hřbitova jsou jako vymalované - dost podobné z filmu Return of the Living Dead též z roku 1985 (takže sympatickému plakátku zde na čsfd nedělají ostudu), hudba byla v určitých fázích dost podobná Psychu a v určitých dokonce španělským "Blind Dead", hlavně ten divokej klavír. Nechyběla linoucí se mlha, zejména na hřbitově - toho suchého ledu museli kvůli její výrobě vypatlat asi dost, dokonce postřehneme i haloweenské lucerničky, no a masky byly některé bohužel dost odfláknuté, ale na druhou stranu sem našla i pár povedených, prostě jak kdyby mrtvolky vyskočily z videoklipu Thriller, ale celkově film dost nudí a moc to nezachrání ani jeden mrtvolák, který "vylezl" z hrobu o něco dřív, než ostatní:) Celkově průměr a asi můj první zkouknutý horor čistě z Mexika.
Fantazii se meze nekladou a v tomto korejském, řekněme rodinném horůrku (pro děti od 12let vejš, už kvůli těm pár kapkám krve a jedné rozpadlé mrtvoly:)) se jí nešetřilo ani trochu. Od nádherného zdánlivě prosvětleného domu uprostřed temných lesů, se třemi podivínskými dětmi, přes třpytivou vánoční atmosféru a dětskou fantazii s náznakem temnoty a zla z minulosti. Film, ve kterém se dbá především na detaily - zejména noční pohledy na dům osvícený hvězdami zalitou oblohou - čas od času nějaká ta hvězdička spadne, v zahradě jedna lucernička vedle druhé, barevně vše moc hezky sladěné do nejmenšího detailu, zejména interiér domu doladěný obrovským vánočním stromem s haldou dárků, do toho občasné sněženíčko - prostě atmosféra jako prase a to má Horrorvampice ráda:) Tudíž všem ztraceným duším, které se v lese ztratily ať už kvůli nehodě, či pouhému bloudění po lese se může zdát vysbobozením, pokud je najde tajemná holčička a následně je dovede do své tajuplné fantasy chaloupky, ovšem zdání hodně klame. Krása a spokojenost, co říct víc:)
Dark Night of the Scarecrow coby televizní film hravě strčí do kapsy i ze pár hororů, které se za poslední dobu dostaly na filmová plátna (čest výjimkám) a to především nezapomenutelnou a tísnivou atmosférou podtrženou vynikajícím hudebním doprovodem, ovšem skvěle padnoucím pouze v tomto filmu, tudíž jako soundtrack do sluchátek třeba při sportu by to asi nebylo to pravé ořechové:) No řekněte sami, v jakém filmu se vám poštěstí vidět vraždícího strašáka, který by měl spíš odhánět škůdce od úrody? Pokud nepočítám tu "dýňovou hlavu" v Halloweenské pomstě, ale tam se to jaksi nepovedlo. Nechybí zde ani halloweenský večírek, vykopávání mrtvol s lucerničkou uprostřed noci, pole plné dýní a strašáků a samozřejmě pomsta ze záhrobí retardovaného "klučína" Bubbyho, kterého zdejší vychcaní vesničané doslova popravili. Spokojenost, co víc si přát:)
Po smyslu také nepátrám, stejně jako Faustka, poněvadž když bych po něm zapátrala v každém druhém hororu (ne-li v každém), asi bych tento žánr mohla rovnou zabalit a už vůbec bych nemohla být hororovým nadšencem. První část filmu byla parádní a po již zde vícekrát zmíněném bouřkovém oblaku, kde jsme se na chvíli přenesli do filmu Dokonalá bouře nastala dobrá půl hodinka napětí, které by se doslova dalo krájet. Objevování zdánlivě opuštěné lodi podrtženo lampičkovým efektem v temných chodbách "s čímsi" pobíhajícího kolem nemělo chybu, ovšem poté nastane zamotaný kolotoč událostí, který sice vyloženě nenudil a pro mne byl poměrně originální (LOS CRONOCRÍMENES jsem zatím neviděla), ale o zem se mnou rozhodně netřísknul. Jde to, ale dře to:)
Tři horrorové povídečky ve stylu Tales from the crypt či Creepshow. A já se náramně bavila:) Sám John Carpenter si zde střihl malinkou, byť velmi důležitou roličku jako "strážce pitevny" a velmi dopodrobna nás seznámil s tragickými a záhadnými osudy několika znetvořených mrtvol, tudíž nečekejte povídky o lidech, které klepla pepka, či zemřeli po dlouhé těžké nemoci... První povídka se nesla ve znamení klasického slasheru, druhá, asi nejúsměvější ve znamení chorobné touhy po husté kštici a ze třetí mě mírně pobolívaly oči... Možná byla tato povídka takovou mini inspirací asijských režisérů, kteří natočili mysteriózní duchařinu "The Eye". Nenechte se ale zmást, poněvadž tato kratičká povídka byla mnohem zábavnější:) Škoda, že těch povídek nebylo více...
