ABLABLABLA

AFO 2021 online. Upřímně? Před dokumentem Viva la vulva, který jsem viděla 4 dny zpátky, jsem taky nevěděla, že klitoris viditelný zvenku jako "čudlík" má i vnitřní strukturu. Zajímavý dokument, avšak co považuji za trošku mínus, že se zaměřuje výhradně na USA a americké ženy, aka tam není moc pohled z jiných zemí, což se potom nejvíce odráží v "politické" části filmu. Náboženská stránka je tu díky diverzitě populace v USA naštěstí zastoupena z více úhlů. Dílo Sophie Wallace "Unconquerable" mě uchvátilo. Více mě však zaujalo celé hnutí Cliteracy a jejich 100 zákonů. "The hole is not the whole." Zajímavostí byl fakt, že klitoris byl poprvé extrahován z těla až v roce 1998! Takže relativně chápu, že celé povědomí o něm a nauka je teprve v počátečních fázích. Proč teprve v tomto roce a tím pádem jsme s jeho seznámením, jak funguje, tak pozadu? No, tak to si myslím, že dokument taky hezky shrnuje... "Female pleasure is disease" aneb pohled na ženu jako sexuální bytost v historii, kdy se této nemoci říkalo hysterie (jsem si pak ještě ten večer pustila znova film Hysteria na odlehčení :D). Naprosto boží nápad měla ta designérka s vlastní řadou vibrátorů, co mohou ženy nosit jako přívěsky na krk s vyrytým vlastním motem, které vůbec nevypadají jako vibrátor. No a jako konec byl samozřejmě extrémně patetický a cílený na emoční explozi, protože jinak to snad v USA ani neumí, ale snímku to výjimečně odpustím, protože byl opravdu zajímavý. P. S. kdyby tohle byly i náušnice od Sophia Wallace a byly k sehnání v ČR, tak si je hned koupím :D

AFO 2021 online. Popsala bych jej primárně jako dokument pro děti. Ty jej určitě ocení a celé vyprávění je v podstatě stavěné tak, aby mu rozuměly děti. V čemž ale spočívá problém pro dospělé. Pro dospělé tu nejsou žádná zajímavá fakt, ne moment žádná fakta, prostě se nedozvíte nic nového. Jsou tu krásné opravdu krásné záběry na přírodu, tempo je však vzhledem k totální absenci zajímavostí nebezpečně pomalé. Jediné plus vidím v tom, že se snažili celý příběh lesa zasadit do nějaké dějové linie. Té si však všimnete až v půlce filmu, kdy se tam začnou objevovat lidé v různých "historických" oděvech od pravěkého člka, přes římany a středověk až do současné doby.

"Postupujem a nekoukaj po holkách, mladej! Krásný snímek s hřejivou atmosférou léta v milované Olomouci. Bylo moc fajn vidět, jak některá místa vypadala v roce 1965 :) Nejlepší scéna byly bezpochyby Pinďovy a Eviny taneční kreace "Holanďana" na Václavském náměstí před dómem sv. Václava. Nejen "ten tanec" ale i boží záběr shora na žúžovou dlažba! Sranda v jakých kornoutech mívali zmrzliny, spíš mističky než kornouty, to se asi fakt blbě jedlo a roztékalo. Na jednu stranu potom, co teď v rámci AFO sleduju spousty dokumentů o tom, jak jsou ženám přiřazovány od nepaměti podpůrné role a sexualizovány, tak vidět, jak tady bezostyšně čumí na holku v tramvaji, které je to evidentně nepříjemné, ve vás najednou vyvolá úplně jiné pocity. Každopádně některé ty záběry byly slast pro oko - např. jak běželi z ulice Školní, v pozadí byla vidět radniční věž atd..

"My za něj platíme těžké háky, proč ho piješ ty? Stojí 1950 euro. - To je jeho ročník, pane. - Vy nám nabízíte prošlé víno?" To je taková číčovina, až je to nehorázně vtipné. 3,5* Jasně, ten příběh nedává žádný smysl. Prostě to berte jako totálně ztřeštěnou italskou komedii a bavte se. Nijak to neanalyzujte, neřešte sračkoidní kinematografické kokot*ny a prostě se bavte. Znám spoustu funny snímků, ale už hodně dlouhou dobu jsem z mého hrdla během filmu nevydávala zvuky znějící jako spokojené chrochrající prase v blátě. I když snímek nemá hlavu, ani patu, ani vlastně nic mezi tím, tak pokud budete otevření, tak se budete za břicho popadat. "Říkáte mladistvá, ale v občance máte vedle data narození napsané bitva u Waterloo. V římských číslicích!" P. S. vřele doporučuju nedívat se na snímek za střízliva, mnohem lépe jej oceníte pod vlivem alkoholu či jiných látek dle vaší preferece. "Kdy ses miloval naposledy? - V roce 1984. - Tak to je zlé. - Myslíte? - To ses miloval naposledy, když bylo Tutanchamonovi 18 let."

