HoneyBunny

Příjemná komedie, která vám možná připomene romantické fláky ze šedesátých let, kde se hlavně mluvilo a hlavní hrdinové se nebortili pod vzájemnou neodolatelnou přitažlivostí. Pár vtípků je povedených, balení nablýskané, režie rutinní, ústřední pár sympatický. Zkrátka to, na co jsme od Reese v poslední době zvyklí. Pokud právě tohle máte rádi a rády, neváhejte.

Tak tuhle věc jsem měla možnost naživo i v televizi a dost u ní záleží, v jakém složení je zahraná. Celkově o trochu slabší než starší Cimrmanovy hry, ale pořád je to nářez (zvlášť scéna se jmelím).

Poirot se tentokrát musel obejít bez inspektora Jappa a kapitána Hastingse - a bez režiséra A. Grieva. Tím také ztrácí jakési své zázemí a starosvětskou formu a šmrnc, na který jsme zvyklí. Změna ovšem nemusí být vždy na škodu, uvidíme, co na nás Unwin přichystá příště. Předloha Agathy Christie jako vždy jistí, že se nebudete nudit, a tentokrát vás možná i trochu dojme. Chválit Sucheta by bylo jen prázné tlachání.

Kromě Vraždy v Orient expresu asi to nejlepší, co A. Christie o Poirotovi napsala. Exotické prostředí, spousta vedlejších postav a potencionálních vrahů a geniální odhalení pachatele. Je škoda, že prvně jmenovaný film není natočený s Davidem Suchetem.

Zábavný špionážní seriál se zajímavou ženskou hrdinkou? Ano! Agentka Carterová nejenže nabízí dosud neprozkoumaný pohled na Marvelovské hrdinky, ale dokazuje, že nemusíte být geneticky upravení/mít super robotický oblek/být kousnutí radioaktivním pavoukem, abyste mohli být superhrdin(k)ou. Peggy Carterová je třída v tom, co dělá: je chytrá, umí kdekoho zmlátit do kuličky, je skvělá v espionáži a je sakra výmluvná. A Peggy Carterová je i holka, které se stále stýská po zmizelém Stevu Rogersovi, která je tak trochu osamělá a která po válce, kdy se na svá místa vracejí muži, hledá své místo ve světě. Seriál totiž nabízí i další zajímavý aspekt: šovinismus 40. let, kdy bylo normální plácat kdejakou holku po zadku, říkaj jí "zlatíčko" a nechat ačkové špiony jako Peggy vařit v kanceláři kafe. Nesmím zapomenout na výborné vedlejší postavy, takový James D´Arcy jako Jarvis je výtečný, skvělí jsou i Dominic Cooper coby papa Stark nebo agenti Thompson a Souza.

Agora mi připoměla ty neslané nemastné televizní a direct-to-dvd filmy ze starověku. Opravdu. Nebýt účasti hvězdné Rachel Weisz a kopání do křesťanů, tak pochybuji, že by si tenhle film zasloužil tolik pozornosti. Ano, nekomu se může líbit to, že tady křesťany zobrazují jako hloupé, tupé a kamenující stádo, někomu zase vyobrazení starověké Alexandrie. Ale tohle všechno mi Amenábar naservíroval prakticky bez emocí. Rachel Weisz se snaží dodávat ne zrovna pocitově založené Hypatii jakés takés kouzlo, ale zvedněte ruku, koho tahle postava chytla za srdce a (-spoiler-) na konci ji oplakával? Zaujme ale postava Oresta a ten chytrý nápad zarámovat děj hledáním toho velikánského astronomického tajemství.

Wolfgang Petersen umí točit o třídu lepší filmy. Vždyť tenhle režisér natočil Nekonečný příběh a Ponorku. A teď se vyrukuje s americkou vlajkou a ruskými teroristy.

Na začátku stála nádherná vize - ukázat, jak se člověk chová ke svým výtvorům, a jak nejasný je rozdíl mezi dítětem, které se narodí "klasicky", a dítětem vyrobeným (obě dokažou milovat své matky stejně dychtivě). Měl to být příběh o lásce, o naději a o lidskosti. Možná by i Spielbergovi vyšel, kdyby se mu do práce pořád nepletl Kubrickův duch. Režisérsky se chytá až na konci plném logistických chyb, který ovšem u mě dokázal vykřesat nejvíc emocí. I tak měl ale skončit medvídkovým monologem "a tak David čekal a prosil modrou vílu..."

A zkoušela jste to vypnout a zapnout? Další britská kultovka. Chudičké prostředí ale geniálních nápadů na x sérií Přátel. Každý díl má unikátní strukturu a tvůrci nikdy neopakují vtipy. Partička těhle tří looserů to v životě nemá lehké, ale mají naši lásku a podporu. Narážky typu "co je to internet", "připoj se k FriendlyFace" nebo "hezkej spořič" pochopí i ten, kdo není geek, ale většina humoru se točí právě okolo geekovství obou pánů a excentrismu jejich šéfky Jen. Ano, ano, ano. Chci další sérii!!!

Aladin disponuje velmi, velmi zhuštěným dějem, kdy se pořád něco děje. Naštěstí měl k dispozici dobré režiséry, takže se ani na chvíli neztratíte. Tahle arabská love story je podaná s humorem, který pobaví i dospělé, a možná i překvapí překrásnou animací. Jediným mínusem jsou snad džinovy metamorfózy do slavných osobností dneška a odkazy na moderní přístroje - tohle se opravdu do Aladinova příběhu nehodilo. A poprvé u Disneyho se mi opravdu líbily písničky!