Jennifer Carpenter coby Emily Rose... po Lindě Blair další holčína, která svoji roli zvládla bravůrně a posedlou zahrála naprosto uvěřitelně, a i když se film odehrává převážně u soudu, výpovědi některých svědků i samého faráře - vymítače byly opravdu hrozivé a z posedlé Emily jsem nejednou strachy málem padala do vývrtky. Film nebyl zdlouhavý, pokud jsme se alepoň na chvíli dostali ven ze soudní síně - samozřejmě okořeněno scénami s Emily a asi až na posledních 20minut, kde defakto pořád omílali to samé jsem neměla problém se sledováním, ale jak jinak lze ukončit soudní líčení, než opět u soudu. Možný efekt strachu se dostaví pouze za předpokladu, že na to budete koukat v noci (třeba ve 3:15 ráno ehm..), neboť koukat na to uprostřed slunečného dne, asi by se mnou nehlo naprosto nic. Většinou nebývám u hororů poseroutka, ale z okultních mě někdy docela běhá mráz po zádech a působí na mě víc, než banda klátících se mrtvol, neboť nemrtvá oživlá monstra jsou kámoši HorrorVampice:)
Moje komentáře
Čtvery vánoce (2008)
Tohle že běželo v kině? Vtipný mně přišlo leda to, že Vince Vaughn, který nám v určitých partiích poněkud zmohutněl vypadal vedle drouboučké a štíhlounké Reese spíš jako její fotr :-)
Láska rohatá (TV film) (2008)
Tak větší kosočtvercovinu jsem za tyhle Vánoce neviděla. Dala jsem opět šanci novější pohádce a dopadlo to více než hrůzně. Mádl jako čert, to měl být snad vtip? Radši budu stokrát dokola koukat na starý dobrý a hlavně osvědčený pohádky, než na tyto rádoby náhražky (chtě nechtě jsem zde viděla snahu napodobit pohádku S čerty nejsou žerty). Zkuste porovnat Mádla a Ondru Vetchého :-)
Echo, The (2008)
Bohužel, pouze průměr. V první půl hodince by se napětí dalo krájet na kousíčky, hlavně při mém prvotním sledování filmu se sluchátky na uších, tudíž mně neunikl byť jediný pazvuk. Starý činžovní dům, osvětlený na chodbách jen velmi skromně, s výtahem vyloženě zralým na spadnutí a kolemjdoucí vystrašení lidé šeptajíc si modlitby, či tajemné osoby, které se zdají být tak trochu divné. Člověk dál s napětím očekává gradující příběh, ovšem film se nese stále na té samé vlně a ničehož krom klišojidní pointy se nedočká, což mě celkem zklamalo. I tak si ale nenechám ujít původní filipínskej originál, od kterého tradičně budu čekat trošku víc.
