Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (1 336)

plakát

WandaVision (2021) (seriál) 

Očekávání tu byla veliká a u Disney/Marvel to museli vědět. Wanda je v komiksu mocná čarodějka, která dovede měnit realitu, což je něco, co víme, že bude tématem dalšího filmu s Dr. Strangem. Čekali jsme, že toto téma bude nějak zajímavě vykopnuto už tady. A ono tak nějak vykopnuto je (Wanda přetváří realitu celého města, stvoří své vlastní děti...), ale je to takové nedomrlé a nedomyšlené. Tohle mohlo mít obrovskou emocionální hloubku - Wanda ztratila všechny své blízké, a snaží se vytvořit náhražky, aby se se svým žalem mohla nějak vyrovnat. A na konci se těch náhražek musí vzdát a všechno je to možná ještě horší. Tohle mohl být super "origin" záporačky - padouši jsou vždycky nejlepší, když za jejich skutky stojí ublížené lidské emoce (vzpomeňme si na Magneta). Ale WandaVision je stejně jako většina marvelovek hrozně potvrchní. Ten schtick s různými typy komediálních seriálů je sice na začátku fajn, ale diváky neobelstí na dlouho. Je hrozně vidět, že tvůrci se ani pořádně nezamysleli nad tím, že to, co Wanda lidem ze "zakletého" města provádí, je prostě evil. Věta "Nikdy nepochopí, co jsi pro ně udělala." z posledního dílu je výsměch - lidé, které Wanda na týdny/měsíce vlastně zotročila, opravdu nemusejí nic chápat. Ano, můžete si říkat, že konečné dílo bychom neměli hodnotit na základě zklamaných očekávání, ale ono je evidentní, jak dobrý tenhle seriál mohl být (Olsenová s Bettanym jsou skvělí herci), ale u Disneyho šli opět vyšlapanou nudnou cestičkou.

plakát

Nikdy výjimečně někdy vždycky (2020) 

Indie film, který si vzal na paškál ošklivé a nepříjemné téma, nedokázal ale proměnit svůj potenciál. Hlavní hrdinka Autumn divákovi nepřiroste k srdci. Je apatická, zdánlivě nezajímavá, apatická teenagerka. O tom, jak v řiti je její život, se dozvíme spíš mimochodem - faktem, že se nedokáže svěřit rodině, zvláštně odtažitým vztahem s nejlepší kamarádkou (i když to je asi u některých puberťáků normální). Ale nejvíc pochopíte z rozhovoru se zdravotní pracovnicí, který dal jmenu filmu. To je jediný okamžik, kdy z Autumn spadne maska a divák vytuší, co se jí už několik let děje. (O to nepříjemnější je konec, když si uvědomíte, že Autumn se vrací do stejného prostředí, a kromě zbavení se nechtěného těhotenství si nepomohla.) Naopak sympatické je, že film nedělá s rozhodnutí hlavní hrdinky velké dilema, naopak je ukázané, jak absurdní je fakt, že v jejím domovském státě se jí interupci ještě snaží zkomplikovat. Chyběla mi tu ale nějaká katarze, nějaký opravdu silný moment, který by filmu dal nějakou emocionální tečku.

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Zajímavější, hlubší a konzistentnější než verze dokončená Whedonem. Ale zároveň stále nevyrovnané a šíleně dlouhé. Na jednu stranu je skvělé, že mnohem větší prostor tu dostal Cyborg (asi už všichni chápeme rozhořčení Raye Fishera, když viděl theatrical release) a Amazonky, které jsou tu nejvíc badass, co jsme zatím viděli. I Stepenwolf má hlubší motivaci a jako záporák je mnohem zajímavější. Ale nemůžu si pomoct, takhle verze je prostě přeboptnalá a snaží se do jednoho filmu nacpat to, co mají dělat filmy tři. Člověk naznalý komiksů si nedomyslí, kdo je ta krásná dáma, kterou Barry zachrání při autonehodě. Nebude chápat, proč by ho měl zajímat Darkseid. Nebude znát (!spoiler!) Martian Manhutera (i když přiznávám, tuhle postavu znám z animované Justice League a jeho odhalení tady pro mě bylo "holy shit" moment). Na stranu druhou, když Snyder zafunguje, tak je to boží. Bitka Superman vs. Justice League je pořád skvělá, stejně jako Wonder Woman vs. londýnští teroristi. A nejlepší je jedna ze závěrečných scén - v alternativní realitě, na rozpadné dálnici a s hodně dospěláckým tónem - dialogy, herecké výkony i režie jsou tu na úplně jiné úrovni než je zbytek filmu. Kéž se někdy dočkáme DC filmu, který bude mít takové koule. PS: Za zamyšlení samozřejmě stojí, že bez korona krize bychom tu skoro určitě tuhle verzi Justice League nikdy neměli. Kdykoli jindy by toto pro studia bylo "moc drahé", "zbytečné", "zavádějící".