Vzhledem k tomu průměrnému hodnocení tady jsem si myslela, že si dávám "průměrný" film na pondělní večer, jako pauzu od trošku náročnějších dokumentů na AFO 2021, se skvělou Melissa McCarthy a Tiffany Haddish. No ale dostalo se mi naprosto nečekané a báječné jednohubky. Ženská emancipace od dětí a manžela, afroameričanka dostávající se k moci v Irské čtvrti, týraná maželka, co se naučí zabíjet a zbavit těla rozřezáním. Genius. Bavila jsem se, neskutečně jsem se bavila a cokoliv se tam stalo, jsem vůbec nečekala (kdo mi řekne, že čekal úmrtí jedné jisté postavy - víte které, tak pak ho požádám, ať mi tu křišťálovou kouli, co si doma škudlí sám pro sebe, taky půjčí, že se jí zeptám, jestli budu někdy tak bohatá, abych si koupila slona). A kdo tvrdí, že to vše, co se tam událo, bylo průzračně čitelné jak čůrek někde v Jeseníkách, tak blbě kecá. Ze začátku jsem si říkala, Kmotr křížený s Good girls, no nakonec to je úplně jiný žánr, který mě bavil, překvapoval, šokoval, udivoval. Top 5* a Melisse, Tiffany a Elisabeth se klaním.

AFO 2021 online. Krásný artový kraťas zobrazující vnímání pohybů a času různých stvoření. Hodně jsem se pobavila, když starému stromu došel vtip z televize až po cestě domů :D Nejlepší scéna bylo rozhodně malování zdi. Na té bylo právě krásně vidět, jak kdo odvádí práci, jakým tempem, jak poctivě, jak to bere v rámci kolektivního dokončení projektu (plus zařazení rychloposuvu do animáku je genius idea).

AFO 2021 online. Dokument se zamýšlí nad spoustou věcí, které člověk už ani nevnímá. Zamysleli jste se někdy nad tím, že ve většině jazyků je označení ženského přirození tím nejsprostějším slovem? (Prý jen ve španělsku coňo znamená štěstí a v dokumentu to bylo vtipně přeloženo jako "mít plnou hrst pičí" :D) Že na cokoliv úzkého a vysokého se používá přirovnání falický tvar, ale nikdy neuslyšíte přirovnání, že něco má vulvický tvar? (Přitom např. rugby míč má...) Já jako kunsthistorička jsem se moc nikdy nezaobírala tím, že mandorla má vlastně tvar vulvy... ale je to tak, je to její prasymbol. Také v 11. a 12. století byly na portály chrámu umisťovány drobné sochařské prvky znázorňující postavy, které ukazují svá vulvická přirození. Bylo to z toho důvodu, že takto nějak vypadala pohanská božstva a křesťanská církev je tak chtěla dostat na svou stranu. No a co si budeme, jestli někdo někdy koumá nebo sleduje různé stránky s memy ze středověkých rukopisů, tam je podobných vyobrazení tuny :D Doporučuju Classical art memes. Zajímavé bylo zamyšlení nad tím, jak je opravdu žena vnímána jinak než muž aka méněcenně s menšími právy, nejen dříve, ale bohužel i dnes v řadě společností. Dříve, pokud žena byla sexuálně moc aktivní, byla nymfomanka, málo aktivní byla frigidní. Dnes je moc aktivní žena označována za děvku či couru a málo aktivní za prudérní ostýchavku. Prostě nikde není ten ideálni střed nejen z pohledu můžu a společnosti, ale bohužel i z pohledu mnohých žen. Pro mě bylo šokující se blíže dozvědět o ženské obřízce a jak často se ještě stále provádí. Ještě stále se v jižním Senegalu nechávat obřezat 94% procent dívek!!! Mužské názory, že je to kvůli hygieně, nebo že když žena nebude mít klitoris, tak nemůže běhat za jinými muži je opravdu krutý středověk. Nejen to, v těchto společnostech je žena bez obřízky považována za něco horšího než dobytek, nemá šanci se ani provdat a rodině přinese jen opovržení, a přitom to tam velmi ilustračně řekla bojovnice proti ženské obřízce, která si jí sama prošla, že mužská obřízka je jako ustřihnout špičku nehtu, ženská obřízka je jako ustřihnout celý prst. Ale abych nekončila komentář samými špatnými věcmi, tak tady je jeden z nádherných obrazů ženského přirození s názvem Původ světa od Gustava Courbeta, který jsem kdysi dávno měla možnost obdivovat naživo v pařížském muzeu d'Orsay. Viva la vulva!