Moulin Rouge (2001)
Nemám ráda muzikály, popravdě se jim záměrně vyhýbám, ale tento mě doslova nadchnul. Nicole Kidman a Ewan McGregor dokázali, že jsou nejen výborní herci, ale i úžasní zpěváci. Obzvlášť Ewan, jehož zpěv mě doslova hladil po duši. Na první shlédnutí mě nadchla hlavně hudba (ta je pro mě hodně důležitá) a parádní barevné kulisy Moulin Rouge. Napodruhé jsem se naplno vžila do příběhu, který byl místy hořce veselý a hlavně smutný a dojemný. Prostě paráda.
Skeleton Frolics (1937)
Kostlivci vyskakující z hrobů, kteří jsou tanečně a hudebně velmi nadaní... No řekněte sami, viděli jste už kostlivce, který by baletil či dirigoval orchestr složený ze samých koster, kostlivců a kostí? Není nad to si z kosti vyrobit třeba taktovku nebo stojan na noty :-) Dočkáme se i dýňové hlavy. Je to blbost na entou, ale pro mě, jakožto milovnici různých halloweenských kravinek je to příjemná odreagovačka :)
Woman in Black, The (TV film) (1989)
Začátek mně připomínal Draculu - mladý právník jede vyřizovat daleko od domova záležitosti ohledně nemovitosti zesnulé vdovy a cestou narazí na spoustu lidí, kteří nejsou cílem jeho cesty zrovna nadšeni, div se nekřižují. Atmosféra byla přímo vynikající, tísnivá a ponurá, do toho mlha, lucerničky, hřbitov, strašidelné křiky a nářky a hlavně zde obchází tajemná dáma v černém... Její přítomnost byla rozhodně nejpůsobivější na hřbitově, když se sem tam mihla za náhrobkem. Pravdou ale je, že scény s tajemnou ženou mohly být častější. Starý dům zesnulé vdovy rozhodně nezaostává. I tam je pro mladého právníka nachystáno spoustu tísnivých a nepříjemných chvil. Příjemná duchařinka, která by na mě před 15 lety asi zapůsobila víc. Shoduji se s uživatelem Bloody13, mohlo to být o něco kratší.
Noc hrůzy (2011)
odpad!Ne a ne a ne! Kdyby tento remake nevznikl, vůbec nic by se nestalo. Původní Fright Night je moje srdeční záležitost, a tak jsem film hodnotila od první minuty velmi kritickým okem. Kampak se ztratila mlha, poctivé a hrůzu nahánějící proměny v upíra, ve vlka či netopýra, chytlavá hudba, vrzající dveře, nebojácný Peter Vincent a Jerry Dandridge, který má jako upír obrovské charizma a sexappeal? To vše zmizelo spolu s nesympatickými herci v záplavě ubohých digitálních triků jako mávnutím kouzelného proutku. Colin Farrell to projel na celé čáře a nepomohlo ani husté obočí, tmavá kštice a uhrančivý pohled. Ano, byl zde pokus napodobit Chrise Sarandona kousnutím do zeleného jablíčka, ale vzápětí to Colin "zabil", když si otevřel flašku s pivem... Ano, Jerry zde chlastá první ligu. A to nemluvím o "kouzelníkovi" Peterovi Vincentovi, který zde pohořel na celé čáře a byl spíše karikaturou Davida Copperfielda s flaškou zelené, nebo co to chlastal za patok. Chápu, že i když jde o remake, nemůže to být jako přes kopírák s původním filmem (možná je to tak lepší, jinak to mohlo dopadnout mnohem hůř). No, tvůrci chtěli být očividně originální, což se jim vlastně povedlo. Pivař upír Jerry a chlastometr a děvkař v jednom Peter Vincent tedy "nebojácný zabiják upírů" to je originalita nadevše. Tzv. upířina dnešní doby a upřímně dodávám, že Twilight je oproti tomuto veledílo, protože si jede po své "upíří vlně", která mě neuráží a je určen, jak jistě všichni vědí záměrně pro teenage puplikum a já ho tak taky beru, ale na nový Fright Night jsem se dívala jako na film pro vyspělejší populaci, což bylo možná špatně. Mini roličku si zde zahrál i sám Chris Sarandon, ale nejspíš ho poznají jen fanoušci původního Fright Night. SPOILER: Chudák, dostat kousanec od nového Jerryho, tomu říkám potupa :)) A rozhodnuto, z jedné hvězdy snižuji na odpad! A to dávám opravdu jen velmi vyjímečně. Moje slova vystihuje recenze z kinoboxu, z níž nejpravdivější je poslední věta: "Noc Hrůzy je tuctovým hororem pro náctileté, jež nezajímá, jestli je scénář předvídatelný či plný klišé, ale kteří se chtějí v partě pobavit nad tuctovou vyvražďovanou a to prostě nestačí".