plakát

Zvláštní dny (1995) 

No myslela jsem si, že mi s tímhle filmem utekl nějaký klenot, ale nestalo se tak. Na jednu stranu zajímavá sci-fi premisa s krimi zápletkou, sexy mladý Ralph Fiennes v roli bývalého detektiva, který si sám podělává život, a nadupaná Angela Basset jako jeho zamilovaná pragratická kamarádka, která je pro něho schopná zmlátit bandu divných existencí. Atmosféra upadajícího New Yorku tesně před oslavou příchodu nového tisíciletí. Tom Sizemore v šílené paruce půjčené z asi pornofilmu z 80. let (možná? Není to můj žánr...). Na druhou stranu Kathryn Bigelow nezvládla tenhle kousek urežírovat. Film se zvlášť v první půlce příííšerně vleče, je tam spousta scén navíc, které odvádějí pozornost od hlavní krimi zápletky. Říká se, remake si nezaslouží staré a dobré filmy, ale špatné filmy s výbornou premisou. Tohle je jeden z nich. Akorát toho mladého sexy Ralpha Fiennese je škoda. :-(

plakát

Nadějná mladá žena (2020) 

Hmm... Musím říct, že Emerald Fennell (která mimo jiné hraje Camillu v seriálu Koruna, lol...) si pro svojí prvotinu zvolila provokativní a v dnešní době (zvlášť pro USA publikum) výbušné téma. A zvládla ho s přehledem - a dokonce nadhledem. Cassie v podání magnetické Carey Mulligan je fascinující postava - inteligentní, výřečná, charismatická, ale kvůli jedné události před několika lety si úmyslně podělá svůj nadějný život a upne se na obláček pomsty mužům, kteří zneužívají ženské, které se ožerou v baru. Znovu a znovu si prožívá ten samý scénář, aniž by ji to posunulo dál (v životě se zasekla v domově u rodičů a podřadné práci. Jakkoli divák pochopí její motivace a může si užívat její pomstvu, je jasné, že ta její fixace ala Přání smrti (to s Bronsonem) nepovede k něčemu dobrému. A tady se dostávám k tomu zmíněnému nadhledu Emerald Fennellové. Dokáže soucítit s obětí, ale taky ji jen nepoklepává soucitně po rameni (jak to milují američtí SJWs). Ukáže, co fixace na pocit oběti a fixace na pomstu (často na těch nesprávných lidech) může znamenat v reálu. Bravo.

plakát

Cyrano z Bergeracu (2020) (divadelní záznam) 

Viděno jako přímý přenos z Londýna vysílaný v kině Světozor. Zážitek a důkaz toho, že na dobré divadlo nepotřebujete velkou produkci. Je až fascinující, jak se zrovna tahle produkce nesnaží o jakoukoli výpravu. Chybí historické kostýmy i kulisy. Hra si vystačí s moderním oblečením, schody a několika židlemi. Dokonce i Roxane je tu moderně černoška (nebojte, opravdu to nevadí, herečka je super). Tahle produkce stojí na hercích, kteří vás svým umem krásně provedou příběhem. Je skoro až meta, sledovat, jak si poradili s válečnými scénámi. No, ale přiznejme si, naprostá většina lidí se na tuhle verzi Cyrana podívá kvůli Jamesi McAvoyovi. A ten je jako vždy lahůdkový. Naživo dokonce fascinující - a to nemusí být člověk jeho zarputilá fanynka. Ve hře má několikaminutový monolog, na který jsem jen fascinovaně zírala (kdo viděl, ví). Tohle je jeden z důvodů, proč ještě chodit do divadla... (i když v tomto případě na dálku).

