Moje zajímavosti

• • 13.2.2012

  Ráj hned teď (2005)

  Jedná se o první palestinský film nominovaný na Oscara.
• • 11.2.2012

  Lesní jahody (1957)

  Hlavní role byla napsána přímo pro Victora Sjöströma. Pokud by odmítl, Bergman by bez něj film nenatočil. Sjöström zpočátku účast na natáčení odmítal kvůli svému vysokému věku, nakonec ale po rozhovoru s Bergmanem s určitými podmínkami souhlasil a roli přijal.
• • 10.2.2012

  Seventh Victim, The (1943)

  Erford Gage, který ve filmu ztvárnil básníka Jasona Hoaga, se v srpnu 1943, kdy byl film uveden v kinech, zapsal do americké armády. V březnu 1945 pak zemřel při bojové akci na Filipínách.
• • 10.2.2012

  Úsměvy letní noci (1955)

  Ingmar Bergman natočil tuto komedii i proto, aby mohl financovat své další filmy. Pokud by snímek u diváků podobně jako některé předchozí režisérovy filmy neměly dostatečnou návštěvnost, Bergman by měl s financováním svých dalších projektů vážné problémy.
• • 8.2.2012

  Malé životní etudy (1970)

  Režisér Bob Rafelson se ve filmu objevil ve scéně v nahrávacím studiu jako muž, který nastupuje do výtahu.
• • 3.10.2011

  Zakázané hry (1952)

  Brigitte Fossey, pro kterou byly Zakázané hry jejím prvním filmem, se k roli dostala díky inzerátu v novinách. Roli získala přestože hledali dívky ve věku 9 až 11 let.
• • 3.10.2011

  Zakázané hry (1952)

  Film byl původně natáčen jako krátkometrážní snímek, až později se režisér René Clément rozhodl natočit jej jako celovečerní.
• • 28.7.2011

  Na shledanou, chlapci (1987)

  Němý film, který žáci ve škole sledují, je groteska Chaplin vystěhovalcem (1917).
• • 6.5.2011

  Méditerranée (1963)

  Film si oblíbil i jeden z nejvýznamnějších režisérů tehdejší doby Jean-Luc Godard.
• • 6.5.2011

  Méditerranée (1963)

  Postprodukční práce a editace dokumentu do jeho finální podoby trvala Polletovi více než dva roky.
• • 6.5.2011

  Méditerranée (1963)

  Natáčení experimentálního filmu přivedlo tvůrce na různá místa středomoří. Filmování probíhalo mimo jiné na Sicílii, v Řečku, v Egyptě nebo ve Španělsku.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Francis Ford Coppola prohlásil, že Herzogův film pro něj byl velkým vzorem při natáčení Apokalypsy. „Aguirre se svou neuvěřitelnou představivostí měl na moje natáčení velký vliv," řekl Coppola.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Film není historicky úplně přesný, Werner Herzog to ani nezamýšlel. Jeho příběh je založen na dvou výpravách, a to Pizzarově z roku 1541 a Aguirreho z roku 1560. Hlavní postavy ve filmu, konkrétně Aguirre, Ursúa, Guzman, Inez, a Florés se skutečně výpravy z roku 1560 zúčastnily. Ve skutečnosti se skupina dostala až k Atlantickému oceánu k pobřeží Venezuely, zde už na ně ale čekali španělští vojáci a nabídli vojákům milost, pokud se zřeknou všech získaných území. Aguirre situaci neunesl a zabil vlastní dceru.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Herecký projev Klause Kinského byl založen na skutečném chování Aguirreho, jak byl popsán v dobových pramenech. Aguirre měl válečná zranění a byl svým okolím považován za megalomana a blázna.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Kompletní štáb měl pouze osm lidí.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  V závěrečné scéně byl Klaus Kinski pokousán opicemi.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Werner Herzog dle svých vlastních slov napsal scénář za dva a půl dne.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  V jedné úvodní scéně, kdy se nebezpečně naklánějí nosítka s Aguirreho dcerou, to nebylo filmaři zamýšleno. Ruka, která se náhle objeví v záběru a snaží se je zachytit, patří režisérovi filmu Werneru Herzogovi.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Film byl natočen na kameru, kterou Werner Herzog ukradl z filmové školy, kterou navštěvoval.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Werner Herzog se v jednu chvíli domníval, že byl veškerý materiál s filmem ztracen. Přepravní společnost totiž zapomněla filmové pásy poslat z Peru do Německa.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Podle režiséra Wernera Herzoga chtěl Klaus Kinski v průběhu natáčení s filmováním skončit. Werner Herzog poté Klausi Kinskému vyhrožoval smrtí nebo sebevraždou, pokud by skutečně odešel. Později prohlásil, že byl skutečně připraven to udělat.
• • 11.3.2011

  Aguirre, hněv Boží (1972)

  Přestože je v úvodu řečena věta, že se film zakládá na záznamech z deníku mnicha Gaspara de Carvajala, režisér Werner Herzog prohlásil, že tomu tak ve skutečnosti není. Carvajalův deník sice existuje, mnich ale nebyl součástí Aguirreho výpravy.
• • 11.3.2011

  Sůl země (1954)

  Jako kompars nebo pomocní členové štábu se natáčení zúčastnili i aktéři stávky, která se stala námětem pro tento film.
• • 11.3.2011

  Sůl země (1954)

  Jediný film, jehož promítání bylo na území Spojených států amerických zakázané. Není náhodou, že se tak stalo v padesátých letech v době vrcholící studené války. V amerických kinech se nehrál až do roku 1965.
• • 18.2.2011

  Vzpoura na lodi Bounty (1935)

  Clark Gable si musel před natáčením filmu oholit svůj slavný knírek. Britští námořní důstojníci totiž v době, kdy se děj filmu odehrává, knírek nosit nemohli.
• • 2.2.2011

  Černá labuť (2010)

  Natalie Portman se během natáčení seznámila se svým snoubencem Benjaminem Millepiedem, který ve filmu působil coby choreograf tanečních scén a který se objevil i v malé roli tanečníka. [Zdroj: people.com]
• • 30.12.2010

  Ať žije svoboda (1931)

  Když natočil Charles Chaplin svůj film Moderní doba (1936), společnost Tobis, která je distributorem filmu Ať žije svoboda, se s ním chtěl soudit kvůli plagiátorství. Režisér René Clair se odmítl k žalobě připojit a řekl, že je potěšen, že Chaplin použil některé nápady z jeho filmu. Soud se ale přesto konal a probíhal téměř deset let odděleně ve Francii a v USA. Na radu svých právníků nakonec Charles Chaplin společnost Tobis odškodnil. René Clair zůstal stranou celé aféry a on a Charles Chaplin, kterého velmi obdivoval, zůstali přátelé.
• • 30.12.2010

  Ať žije svoboda (1931)

  První neanglicky mluvený film, který obdržel nominaci na Oscara.
• • 12.12.2010

  Barva granátového jablka (1968)

  Dnes dostupná verze filmu byla poprvé promítana v roce 1992. Existuje ale i delší verze, která se nachází v arménském filmovém archivu. Jiná verze byla promítána i na filmovém festivalu v New Yorku v roce 1980.
• • 12.12.2010

  Barva granátového jablka (1968)

  Režisér měl s uvedením titulu velké problémy, jelikož film neprošel při schvalovacím procesu tehdejší sovětskou cenzurou. Přestože byl radikálně zkrácen a přejmenován, byl nakonec v Sovětském svazu zakázán. V roce 1973 byl po dalších roztržkách se sovětskými úřady režisér Paradžanov dokonce uvězněn.