Mat21

Pohádkově kouzelný a dojemný příběh o chlapci Jesse a dívce Leslie, kteří ve škole čelí šikaně a nepochopení, straní se kontaktu s kýmkoliv. Jeden ve druhém nalézají pochopení a před vnějším světem prchají do vysněného světa Terabithia, plného kouzel a magických bytostí, který ožívá v jejich dětských myslích. A najednou zjišťují, jak svět je ve skutečnosti nádherný a ve dvou je i snažší změnit své okolí, příšerné spolužáky či nalézt cestu ke svým učitelkám. ● Film Most do země Terabithia mě přímo nadchnul, možná proto, že v Jessem jsem viděl odraz svého vlastního dětství a najednou pocítil obrovskou ztrátu - proč jsem nemohl zůstat navždy mladý? Běžte do háje, všichni Narniané, kouzlo dětské mysli naleznete právě v Terabithii. ║24.1.2009║

Malá Dina nepřímo zaviní smrt své matky poté, co roztočí kliku a na matku v prádelně vylije obrovský kotel s vroucím louhem. Je tím psychicky navždy poznamenána a můžete mi věřit, že její jednání a rozhodování v průběhu filmu bude naprosto nepředvídatelné. Například na facku svého otce, který ji nikdy nepřestane vinit z trafické události, mu uštědří hlavičku. Dina je nespoutaný a neřízený živel, kterého se v jejím mládí pokusí zkrotit učitel a zasvětí ji do kouzla hudby, aby až dozraje dospělosti, byla provdána za zámožného stárnoucího obchodníka s koňmi Jacobem - ztělesněného Gérardem Depardieu - říkám si, proč musí točit 5 filmů do roka a svojí tváří být vábničkou na každém plakátu, aby ve filmu dostal prostor ve vedlejší roli. Raději bych na jeho místě viděl někoho neznámého, čímž by podtrhl osobitý a originální snímek. Po tragické smrti Jacoba (když ho ve sněhové bouři připoutaného k sáňkám, hodí i s nimi ze skály) se stává vůdčí osobností usedlosti, aby čelila intrikám nemanželských synů Jacoba, politikaření obchodního kartelu i svým milostným choutkám. ● Film Dina je vizuální orgasmus, ztvárnění možná nejlepší práce s kamerou ze všech snímků, které jsem měl možnost shlédnout, bravurních hereckých výkonů dětské i dospělé představitelky Diny a další perla z náhrdelníku novodobé francouzské kinematografie. I když historie není mojí nejsilnější stránkou a netuším, co v 19. století měla společného Francie s Norskem, velmi barvité vykreslení příběhu situovaného do tamních fjordů a červených stavení mě přímo nadchlo. ║11.4.2009║