plakát

V zajetí (2020) 

Tak zápletka není moc originální a popravdě by stačila i na jeden díl seriálu typu Bojíte se tmy, ale tenhle kousek je slušně natočený a dobře šlape hlavně díky výkonům dvou hlavních hereček. Obzvlášť Sarah Paulson (!spoiler!) v roli vyšinuté matky je fascinující - opravdu z ní máte nepříjemý pocit a rádi byste ji skopli ze schodů. Pamatuju si jí už z doby, kdy se objevila v American Horror Story a už tenkrát bylo vidět, že tahle dáma je něco extra. Sedm šedozelených prášků z deseti.

plakát

Letuška (2020) (seriál) 

Tak se z Penny konečně stala herečka! :-) Letuška je fajn seriálová jednohubka, která nabídne víc, než si v úvodu divák může myslet. Cassie je treštiprdlo, které svůj život vůbec nemá pod kontrolou. Miluje létání po světě, protože tak lépe může utíkat běžnému životu, chlastá jako duha (nejradši z těch mini skleniček, které jako letuška krade v letadle), ráda si užije příjemnou noc s hezkým chlapem. A jedna taková noc se jí nevyplatí, protože ráno najde svůj objev Alexe (Michiel Huisman) zavražděného. Odsud se odvíjí jednak krimi thriller, kdy se Cassie snaží odhalit, co se stalo, a psycho drama, kdy se snaží přiznat fakt, že je alkoholička, traumata z dětství, a napravit vztahy s kamarádkou a bratrem (obzvášť dost realisticky drsně vykreslený vztah s bratrem mě příjemně překvapil). Během toho všeho vede imaginální hovory s Alexem ve své hlavě, které jsou vtipné a chvílemi i romantické. Spokojenost.

plakát

O vánoční hvězdě (2020) (TV film) 

Tereza Ramba a Vojta Kotek už po těch x filmech, kde se spolu objevili, jsou fajn sehraná dvojka. Na začátku filmu spolu mají několik vitpných scének, kdy jsem doufala, že film spáruje tyhle dva. Kotkův učitel je ovšem fanaticky zamilován do německy chladné princezny (Leonie Brill je sice moc hezká a šlechtičku ji věříte, ale herecky je úplně někde jinde než čeští herci). Jinak fajn je minipříběh hvězdy Bezejmenného, alespoň něco trochu originálního. Jinak je film velmi, velmi inspirovaný Hvězdným prachem, což je film, který je kvalitnější na všech úrovních. PS: Nechápu, proč Kotek tak dlouho unikal českým pohádkám. Vypadá dobře, má charisma, umí hrát... moc takových mladých herců nemáme.

plakát

Wonder Woman 1984 (2020) 

Patty Jenkins je dobrá režisérka, ale tentokrát ji pustili i ke scénáři, kde leží jádro pudla. Nemusím rozebírat nepříjemné implikace toho, že navrátivší se love interest Steve (božanský Chris Pine) obývá tělo jiného muže (yikes...), že legendární nemesis Cheetah je tu naprosto zbytečně nebo že je zkrátka divné, že Diana po Stevovi truchlí i po 70 letech - nemám nic proti tomu, že si ho "vypřála", ale nemohlo to být zkrátka třeba proto, aby si řekli konečné sbohem nebo něco podobného? Ale blbé je, jak je scénář plytký, jeho příběh nedotažený a kolik je tam logických mezer. Film nám chce narvat do chřtánu poselství, že se nemáme nechat oblbovat sny, přijmout realitu, nepodvádět atd. atd. ve formě, kterou by si nedovolily ani filmy z roku 1984. A propos - čekala jsem mnohem větší nostalgickou eightees notu, nebo alespoň důvod, proč se film odehrává v této dekátě. Marně. WW se zkrátka jen nese na moderní retro vlně. Ráda se někdy dozvím, do jaké míry má v tomhle bordelu prsty samotné studio. Tohle se fakt nepovedlo.

Ovládací panel
73 bodů