Nezvratný osud 3 (2006)
Adrenalinová jízda na horské dráze se změní v noční můru. Díky zlé předtuše hlavní hrdinky opět pár lidí na dráhu nenastoupí a tím se naruší "řetězec smrti". Tak nevím, na horskou dráhu by mě sice nikdy nikdo nedostal, ale kdybych si mohla vybrat mezi smrtí na dráze, nebo smrtí, která díky "nešťastné" náhodě přijde potom... Asi bych radši skončila rovnou na dráze a měla bych to i s životním výhledem na noční město. Mimochodem topinková podívaná v solárku byla exkluzivní.
Stříbro proti všem (TV film) (2006)
http://www.youtube.com/watch?v=RT5SCeMZMuU
Halloween II (2009)
Co to bylo za obludné vraždící monstrum? Tohle měl být Michael Myers, ikona všech Halloweenů? Zombie z něj udělal oškubaného zombie, který se, pravda, s nikým nesere, ale všechna ta atmosféra podzimu, svátku všech svatých zmizla nenávratně kdesi v hlubinách prvního, o dost povedenějšího dílu a nepomohl ani dýněmi nazdobený barák v Haddonfieldu. Jako film na oslavu Halloweenu rozhodně velké zklamání, ale pro jistotu je tu ještě jistý Carpenter, jehož původní Halloween mě nezklame ani po dvacátém zkouknutí:)
Plivu na tvůj hrob (1978)
Co bylo potřeba dodat je už napsáno v komentářích pode mnou. Jen bych dopsala maličkost, kterou si prostě nemohu odpustit: Hajzlové zkurvení!!!
Román pro muže (2010)
Asi jsem moc hodná, já vím, ale přiznám se, že jsem se docela nasmála. Ovšem Donutilův sprostý repertoár (hlavně ten čurák:) ) mě nechal chladnou asi podobně jako Polívkovo "Vaši piču jsem taky neviděl a vím, že ji máte" a přitom Kurvahošigutentag jako celek hodnotím velmi pozitivně. Ano, asi to na mě mělo zapůsobit spontánně, jenže já to Miroušovi prostě tentokrát nežrala, bohužel. Naštěstí tam byli i jiní exoti a exotky.