AFO 2021 online. Věřím, že každého designéra, grafika a programátora to asi nadchne. Krásná myšlenka, ale v reálu to na mě nijak nepůsobilo.

AFO 2021 online. Nádherný dokument, který sleduje děj v muzeu jako nezávislý pozorovatel, nikým nespatřen. "Muzeum je prostor, tělo a duše, které k vám promlouvají." Snímek mimo jiné ukazuje i to, jak se uspořádání a instalace muzeí během času měnila, což si asi většina laické veřejnosti vůbec neuvědomuje. Např. v tomto Národním archeologickém muzeu v roce 1903 byly na zdech nataženy rudé tapety, aby kontrastovaly s bělobou mramorových soch. Ve 30. letech byl trend zase jinde, místo rudých tapet byly stěny pomalovány atmosférickými barvami v odstínech tlumené modré a zelené. Dříve bývalo málo světla v muzeích, zrovna v tomto teprve 1935 bylo první elektrické osvětlení v italských muzeích vůbec a primárně se spoléhali na hromadu oken. Dnes se okna většinou zadělají a používá se pouze umělé osvětlení. Také uspořádání exponátu bývalo jiné, místnosti muzeí byly přehlceny exponáty. Dnes? Dnes se v muzeích až na výjimky objevují čisté bílé zdi, občas v kontrastu s šedou a černou (jasně najdete výjimky, kdy se použije tmavě zelená, modrá, červená....), exponátů ubývá právě proto, aby na lidi více zapůsobily. Mnohem větší wau efekt na návštěvníka bude mít obří sál, v němž budou 2 obří sochy a 4 menší, než kdyby v něm bylo 40 menších. Spousta návštěníků také neví, jak plné sklady mají muzea. To, co vidí vystaveno, je jen top výběr nejlépe zrestaurovaných exponátů, které zaujmou. Tady jsme ve skladu viděli tak tisíce "obyčejných" hlíněných amfor, protože ty by nikoho nezaujaly oproti krásně vymalovaným hnědočerným, černočerveným s příběhy bohů. Také je tu ve skladech hromada soch, na které ještě nebyly získány prostředky, aby se mohly zrestaurovat, a tak je oko veřejnosti ještě dlouhou dobu nespatří, možná nikdy. "Muzea nejsou určena pro historiky a archeology, ale pro veřejnost. Mají vzdělávat, jsou místem pro duši, poznání a potěchu." Líbilo se mi, jak hlasem vypravěčky jakoby promlouvaly samy sochy. Spousta krásných záběrů, kterých si možná člověk ani nevšimne. Např. jak stály dvě sochy "čekající" na výtah, opíraly se o sebe a vidíme jen jejich pozadí. Nebo jak lidi v muzeu chodí kolem jedné z nejznámějších pompejských fresek a nikdo se u ní nezastaví. Moc krásný dokument.

AFO 2021 online. Ťuťu ňuňu pandy. Vždy, když vidím někde pandu, vzpomenu si na gif Fuck the world, I'm panda. Milý dokument pojednávající o divokých pandách, které nepůsobí vůbec tak nemotorně jako pandy ve stanicích. Dozvídáme se, jak je těžké, je ve volné přírodě najít, natož zjistit, jak se rozmnožují a jak se pak o mladé panďátka starají, protože v zajetí se přirozené páření nedaří. Což byl pro mě nový fakt. No a následně se snaží poznatky aplikovat v odchovných stanicích, aby mohly být pandy postupně zase pouštěny do volné přírody. Pro mě byl šok, jak je čerstvě narozená panda pidimini maličká, jen 200 gramů a vypadá jak myš. Člověk je má zafixované jako chundelaté kuličky. No a nejvíc funny byli samozřejmě chovatelé, kteří se oblíkali do pandích obleků a potírali pandí močí a zkoušeli dát pandímu mláděti do výběhu plyšového jaguára potřeného pachem masa, aby ho naučili nebezpečí :D