Zombies (amatérský film) (2010)
Dominik je zřejmě velkým fanouškem Fulciho a je to poznat jak z každičkého kousku tohoto krátkometrážního filmíku, tak i ze samotné hudby. Fulci by mohl být pyšný. Ani on snad nevypiplal tolik jahodového sirupu na pouhé 3 minuty:) To Ingrid: Galerie je dost dobrá, obrázky z ní by mohly konkurovat kdejakému starému zombie horůrku;)
Bunhongsin (2005)
Pravda, "Red shoes" spíš byly v barvě "pink", pokud Korejci tedy nevidí barvy poněkud zkresleněji. Příběh jako takový od prvních minut zaujme, poloprázdné chodby podchodů u metra jsou strašidelné, obzlášť v noci a navnadí i příznivce gore, neboť chodbou metra poteče i proudík krve, ovšem zde počáteční nadšení končí a "zvrtne" se to v klasické asijské duchařské klišé, okořeněné prokletými fialovo-růžovými střevíčky:)
Počátek (2010)
Tak, z původních 4 hvězd jsem musela navýšit na 5, neboť jsem Inception shlédla podruhé (ta třetí řada od plátna mně při prvním shlédnutí asi vyloženě nesedla:)) a konečně jsem pochopila souvislost snových sekvencí, ve kterých jsem se napoprvé docela ztrácela. Pohrávat si se sny v reálu, a sem tam dokonce i se sny ve snech, myšlenkami či nočními můrami, které nás ve snech doprovázejí může být někdy zajímavé a někdy dokonce životu nebezpečné, nicméně v tomto filmu je vše tak promyšlené, zamotané a dokonalé, až jsem na sebe docela hrdá, že jsem to vůbec pochopila, byť na podruhé:) A jak říká uživatelka Kleopatra, tenhle film nelze odvyprávět (byl by to tvrdý ořech), to se musí vidět a vychutnat si dokonalý soundtrack od Hanse Zimmera jako pořádnou třešničku na dortu. Po Temném Rytíři další parádička:)
Děti (2008)
Něco jako Eden Lake, ovšem s dětmi předškolního věku a narozdíl od těch náctiletých spratků v Eden laku, z nichž se stali paraziti zejména díky výchově rodičů, SPOILER: tyto malé předškolní děti jakýsi parazit nakazil, aby se z nich staly vražedné a zvracející bestie, avšak do zombií mají ještě hodně daleko KONEC SPOILERU. Film rozhodně nenudí a už od prvních minut, kdy se rodiny s dětmi přibližují do domu uprostřed zasněženého lesa, aby zde strávily čas vánoční slibuje přinejmenším tajemnou a později poněkud depresivní podívanou. Přeci jen se vánoční idylka zvrtne, jak nejhůř může.
Ďáblovo dítě (2008)
Zprvu jsem myslela, že koukám na druhý House od Devil a první půl hodina tomu docela odpovídala. On to vlastně nakonec taky byl "dům ďábla", ale trošku jinak, než ve výše zmiňovaném filmu. Byl to takový horrorový koktejl všeho možného i nemožného, kde předkrmem bylo stupňující se napětí, hlavním chodem rozhodně nečekaná zápletka - pozor na děti s čepicí či kloubouky:), a zákusek s třešničkou na dortu i pro příznivce exploitation. Babysitter Wanted je prostě zdařilý mix téměř všeho, co se dá v dnešních v hororech vidět, což každýmu asi vyhovovat nebude. Jen ten vampír tady chyběl a byla bych úplně spokojená:))
Říše hrůzy (1988)
Říše hrůzy je jedním z mnoha viděných hororů tehdejších lidmi přeplněných videopůjčoven, z něhož jsem si zapamatovala jen tu chlupatou opici a staršího chlápka s laclem, tudíž jsem až doteď neměla odvahu hodnotit. Po stažení VHSripu se španělskými titulky:)) jsem se dočkala roztomilého béčka s klacickou zápletkou, studentíky po domě uprostřed lesa cosi nahání. Je to chlupaté, vydává to zvuky jako Démoni od Argenta, máme se toho bát, avšak nás to spíš přivádí k smíchu, poněvadž to opravdu připomíná tělem spíš toho sněžného muže s hlavou opice. Jó kdyby místo něj hned nastoupili zombíci, kteří se ukázali až téměř na samotném konci, to by bylo jiné kafe, byť některé masky byly dost zoufalé, ale za svoji zdařilou trhavou chůzi si jedno malé bezvýzmnamné plus jistě zaslouží:)
Kowai onna (2006)
Kowai onna aneb takové japonské Tales from the Crypt. První povídka se tváří řekněme jako nestrašidelnější ze všech tří, ale do jisté míry. Nástup černovlasé asiatky v červeném hábitu a pokroucenými prstíky s dlouhými drápky sliboval od samého začátku děsuplnou podívanou, ovšem téměř celý příběh se nese ve znamení duchem naháněné dívky, která byla ve špatnou dobu na špatném místě, čímž člověk postupně otupí a jisté scény působí nechtěně spíše směšně, než děsivě. Druhá povídka měla řekněme dost bizarní námět. Jít na rande s dívkou, ač má pěkné nožky, ale od pasu nahoru vidíte jen pytel, to chce jistě hodně odvahy. No a třetí povídka, opět duchařina, ovšem tentokráte téměř bez duchů (ve srovnání s první povídkou). U této povídky se mně podařilo na dvakrát usnout, takže se asi víc přikláním k povídce číslo jedna, kde se po celou dobu aspoň něco děje. Celkově čisté tři hvězdy.
Temné lesy (2003)
Docela zklamání, čekala sem něco ve stylu Fritt Vilt, nebo Evil Dead (i když ne zrovna se zástupem démonů, probuzených z temných lesů - na druhou stranu by to nebylo špatné a Temné lesy by rázem "ožily":)) ale jediné, čeho jsem se dočkala byla kvalitní atmosféra nočního lesa, kde číhalo neznámé zlo - ty pohledy na vysoké stromy v přítmí lesa a kolem cosi pobíhajícího, to nemělo chybu, hudba byla jednoduchá a děsivá - samotný klavír dokáže divy (viz. Halloween či Mlha od Carpentera - jen vědet, na jaký tón brnknout) a atmosféře dodala šťávu, ale jinak celkem nuda - 3,5 hvězd.
Jmenuji se Bruce (2007)
Bruce nám chtěl asi připomenout staré dobré časy, kdy kraloval v trilogii Evil Dead. Snaha se samozřejmě cení, sem tam i nějaká ta hlava či končetina ulítne a dokonce na pár vteřin zahlídneme i "Ashovu" nejoblíbenější zbraň - motorovou pilu, nakonec tu ale dominovaly úplně jiné zbraně. Ten démon, to měl být vtip? Na druhou stranu, je to komedie, tak proč ne:)
Last House on the Left, The (1972)
V určitých chvílích docela napínavý - honičky po lese jako v Jezeře smrti, nečekaná návštěva vrahounů u rodičů jedné z dívčin, ale co mě docela štvalo, tak ta hudba jako z grotesky, která se do podobného žánru vůbec nehodila a namísto navozování nepříjemné atmosféry, i při docela drsných scénách působila spíš opačně a dost odlehčeně. Ono by vůbec nezaškodilo k žánru krimi/horor/thriller/drama připsat i komedii, byť na posledním místě. Scény s policajtama mluví za vše a nejen to. Až na výjimky mně přišel celý film tak trochu s nadsázkou, i když to zřejmě nebyl záměr.
Dům ďábla (2009)
Všichni milovníci "osmdesátek" musí při tomto horůrku chrochtat blahem, tak dobře, skoro všichni. Kdybych nevěděla dopředu, že The House of the Devil je roku z 2009, řadila bych ho spíše na počátek let osmdesátých (a vidím, že nejsem sama), tedy doba, ve které v lesích řádil Jason Voorhes, chatka z Evil Dead již byla poprvé "probuzena" strašlivými démony z lesa tajemným zaklínadlem z magneťáku a Freddy si poprvé brousil svoji hrozivou rukavici v ospalém městečku Elm Street. Hlavní hrdinka Samantha jako by z oka vypadla jedné z tábornic u jezera Crystal Lake, jak svým vzhledem, tak svoji naivitou, i když ji zde nepronásleduje Jason. Věřit inzerátům, ať už podané jednoduše a velmi stručně či nám přímo černě na bílém mazají med kolem pusy je v dnešní době hodně velká sázka do loterie, natož když ve skutečnosti nenabízí to, co píší (tvrdí) a naivní studentka Samantha snadno sedne na lep. Atmosféra byla téměř dokonalá, i když občas trošku uspávala - můj věčný problém, totiž první hodinu (možná i o fous víc), kde se toho opravdu moc nenamluví mohli okořenit daleko více, co se týče strašidelnosti. Vsuvky televizních zpráv o zatmění měsíce je přeci jen trošku málo, ale na druhou stranu nejlepší na filmu je právě to, že celou dobu nevíte, co se bude dít - pokud si nepřečtěte zdejší popisek k filmu, což jsem naštěstí neudělala.
Kvílení vlkodlaků 5 (video film) (1989)
Kvílení vlkodlaků bez vlkodlaků. Teda sem tam nějaký náznak čehosi chlupatého, ušatého a zubatého občas zahlédneme, ovšem opravdu jen náznak, tudíž chlupy sice čas od času lítaj, ale ono se to chlupaté cosi rádo schovává v zákoutích rumunského hradu. O atmosféru se tvůrce sice jakžtakž snaží, ale celkový dojem je spíše jalový a krom pár roztrhaných krčků žádný masakr zubatou pilou rozhodně nečekejte.
Cementerio del terror (1985)
Škoda, že vesměs všechny ty pěkné hororové okamžiky, ke kterým zde jednoznačně patří vylézání polorozpadlých mrtvol z hrobů, přišly po více než hodině. Atmosféru tento film zaručeně má, kulisy hřbitova jsou jako vymalované - dost podobné z filmu Return of the Living Dead též z roku 1985 (takže sympatickému plakátku zde na čsfd nedělají ostudu), hudba byla v určitých fázích dost podobná Psychu a v určitých dokonce španělským "Blind Dead", hlavně ten divokej klavír. Nechyběla linoucí se mlha, zejména na hřbitově - toho suchého ledu museli kvůli její výrobě vypatlat asi dost, dokonce postřehneme i haloweenské lucerničky, no a masky byly některé bohužel dost odfláknuté, ale na druhou stranu sem našla i pár povedených, prostě jak kdyby mrtvolky vyskočily z videoklipu Thriller, ale celkově film dost nudí a moc to nezachrání ani jeden mrtvolák, který "vylezl" z hrobu o něco dřív, než ostatní:) Celkově průměr a asi můj první zkouknutý horor čistě z Mexika.
Henjelgwa Geuretel (2007)
Fantazii se meze nekladou a v tomto korejském, řekněme rodinném horůrku (pro děti od 12let vejš, už kvůli těm pár kapkám krve a jedné rozpadlé mrtvoly:)) se jí nešetřilo ani trochu. Od nádherného zdánlivě prosvětleného domu uprostřed temných lesů, se třemi podivínskými dětmi, přes třpytivou vánoční atmosféru a dětskou fantazii s náznakem temnoty a zla z minulosti. Film, ve kterém se dbá především na detaily - zejména noční pohledy na dům osvícený hvězdami zalitou oblohou - čas od času nějaká ta hvězdička spadne, v zahradě jedna lucernička vedle druhé, barevně vše moc hezky sladěné do nejmenšího detailu, zejména interiér domu doladěný obrovským vánočním stromem s haldou dárků, do toho občasné sněženíčko - prostě atmosféra jako prase a to má Horrorvampice ráda:) Tudíž všem ztraceným duším, které se v lese ztratily ať už kvůli nehodě, či pouhému bloudění po lese se může zdát vysbobozením, pokud je najde tajemná holčička a následně je dovede do své tajuplné fantasy chaloupky, ovšem zdání hodně klame. Krása a spokojenost, co říct víc:)
Dark Night of the Scarecrow (TV film) (1981)
Dark Night of the Scarecrow coby televizní film hravě strčí do kapsy i ze pár hororů, které se za poslední dobu dostaly na filmová plátna (čest výjimkám) a to především nezapomenutelnou a tísnivou atmosférou podtrženou vynikajícím hudebním doprovodem, ovšem skvěle padnoucím pouze v tomto filmu, tudíž jako soundtrack do sluchátek třeba při sportu by to asi nebylo to pravé ořechové:) No řekněte sami, v jakém filmu se vám poštěstí vidět vraždícího strašáka, který by měl spíš odhánět škůdce od úrody? Pokud nepočítám tu "dýňovou hlavu" v Halloweenské pomstě, ale tam se to jaksi nepovedlo. Nechybí zde ani halloweenský večírek, vykopávání mrtvol s lucerničkou uprostřed noci, pole plné dýní a strašáků a samozřejmě pomsta ze záhrobí retardovaného "klučína" Bubbyho, kterého zdejší vychcaní vesničané doslova popravili. Spokojenost, co víc si přát:)
Triangle (2009)
Po smyslu také nepátrám, stejně jako Faustka, poněvadž když bych po něm zapátrala v každém druhém hororu (ne-li v každém), asi bych tento žánr mohla rovnou zabalit a už vůbec bych nemohla být hororovým nadšencem. První část filmu byla parádní a po již zde vícekrát zmíněném bouřkovém oblaku, kde jsme se na chvíli přenesli do filmu Dokonalá bouře nastala dobrá půl hodinka napětí, které by se doslova dalo krájet. Objevování zdánlivě opuštěné lodi podrtženo lampičkovým efektem v temných chodbách "s čímsi" pobíhajícího kolem nemělo chybu, ovšem poté nastane zamotaný kolotoč událostí, který sice vyloženě nenudil a pro mne byl poměrně originální (LOS CRONOCRÍMENES jsem zatím neviděla), ale o zem se mnou rozhodně netřísknul. Jde to, ale dře to:)
Body Bags: Historky z márnice (TV film) (1993)
Tři horrorové povídečky ve stylu Tales from the crypt či Creepshow. A já se náramně bavila:) Sám John Carpenter si zde střihl malinkou, byť velmi důležitou roličku jako "strážce pitevny" a velmi dopodrobna nás seznámil s tragickými a záhadnými osudy několika znetvořených mrtvol, tudíž nečekejte povídky o lidech, které klepla pepka, či zemřeli po dlouhé těžké nemoci... První povídka se nesla ve znamení klasického slasheru, druhá, asi nejúsměvější ve znamení chorobné touhy po husté kštici a ze třetí mě mírně pobolívaly oči... Možná byla tato povídka takovou mini inspirací asijských režisérů, kteří natočili mysteriózní duchařinu "The Eye". Nenechte se ale zmást, poněvadž tato kratičká povídka byla mnohem zábavnější:) Škoda, že těch povídek nebylo více...
V moci ďábla (2005)
Jennifer Carpenter coby Emily Rose... po Lindě Blair další holčína, která svoji roli zvládla bravůrně a posedlou zahrála naprosto uvěřitelně, a i když se film odehrává převážně u soudu, výpovědi některých svědků i samého faráře - vymítače byly opravdu hrozivé a z posedlé Emily jsem nejednou strachy málem padala do vývrtky. Film nebyl zdlouhavý, pokud jsme se alepoň na chvíli dostali ven ze soudní síně - samozřejmě okořeněno scénami s Emily a asi až na posledních 20minut, kde defakto pořád omílali to samé jsem neměla problém se sledováním, ale jak jinak lze ukončit soudní líčení, než opět u soudu. Možný efekt strachu se dostaví pouze za předpokladu, že na to budete koukat v noci (třeba ve 3:15 ráno ehm..), neboť koukat na to uprostřed slunečného dne, asi by se mnou nehlo naprosto nic. Většinou nebývám u hororů poseroutka, ale z okultních mě někdy docela běhá mráz po zádech a působí na mě víc, než banda klátících se mrtvol, neboť nemrtvá oživlá monstra jsou kámoši HorrorVampice:)